Dopis úv Komunistické strany íny
lét roku 1963 se v Moskv projednával obsah dopisu, zaslaného ÚV Komunistické strany íny ÚV Komunistické strany Sovtského svazu.
V jeho úvodu vyslovili íntí komunisté nadji, e vzájemné rozhovory pomohou pekonat názorové rozdíly a vytvoí píznivé podmínky pro svolání schzky pedstavitel vech komunistických stran; ale hned v prvém bodu svého stanoviska kategoricky prohlásili:
"Základem generální linie mezinárodního komunistického hnutí musí být revoluní teorie marxismu – leninismu o historickém poslání proletariátu a nesmí se od ní odchýlit."
A to byla trefa do erného, to zasáhli revizionisty na hlavním a nejcitlivjím míst; v tomto smru text dopisu pokraoval, nevychvaloval závry XX. a XXII.sjezdu KSSS, ale naopak, dovolával se závr Moskevských porad z roku 1957 a 1960, rozebhl se, aby ukázal na potebu revoluního eení nejdleitjích otázek období edesátých let a mimo jiné pi tom uvedl:
"Je pravda, e se po nkolik let projevovaly názorové rozdíly… nyní jde o to zda… uznat i neuznat skutenost, e národy, které jdou cestou socialismu a ítají jednu tetinu obyvatelstva, mají dovést svou revoluci do konce."
V diplomatické ei dopisu to znamenalo naprosto neskrývanou výtku sovtskému revizionizmu, která jej oznaila za element, který ve své politice revoluci neuplatuje, e svým revizionistickým vlivem vede sovtskou spolenost od socialistické revoluce; jeden z dalích odstavc, kdy charakterizoval revoluní zásady proletariátu, to ekl ji piléhavji, tak, e jeho znní bylo bolevicky jasné a nedávalo monost manévru s jeho znním; íkal:
"… Proletái vech zemí spojte se s utlaovaným lidem a s utlaovanými národy; postavte se proti imperialismu a reakci ve vech zemích a usilujte o svtový mír, národní osvobození, lidovou demokracii a socialismus; upevujte a roziujte socialistický tábor; vete proletáskou revoluci krok za krokem k úplnému vítzství a vytvote nový svt bez imperialismu, bez kapitalismu a bez vykoisování lovka lovkem!"
Takové výroky byly pro revizionisty zcela nestravitelné, kdepak proletáská revoluce, oni mli zájem o demokracii pro vechny, proto proletáe zasunuli hluboko mezi vechen lid; mezi písluníky práv vyvlastnných vrstev carské spolenosti zastrili i proletáskou stranu; vdy s revoluci by si neuili klidu, po kterém te, kdy u je dávno Stalin nevedl do stále nových a nových stet se vím starým nebo se zpoujícím tolik touili, co touili, ani byli pesvdeni, e te mají oprávnný nárok na siestu, lovy, zábavu, okázalost a ivot vzneené úrovn; krom vech tchto lahdek Chruov a nebyl sám, poteboval jet i slávu, mnoho slávy(!); a íané pili s revolucí!!!
Zatím jsme se pohybovali v prvé, úvodní ásti dopisu, kde íané zstávali u obecného, nebo zatím jen specifikovali potebu revoluce; do naí kostky se z této ásti dopisu ji více nevejde a pejdeme do toho místa, kde dopis specifikoval pokroilost revizionizmu v KSSS, tam uvedl:
"5. V otázce základních rozpor v souasném svt by mly být kritizovány tyto mylné názory:
a) Názor, který zastírá tídní obsah rozporu mezi socialistickým a imperialistickým táborem a nevidí ho jako rozpor mezi státy diktatury proletariátu a státy diktatury monopolních kapitalist;
b) názor, který uznává pouze rozpor mezi socialistickým a imperialistickým táborem, piem zanedbává nebo podceuje rozpory mezi proletariátem a buroazii v kapitalistické svt, mezi utlaovanými národy a imperialismem, mezi imperialistickými zemmi a mezi skupinami monopol, který uznává pouze boje z tchto rozpor vznikající;
c) názor, e je mono vyeit rozpor mezi proletariátem a buroazii bez proletáské revoluce v kadé zemi a e rozpor mezi utlaovanými národy a imperialismem me být vyeen bez revoluce utlaovaných národ…
e) názor, e rozpor mezi svtovou soustavou socialistickou a kapitalistickou automaticky vymizí v prbhu 'hospodáského soutení', e ostatní základní rozpory ve svt automaticky zmizí spolu s odstranním rozporu mezi obma soustavami a e bude vytvoen svt 'bez válek', nový svt 'veobecné spolupráce'.
Je zejmé, e tyto mylné názory nevyhnuteln vedou k mylné a kodlivé politice , a tudí k rzným nezdarm a ztrátám vci lidu a socialismu.
6. … Tábor socialismu vzeel z boj mezinárodního proletariátu a pracujícího lidu. Patí mezinárodnímu proletariátu a pracujícím stejn jako lidu socialistických zemí…
Hlavní poadavek … Upevovat diktaturu proletariátu a svazek dlník a rolník vedený proletariátem, pokraovat v socialistické revoluci a do konce na hospodáské, politické a ideové front… plánovit roziovat výrobu, zvyovat ivotní úrove a posilovat národní obranu…
Jestlie kdokoliv nesleduje správnou marxisticky – leninskou linii a politiku, nebrání jednotu socialistického tábora, ale naopak vytváí v nm naptí a rozkol, nebo dokonce provádí politiku jugoslávského revizionizmu, snaí se likvidovat tábor socialismu nebo se pipojuje ke kapitalistickým zemím v útocích na bratrské socialistické zem, pak zrazuje zájmy celého mezinárodního proletariátu a lidu celého svta.
Jestlie kdokoli, kráeje pi tom ve lépjích jiných, obhajuje mylnou oportunistickou linii a politiku jisté socialistické zem, místo aby zastával správnou marxisticko – leninskou linii a politiku, kterou mají socialistické zem provádt, hájí-li politiku rozkolu, místo aby zastával politiku jednoty, pak opoutí marxismus – leninismus a proletáský internacionalismus.
7. … po druhé svtové válce vystídali imperialisté Spojených stát nmecké, italské a japonské faisty a pokouejí se vybudovat obrovské impérium, jaké nikdy ped tím svt nepoznal…
Prohláení z roku 1960 zdrazuje: Imperialismus USA se stal nejvtím mezinárodním vykoisovatelem. Spojené státy jsou dnes hlavní oporou kolonialismu. Imperialismus USA je hlavní silou agrese a války…
Americký imperialismus tak postavil proti sob lid celého svta a dostal se do jeho obklíení. Mezinárodní proletariát musí a me sjednotit vechny síly, které se sjednotit dají, vyuít rozpor v táboe nepítele a vytvoit nejirí jednotnou frontu proti americkému imperialismu a jeho lokajm…
11. V otázce pechodu od kapitalismu k socialismu musí proletáská strana vycházet ze stanoviska tídního boje a revoluce na základ uení Marxismu – leninismu o proletáské revoluci a diktatue proletariátu.
Komunisté vdy dávají pednost uskutenní pechodu k socialismu mírovými prostedky… Leninismus uí a historické zkuenosti potvrzují, e se vládnoucí tídy dobrovoln nevzdávají moci. Kterákoliv stará vláda ani v období krize nepadne, dokud ji nenechají padnout. To je veobecný zákon tídního boje… proroci, kteí upínají vechny své nadje k 'mírovému pechodu', vycházejí z historického idealizmu, ignorují nejzákladnjí rozpory kapitalismu, odmítají marxisticko – leninské uení o tídním boji a dospívají k subjektivistickým a nepodloeným závrm…
Proletáská strana nesmí nikdy stavt své mylení, svou politiku revoluce a celou svou práci na pedpokladu, e imperialisté a reakcionái pistoupí na mírovou pemnu.
Proletáská strana se musí pipravit na dv monosti: souasn s pípravou k mírovému rozvití revoluce musí se rovn pipravit na nikoliv mírový rozvoj…
Zanedbá-li tyto pípravy, ochromí proletáská strana revoluní odhodlání proletariátu, ideologicky se odzbrojí a upadne do zcela pasivního stavu nepipravenosti jak politické, tak i organizaní, a tím zahubí revoluní vc proletariátu…
12. Vechny sociální revoluce v rzných období djin lidstva jsou historicky nevyhnutelné a ídí se objektivními zákony nezávislými na vli lovka. Djiny nadto ukazují, e nikdy nebylo revoluce, která dokázala zvítzit bez oklik a jistých obtí.
Jisté osoby jednoznan zveliují úlohu mírového soutení mezi socialistickými a imperialistickými zemmi ve snaze nahradit mírovým soutením revoluní boj utlaovaného lidu. Podle jejich uení by se zdálo, e imperialismus se automaticky zhroutí v prbhu tohoto mírového soutení a e staí, aby utlaované národy klidn ekaly na píchod tohoto dne. Co to má spoleného s marxismem – leninismem?
14. … Je politováníhodné, e jistí lidé v mezinárodním komunistickém hnutí mluví mnoho a své lásce k míru a nenávisti k válce, ale ani v nejmením nechtjí porozumt jednoduché pravd o válce, jak ji formuloval Lenin, který ekl:
'Zdá se mi, e hlavní vc, na kterou se obyejn v diskusích o válce zapomíná a které se nevnuje dostatená pozornost, hlavní vc, o kterou se vede tolik spor, a já bych ekl e snad a zbytených, bezvýsledných a neúelných spor – tkví v tom, e se zapomíná na nejdleitjí otázku, toti jakou tídní povahu má válka, pro tato válka vzplanula, které tídy ji vedou a jaké historickoekonomické podmínky ji vyvolaly' (Spisy,sv.24,str.396)…
Jak je moné odstranit válku? Lenin to vidl takto:
'Naím cílem je dosaení socialistického spoleenské zízení, které tím, e odstraní rozdlení lidstva na tídy a kadé vykoisování lovka lovkem a jednoho národa druhým národem, odstraní nutn i kadou monost válek vbec. (Spisy,sv.24,str.397)…
Jistí lidé vak pesto nyní tvrdí, e je mono vytvoit 'svt bez zbraní, bez ozbrojených sil a bez válek, na základ veobecného a úplného odzbrojení' pi trvající existenci imperialismu a vykoisování lovka lovkem. To je irá iluze…
Povauje-li nkdo veobecné a úplné odzbrojení za základní cestu ke svtovému míru a íí iluzi, e imperialismus automaticky sloí zbran, pak se snaí likvidovat revoluní boj utlaovaných národ pod záminkou odzbrojení. Tím úmysln klame lid celého svta a napomáhá imperialistm v jejich politice války a agrese.
Jsme toho názoru, e aby byl pekonán nynjí ideologický zmatek v mezinárodním komunistickém hnutí v otázce míru, musí být Leninovy teze, pekroucené soudobými revizionisty, oitny v zájmu boje proti imperialismu a obrany svtového míru…
Svtový mír je mono hájit jedin spoléháním na rozvoj sil socialistického tábora, na revoluní boj proletariátu a pracujících vech zemí, na osvobozenecký boj utlaovaných národ a boj vech mírumilovných lidí.
Toto je leninská politika. Kterákoli opaná politika v ádném pípad nepovede ke svtovému míru, ale povzbudí ambice imperialist a zvýí nebezpeí svtové války…
17. Po velmi dlouhé historické období po pevzetí moci prolateriátem zstává tídní boj objektivním zákonem nezávislým na vli lovka, liící se pouze formou ped pevzetím moci… ivot tyto Leninovy závry potvrdil…
Popít existenci tídního boje v období diktatury proletariátu a nutnost dovrit socialistickou revoluci na hospodáské, politické a ideologické front je nesprávné, neodpovídá objektivní realit a poruuje marxismus – leninismus…
18. …Ve své Kritice Gothajského programu poloil Marx otázku takto: …Mezi kapitalistickou a komunistickou spoleností leí období revoluní pemny jedné spolenosti v druhou. Tomu období odpovídá také politické pechodné období, v nm stát neme být niím jiným ne revoluní diktaturou proletariátu- (K.Marx-B.Engels, Vybran.spisy str.28, Svoboda 1950)
Lenin asto zdrazoval velkou Marxovu teorii diktatury proletariátu a analyzoval vývoj této teorie, zejména ve svém díle Stát a revoluce, kde napsal: '…pechod od kapitalistické spolenosti, která se vyvíjí ke komunismu, ke komunistické spolenosti, je nemoný bez politického pechodného období a stát tohoto období me být pouze diktatura proletariátu.' (Spisy, sv.25,str.478)
Lenin dále ekl: 'Podstatu Marxova uení o státu si osvojil jedin ten kdo pochopil, e diktatura jedné tídy je nutná nejen pro kadou tídní spolenost vbec, nejen pro proletariát, jen svrhl buroazii, nýbr i pro celé historické období, oddlující kapitalismus od beztídní spolenosti, od komunismus'. (Spisy, sv.25,str.423)
…základní Marxovou a Leninovou tezí je, e diktatura proletariátu bude nezbytn pokraovat po celé historické období pechodu od kapitalismu ke komunismus, tj. po celé období odstraování vech tídních rozpor a vstupu do beztídní spolenosti, do vyí fáze komunistické spolenosti.
Co se stane, bude-li na pli cesty oznámeno, e diktatura proletariátu ji není nutná?
Není to v rozporu s uením Marxe a Lenina o stát diktatury proletariátu?… vedlo by to k nesmírn váným dsledkm a naprosto znemonilo jakýkoli pechod ke komunismu.
Me existovat velidový stát? Je moné nahradit stát diktatury proletariátu velidovým státem?
To není otázka vnitních záleitostí té které zem, ale základní problém ztlesující univerzální pravdu marxismu – leninismu.
Podle názor marxist – leninovc neexistuje nic takového jako je netídní nebo nadtídní stát. Pokud stát zstane státem, bude mít tídní charakter. Pokud bude stát existovat, neme být státem velidovým. Jakmile se stane spolenost beztídní, pestane existovat stát…
Jistí lidé mohou tvrdit, e jejich spolenost je beztídní. My odpovídáme : Ne, tídy a tídní boj existují ve vech socialistických zemích bez vyjímky. Protoe tam existují zbytky starých vykoisovatelských tíd, usilujících o návrat, protoe se stále rodí nové kapitalistické ivly a protoe dosud existují paraziti spekulanti, lenoi, chuligáni a rozkrádai státních fond, jak je mono íci, e ji neexistuje tídní boj? Jak je mono íci, e diktatura proletariátu ji není nutná
19. Leninismus uí, e v socialistických zemích musí existovat proletáská strana spolu s diktaturou proletariátu. Proletáská strana je nezbytná pro celé historické období diktatury proletariátu, a to proto, e diktatura proletariátu musí bojovat proti nepátelm proletariátu a lidu, petváet rolnictvo a jiné drobné výrobce, neustále upevovat proletáské ady, budovat socialismus a uskuteovat pechod ke komunismu. Nic z toho nelze uinit bez vedení proletáské strany.
Me existovat velidová strana? Je moné nahradit stranu, která je avantgardou proletariátu velidovou stranou
To rovn není otázkou vnitních záleitostí té které komunistické strany, ale základním problémem ztlesujícím univerzální pravdu marxismu – leninismu.
Z hlediska marxist – leninovc neexistuje nic takového jako je netídní nebo nadtídní politická strana. Vechny politické strany mají tídní charakter. Stranický duch je soustedným výrazem tídního charakteru.
Proletáská strana je jedinou stranou schopnou reprezentovat zájmy veho lidu. Me tak uinit práv proto, e pedstavuje zájmy proletariátu, jeho mylenky a vli ztlesuje. Me vést vechen lid, nebo proletariát se me emancipovat jedin emancipací celého lidstva, nebo sama povaha proletariátu umouje jeho stran pistupovat k problémm z hlediska jeho SOUASNÝCH i budoucích zájm, nebo strana je bezmezn vrna lidu a je prodchnuta duchem SEBEOBTOVÁNÍ. Z toho pramení její demokratický centralismus a elezná káze. Bez takové strany je nemoné udret diktaturu proletariátu a reprezentovat zájmy veho lidu.
Co se stane, oznámí-li se na pli cesty, ped dosaením vyího stadia komunistické spolenosti, e se proletáská strana stala velidovou stranou a zavrhne-li se její proletáský tídní charakter?… Neodzbrojuje to proletariát a vechen pracující lid organizan a ideologicky, nerovná se to napomáhání obnov kapitalismu?…
20. V minulých nkolika letech jisté osoby poruovaly zásadu Leninova uení a vzájemných vztazích mezi vedoucími pedstaviteli, stranou, tídou a masami a vystoupily s otázkou boje proti kultu osobnosti, co je chybné a kodlivé…
Jisté osoby halasn vedou boj proti tzv. kultu osobnosti, avak ve skutenosti ze vech sil pomlouvají proletáskou stranu a diktaturu proletariátu. Souasn nesmírn peceují úlohu jistých osob, svalují vechny chyby na jiné a samy si osobují vechny zásluhy.
Mnohem závanjí je skutenost, e pod záminkou boje proti kultu osobnosti se jisté osoby hrub vmují do vnitních záleitostí ostatních bratrských stran a zemí a nutí ostatní bratrské strany zmnit vedení, aby tak mohly tmto stranám vnutit svou vlastní chybnou linii. To je velmocenský ovinismus, sektáství a rozkolnictví, to je podvratná innost.
23. K uskutenní spoleného programu mezinárodního komunistického hnutí, na nm se jednomysln bratrské strany dohodly, je nutné vést nekompromisní boj proti vem formám oportunismu, který je v rozporu s marxismem – leninismem…
Tvrzení, e v Jugoslávii lze pozorovat 'jisté pozitivní tendence', e je 'socialistickou zemí' a e Titova klika je 'protiimperialistickou silou', je zcela neopodstatnné a vbec neodpovídá skutenosti…
Jistí lidé se nyní pokouejí protlait jugoslávskou revizionistickou kliku do velké rodiny mezinárodního komunistického hnutí, ím zjevn poruují jednomysln pijatou dohodu na porad bratrských stran v roce 1960, a to je absolutn nepístupné… Se zásadami nelze kupit, schvalovat jednou to a jindy ono, jednou hlásat to a jindy ono."
V pedposledním, tyiadvacátém bodu svého dopisu se íntí soudruzi vrátili k otázce strany, k jejímu historickému vývoji; uvedli v nm výroky, ze kterých vyplynulo: nejdleitjí zkuenosti mezinárodního komunistického hnutí dokazují e vývoj a vítzství revoluce závisí na tom, zda existuje revoluní proletáská strana; s drazem pipomnli její charakteristické znaky, od kterých se v edesátých letech minulého století, nkteré strany odvracely.
Závr dopisu je pro nás dleitý jet dnes, dává nám monost nahlédnout do poátku historie neshod v komunistickém hnutí; tvrdí, e veejnou polemiku v mezinárodním komunistickém hnutí vyvolali vedoucí pedstavitelé nkterých bratrských stran a tak ji Komunistické stran íny vnutili; k tomuto tvrzení je v závru dopisu uveden odstavec tohoto znní:
"Komunistická strana íny byla v poslední dob pedmtem zbsilých útok. Iniciátoi tchto útok spustili halasný pokik a bez zetele na fakta se na nás oboili s etnými smylenými obvinními. Tyto lánky a projevy útoící na nás jsme v naem tisku uveejnili.
Uveejnili jsme v naem tisku plné znní zprávy vedoucího pedstavitele Sovtského svazu na zasedání Nejvyího sovtu SSSR 12.prosince 1962, redakní úvodník Pravdy ze 7.ledna 1963, projev vedoucího delegace KSSS na VI.sjezdu SED 16.ledna 1963 a úvodník Pravdy z 10.února 1963.
Uveejnili jsme také plné znní dvou dopis ústedního výboru KSSS z 21. února 30.bezna 1963.
Odpovdli jsme na nkteré lánky a vystoupení bratrských stran, které na nás útoily, ale na nkteré jsme dosud neodpovdli. Napíklad jsme pímo neodpovdli na mnoho lánk a projev soudruh z KSSS.
Mezi 15.prosincem 1962 a 8.beznem 1963 jsme v odpov tm, kteí na nás útoili, napsali sedm lánk, jsou nadepsány"
Proletái vech zemí, spojte se, bojujte proti naemu spolenému nepíteli,
Rozpory mezi soudruhem Togliattim a námi,
Leninismus a soudobý revizionizmus,
Sjednome se na základ moskevské Deklarace a moskevského Prohláení,
Z eho pramení rozpory? – odpov soudruhu Thorezovi a ostatním soudruhm,
Jet jednou o rozporech mezi soudruhem Togliattim a námi – nkteré dleité problémy leninismu v souasném svt,
Komentá k Prohláení Komunistické strany USA.
Pravdpodobn máte na mysli tyto lánky, kdy na konci vaeho dopisu z 30.bezna 1963 obviujete ínský tisk, e 'zcela neopodstatnn útoí' na KSSS. Jsou-li lánky, kterými odpovídáme útoníkm, oznaovány za útoky, pak jsou vci zcela obráceny naruby.
Oznaujete-li nae lánky za 'zcela neopodstatnné' a za velmi patné, pro je tedy neuveejníte vech tchto sedm 'zcela neopodstatnných útok' podobn, jako jsme my uveejnili vae lánky, a neumoníte vem sovtským soudruhm a sovtskému lidu, aby se sami zamysleli a posoudili, kdo má pravdu a kdo ne? Máte ovem právo vyvrátit bod po bodu v tchto láncích, které povaujete za 'zcela neopodstatnné útoky'.
Akoliv nazýváte nae lánky 'neopodstatnnými' a nae argumenty chybnými, neíkáte sovtskému lidu, v em tyto argumenty skuten spoívají. Tuto praxi nelze nijak oznait za odpovdný postoj k diskusi o problémech bratrských stran, za odpovdný postoj k pravd, za odpovdný postoj k masám."
Potom íntí soudruzi jet uvedli domnnku o monosti polemiku mezi bratrskými stranami zastavit a to na základ rovnosti, jednomyslnosti, dosaené cestou konsultací.
Jet ped úplným závrem dopisu, íntí soudruzi zdraznili: dopis se dotýká otázek generální linie mezinárodního komunistického hnutí a nkterých dalích otázek a mimo tyto okruhy existují jet i jiné pípady, poadující eení, jako je kritika Stalina a nkteré významné a zásadní otázky, týkající se mezinárodního komunistického hnutí, které byly vzneseny na XX.a XXII.sjezdu KSSS.
K jednání u nedolo, následovala veejná a útoná nevraivost "sovtských" revizionist na politiku Komunistické strany íny; samozejm, aktivn ínským soudruhm spílali i eskosloventí revizionisté (jet dnes se o ínských komunistech vyjadují nepátelsky); objektivní informace o ivot a díle Komunistické strany íny a ínského lidu zcela ustaly a nebyly ani v tom nejmením obnoveny – nae absolutní izolace od íny, nejen od ní, trvá tém tyicet let.