ZГЎkonitosti ve vГЅЕѕivД› rostlin

- zГЎkon. fyziologickГЅch vztahЕЇ

o vГЅnos rostliny je zГЎvislГЅ na vЕЎech vegetaДЌnГ­ch faktorech

o kaЕѕdГЅ z nich je naprosto nezbytnГЅ

o jejich stupЕ€ovГЎnГ­ mГЎ za nГЎsledek pЕ™Г­rЕЇstek vГЅnosu

o pЕ™Г­rЕЇstek vГЅnosu je nejvyЕЎЕЎГ­ u faktoru nejvГ­ce vzdГЎlenГ©ho od optima

- faktory růstu (hmotné – voda; energetické – světlo; biologické – reprodukční, genetické; časové – plocha stanoviště, délka dne, vegetace; fyzické – teplota, tlak)

PЕ™Г­jem Еѕivin rostlinami

1) kořenově – převažuje u makroprvků a mikroprvků

- průnik iontů do buněk – aktivní (musí být energie), pasivní (bez energie)

- transport Еѕivin je ovlivnД›n: pЕЇdnГ­mi vlastnostmi a koЕ™eny

- pohyb živin - ↑ akropetálně – většina, ↓ bazipetázlně – ze shora dolů ke kořenům

- faktory: pЕЇdnГ­ roztok, hustota koЕ™enovГ© sГ­tД›, osvojovacГ­ schopnost, koЕ™enovГ© exkrety, ГєДЌast mikroorg. hub

2) mimokořenově – bazipetální pohyb živin

- pЕ™Г­jem Еѕivin nadzemnГ­ ДЌГЎstГ­ rostliny, hlavnД› listy

- difГєze vodnГ­ho prostoru, aktivnГ­ pЕ™Г­jem

- hlavní význam: možnost korekce výživného stavu rostlin, eliminace nepříznivých podmínek pro příjem živin, aplikace v kritických obdobích růstu a výživy, rychlost působení – během několika hodin, možnost kombinace

- nevГЅhody: nutnГ© postЕ™iky bД›hem vegetace nД›kolikrГЎt opakovat, nГЎkladnГ©

- faktory: propustnost – kutikula, průduchy, klimatické, koncentrace – plasmolýza

pЕ™Г­jem C – prЕЇduchy listЕЇ CO₂

pЕ™Г­jem O, H – koЕ™enovГЅm systГ©mem – ve formД› H₂O

GMO plodiny

Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií. Jedná se o moderní šlechtitelské metody (genové inženýrství) z oblasti biotechnologií, které používají v přírodě probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům – škůdcům, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vůči postřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele).

40) KolobД›h Еѕivin

- dusГ­k se pЕ™emД›Е€uje na plynnГ© sloЕѕky a ztrГЎcГ­ se do atmosfГ©ry

- musГ­me doplnit minerГЎl. hnojivy Еѕiviny zpД›t do pЕЇdy

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ

ВВВВВВВВВВВВ ovzduЕЎГ­

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВ ВВzpД›t do pЕЇdy

ВВВ ВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВ do povrchovГЅch vod

ВВВВВВВВВВВВВВ krmenГ­

jГ­mka

41) Гљnava pЕЇdy

PЕЇdnГ­ Гєnava, pedologie=snГ­ЕѕenГ­ Гєrodnosti pЕЇdy zpЕЇsobenГ© vГ­celetГЅm pД›stovГЎnГ­m nД›kterГЅch plodin na stejnГ©m pozemku. VyvolГЎna Е™adou faktorЕЇ, napЕ™. jednostrannГЅm vyДЌerpГЎnГ­m snadno dostupnГЅch forem rostlinnГЅch Еѕivin, nahromadД›nГ­m toxickГЅch koЕ™enovГЅch vГЅmД›ЕЎkЕЇ a patogennГ­ mikroflГіry. PЕЇdnГ­ Гєnava mЕЇЕѕe zcela znemoЕѕnit pД›stovГЎnГ­ nД›kterГЅch plodin na danГ©m pozemku; lze jГ­ zabrГЎnit zejmГ©na vhodnГЅm stЕ™Г­dГЎnГ­m pД›stovanГЅch plodin.

VЕЎeobecnГЎ

В§ odДЌerpГЎnГ­ Еѕivin, vody, zhorЕЎenГ­ struktury = obnova agrotechnickГ©ho prostЕ™edГ­

В§ nenГ­ vГЎzГЎna na konkrГ©tnГ­ plodinu

В§ pЕЇda je unavenГЎ pro pД›stovГЎnГ­ jakГ©koliv plodiny

В§ tuto Гєnavu lze odstranit: sprГЎvnГЎ agrotechnika, hnojГ­, ochrana porostЕЇ pЕ™ed chorobami, ЕЎkЕЇdci, plevely

PravГЎ

ВВ -ВВВ nelze ji odstranit agrotechnikou, hnojenГ­m ani ochranou rostlin

§ organismová – viry, bakterie, houby, hlísti, hmyz ® přemnožení původců chorob a škůdců

§ nedostatková – mikroprvky ->chybějící živiny a pravidelně se nedoplňují

В§ toxinovГЎ

- vznik pЕЇdnГ­ Гєnavy:

1) nedostatek nД›kterГ© z hlavnГ­ch Еѕivin

2) nedostatek nД›kterГ©ho z mikroelementЕЇ

3) zhorЕЎenГ­ fyzikГЎlnГ­ho stavu pЕЇdy, zejmГ©na pЕЇdnГ­ struktury a zhutnД›nГ­ pЕЇdy

4) poruЕЎenГ­ biologickГ© rovnovГЎhy v pЕЇdД›, zvlГЎЕЎtД› mezi rЕЇznГЅmi typy mikroorganismЕЇ

5) rozЕЎГ­Е™enГ­ patogennГ­ch mikroorganismЕЇ

6) rozЕЎГ­Е™enГ­ specifickГЅch ЕЎkЕЇdcЕЇ, zejmГ©na hГЎДЏГЎtek

7) dočasná intoxikace („otrávení“)

42) Osevní postupy – kritéria pro zařazení rostlin, význam, typy osevních postupů

- je moЕѕno tЕ™Г­dit do dvou hlavnГ­ch skupin: polnГ­ osevnГ­ postupy, speciГЎlnГ­ osevnГ­ postupy

1. polnГ­ osevnГ­ postupy:

- pěstují se běžné polní plodiny (obilniny, okopaniny, luskoviny, olejniny, technické plodiny, jeteloviny, jednoleté pícniny – kukuřice, směsky; aj.)

- rotace OP, mГЎ 3 fГЎze:

В· fГЎze zГєrodЕ€ujГ­cГ­ - jetel 1 rok, jetelotravnГ­ smД›sky 2 roky, vojtД›ЕЎka 2 roky

В· fГЎze vyuЕѕitГ­ - jsou rovnomД›rnД› prostЕ™Г­dГЎny zbylГ© plodiny zlepЕЎujГ­cГ­ a zhorЕЎujГ­cГ­

В· fГЎze pЕ™Г­pravnГЎ - pЕ™ipravit vhodnГ© podmГ­nky pro podsev

SpecializovanГЅ polnГ­ osevnГ­ postup na urДЌitou plodinu:

- je OP, v nД›mЕѕ mГЎ tato plodina ve struktuЕ™e uvedenГ©ho postupu vД›tЕЎГ­ zastoupenГ­ neЕѕ je bД›ЕѕnГ©

- patЕ™Г­ sem nГЎsledujГ­cГ­ postupy:

a) osevnГ­ postupy obilnГЎЕ™skГ© (s vyЕЎЕЎГ­m zastoupenГ­m obilnin)

b) osevnГ­ postupy Е™epaЕ™skГ© (s vyЕЎЕЎГ­m podГ­lem cukrovky)

c) osevnГ­ postupy bramborГЎЕ™skГ© (s vyЕЎЕЎГ­m zastoupenГ­m brambor)

d) osevnГ­ postupy pГ­cninГЎЕ™skГ©

2. speciГЎlnГ­ osevnГ­ postupy:

Ø semenářské osevní postupy

- Гєkol: zajiЕЎЕҐovat vГЅrobu osiv a sadby

Ø závlahářské osevní postupy

- = osevnГ­ postupy pod zГЎvlahou

- nejnГЎroДЌnД›jЕЎГ­ plodiny na zГЎvlahu: vГ­celetГ© pГ­cniny, okopaniny, nД›kterГЎ zelenina

- dále: pšenice, ječmen jarní – výsledky nejsou jednoznačné

- vysokГ© vГЅnosy takГ© u: kukuЕ™ice na zrno, na silГЎЕѕ i na zeleno; meziplodiny

- závlaha postřikem – v současnosti je ale nákladná

Ø protierozní osevní postupy

- nejЕЎkodlivД›jЕЎГ­: eroze vodnГ­, popЕ™Г­padД› vД›trnГЎ

- ЕЎkodlivost eroze zГЎvisГ­ v danГ©m mГ­stД› na utvГЎЕ™enГ­ terГ©nu, klimatickГЅch a pЕЇdnГ­ch podmГ­nkГЎch, na zpЕЇsobu hospodaЕ™enГ­

- ДЌГ­m je Гєhel svahu vД›tЕЎГ­ a takГ© svah delЕЎГ­, tГ­m je nebezpeДЌГ­ vodnГ­ eroze vД›tЕЎГ­

- pД›stovanГ© plodiny podle protieroznГ­ ochrany vЕЇДЌi vodnГ­ erozi:

Ø zelinářské osevní postupy

- dЕЇleЕѕitГЎ je reakce zelenin na animГЎlnГ­ hnojenГ­

- první trať – přímo hnojením hnojem ® košťáloviny (květák, zelí, kedlubny, kapusta) a plodové zeleniny (okurky, rajčata, paprika, lilek, tykve, melouny)

- druhГЎ traЕҐ В® mrkev, petrЕѕel, pastinГЎk, ДЌernГЅ koЕ™en, cibule, ДЌesnek, pГіr

- tЕ™etГ­ traЕҐ В® luskoviny, cibuloviny

Ø osevní postupy pod sady

- podplodiny, kterГ© nekonkurujГ­ ovocnГЅm stromЕЇm ve vlГЎze nebo ЕѕivinГЎch, nekomplikujГ­ zpracovГЎnГ­ pЕЇdy v sadech a napomГЎhajГ­ v odplevelenГ­ pЕЇdy

Ø osevní postupy na písčitých půdách

- v pГ­sДЌitГЅch pЕЇdГЎch je malГЎ schopnost uchovat v pЕЇdnГ­m profilu vodu В® nГ­zkГЎ vododrЕѕnost

- zvГЅЕЎenГ­ vododrЕѕnosti В® silnД› a ДЌasto obohacovat pЕЇdy organickou hmotou, popЕ™. provГ©st melioraДЌnГ­ zГЎsahy

Ø osevní postupy před zakládáním vytrvalých kultur

- vybrat vhodnГ© pozemky

- pЕЇda musГ­ bГЅt pЕ™ipravena jak z hlediska fyzikГЎlnГ­ho stavu, tak z hlediska obsahu Еѕivin, provzduЕЎnД›nГ­ hlubЕЎГ­ch pЕЇdnГ­ch vrstev a oЕѕivenГ­ pЕЇdnГ­ho profilu mikroorganismy

43) VГЅrobnost osevnГ­ch postupЕЇ jak se stanovuje, v ДЌem a proДЌ

vyjadЕ™uje mnoЕѕstvГ­ biomasy (produktЕЇ) vyrobenГЅch na vЕЎech honech osevnГ­ho postupu bД›hem jednoletГ©ho obdobГ­, pЕ™evedenГ© na spoleДЌnou veliДЌinu

-В je poДЌГ­tГЎna, jakoby kaЕѕdГЅ z honЕЇ mД›l vГЅmД›ru jednoho hektaru

- biologický výnos – veškerá biomasa vyprodukovaná porostem za vegetační dobu rostliny

- hospodářský výnos – výnos hlavního produktu konkrétní plodiny

- vychГЎzГ­ se z hektarovГЅch vГЅnosЕЇ plodin

- zГЎvisГ­ na: druzГ­ch pД›stovanГЅch plodin, na jejich uЕѕitkovГ©m smД›ru, na vГЅnosu, na termГ­nu setГ­, sГЎzenГ­ a skliznД›, na vГЅmД›rГЎch tД›chto plodin v rГЎmci OP a na mГ­Е™e vyuЕѕitГ­ meziporostnГ­ch obdobГ­ k pД›stovГЎnГ­ meziplodin

- je moЕѕno ji hodnotit podle:

1) mnoЕѕstvГ­ vyprodukovanГ© suЕЎiny

- vhodnГ© uvГ©st, pЕ™i jakГ© teplotД› suЕЎenГ­ byla hmotnost suЕЎiny stanovovГЎna

2) mnoЕѕstvГ­ vyprodukovanГЅch obilnГ­ch jednotek

- jedna obilnГ­ jednotka byla definovГЎna jako produkce jednoho metrickГ©ho centu zrna obilovin

3) mnoЕѕstvГ­ uloЕѕenГ© energie ve vyprodukovanГ© biomase

- energie je uloЕѕenГЎ ve formД› chemickГ© energie

- tato energie vznikГЎ transformacГ­ sluneДЌnГ­ energie (globГЎlnГ­ho zГЎЕ™enГ­) bД›hem fotosyntГ©zy na energii chemickГЅch vazeb molekul

4) mnoЕѕstvГ­ uhlГ­ku obsaЕѕenГ©ho ve vyprodukovanГ© biomase

44) PЕЇdnГ­ Гєrodnost, EVH, BPEJ, AZP

- pЕЇdnГ­ Гєrodnost je schopnost pЕЇdy poskytovat pД›stovanГЅch rostlinГЎm vhodnГ© prostЕ™ednГ­, dostatek Еѕivin a vody nutnГЅch k rЕЇstu a vГЅvinu

- nД›kterГ© pЕЇdnГ­ vlastnosti mЕЇЕѕeme dobЕ™e ovlivЕ€ovat (hnojiva)

- mД›Е™itelnГЅ znak Гєrodnosti je mnoЕѕstvГ­ a kvalita vyprodukovanГ© biomasy

- BPEJ = bonitovanГЎ pЕЇdnД› ekologickГЎ jednotka (5 ДЌГ­sel)

В· cГ­lem je zhodnocenГ­ a hospod. ocenД›nГ­ vlastnostГ­ zemД›dД›lskГ©ho ГєzemГ­ nebo pozemku + (klima reliГ©fu)

В· 1. ДЌ. = klimatickГЅ region

В· 2. a 3. ДЌ. = hlavnГ­ pЕЇdnГ­ jednotka

В· 4. ДЌ. = svaЕѕitost a expozice

В· 5. ДЌ. = skeletovitost a hloubka pЕЇdy

- EVH = ekologickГЎ vГЅrobnГ­ hladina

В· prЕЇmД›rnГЅ vГЅnos zrna

В· vyjadЕ™uje vliv vГЅrobnД›-ekologickГЅch podmГ­nek na rostlinnou produkci

- AZP = rozbor pЕЇd в†’ aplikace hnojiv na zГЎkladД›

45) PodmГ­tka

- mД›lkГ© zpracovГЎnГ­ pЕЇdy po sklizni obilnin (8-12 cm), ozimГ© Е™epky, luskovin

- po tД›chto plodinГЎch je pЕЇda ve slehlГ©m stavu s rЕЇznГЅmi mnoЕѕstvГ­m strniЕЎtnГ­ch zbytkЕЇ

- hlavnГ­ Гєkoly podmГ­tky jsou:

ü šířit půdní vláhu – uchování vody

ü odplevelovat půdy – jednoleté a vytrvalé plevele

- je nemГ©nД› vГЅznamnГЎ pro:

Гј tlumenГ­ chorob a ЕЎkЕЇdcЕЇ

Гј provedenГ­ nГЎslednГ© orby v lepЕЎГ­ kvalitД› se snГ­Еѕenou spotЕ™ebou nafty

ü zlepšení fyzikálního stavu půdy,zejména jejího provzdušnění – prokypření povrchové vrstvy p.

ü zapravení posklizňových zbytků – strniště, rozřezaná sláma

ü urovnání pozemku – po přejezdech mechanizace, před dalšími operacemi

ü zapravení hnojiv – kejda, močůvka, chlévský hnůj, minerální hnojiva

Гј ГєДЌinnou aplikacГ­ nД›kterГЅch herbicidЕЇ a zapravovГЎnГ­ prЕЇmyslovГЅch hnojiv

- je dЕЇleЕѕitГ© dodrЕѕet tyto zГЎsady: vДЌasnost, hloubku a kvalitu

- provГЎdГ­ se:

a) radliДЌnГЅmi podmГ­taДЌi

b) talГ­Е™ovГЅmi podmГ­taДЌi

c) kombinovanГЅmi kypЕ™iДЌi

d) podmГ­tacГ­ pluhy

EkonomickГЎ nГЎroДЌnost podmГ­tky:

- hodinovГЎ vГЅkonnost 2-4 ha/od

- spotЕ™eba nafty 5-8 l/ha

- náklady 350 – 600 Kč/ha

46) Orba

- zГЎkladnГ­ opatЕ™enГ­ klasickГ©ho zpracovГЎnГ­ pЕЇdy, kterГ© mГЎ rozhodujГ­cГ­ vliv na celkovГЅ stav pЕЇdy

- mГЎ drobГ­cГ­, kypЕ™Г­cГ­, obracecГ­ a mГ­sГ­cГ­ efekt

- dochГЎzГ­ k ЕѕГЎdoucГ­mu mГ­senГ­ ornice a rovnД›Еѕ tak k promГ­senГ­ zaorГЎvanГ©ho materiГЎlu se zeminou

- při hluboké orbě jsou zničeny i vytrvalé plevele tzv. „utopením“

- OdhrnovacГ­ PLUH: vГЎlcovitГЅ, kulturnГ­, poloЕЎroubovГЅ, ЕЎroubovГЅ

- rozdД›lenГ­ orby z hlediska doby provedenГ­:

· letní – prováděna během léta, příprava půdy pro letní meziplodiny

· podzimní – seťová k ozimům, k jarním obilovinám, k okopaninám, usnadní zasakování vody z podzimních a zimních srážek do půdy, provádí se až do trvalého zamrznutí půdy

В· zimnГ­ - provГЎdГ­me jen tehdy, nebylo-li moЕѕno z jakГЅchkoliv dЕЇvodЕЇ provГ©st podzimnГ­ orba

ВВВВВВВВВВВВВВВВВ в—ЏВВВ jarnГ­ - mГЎ Е™adu negativnГ­ch dЕЇsledkЕЇ – plГЅtvГЎnГ­ zimnГ­ vlГЎhou

Hloubka orby:

- Е™Г­dГ­ se poЕѕadavkem nГЎslednГ© plodiny v OP

1) mД›lkou do 18 cm

2) stЕ™ednГ­ 18-25 cm

3) hlubokou 25-30 cm

4) velmi hlubokou nad 30 cm

ZpЕЇsob orby:

- vhodnГЅ zpЕЇsob volГ­me podle terГ©nu, tvaru a velikosti pozemku

- rozliЕЎujeme orbu:

a) záhonovou – do skaldu a do rozoru

b) do roviny

c) dokola

d) orba nepravidelnГЅch ploch

e) orba do svahu

Orba dle ГєДЌelu se dД›lГ­ na:

a) zaorГЎvka hnoje

b) zaorГЎvka slГЎmy

Orba vГ­celetГЅch pГ­cnin:

- po vГ­celetГЅch pГ­cninГЎch zЕЇstГЎvajГ­ v ornici dvД› zЕ™etelnГ© vrstvy

- ulehlГЎ vrstva je tvoЕ™ena org.zbytky porostu i s koЕ™enovГЅm systГ©mem

- tuto vrstvu je moЕѕno obracet, ale ne rozdrobit

- spodnГ­ vrstva mГЎ jednotlivГ© koЕ™eny, tu lze drobit snadno

- orba s pЕ™edhradliДЌkou

Kvalita orby a jejГ­ hodnocenГ­ je zamД›Е™eno pЕ™edevЕЎГ­m na: vДЌasnosti splnД›nГ­ argotech. termГ­nЕЇ, pЕ™Г­mosti brГЎzd, hloubce orby, zaklopenГ­ posklizЕ€ovГЅch zbytkЕЇ, ДЌistotu dna brГЎzdy, stД›nu brГЎzdy, podЕ™ezanГ© plevele, nedooranГЎ mГ­sta, hrudovitost, hЕ™ebenitost ornice

- ZornД›nГ­.

OrnГЎ pЕЇda ku celkovГ© zemД›dД›lskГ© pЕЇdД› v danГ©m mГ­stД›.

Procent zornД›nГ­=vyjГЎdЕ™enГ­ podГ­lu vГЅmД›ry ornГ© pЕЇdy z vГЅmД›ry pЕЇdy zemД›dД›lskГ© na urДЌitГ©m ГєzemГ­ v procentech.

47) PЕ™edseЕҐovГЎ pЕ™Г­prava pЕЇdy

- umoЕѕЕ€uje vДЌasnГ© a kvalitnГ­ zasetГ­ nebo sГЎzenГ­ plodin, vytvГЎЕ™Г­ pЕ™Г­znivГ© podmГ­nky pro vzchГЎzenГ­ rostlin a jejich dalЕЎГ­ rЕЇst a vГЅvoj v prvnГ­ch fГЎzГ­ch vegetace

- pЕ™Г­prava pЕЇdy musГ­ splЕ€ovat tyto poЕѕadavky:

1) urovnat pole a zmenЕЎit plochu povrchu pЕЇdy

2) vytvoЕ™it na povrchu pЕЇdy izolaДЌnГ­ vrstvu k ochranД› pЕЇdnГ­ vlГЎhy

3) dokonДЌit Гєpravu agregГЎtovГ©ho sloЕѕenГ­ pЕЇdy

4) pЕ™ipravit vhodnГ© seЕҐovГ© lЕЇЕѕko

- je tvoЕ™eno dvД›ma vrstvami

- spodní vrstva – slehlá; umožňuje sít do požadované hloubky, jinak hrozí nebezpečí propadnutí osiva do větších hloubek s negativními důsledky pro porost

- vrchní vrstva – umožňuje dostatečný přístup vzduchu ke klíčícímu osivu

- lze ho pЕ™ipravit dvД›ma zpЕЇsoby (smykovГЎnГ­ a vlГЎДЌenГ­, modernГ­ zemД›dД›lskГЎ technika

5) odplevelovat pЕЇdu

TradiДЌnГ­ jiЕѕ pЕ™ekonanГЎ pЕ™Г­prava pЕЇdy pЕ™ed setГ­m a sГЎzenГ­m zahrnuje tato agrotechnickГЎ opatЕ™enГ­:

1) smykovГЎnГ­

2) vlГЎДЌenГ­

3) vГЎlenГ­

4) hlubЕЎГ­ kypЕ™enГ­

ВSmykovГЎnГ­:

- prvnГ­ zГЎkrok v jarnГ­ pЕ™Г­pravД› pЕЇdy po pЕ™edchozГ­ orbД›

- hlavnГ­m Гєkolem je:

Гј urovnГЎnГ­ povrchu

Гј zmenЕЎenГ­ plochy povrchu pole

Гј drobenГ­ povrchu pЕЇdy a zatlaДЌovГЎnГ­ hrud

Гј vytvoЕ™enГ­ izolaДЌnГ­ vrstviДЌky

Гј niДЌenГ­ prvnГ­ch klГ­ДЌГ­cГ­ch plevelЕЇ

- v poslednГ­ dobД› se ale pouЕѕГ­vГЎ kombinovanГЅch smykЕЇ (smyk+brГЎny) В® smykostroje

VlГЎДЌenГ­

- mnohostrannГ© vyuЕѕitГ­ v agrotechnice plodin

- pomocГ­ vlГЎДЌenГ­ se:

1) pЕЇda kypЕ™Г­ a jemnД›ji drobГ­

2) urovnГЎvГЎ povrch ornice

3) rozruЕЎujГ­ hroudy

4) niДЌГ­ plevele

5) zapravujГ­ prЕЇmyslovГЎ hnojiva a pesticidy

- pouЕѕГ­vГЎ se i za vegetace

- rЕЇznГ© typy hЕ™ebenovГЅch bran:

o brány pasivní – tažené jen traktorem (hřebenové, radličkové, síťové, prutové, hvězdicové, kroužkové, talířové, rotační)

o brány s aktivním pohonem – tažené traktorem (vibrační, kývavé, krouživé)

KypЕ™enГ­:

В§ vГЅznam:

§ prokypření půdy do 6 – 15 cm, drcení hrud

В§ zlepЕЎenГ­ tepelnГЅch pomД›rЕЇ

В§ zapravenГ­ hnojiv a pesticidЕЇ

В§ zapravenГ­ organickГ© hmoty

В§ hubenГ­ plevelЕЇ

§ nářadí – kypřiče:

В§ radliДЌky (dlГЎtovГ©, ЕЎГ­povГ©, srdcovГ© kombinovanГ©)

В§ slupice (pevnГ©, pruЕѕnГ©, odpruЕѕenГ©)

§ pohon (pasivní, aktivní – vertikální, horizontální)¨

В§ pouЕѕitГ­:

В§ pro hloubД›ji setГ© (sГЎzenГ©) plodiny

В§ v tД›ЕѕЕЎГ­ch pЕЇdГЎch

В§ v kombinaci s dalЕЎГ­m nГЎЕ™adГ­m (kombinГЎtory)

VГЎlenГ­:

- splЕ€uje:

2) poЕѕadovanГ© utuЕѕenГ­ pЕЇdy

3) zvГЅЕЎenГ­ kapilГЎrnГ­ho vzestupu vody

4) snГ­ЕѕenГ­ hrudovitosti, ДЌГЎsteДЌnД› i urovnГЎnГ­ povrchu

- zkracujeme jГ­m ДЌasovГЅ odstup pЕ™irozenГ©ho slehnutГ­ pЕЇdy

- podporuje kapilГЎrnГ­ vzestup vody k povrchy, i vГЅpar z pЕЇdy

- drtГ­me, pЕ™Г­p. zatlaДЌujeme do pЕЇdy hroudy

48) VlГЎДЌenГ­

- mnohostrannГ© vyuЕѕitГ­ v agrotechnice plodin

- pomocГ­ vlГЎДЌenГ­ se:

6) pЕЇda kypЕ™Г­ a jemnД›ji drobГ­

7) urovnГЎvГЎ povrch ornice

8) rozruЕЎujГ­ hroudy

9) niДЌГ­ plevele

10) zapravujГ­ prЕЇmyslovГЎ hnojiva a pesticidy

- pouЕѕГ­vГЎ se i za vegetace

- rЕЇznГ© typy hЕ™ebenovГЅch bran:

o brány pasivní – tažené jen traktorem

o brány s aktivním pohonem – tažené traktorem

PasivnГ­ brГЎny:

2) hřebenové – lehké, střední, těžké

3) radličkové – dodržují hloubku kypření

4) síťové – kopírují dokonale terén

5) prutové – pro vláčení ozimů

6) hvězdicové – pro lepší drcení půd

7) kroužkové – pro lepší drcení půd

8) talířové – k rozpracování drnu

9) rotaДЌnГ­

BrГЎny s aktivnГ­m pohonem:

2) vibraДЌnГ­ (kmitavГ©)

3) kГЅvavГ©

4) krouЕѕivГ©

49) MinimГЎlnГ­ zpracovГЎnГ­ pЕЇdy

- uplatЕ€uje se v zГЎkladnГ­m zpracovГЎnГ­ pЕЇdy i pЕ™i pЕ™Г­pravД› pЕЇdy pЕ™ed setГ­m a sГЎzenГ­m, pЕ™Г­padnД› i v kultivaci

- pЕ™edpoklady pro uplatnД›nГ­ minimГЎlnГ­ho zpracovГЎnГ­ pЕЇdy jsou:

1) dobrГЅ fyzikГЎlnГ­ stav pЕЇdy

2) biologicky ДЌinnГЎ ornice s dostateДЌnГЅm obsahem Еѕivin

3) minimГЎlnГ­ zastoupenГ­ vytrvalГЅch plevelЕЇ

4) vhodnГЅ OP nebo alespoЕ€ sled plodin

Metody minimalizace zpracovГЎnГ­ pЕЇdy:

1) vyluДЌovГЎnГ­ nД›kterГЅch operacГ­

2) nahrazenГ­ nД›kterГ©ho zГЎkroku mГ©nД› nГЎroДЌnГЅm

3) spojovГЎnГ­ zГЎkrokЕЇ do menЕЎГ­ho poДЌtu operacГ­

4) zpracovГЎnГ­ pЕЇdy na menЕЎГ­ hloubku

5) pГЎsovГ© zpracovГЎnГ­ pЕЇdy

6) setГ­ do nezpracovanГ© pЕЇdy

- systГ©my zpracovГЎnГ­ pЕЇdy lze rozdД›lit do dvou skupin:

a) systГ©my s orbouВВВВВВВВВВВ b)В systГ©my s orbou

ZГЎkladnГ­ systГ©my minimГЎlnГ­ho zpracovГЎnГ­ pЕЇdy:

- zГЎvisГ­ na klimatickГЅch podmГ­nkГЎch, druhu a genetickГ©m typu pЕЇdy, vodnГ­ a vД›trnГ© erozi, systГ©mu hospodaЕ™enГ­ na pЕЇdД›, Гєrovni agrotechniky, na vybavenГ­ mechanizaДЌnГ­mi prostЕ™edky

a) slouДЌenГ­ pЕ™Г­pravy pЕЇdy a setГ­

b) slouДЌenГ­ orby, pЕ™Г­pravy pЕЇdy a setГ­

c) sniЕѕovГЎnГ­ hloubky orby

d) mД›lkГ© kypЕ™enГ­

- vГЅhody: rychlГ© a snazЕЎГ­ zaloЕѕenГ­ porostu

- nevГЅhody: menЕЎГ­ odplevelenГ­ ГєДЌinku, zasakovГЎnГ­ vody do pЕЇdy, niЕѕЕЎГ­ biologickГЎ aktivita pЕЇdy, pomalejЕЎГ­ odbourГЎvГЎnГ­ inhibiДЌnГ­ch lГЎtek a reziduГ­ v pЕЇdД›

e) pГЎsovГ© zpracovГЎnГ­ pЕЇdy

f) setГ­ do nezpracovanГ© pЕЇdy

- speciГЎlnГ­ secГ­ stroje s vГЅsevnГЅm ГєstrojГ­m (jednokotouДЌovГ©, dvoukotouДЌovГ©, radliДЌkovГ©, rotaДЌnГ­ frГ©za)

- vГЅhoda: znaДЌnГЎ Гєspora pohonnГЅch hmot, snГ­ЕѕenГ­ negativnГ­ho vlivu pЕ™ejezdЕЇ po poli, omezenГ­ vodnГ­ a vД›trnГ© eroze

- nevГЅhoda: vysokГ© poЕ™izovacГ­ nГЎklady, vyЕЎЕЎГ­ potЕ™eba herbicidЕЇ, zvГЅЕЎenГЎ dГЎvka N, okyselovГЎnГ­ pЕЇdy, menЕЎГ­ uvolЕ€ovГЎnГ­ Еѕivin v dЕЇsledku neobracenГ­ pЕЇdy

50) VГЅznam organickГЅch lГЎtek v pЕЇdД›

Bilance organickГЅch lГЎtek v ornГ© pЕЇdД›

- ВprimГЎrnГ­m zrodem humusotvornГ©ho materiГЎlu jasu na zemД›d. pЕЇdД› pЕ™edevЕЎГ­m exkrety koЕ™enЕЇ, posklizЕ€ovГ© a koЕ™enovГ© zbytky rostlin, kterГ© kryjГ­ roДЌnГ­ potЕ™ebu organ. lГЎtek )OL) pro ornГ© pЕЇdy asi z 60-80%, zbytek se musГ­ doplЕ€ovat v organ. hnojivech

- bez pЕ™Г­sunu organ. lГЎtek z hlediska dlouhodobГ©ho, nelze udrЕѕet pЕЇdnГ­ Гєrodnost

- kaЕѕdГЅ podnik by mД›l mГ­t zpracovГЎny Гєdaje o skladovГЎnГ­ a pouЕѕitГ­ organ. hnojiv

- o produkci organ. hnojiv rozhoduje: produkce stГЎjovГЅch hnojiv, ztrГЎty pЕ™i skladovГЎnГ­

vypracovГЎnГ­ bilance:

1) stanovenГ­ potЕ™eby organ. lГЎtek v zГЎvislosti na struktuЕ™e pД›stovanГЅch plodin, popЕ™. kultuЕ™e (chmelnice,vinice, sady) a druhu pЕЇdy

2) stanovení produkce organ. látek ze stájových hnojiv – vycházíme z produkce a ztrát stájových hnojiv

3) porovnГЎnГ­m vГЅroby a potЕ™eby vyДЌГ­slГ­me vГЅslednou bilanci

organický podíl – 1-5% pevné fáze půdy

- vГЅznamnГЅ vliv na pЕЇdnГ­ Гєrodnost (mikrobiГЎlnГ­ aktivita, vodnГ­ a vzduЕЎnГЅ reЕѕim)

- zahrnuje

o nehumifikovanГ© organ. lГЎtky 10-15%

o humusovГЎ sloЕѕka 85-90%

o živá půdní hmota 0,1-0,2% (mikroedafon – bakterie, houby; mezoedafon – členovec, brouk; makroedafon – myš, krtek)

- hl. sloЕѕky organickГ©ho pЕЇdnГ­ho podГ­lu

o reaktivnГ­ komponenty (koЕ™enovГ© exudГЎty, mikrobiГЎlnГ­ biomasa, rostlinnГ© zbytky)

o pasivnГ­ komponentyВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ cca 600 let

o stabilnГ­ komponentyВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ cca 30 let

- vГЅznam organickГ© hm. v pЕЇdГЎch

o primГЎrnГ­ OL

В§ zdroj Еѕivin, mikrobiГЎlnГ­ aktivita, zdroj energie

o humusovГ© OL

В§ sorpДЌnГ­ a iontovГЅmД›nnГ© vlastnosti

В§ podporujГ­ tvorbu pЕЇdnГ­ch agregГЎtЕЇ

В§ vlГЎhovГЅ reЕѕim pЕЇd

В§ detoxikace

51) PЕЇdnГ­ vlastnosti

pЕЇdnГ­ vlastnosti ovlivЕ€ujГ­ pЕ™Г­stupnost a pЕ™Г­jem Еѕivin

o pufrovacГ­ schopnost pЕЇd

o pЕЇdnГ­ reakce

В§ urДЌovГЎna koncentracГ­ vodГ­kovГЅch iontЕЇ

В§ pH (0,7-14)ВВ ВВВВВВВВВВВ pH pЕЇd (4,5-8,0)

В§ aktivnГ­ - zpЕЇsobena rozpustnГЅmi volnГЅmi ionty vodГ­ku

В§ vГЅmД›nnГЎ - zpЕЇsobena ionty vodГ­ku uvolnД›nГ© do pЕЇdnГ­ho roztoku, nГЎhradou za kationty soli (vГЅluh KCl)

В§ Vliv pH na

В· sorpci rostlinnГЅch Еѕivin

· rozpustnost sloušenin – přístupnost živin pro rostliny

В· ДЌinnost a sloЕѕenГ­ mikroorganismЕЇ v pЕЇdД› (mineralizace)

· struktura půdy (vododržnost, aerace, evaporace – odpařování vody)

o biologickГЎ aktivita

o sorpДЌnГ­ a iontovГ© vl.

В§ sorpce Еѕivin

· mechanická – zadržování hrubě disperzních částic, sraženin, koloidních částic v půdě

· fyzikální – zadržování fázového rozhraní (povrchové síly půdních částic)

· fyz.-chem. – výměna iontů mezi půd. roztokem a koloidními částicemi

· chemická – vytváření méně rozpustných sloučenin

· biolog. sorpce – příjem a poutání živin v rostlinách a mikroorg.

o zrnitostnГ­ sloЕѕenГ­

52) ZГЎkladnГ­ typy Гєpravy pЕЇdy

- upravujeme podmГ­nky pro rЕЇst a vГЅvoj plodin, reguluje zaplevelenost polГ­, zapravujГ­ se organickГ© i prЕЇmyslovГ© hnojiva, niДЌГ­ starГ© porosty a pЕ™ipravuje pЕЇdu pro setГ­ a sГЎzenГ­

- pЕ™i zpracovГЎnГ­ pЕЇdy musГ­me brГЎt v Гєvahu druhy pЕЇd, kterГ© jsou dГЎny zrnitostГ­, obsahem humusu, momentГЎlnГ­ vlhkostГ­ a zastoupenГ­m minerГЎlnГ­ch lГЎtek podle velikosti

- vГЅznam: Гєprava fyzikГЎlnГ­ch vlastnostГ­ pЕЇdy

- skupiny pЕЇd: lehkГ©, stЕ™ednГ­, tД›ЕѕkГ©

1) zГЎkladnГ­ zpracovГЎnГ­

2) pЕ™Г­prava pЕЇdy pЕ™ed setГ­m a sГЎzenГ­m

3) kultivace pЕЇdy ve vegetaci

4) minimГЎlnГ­ zpracovГЎnГ­ pЕЇdy

5) pЕЇdoochrannГ© systГ©my

ВВВВВВ ВВВВВВvГЅznam zpracovГЎnГ­ pЕЇdy:

· úprava pozemku po sklizni předplodiny – urovnání pozemku, zapravení posklizňových zbytků a hnojiv

· úprava fyzikálních vlastností půdy – půdní struktura, objemová hmotnost půdy, pórovitost, obsah vody a vzduchu

· regulace škodlivých organismů – přímá, nepřímáupravuje podmínky pro růst a vývoj plodin

RozdД›lenГ­:

- podmГ­tka: ЕЎetЕ™Г­ pЕЇdnГ­ vlГЎhu, zbavuje pЕЇdu plevelЕЇ, 8-12 cm

-В orba: vГЅznam drobГ­cГ­, kypЕ™Г­cГ­, obracecГ­ a mГ­sГ­cГ­,

-В podrГЅvГЎnГ­: dГ­ky nГЎkladЕЇm na naftu se dnes jiЕѕ neprovГЎnГ­, aЕѕ do 40 cm

- prohlubovГЎnГ­: postupnГ© pЕ™iorГЎvГЎnГ­ pЕЇdnГ­ho profilu

- hloubkovГ© kypЕ™enГ­: zГєrodЕ€ovГЎnГ­ tД›ЕѕkГЅch a zhutnД›lГЅch pЕЇd, vedle kypЕ™Г­cГ­ho ГєДЌinku jde o odvГЎdД›nГ­ vody do hlubЕЎГ­ch pЕЇdnГ­ch vrstev, 50-70 cm, nepouЕѕГ­vГЎ se

53) Kultivace pЕЇdy bД›hem vegetace

- vГЅznam spatЕ™ujeme pЕ™edevЕЎГ­m v:

1) ГєpravД› stavu pЕЇdy

2) odplevelenГ­ porostЕЇ

- kultivacГ­ se zvyЕЎuje propustnost pro vodu a vzduch, ruЕЎГ­ se pЕЇdnГ­ ЕЎkraloup, obnovuje izolaДЌnГ­ vrstva, niДЌГ­ jednoletГ© plevele, zeslabujГ­ plevele vytrvalГ©

- plečkování – rotačními plečkami, jejich kryt chrání mladé rostlinky před zahrnutím a poškozením, používá se u: cukrovka, mák, kukuřice na zrno, někdy i hrách

- hrůbkování – prování se u brambor tzv. „naslepo“, provádí se symetrickým rádlem, před aplikací herbicidů následuje ještě vláčení síťovími branami

54) VГЅznam organickГЅch lГЎtek v pЕЇdД›

a. primГЎrnГ­ organickГ© lГЎtky

В· zdroj Еѕivin, mikrobiГЎlnГ­ aktivita, zdroj energie

b. humusovГ© lГЎtky

В· sorpДЌnГ­ a iontovГЅmД›nnГ© vlastnosti

В· podporujГ­ tvorbu pЕЇdnГ­ch agregГЎtЕЇ

В· vlГЎhovГЅ reЕѕim pЕЇd

В· detoxikace

55) LineГЎrnГ­ programovГЎnГ­

- v sestavovГЎnГ­ OP prvnД› si ujasnit, kterГ© plodiny mГЎme v Гєmyslu pД›stovat a to vzhledem ke klimatickГЅm, pЕЇdnГ­m, orografickГЅm a ekonomickГЅm podmГ­nkГЎm podniku a poЕѕadavkЕЇm souДЌasnГ©ho trhu

- pД›stovat takovГ© plodiny, kterГ© lze dobЕ™e prodat a u nichЕѕ je vysokГЎ pravdД›podobnost, Еѕe bude pЕ™ekroДЌen tzv. prГЎh ekonomickГ© rentability

- nutnГ© stanovit osevnГ­ plochy tД›chto plodin В® matematickГЅ model rostlinnГ© vГЅroby podniku В® k vytvoЕ™enГ­ takovГ©ho modelu se pouЕѕГ­vГЎ metody lineГЎrnГ­ho programovГЎnГ­

- hledanГ© vГЅmД›ry n vybranГЅch plodin se oznaДЌГ­ postupnД› promД›nnГЅmi x₁, x₂, … x_n a pomocГ­ nich se sestavГ­ m omezujГ­cГ­ch podmГ­nek ve tvaru lineГЎrnГ­ch nerovnic plynoucГ­ch z:

a. velikosti vГЅmД›ry ornГ© pЕЇdy podniku

b. podmГ­nek agrotechnickГЅch

c. podmГ­nek krmivГЎЕ™skГЅch pro ЕѕivoДЌiЕЎnou vГЅrobu

d. podmГ­nek pracovnГ­ nГЎroДЌnosti jednotlivГЅch plodin

e. podmГ­nek vybavenosti podniku mechanizacГ­ apod.

- k těmto nerovnicím se přiřadí ještě tzv. účelová funkce „z“, též lineární ve tvaru

z = c₁x₁ + c₂x₂ + … + c_nx_nВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ c₁, c₂, …c_n – konstanty

- pro tuto funkci se na mnoЕѕinД› bodЕЇ z n-rozmД›rnГ©ho prostoru v_n hledГЎ optimГЎlnГ­ Е™eЕЎenГ­, tj. jejГ­ maximum ДЌi minimum

- Е™eЕЎenГ­ tД›chto Гєloh se provГЎdГ­ pomocГ­ vГЅpoДЌetnГ­ techniky

- vypoДЌtenГ© optimГЎlnГ­ vГЅmД›ry vybranГЅch plodin se vyjГЎdЕ™Г­ procenticky, zaokrouhlГ­ se a rozhodne se, zda bude vhodnГ© realizovat pouze jeden, popЕ™Г­padД› vГ­ce OP

- dГЎle se urДЌГ­ o kolikahonnГ© OP se bude jednat, ty se pak takГ© musГ­ umГ­stit podle mapy vГЅrobnГ­ho ГєzemГ­ podniku do terГ©nu

56) ZГЎvlahy a zГЎvlahovГЅ reЕѕim

ZГЃVLAHY

- vodu je moЕѕno porostЕЇm dodГЎvat v rГЎmci melioraДЌnГ­ch opatЕ™enГ­ch formou zГЎvlahy

- dД›lГ­ se na:

В· povrchovГ© zГЎvlahy

- závlaha výtopou – pozemek se během vegetační doby plodiny několikrát zatopí (rýže)

- závlaha přeronem – voda přepadá přes bok kanálu a naširoko se rozlévá po vedlejším poli vyrovnaném do mírně nakloněné roviny; u porostů, kde voda nemůže způsobit škody

- závlaha brázdovým podmokem – je voda napouštěná z kanálu otevřenými stavítky či pomocí násosek do jednotlivých brázd

- závlaha postřikem – u nás nejběžnější

- kapková závlaha – z umělohmotného potrubí padají kapky vody přímo k jednotlivým rostlinám; šetří se vodou, pozemek se nezavlažuje celoplošně, ale zavlažují se jen jednotlivé rostliny

В· podpovrchovГ© zГЎvlahy

- je moЕѕno provГЎdД›t regulacГ­ vГЅЕЎky hladiny podzemnГ­ vody; v USA (Kalifornie, v rovinatГЅch oblastech)

- pomocí drenážního systému – voda je napouštěna do systému v jeho nejvyšším místě a gravitačně je rozváděna celým systémem; voda se dostává z drenážního systému do kořenové vrstvy pěstovaných rostlin; jsou budovány hlavně za účelem odvodnění

ZГЃVLAHOVГќ REЕЅIM

- stanovenГ­ pro kaЕѕdou plodinu velikosti zГЎvlahovГ© dГЎvky, termГ­nu jejГ­ho provedenГ­, stanovenГ­ poДЌtu zГЎvlahovГЅch dГЎvek a celkovГ©ho zГЎvlahovГ©ho mnoЕѕstvГ­ k plodinД› za celou jejГ­ vegetaДЌnГ­ dobu

- velikost závlahové dávky, dešťových srážek, výparu z půdy a rostlin, obsahu vody v půdě je možno vyjádřit společnou jednotkou – milimetr sloupce

57) Agroenergetika – měření, toky energií, globální záření!

- Agroenergetika – obor,který se zabývá výzkumem a regulací energetických toků v zemědělství

- EnergetickГ© toky v rostlinnГ© vГЅrobД›:

a) energie sluneДЌnГ­ho zГЎЕ™enГ­ dopadajГ­cГ­ na porost

- ve dne dopadГЎ na porost globГЎlnГ­ zГЎЕ™enГ­

- 1. ДЌГЎst GZ se od porostu odrГЎЕѕГ­ a smД›Е™uje zpД›t do atmosfГ©ry, 2. ДЌГЎst GZ porostem projde a dopadne na povrch pЕЇdy, 3. ДЌГЎst GZ prochГЎzГ­ porostem zdola vzhЕЇru a opouЕЎtГ­ jej smД›rem do atmosfГ©ry nad porost

- hodnoty energie GZ je moЕѕno zГ­skat: vlastnГ­m mД›Е™enГ­m, vГЅpoДЌtem z mД›Е™enГЅch jinГЅch meteorologickГЅch prvkЕЇ, vyuЕѕitГ­m hodnot GZ z profesionГЎlnГ­ch meteorologickГЅch stanic (HK,Ostrava, Praha)

- FAR – fotosynteticky aktivní radiace, část dopadajícího GZ, která v rostlinách může vyvolat fotosyntézu

b) energie metabolizovanГЎ (v procesu fotosyntГ©zy)

- chemickГЎ energie uloЕѕenГЎ v lГЎtkГЎch vyprodukovanГЅch pЕ™i fotosyntГ©ze

- zjiЕЎЕҐuje se mД›Е™enГ­m uvolnД›nГ©ho tepla stГЎlenГ­m vzorku suЕЎiny vyprodukovanГ© biomasy v pЕ™Г­stroji spalnГЅ kalorimetr

- ze vzorku vyprodukovanГ© fytomasy o urДЌitГ© hmotnosti se vysuЕЎenГ­m zГ­skГЎ suЕЎina, kterГЎ se spГЎlГ­, z mnoЕѕstvГ­ uvolnД›nГ©ho tepla, ze znГЎmГ© hmotnosti suЕЎiny vzorku a znГЎmГ© vГЅnosu plodiny vypoДЌteme mnoЕѕstvГ­ ME

- Netto energie – energie vyjadřující užitnou energetickou hodnotu zeměd. produktů ručených pro krmivo nebo potravinu

c) dodatkovГЎ energie (energie vloЕѕenГЅ ДЌlovД›kem pЕ™i postupu pД›stovГЎnГ­ plodiny)

- energie vloЕѕenГЎ ДЌlovД›kem do technologickГ©ho postupu pД›stovГЎnГ­ plodin

- energetické vklady: přímé – en. živé lidské práce, motor. paliva, el. a tepel. en., ostatní energetické zdroje (práce potahů,…)

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ ВnepЕ™Г­mé– en. spotЕ™ebovanГЎ na vГЅrobu vГЅrobnГ­ch prostЕ™edkЕЇ

ВВВВВВВВВВ en. PotЕ™ebnГЎ k vГЅrobД› hnojiv a pesticidЕЇ, en. obsaЕѕenГЎ v organ. hnojivech, en. uloЕѕenГЎ ve strojГ­ch pЕ™i

ВВВВВВВВВВ vГЅrobД›, odvodnД›nГ­ a stavby,…

- ke stanovení celkové dodatkové energie je výhodné vycházet z karet honů – obsahující: druhy plodin každém roce, hnojiva a jeho dávky, datum setí, výskyt chorob, škůdců a plevelů na honu, použité zásahy k ochraně porostů, typ použitých pesticidů a jejich dávkování, termín sklizně a údaje o výnosech, kontroly porostů

58) PЕЇdoochrannГ© zpЕЇsoby zpracovГЎnГ­ pЕЇdy- nГЎЕ™adГ­ a v jakГЅch oblastech

VГЅznam:

ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy (eroze, utužení, zvýšený výpar, …)

Postupy:

setí do mulče – vysetí meziplodiny, vytvoří se určitý pokryv, v zimě zmrzne, je tam pokryv, nedojde k vypaření vody (ochrana eroze, tvorba půdní struktury, omezení výparů, potlačení plevelů);

pásové zpracování půdy a setí

výsev a

SetГ­ do nezpracovanГ© pЕЇdy:

princip – často používané v oblastech s nedostatkem vláhy), výsev bez předseťové (často i základní) přípravy půdy

MД›lkГ© zpracovГЎnГ­ pЕЇdy:

vznik větších půdních agregátů

zvýšení únosnosti za mokra (+)

lepší infiltrace srážek (+)

zvýšení objemové hmotnosti (-)

zvýšená biologická aktivita na povrchu

rychlejší mineralizace (+)

aerační a humusotvorné činnosti žížal (+)

hraboší a slimáci, patogenit (-)

hromadění semen plevelů na povrchu (+)

jednorázový vzcházení (+)

silný tlak některých druhů (-)

59) AgrochemickГ© vlastnost pЕЇd, pЕЇdnГ­ vlastnosti

AgrochemickГ© vlastnosti pЕЇd: mД›Е™itelnГ© charakteristiky pЕЇd, kterГ© majГ­ pЕ™Г­mГЅ nebo nepЕ™Г­mГЅ vztah k vГЅЕѕivД› rostlin

PЕ™Г­mo ovlivЕ€ujГ­ transport Еѕivin z pЕЇdnГ­ho roztoku do rostlin: sorpДЌnГ­ a iontovГ© vlastnosti, pЕЇdnГ­ reakce, obsah org. hmoty, obsah Еѕivin, rozpustnost Еѕivin

NepЕ™Г­mo ovlivЕ€ujГ­ faktory pЕЇsobГ­cГ­ pЕ™Г­mo: zrnitostnГ­ sloЕѕenГ­, vodnГ­ a vzduЕЎnГЅ reЕѕim, mineralizaceВ - obsah Еѕivin.

PЕЇdnГ­ vlastnosti:

a. FyzikГЎlnГ­ (vlhkost, teplota, barva), MechanickГ© (soudrЕѕnost a pevnost, pЕ™ilnavost, hutnost, Гєrodnost),

b. ChemickГ© (pЕЇdnГ­ reakce, obsah Еѕivin)

60) HlavnГ­ atributy pЕЇdy a vliv na vstЕ™ebГЎvГЎnГ­ Еѕivin

- Živiny se vstřebávají kořenovým systémem a ostatní části rostlin – nadzemní

- koЕ™eny: z pЕЇdnГ­ho roztoku

- faktory: pЕЇdnГ­ roztok, hustota koЕ™enovГ©ho systГ©mu, osvojovacГ­ schopnost, koЕ™enovГ© exkrety, ГєДЌast mikroorganickГЅch hub

- mimokoЕ™enovГ©: plynnГ© a kapalnГ©, difГєze volnГ©ho prostoru, aktivnГ­ pЕ™Г­jem

- faktory: prostupnost (kutikula a prЕЇduch), klima, koncentrace Еѕivin

- pЕ™Г­jem C: prЕЇduchy listЕЇ v podobД› CO2

- pЕ™Г­jem H, O: koЕ™enovГЅm systГ©mem v podobД› H2O

61) AgrochemickГ© hodnocenГ­ pЕЇd

agrochemickГ© zkouЕЎenГ­ pЕЇd garantuje ГљstЕ™ednГ­ kontrolnГ­ a zkuЕЎebnГ­ Гєstav zemД›dД›lskГЅ (ГљKZГљZ)

a. základní půdní vlastnosti – půdní reakce, obsah uhličitanu, potřeba vápnění, obsah přístupných živin

b. mikroprvky

metody sledovГЎnГ­ variability agrochemickГЅch vlastnostГ­ pЕЇd

a. mapovГЎnГ­ na zГЎkladД› odbД›ru vzorkЕЇ (vД›tЕЎina AVP)

b. mapovГЎnГ­ pomocГ­ senzorЕЇ (pЕЇdnГ­ vlhkost, obsah chlorofylu v listech)

c. leteckГ© a satelitnГ­ snГ­mkovГЎnГ­ (rЕЇstovГ© a vГЅnosovГ© charakteristiky)

62) Faktory ovlivЕ€ujГ­cГ­ vГЅnosy

- teplota, sluneční záření,vlhkost půdy, svažitost terénu, vlastnosti půd (zrnitost, úrodnost, pufrovací schopnost, půdní reakce pH, sorpční a iontové vlastnosti,…)

Vliv monokultur na vГЅnosy:

- u nГЎs bylo sledovГЎno nД›kolik monokultur pЕЎenice ozimГ© a jarnГ­ho jeДЌmene, kterГ© vЕЎak nepЕ™esГЎhly dobu 20ti let

- vГЅsledky tД›chto pokusЕЇ ukazujГ­, Еѕe u monokulturnД› pД›stovanГЅch a nehnojenГЅch plodin dochГЎzГ­ zpravidla k prudkГ©mu poklesu vГЅnosЕЇ

- organickГ© hnojenГ­ pokles vГЅnosЕЇ zmГ­rЕ€uje, u mГЎla plodin dochГЎzГ­ dokonce ke zvГЅЕЎenГ­ vГЅnosЕЇ

- vД›tЕЎinou ale plodiny reagujГ­ na opakovanГ© pД›stovГЎnГ­ a to i pЕ™i vysokГ© Гєrovni hnojenГ­ a agrotechniky, niЕѕЕЎГ­mi vГЅnosy a vyЕЎЕЎГ­m vГЅskytem chorob a ЕЎkЕЇdcЕЇ

- opakovanГ© pД›stovГЎnГ­ nesnГЎЕЎejГ­ zejmГ©na cukrovka, len, koЕЎЕҐГЎlovГЎ zelenina, jetel, hrachy, vojtД›ЕЎka, vikev

- na opakovanГ© pД›stovГЎnГ­ po sobД› jsou velmi citlivГ© meruЕ€ky, broskvonД›, tЕ™eЕЎnД›, jablonД›

- pД›stovГЎnГ­ monokultur se u nГЎЕЎ pouЕѕГ­vГЎ celkem vГЅjimeДЌnД›, protoЕѕe dochГЎzГ­ vД›tЕЎinou ke sniЕѕovГЎnГ­ pЕЇdnГ­ Гєrodnosti, obsahu humusu v pЕЇdД›, ke sniЕѕovГЎnГ­ vГЅnosЕЇ a zvyЕЎovГЎnГ­ vГЅrobnГ­ch nГЎkladЕЇ

- v naЕЎich podmГ­nkГЎch se nД›kdy pД›stuje jako kratЕЎГ­ monokultura pouze kukuЕ™ice

63) Vliv faktorЕЇ

- klimatickГ© podmГ­nky, agrotechnika, ochrana rostlin, ЕЎlechtД›nГ­ rostlin, vГЅЕѕiva rostlin, pЕЇdnГ­ podmГ­nky

- PodГ­l faktorЕЇ na vГЅnosu

- v 1948 – nejvíce přirozená půdní úrodnost počasí (cca 60%), zbytek 20% agrotechnika

- 1973 – klimatické a půdní podmínky 20%, agrotechnika 20%, hnojení 30%

- předpoklad – zvyšující se podíl průmyslových hnojiv – strmě, velmi málo se zvyšuje půdní úrodnost

64) Historie zemД›dД›lstvГ­

- od stЕ™ednГ­ doby kamennГ© lidГ© vД›dД›li, jak pД›stovat zeleninu a jinГ© zemД›dД›lskГ© plodiny, lovili divokГЅ skot, ovce, kozy a vysokou zvД›Е™

- jiЕѕ v 8 st. pЕ™ed Kristem se zaДЌalo upouЕЎtД›t od lovu a pЕ™echГЎzelo se na zemД›dД›lstvГ­

- o zemД›dД›lstvГ­ se dГЎ hovoЕ™it aЕѕ v dobД›, kdy se ДЌlovД›k na delЕЎГ­ dobu usadil na jednom mГ­stД› a zaДЌal primitivnД› obdД›lГЎvat pЕЇdu, pД›stovat plodiny a chovat zvГ­Е™ata pro svoji obЕѕivu

- mladší doba kamenná – lidé začali budovat první zeměd. osady

- Starověk – hnojivé účinky vypalování lesa, příznivé působení výkalů, vápence…

- Filosofové – Demokritos, Epikuros – směřovali výživu správným směrem; Aristoteles – zbrzdil

- 16. st – význam používání organických hnojiv (hnůj)

- 18. st – pokusy s vrbou – zdrojem výživy rostlin je voda

- 19. st – úrodnost p závisí na obsahu humusu, který je jedinou látkou kromě vody zabezp. výživu

- 19. st – Lieblg – autor minerální teorie výživy; Lawes a Gilbert – zakladatelé dlouhodobých pokusů

- pЕ™ed rokem 1989 bylo hlavnГ­m Гєkolem zemД›dД›lstvГ­ v rostlinnГ© vГЅrobД› zajistit produkci pomocГ­ maximГЎlnГ­ch hektarovГЅch vГЅnosЕЇ

- tyto vГЅnosy byly dosahovГЎny zejmГ©na pouЕѕГ­vГЎnГ­m vysokГЅch dГЎvek prЕЇmyslovГЅch hnojiv a pesticidЕЇ

- v souДЌasnГ© dobД› se uplatЕ€ujГ­ snahy o rozЕЎГ­Е™enГ­ sortimentu pД›stovanГЅch rostlin v zemД›dД›lstvГ­

(Nebo jina varianta:)

1) Neolit – žďáření, časově omezené monokultury, dlouhé úhory

2) Doba bronzová – jarní obiloviny, lepší zpracování půdy

3) Říše Římská – zahrady, réva

4) Středověk – zavedení trojhonného systému

5) Pozdní středověk, novověk – pluh, jeteloviny a okopaniny = zlepšující plodiny

6) Pol. 19. st. – norfolský osevní postup – využití podpůrného vlivu plodin

7) 19. 20. st. – prům. hnojiva rozvoj techniky, anorg. pesticidy, šlechtění odrůd, oddělení systémů rostlinné a živočišné výroby

8) 20. st. – traktory, vývoj nářadí, pesticidy

9) Вpo 2. SV – pokrok ve ЕЎlechtД›nГ­, ve vГЅvoji nГЎЕ™adГ­ a pesticidЕЇ, odliv pracovnГ­kЕЇ ze zemД›

10) В80. lГ©ta – zvГЅraznД›nГ­ ekolog. a sociГЎlnГ­ch hledisek, ekologickГ© zemД›dД›lstvГ­, zvГЅЕЎenГ­ energie dodГЎvanГЅch zvnД›jЕЎku do systГ©mu

65) Historie systГ©mЕЇ

a) PrimitivnГ­ systГ©my

- realizovali se v obdobГ­ prvobytnД› pospolnГ© spoleДЌnosti

- dД›lili se:

systém stepní – na území s trvalými travními porosty

systém žďárový – úrodná půda se získávala vypalováním lesa, tato půda byla obohacena živinami obsaženými v popelovinách ze spálených stromů, tuto půdu čl. užíval až do doby, kdy začala ztrácet úrodnost

systém záplavový–byl využívám v deltách velkých řek, voda odnášela z půdy sůl a na místě ukládala nánosy úrodného bahna

b) SystГ©my ГєhorovГ©

- po skonДЌenГ­ polnГ­ho obdobГ­ bylo pole ponechГЎno lade, potГ© se na poli rozЕЎГ­Е™ili vГ­celetГ© trГЎvy, jejichЕѕ vlivem se Гєrodnost pЕЇdy postupnД› zlepЕЎovala, zatravnД›nГ­ zlepЕЎovalo vlastnosti pЕЇdy, zvyЕЎovalo obsah org. lГЎtek, lepЕЎГ­ kultivace ЕѕeleznГЅmi oradly, lepЕЎГ­ vyuЕѕitГ­ potahЕЇ a hnojenГ­

c) SystГ©my stЕ™Г­davГ©ho hospodaЕ™enГ­

- vznikaly od 2. poloviny 18. st., zГЎkladem byl pestЕ™ejЕЎГ­ OP, nejtypiДЌtД›jЕЎГ­ byl norfolskГЅ OP: jetel, ozim, okopanina, jaЕ™ s podsevem

- rannГ© obdobГ­ bylo ovlivnД›no humusovou teoriГ­ (Thaer)

- druhГ© obdobГ­ systГ©mu bylo ovlivnД›no minerГЎlnГ­ teoriГ­ (Liebig)

- soustava pЕ™inesla zvГЅЕЎenГ­ vГЅnosЕЇ vЕЎech plodin, rozvoj ЕѕivoДЌiЕЎnГ© vГЅroby, rozvoj zemД›dД›lskГ©ho prЕЇmyslu

d) SystГ©my zemД›dД›lsko-prЕЇmyslovГ©

- v době nástupu: - všeobecné soustavy: zavedeny na velkostatcích, soustavy řepařsko-lékařské,…

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - specializovanГ© soustavy: mlГ©kaЕ™skГ©, pastevnГ­, chmelaЕ™skГ©, ovocnГЎЕ™skГ©,…

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - prЕЇmyslovГ© soustavy: byly zavedeny ve velkostatcГ­ch,kde mД›ly vlastnГ­ zemД›d. prЕЇmysl

- v současnosti: A) konvenční způsob – je nejrozšířenější, cílem je dosažení max. výnosu bez ohledu na nepříznivé dopady na životní prostředí

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ B) organickГ© zemД›dД›lstvГ­ – zemД›d. s omezenГЅmi vstupy, pouЕѕГ­vГЎnГ­ prЕЇmyslovГЅch hnojivВВ

ВВВ a pesticidЕЇ jen do urДЌitГ© mГ­ry = nesmГ­ ohrozit ЕѕivotnГ­ prostЕ™edГ­, ЕЎirokГ© OP, posklizЕ€ovГ© zbytky, statkovГЎВВВВВ

ВВВ hnojiva,… cГ­lem je produkce dostateДЌnГ©ho mnoЕѕstvГ­ potravin s vysokou kvalitou

ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ C) Low input – systГ©m vyznaДЌujГ­cГ­ se snГ­ЕѕenГЅmi vstupy do vГЅroby, zejmГ©naВ

ВВВ agrochemikГЎliГ­, ГєroveЕ€ vГЅnosЕЇ je menЕЎГ­, hospodaЕ™enГ­ je vЕЎak vЕЇДЌi pЕ™Г­rodД› ЕЎetrnД›jЕЎГ­, ekologiДЌtД›jЕЎГ­

66) KonvenДЌnГ­, integrovanГ©, ekologickГ© (organickГ©) zemД›dД›lstvГ­ - popsat a napsat hlavnГ­ rozdГ­ly.

Konvenční – cíl je maximalizace.

- využívání všech prostředků – hnojiva, minerální hnojiva, pesticidy, atd.

- intenzivnГ­ chov zvГ­Е™at

- vysokГЎ efektivita, vysokГЅ kapitГЎl, vysokГЅ vГЅnos

Integrované – zohlednění ekonomických i ekologických hledisek.

- cГ­l je trvalГЎ udrЕѕitelnost zemД›dД›lskГ©ho systГ©mu

- vyuЕѕГ­vГЎnГ­ plodin a zvГ­Е™at adaptovanГЅch na danГ© prostЕ™edГ­

- pouЕѕГ­vГЎnГ­ technologiГ­ ЕЎetrnГЅch k prostЕ™edГ­ (agrochemikГЎlie, mechanizace, hnojiva)

Ekologické (biozemědělství nebo organické) – přátelské k prostředí.

- vylouДЌenГ­ syntetickГЅch hnojiv a pesticidЕЇ;

- ЕЎetrnГ©;

- prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce

67) Historie soustav v ДЊR

Neolit(5000-1800 pЕ™. n. l. )

a. zДЏГЎЕ™enГ­

b. ДЌasovД› omezenГ© monokultury pЕЎenice a jeДЌmene, plevelnГЎ spoleДЌenstva

BronzovГЎ (od 1700 pЕ™. n. l. )

a. zavedenГ­ jarnГ­ch obilovin

RГ­ЕЎe Е™Г­mskГЎ (0-500 naЕЎeho letopoДЌtu)

a. jeДЌmen, Еѕito, zahrady

Polovina 1. tisГ­ciletГ­ (ranГЅ stЕ™edovД›k)

a. zavedenГ­ Еѕeleza ; zlepЕЎenГ­ postrojЕЇ u konГ­

b. rozЕЎГ­Е™enГ­ vГЅrobkЕЇ

StЕ™edovД›k

a. zavedenГ­ trojpolnГ­ho hospodaЕ™enГ­

b. Varianty pЕЇvodnГ­ch ГєhorovГЅch soustav

В· jednohonnГ© hospodaЕ™enГ­

1. ve stЕ™edozemnГ­ oblasti

В· dvouhonnГ© hospodaЕ™enГ­

1. ve vГЅЕЎe poloЕѕenГЅch oblastech

В· trojhonnГ© hospodaЕ™enГ­

В· ДЌtyЕ™honnГ© hospodaЕ™enГ­

В· pД›tihonnГ© hospodaЕ™enГ­

• ⇐ Предыдущая
• -3
• -2
• -1
• 0
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8910
• 11
• 12
• Следующая ⇒