Revizionizmus nejen v roce 1962

a podzim roku 1962 se vyhrotil ínsko – indický pohraniní spor, jednalo se o hospodásky bezvýznamnou oblast, velmi ídce obydlenou v horském území o rozloze asi 125 tisíc km2, podél piblin 2.5OO km dlouhých indicko – ínských hranic; tradiní zvyková hranice nebyla nikdy ped tím stanovena, eho vyuívali brittí kolonizátoi Indie k postupnému roziování svých drav; pokusy Brit a legalizaci této zvle odmítaly i feudální vlády staré íny.

Spor mezi Indií a ínou nabyl otevené podoby po potlaení reakního povstání tibetských feudál na jae roku 1959, kdy ínské ozbrojené oddíly pronásledovaly povstalce, ustupující do Indie.

ína byla iniciativní pi snaze problém urovnat dohodou; pro ní navrhovala rzná opatení; eení se vak nepodailo najít ani pi návtv ou En-laje v Dillí, kde v roce 196O vedl jednání s Nehrúem.

Koncem íjna 1962 zahájila indická vojska velkou ofenzívu; ozbrojené síly íny ji odrazily a v protiútoku obsadily vechna území na která si ínská lidová republika inila nárok.

Nehrú se obrátil na zahraniní vlády o pomoc; v ní se exponovaly pedevím USA, ty daly indické armád k dispozici 12 dopravních vojenských letadel s americkými vojenskými posádkami, Sovtský svaz dodal indické vlád veejnosti neupesnný poet bojových letadel MIG! V roce 1962 byla jet ína spojencem SSSR a socialistickým státem!!!

Dnes víme, e psychika Chruova byla patologicky zasaena; byl to maniak, aby mohl existovat, musel ve velkých dávkách chlemstat slávu; proto vyhledával cesty, tam byli novinái, fotoaparáty, televizní a filmové kamery, hlavn tam byli lidé, masy, kterým se mohl bezprostedn pedvést se svým primitivním komediantstvím, kterým dokázal rozehrát postavu milovaného vdce, jen mu djiny (nebo jeho zrada?) vloily do rukou.

Ve co bylo v jeho dosahu to reorganizoval; "drobné" zmny spoívaly v asté kádrové a organizaní pestavb vlády a ústedních institucí, urených k ízení ivota ohromného státu.

epilov byl zejm mu s velkou perspektivou; prvé eské zmínky o nm jsou z období kolem XIX.sjezdu KSSS, tam byl zvolen lenem Ústedního výboru strany; v té dob se o nm s uspokojením zmínil Stalin v práci Ekonomické problémy socialismus v SSSR; v kvtnu 1955 doprovázel Chruova do Jugoslávie jako prvý redaktor listu Pravda; po návratu byl zvolen tajemníkem ÚV KSSS; v únoru 1956 ho XX.sjezd KSSS v potvrdil v této funkci a zvolil mezi kandidáty pedsednictva ÚV KSSS; na závr roku 1956 byl z této funkce uvolnn, protoe byl jmenován ministrem zahraniních vcí – za Molotova; v této funkci si dlouho nepobyl; ji v polovin února následujícího roku funkci uvolnil Gromykovi a sám se vrátil do funkce tajemníka ÜV KSSS; jet neskonilo prvé pololetí roku 1957 a epilov byl vylouen z funkce tajemníka, z ad kandidát pedsednictva ÚV KSSS a z ad len ÚV KSSS; to byla kádrová rotace v provedení "Made in N.S.Chruov".

Jakmile bylo nco problematické nebo dokonce nepochopitelné, tak to dostalo pívlastek "leninské"; nebylo tomu jinak ani v pípad kdy plénum ÚV KSSS, zakrátko po skonení XX.sjezdu KSSS, v prosinci 1956, rozhodlo výrazným zpsobem decentralizovat ízení národního hospodáství; taková mylenka mla být pibita na praný jet ped tím ne byla uvedena na veejnost, le plénum ÚV KSSS soudilo jinak; zejm soudil jinak i Chruov a na konec prvé poloviny února roku 1957 svolal nové zasedání pléna ÚV KSSS a na nm sám vystoupil s referátem O dalím zdokonalování organizace ízení prmyslu a stavebnictví, které spoívalo v dalí decentralizaci ízení a to podle ekonomických oblastí; to vstoupilo v platnost od 1.7.1957.

Byl Chruov, byly i reorganizace, te se zmíním o té co vstoupila do djin jako absolutní nesmysl; zaínala podobn jako ta o které jsem se zmínil ped chvilkou.

Krátce po XXII.sjezdu KSSS, bylo na zaátek bezna 1962 svoláno plenární zasedání ÚV KSSS; na nm byla schválena nová struktura ízení zemdlské výroby; v oblastech, krajích a republikách byly vytvoeny kolchozn sovchozní nebo sovchozn kolchozní správy (podle toho, zda v písluné oblasti pevládala kolchozní nebo sovchozní forma).

Po reorganizaci ízení zemdlství bylo rozhodnuto reorganizovat i stranické ízení národního hospodáství; usnesení o tom pijalo plenární zasedání ÚV KSSS, jednající na konci listopadu 1962; jeho podstata spoívala v tom, e byla zízena dv stranická byra – jedno pro ízení prmyslu, druhé pro ízení zemdlství; obdobný princip byl zaveden v organizaní výstavb sovt, odbor a Komsomolu.

K otázce reorganizací nechal Ponomarjov do Djin KSSS napsat: "Pracovní úsilí dlník, kolchozník a inteligence ídily organizace strany. Avak v jejich práci se projevoval vliv neustálých zmn, reorganizací… Ve vtin oblastí a kraj se vytvoily dv samostatné stranické organizace s vlastními vedoucími orgány… Brzy se zaalo pociovat, e nová struktura je sloitá, tkopádná a ukazovaly se její stinné stránky…"

Ve skutenosti to byly smrtelné kee avanturismu Chruovova revizionizmu na cest ke komunismu, kterého se mlo, podle práv skoneného XXII.sjezdu KSSS v pohod dosáhnout v roce 1980(!); za takových podmínek byla sama existence socialismu zcela problematická(!!!), pipoítáme-li k tomu hlad, zpsobený zhroucením systému ízení sovtského zemdlství, byl socialismus pro veejnost zcela neádoucí!!!

V roce 1962 lidstvo proilo atomové drama; nastalo v dsledku avanturistické akce generality Chruova, která nevzala v úvahu, e dalekou Kubu a sovtské rakety tam rozmístné nelze bránit konveními zbranmi, e dokonce za vypjaté situace nelze zabezpeit ani mírové zásobování obyvatel Kuby, e nemají k dispozici globální a dobe propojený systém válených stedisek ve svt.

Jen stetnutí s pouitím atomových zbraní picházelo v úvahu; oficiální místa znesváených stran to nepopírala.

Útoník byl Sovtský svaz, to on rozmisoval v karibské oblasti rakety, mírové hnutí perostlo v djinném okamiku v bezprostední nebezpeí vzniku atomové války.

Krize v Karibském moi nazrávala delí as; po celou tu dobu ped svtovou veejností popíraly sdlovací prostedky sovtských revizionist existenci svých odpalovacích zaízení a rozmístní raket stedního doletu na Kub; politická atmosféra svta se vzdouvala stále ostejími propaganími nájezdy obou stran; v roce 1961 Kuba úspn odrazila pokus kubánských kontrarevolucioná o invazi, podporovaný USA; v podstat se dailo pekonávat tkosti vzniklé ekonomickou blokádou Kuby; jak krize nazrávala, rozrstaly se nájezdy bojvek kontrarevolucioná; sovtská vláda v prohláení TASS z ll.9.1962 varovala ped agresivními akcemi USA; Kenedy 13.9.1962 odpovdl diplomaticky; prohlásil: "… v souasných podmínkách neme být jednostranný vojenský zásah USA nutný ani oprávnný…"; dával tak monost, aby se sovttí revizionisté pokoili ji v této fázi vývoje krize; oni vak odpovdli dalím popíráním existence sovtských raket na území Kuby a dalími bombastickými frázemi; vojenská pevaha byla v tomto pípad na stran USA a podle toho také i jednaly.

Kongres USA schválil, aby prezident vemi prostedky zabránil rozíení kubánského reimu na západní polokouli; stejn se vyjádila i konference ministr zahraniních vcí OAS, která probhla 2. a 3.1O.1962 ve Washingtonu; rezoluce Kongresu USA ze 4.1O.1962 dávala prezidentovi právo povolat do sluby 15O.OOO záloník.

Od poloviny íjna 1962 zaaly USA horen stupovat sousteování vojenských sil v Karibském moi; 22.1O.1962 prohlásil Kenedy: dal jsem píkaz ozbrojeným slám, aby zahájily provádní úplné námoní blokády Kuby a zabránily tak dopravu zbraní i jiného materiálu, který oznaí USA za zakázaný; propaganda sovtských revizionist neustala, prohlaovala dokonce, e sovtské lodi prorazí blokádu a dosáhnou beh Kuby za kadou cenu; a práv v tuto chvíli stál svt ped naprosto bezprostedním nebezpeím vzniku atomové války; napjetí trvalo nkolik dn, to svt sotva dýchal; a 27.1O.1962 Chruov ve svém poselství oznámil, e Sovtský svaz je ochoten odstranit z Kuby vojenské prostedky, které prezident Kenedy oznail za útoné; nastala úleva spojená s hlubokým pokoením a poníením; to nepramenilo z rozhodnutí stáhnout z Kuby rakety, e tam nebudou rozmístny, ale ze zbytené, stokrát zbytené poráky, která byla pímým dsledkem avanturismu revizionizmu, ale svt ji pipisoval komunismu; bylo to mimoádn trpké; reakní síly jásaly, staly se jet troufalejí; nestabilní a lavírující lidé, kteí do té doby ili v politickém útlumu, po karibské poráce peli úpln a nezasten na stranu buroazie; mezinárodní komunistické hnutí, do té doby roztpené, se úpln zhroutilo, podmínky pro jeho úspnou práci v masách úpln zanikly.

Sovtský revizionizmus, praktikující avanturismus v politice, penesl jej i do vojenství; ale po poráce, strané poráce, na sebe Chruov vzal úlohu vítze(!); neuvitelné(!); to vechno dokáe revizionizmus na úet komunismu.

Jet jeden pohled do roku 1962; krize v karibské oblasti se obela bez výstelu; v ten as se vak stílelo v Praze; "soudruzi", na ele s dlnickým prezidentem, "soudruhem" Novotným, niili Stalinv pomník, který byl v padesátých letech vystavn na Letenské pláni.