Bilaterální (dvoustranný) monopol

TRH PŮDY

- absolutně fixní neelastická nabídka; R – sazba pozemkové renty; A – množství půdy

- celkový výdělek z půdy se nazývá ekonomická renta, pokud ↑ poptávka tak se ekonomická renta zvyšuje
- pozemková renta je formou čisté ekonomické renty

TRH PRÁCE

2.1 - Trh práce v DK

- trh práce = heterogenní trh (různorodý, nestejnorodý, různotvárný)

- strukturovaný trh – má spoustu dalších trhů uvnitř

- předpokládáme DK

- velké množství firem, kteří práci poptávají a celá řada poptávající práci

- nikdo ze subjektů není schopný ovlivnit cenu práce = mzdovou sazbu (Pl = W = WAGE)

- dokonalá mobilita pracovních sil – v ČR není!

1.1 - Poptávka po práci

- poptávka po práci je totožná s klesající částí příjmu z mezního produktu (MRP) od průsečíku

s křivkou ARP; W – mzdová sazba; L – množství práce

- MRP_L = MPP_L * P_Q , kde P_Q = MR » DK na trhu výrobků a výr.služeb;

- MRP = MR – když jednotka vstupu vyrobí jednotku výstupu, jinak tato rovnost neplatí

MRP_L = MFC_L = w (P_L)

1.2 - Nabídka práce
a) individuální křivka nabídky práce (z hlediska domácností)
- individuální rozhodující se domácnost (jednotlivec) se rozhoduje mezi volným časem a

spotřebou (prací); den má 24 hodin, víc času nemá, musí se rozhodovat, co mu přinese volný

čas a co práce (spotřeba)

- volný čas = čas, který získáme tím, že nebudeme pracovat

- spotřeba = spotřebované množství zboží a služeb, které získáme tím, že budeme pracovat

- porovnáváme MU_H (mezní užitek jedné hodiny volného času; H = holiday) a MU_C (mezní užitek

ze spotřeby, kterou si pořídím za hodinovou mzdu; C = consumption) => aby nastal rovnovážný

stav, tak MU_H = MU_C

- alternativním nákladem jedné hodiny volného času je spotřeba zboží a služeb, které získáme

za hodinu práce (hodinová mzda)

- když se zvedne mzdová sazba (předpoklad růstu mzdové sazby – člověk se rozhoduje zda bude

pracovat více nebo méně) - zvýší se nabídka práce » začne působit substituční efekt (SE) a

důchodový efekt (IE), přičemž oba působí současně

- substituční efekt (SE) – s růstem mzdové sazby, roste chuť pracovat, nabízíme větší

množství práce, protože větší mzda znamená větší spotřebu - spotřebovávané

statky a služby jsousubstitutem volného času » ↑W » ↓H » ↑L

- důchodový efekt (IE)– když se zvýší hodinová mzda, tak si chceme peníze užít

(preferujeme volný čas), máme tendenci omezovat nabídku práce; ↑W » ↑H » ↓L

- tyto efekty působí neustále a protisměrně, při nižších mzdových sazbách převažuje

substituční efekt, při vyšších mzdových sazbách převažuje důchodový efekt

IE > SE = už mám vyděláno, chci si také užít volného času

SE > IE = když mi někdo přidá, budu pracovat déle

b) tržní nabídka práce
- tržní křivka nabídky práce je horizontálním součtem individuálních křivek nabídek
- tržní křivka má obvyklí pozitivní sklon i přesto, že sčítá individuální křivky nabídky, které jsou

zakřivené
- je to způsobené:

a) tím, že každý člověk má bod zlomu (zpětného zakřivení) jinde b) tím, že rostoucí mzdová sazba láká na trh další pracovníky

- trh práce je velice členitý, má mnoho profesí; některé trhy (trh vysokoškolsky vzdělaných

manažerů, trh uklízeček, trh profesorů), když poroste mzdová sazba, otevře se trh a budou

do něj moci vstupovat noví pracovníci z jiných trhů s vyšším transferovým výdělkem

1.3 - Rovnováha na trhu práce

W1 > WE - vznik nezaměstnanosti a vzniká tlak na pokles mzdové sazby

W2 < WE – nedostatek pracovníků, vzniká klad na růst mzdové sazby

Trh práce v NDK

2.2.1 - Faktory způsobující nedokonalosti na trhu práce

1) trh práce je heterogenní, složený ze spousty dílčích trhů práce, které si vzájemně nemohou konkurovat (ekonom nemůže dělat zubaře)

2) nepeněžní rozdíly – prostředí, atraktivita povolání (někdo pracuje v teple, někdo v televizi, někdo dře v lese)

3) rozdíly v kvalitě práce (vznikají v důsledku rozdílné kvalifikace a zručnosti)

4) diskriminace na trhu práce – pohlaví, menšiny; za stejnou práci různá odměna

5) monopolizace na straně poptávky po práci (monopson): monopson – jediný podnik, poptávající práci

6) monopolizace na straně nabídky práce » vliv odbory

7) nedostatečná mobilita pracovníků – lidé nejsou ochotni se stěhovat za prací

2.2.2 - Monopolizace poptávky po práci (monopson)

- monopson » jedna firma v okolí, která poptává práci; NDK na trhu VF » W < MFC;

- W = P_L < MFC_L

- je-li nedokonalá konkurence na trhu vstupu (rostoucí cena), nelze odvodit individuální poptávku po práci!!!!!

- optimum: silná firma, stlačí cenu na úroveň nabídky

- MRP = MFC

- nabídka práce jedné firmě je už rostoucí, tzn. průměrné náklady na faktor

- mezní náklady na faktor (MFC) rostou rychleji než průměrné (vyjádření přímkou 2x rychleji)

- platíme takovou sazbu, kterou pracovníci požadují

MRP = MFC

S_L = w = P_L < MFC_L

2.2.3 - Monopolizace nabídky práce (síla odborů)
- sledujeme cíle odborů → je zvyšování mezd (růst mzdové sazby) a zaměstnanosti → odbory to dělají

několika způsoby:
a) omezováním nabídky práce – snižuje se pracovní doba, prodlužují se dovolené,

tendence k prodlužování mateřské » to všechno snižuje nabídku

(díky omezení nabídky práce vzroste mzdová sazba, ale zvýší se

nezaměstnanost)

b) přímé zvýšení mzdových sazeb (minimální mzda) = dojde k nerovnováze na trhu,

vznik nezaměstnanosti (firmy zaměstnají méně zaměstnanců než je

nabízené množství)

c) růst poptávky po práci - jediná přirozená cesta ke zvýšení mezd, roste poptávka po

zboží (růst mezd, růst počtu zaměstnaných); (růst poptávky po práci je možný odvozený od růstu poptávky po produkci firmy)

Bilaterální (dvoustranný) monopol

- vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky

po práci

- jestliže odborové svazy = monopol nabídky práce ; firma poptávající tuto práci = monopsonem →

→ obě strany trhu disponují monopolní silou

- zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson se snaží nabízet za co nejnižší mzdu, monopol se

snaží o dosažení co nejvyšší mzdy)

- nelze určit jaká zde bude mzdová sazba (záleží na vzájemném poměru monopolní síly odborů a

monopsonu), mzda bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami

P_o = P odborů

P_E = ideální P

P_m = P monopsonu

3. TRH KAPITÁLU (sekundární výrobní faktor, protože je předpokladem výrobního procesu)

• ⇐ Предыдущая
• 123
• 4
• Следующая ⇒