Jet ped XX.sjezdem KSSS

hned po pui revizionisté zaali s rehabilitací vech, kteí v minulosti vystoupili proti socialistické revoluci. Mezi prvými, ji 3.dubna 1953, byli rehabilitováni lékai, patící do skupiny sionistické organizace Joint, jen byla obvinna (a usvdena?), e usilovala o zdraví a ivoty mu, kteí se angaovali za vc socialismu; mla rehabilitace tchto léka spojitost s neoekávanou smrtí J.V.Stalina(?); krom tohoto pípadu byla veejnost seznámena i s rehabilitací Zoenka a Achmatovové; jejich literární spisy po úpravách zaplavily trh i nabídku veejných knihoven, v eskoslovensku samozejm také.

Jinak na povrchu el ivot svou pvodní cestou; napíklad 22.4.1954 byl v Rudém právu uveejnn obsáhlý lánek V.Krutiny – tajemníka ÚV KS o diktatue proletariátu, Chruov v kadém svém projevu vzdával formální hold Stalinovi; napíklad na zasedání Nejvyího sovtu SSSR, které se konalo 27.4.1954 ekl: "ÚV v ele s velkým pokraovatelem Leninova díla J.V.Stalinem, plníce Leninv odkaz, neustále upevoval sovtský stát a uinil z nho mohutnou socialistickou velmoc."

Dne 25.4.1954 bylo v Rudém právu oznámeno:

"Ve dnech 21. a 24.dubna 1954 ped trestním kolegiem Nejvyího soudu eskoslovenské republiky se konal proces s rozvratnou skupinou buroazních nacionalist, psobících na Slovensku, kterou vedl Dr.Gustav Husák a kterou tvoili Ladislav Novomeský, Dr.Daniel Okáli, Dr.Ivan Horváth a Ladislav Holdo.

Vichni obvinní se jako buroazní nacionalisté dopustili trestného inu proti lidov demokratického státu a slovenského pracujícího lidu tím, e se spolili navzájem s Vladimírem Clementisem, lenem protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského, a dalími k pokusu zniit samostatnost a jednotu republiky a jejího lidov demokratického zízení.

Prbh hlavního líení potvrdil v plném rozsahu trestní innost obvinných tak, jak to uvádla aloba generálního prokurátora. adou nevyvratitelných dkaz, výpovmi svdk i vzájemným usvdením obvinných se ukázalo, e lenové této buroazn nacionalistické skupiny v ele s Dr.G.Husákem se spojili s reakní buroazii a pod jejím vedením a v závazku vi ni se veteli do vedení Slovenského národního povstání s cílem zmait boj pracujícího lidu za osvobození. Kdy se jim to nepodailo, sabotovali po osvobození eskoslovenské republiky monost vybudovat lidov demokratický ád. Práv tak usilovn maili vypracování Ústavy 9.kvtna, svou innost zaloili na rozporu obou naich národ. Svých pozic ve Slovenské národní rad a ve sboru povenc zneuili zloinným zpsobem proti zájmm eskoslovenského státu a slovenského lidu tím, e se snaili izolovat jej od eského pracujícího lidu. Posilovali na Slovensku zbytky kapitalistických a luáckých pozic a pozic na obnovu kapitalismu.

Rafinovan podrývali hospodáský a kulturní rozvoj Slovenska, sabotovali výstavbu národních výbor a lidové bezpenosti. Maili rázné potrestání luácko-faistických zrádc a jiných nepátel lidu. Brzdili výstavbu lidov demokratického kolství, znemoovali zavedení ádného sytému zásobování pracujícího lidu. Pomáhali sabotovat znárodnní, pozemkovou reformu a konfiskaci nepátelského majetku.

Po únoru 1948 obvinní umoovali pedstavitelm buroazie utéci do zahraniních imperialistických stát. Obvinný Okáli umonil dále ilegální útky sionist a idovských kapitalist a napomáhal jim protizákonným zpsobem vyvést z SR velké majetkové hodnoty.

Krom toho obvinný Horváth a Holdo vykonávali rozsáhlou innost ve prospch západních imperialist.

Zloinná innost této buroazn nacionalistické skupiny byla obzvlát nebezpená proto, e jmenovaní zneuili svých funkcí v Komunistické stran eskoslovenska, a proto e tuto kdcovskou innost konali v souladu se zloineckými plány protisocialistického centra v ele s R.Slánským, v rámci boje západních imperialist proti Sovtskému svazu a státm lidové demokracie.

Po závrené ei prokurátora, po eech obhájc a posledních slovech obvinných se odebralo kolegium Nejvyího soudu na poradu, po ni jménem republiky byl vynesen rozsudek, který uznal obvinné vinnými z trestné innosti velezrady, sabotáe a vyzvdaství a odsoudil je k trestm odntí svobody: Gustava Husáka na doivotí, Ivana Horvátha na 22 let, Daniela Okáliho na 18 let, Ladislava Holdoe na 13 let a Ladislava Novomeského na 10 let.

Krom toho soud vyslovil vedlejí tresty a to ztrátu estných práv obanských a propadnutí majetku.

Soud nabyl právní moci.

Puisté do XX.sjezdu KSSS tikrát jednali na zasedání pléna ÚV KSSS o zemdlství; tam vystoupili proti koncepci rozvoje zemdlství, jak ji stanovil XIX.sjezdu KSSS; ten ukládal rozvoj zemdlství orientovat intenzivním smrem – zvyovat hektarové výnosy cestou zlepené pée o pdu i závlahu a ne extenzivní cestou, tedy pstováním zemdlských plodin na úhoru, i panenské pd nebo v podmínkách klimaticky nevýhodných, jak bylo na návrh Chruova, rozhodnuto na plenárních zasedáních ÚV KSSS.

Pi tchto jednáních bylo také rozhodnuto udlit kolchozníkm velké daové úlevy a odpustit jim neuhrazené ástky daní; krom toho revizionisté úpln rozvrátili socialistický charakter sovtského zemdlství a to tím, e zlikvidovali stanice zemdlské techniky a státní stroje z nich dali kolchozníkm do osobního vlastnictví.

Jet ped XX.sjezdem KSSS odjel Chruov do Jugoslavie, aby tam v objetí s Titem, mezinárodn známým zrádcem vci socialismu, svtu demonstroval zmnu zahranin politické orientace SSSR; sovttí revizionisté nikdy s Titem nepochodili, pesto mu stále nadbíhali(!), nikdy ho neopustili; v období, kdy se projednávaly pípravy setkání Chruova s Titem, se veejn vyjádil Molotov tak, e to neladilo uchu Tita; zápletku vyeil Chruov po svém, Molotova - ministra zahraniních vcí nechal doma(!), nevzal ho sebou do Jugoslávie.

 

XX.sjezd KSSS

D

vacátý sjezd Komunistické strany Sovtského svazu se konal na konci února 1956, v dob kdy ji revizionizmus v KSSS zorganizoval svou sestavu tak, aby v zastené form mohl vystoupit ped veejnost.

Jen teoreticky, ale po svém, bez pihlédnutí k revolunímu pojetí Leninovu, projednal otázku "socialistické zákonnosti", monost vyuití rzných forem pechodu k socialismu, pijal usnesení, "zabezpeující" zpracování návrhu programu strany – který podle stále platného usnesení XIX.sjezdu KSSS ml být projednán na sjezdu dvacátém, ale to bylo delegátm sjezdu zamleno(!), ve skutenosti byl projednán a na sjedu dvaadvacátém a to se závry vysloven protisocialistickými!

Pijal usnesení o zavedení hmotné zainteresovanosti pracovník na výsledcích vlastní práce. To je nutno povaovat za jednu z nejtvrdích ran, zasazených XX.sjezdem KSSS socialismu.

Pi vlastní realizaci tohoto usnesení bylo normování práce zrueno a finanní poitky nad základní tarif – prémie a podíly z hospodáských výsledk, byly vyplácely z hospodáských, pesnji obchodních – podnikatelských výsledk kolektiv – dílny, cechu, továrny, podniku, resortu; pi tom vznikaly ve mzdách stále se zvtující rozdíly ve mzdových poitcích; pro dkaz pravdy zde pedbhnu as – na XXII.sjezdu KSSS, v roce 1961, v hlavním referátu Chruov prohlásil: "Jak známo, v posledních letech bylo z iniciativy ÚV KSSS vykonáno mnoho pro úpravu mezd. Na základ tchto opatení byly znan sníeny vysoké píjmy a platy nkterých kategorií pracovník. Zárove bylo zvýeno mzdové minimum. Ke sbliování píjm rzných kategorií pracujících pispívá také stanovený zpsob ruení daní ze mzdy. Strun eeno, bylo uinno mnoho, aby se zmenil rozdíl mezi píjmy rzných skupin obyvatelstva. Návrh programu jasn ukazuje, e strana bude v této linii i nadále dsledn a neochvjn pokraovat, e bude usilovat o to, aby v SSSR u koncem prvního desetiletí pestala existovat kategorie pracovník s nízkými platy…" Vím, e strana dsledn a neochvjn pokraovala, le podstatu, píinu tohoto stavu – systém odmování podle hmotné zainteresovanosti, která vyvrala z kapitalistické podstaty, ze zisku podnik, strana neodstranila a rozdíly ve mzdových píjmech dále kategorizaci obyvatelstva prohlubovaly; a to se zmiuji jen o rozdílech ve mzdách, ke kterým je nutno jet pipoítat i poitky nkterých pracujících, pedevím záhumenká, z volného prodeje potravin.

To nakonec vedlo k tídní polarizaci spolenosti; podniky ztratily socialistický charakter, ten se zmnil na skupinový, skupiny mezi sebou soutily o nejlepí hospodáský výsledek – pesnji o zisk; tím se psychologie nkterých pracovník, pedevím z ídících skupin – aristokrat, lidov papalá, utvrzovala v nemonost zmny starého, kapitalistického vdomí mas v socialistické vdomí, jejich stanoviska dostávala stále píkejí kapitalistický charakter, na veejnosti vak takto nevystupovali a kdy ano, tak jen ojedinle; výrobní a spoleenské vztahy se kapitalizovaly, tento trend nakonec zasáhl celý ivot socialismu ve vech zemích, s pívlastkem socialistické a zcela ochromil jejich socialistickou podstatu.

XX.sjezd KSSS vnoval mnoho pozornosti leninskému míru – v tkých rozporech s Leninovými stanovisky byla tato zanícená snaha charakterizována jako leninská i kdy na prvý pohled byla zcela neperspektivní, zcestná, jen glorifikující buroazii, která ve své zásadní koncepci nenávidla socialismus a pro jeho poráku byla ochotna pinést jakoukoliv pechodnou ob; pi "mírových jednáních" manévrovala, stala se nedostinou kdy jednání a podnty revizionist odmítala, tak ukazovala svoji sílu a nedostinost, pevahu i nadazenost nad socialismem.

Zde pipomenu jméno Lenina, ten o míru pojednával mnohokrát, XX.sjezd KSSS se ml kde uit, ale el proti Leninovi, protoe jako výron revizionizmu musel svá stanoviska koncipovat proti Leninovi; bál se vak vzpoury ortodoxních komunist a proto je uspával Leninovým jménem; hanebné, posute mírovou koncepci XX.sjezd KSSS, zatím s jedním stanoviskem V.I.Lenina:

"Jednou z forem balamucení dlnické tídy je pacifizmus a abstraktní hlásání míru. Za kapitalismu, a zvlát v jeho imperialistickém stadiu, jsou války nevyhnutelné. Na druhé stran vak nemohou sociální demokraté popírat kladný význam revoluních válek, tj. válek nikoliv imperialistických, nýbr takových, jaké byly vedeny na píklad v letech 1789 – 1871 za svrení národnostního útlaku a za vytvoení národních kapitalistických stát, ze stát feudáln rozdrobených, nebo jako me vést proletariát, aby v boji proti buroazii vítzn ubránil své vymoenosti. Propaganda míru musí být provázena výzvou k revoluním akcím mas, jinak rozsévá iluze, demoralizuje proletariát vtpováním víry v humánnost buroazie a dlá z nho hraku v rukou tajné diplomacie… Hluboce chybná je zvlát mylenka, e je moný tak zvaný demokratický mír bez ady revolucí." (V.I.Lenin v beznu roku 1915 na Konferenci zahraniních sekcí SDDSR, Spisy,sv.21,str.158 a 159)

XX.sjezd KSSS zdrazoval zásadu kolektivnosti ízení; to byla novinka, prokazateln postavená proti Leninov demokratickému centralismu; kolektivnost vedení, to byl útok na stranu, na její organizaní pevnost, která v rukou kolektivu puist se musela rozloit; kdy se tento proces zaal naplovat, ustala i agitace propagující kolektivnost ízení.

Zde pipomenu jedno stanovisko V.I.Lenina, bylo souásti dopisu ÚV KSR(b) organizacím strany, který vyzýval do boje proti Dnikinovi:

"Pi eení záleitostí státu dlník a rolník je nutno dodrovat zásadu kolektivnosti ízení. Ale jakékoli pehánní zásady kolektivního ízení, jakékoli pekrucování vedoucí k prtahm a neodpovdnosti, jakékoli pemování kolektivních orgán ve vanírny je obrovským zlem, a tomuto zlu je nutno stj co stj, co nejrychleji uinit konec a nezastavovat se pi tom ped niím.

Zásada kolektivního ízení nesmí pekroit absolutn nezbytné minimum ani pokud jde o poet len kolektivních orgán, ani pokud jde o praktické ízení práce, zabraování 'dlouhým eem', o co nejrychlejí výmnu názor, která se musí omezit na podání zprávy a na pesné praktické návrhy.

Kolektivní ízení se musí vude, kde je to alespo trochu moné, omezovat na nejstrunjí projednání jen nejdleitjích otázek v co nejuím kolektivu, kdeto praktické ízení úadu, podniku, záleitosti i úkolu musí být sveno jednomu soudruhovi, který je znám svou pevností, rozhodností, odvahou, schopností ídit praktickou práci a který má nejvtí dvru. V kadém pípad a za vech okolností bez výjimky musí být zásada kolektivního ízení provázena co nejpísnjím vymezením osobní odpovdnosti kadé osoby za pesn vymezenou vc. Neodpovdnost, zastíraná poukazování na kolektivnost ízení, je velmi nebezpené zlo, které hrozí kadému, kdo nemá znané zkuenosti z praktické kolektivní práce, a ve vojenství vede vdy a vude nevyhnuteln ke katastrof, k chaosu, k panice, k mnohovlád, k poráce." (V.I.Lenin, Spisy,sv.29,str.431 a 432)

Pochopiteln, XX.sjezd KSSS projednával jet i jiné politické otázky, ale ty nebyly zdaleka ji podstatné; uvedu jet: kult Stalinovy osobnosti se na XX.sjezdu KSSS neprojednával(!); z tribuny sjezdu Stalinovi dokonce Chruov dvakrát vzdal významný hold; jeho jméno bhem diskuse v kladném smyslu vyslovil ou En-laj a Thorez. Reie XX.sjezdu KSSS neudrela na uzd svých dispozic Mikojana, který jako jediný Stalina napadl a to kritikou jeho Ekonomických problém socialismu SSSR; ml k tomu "dobrý mandát"; Ekonomické problémy… do nebe vychvaloval na XIX.sjezdu KSSS(!); jiný jméno Stalina na XX.sjezdu KSSS nepipomnl.

Útok na podstatu, do té doby úspné politiky sovtských komunist, provedl Chruov a v noci, po skoneném sjezdu, projevem, pedneseným uaslým bývalým delegátm, bývalého XX.sjezdu KSSS; jeho vystoupení navazovalo na duch obecné, nekonkrétní, odpovdné osoby neuvádjící diskusní píspvky puist, které jsem zde ji jmenoval; pomáhala jim historika Pankratovová, která ve svém diskusním vystoupení hanobila innost ideové fronty.