Stádání I – výpoet uspoené ástky

- uspoená ástka se rovná roní úloce krát stadatel

- kde:

je tzv. stadatel

píklad:

Vypotte, kolik uspoíte za deset let, budete-li ron ukládat 1000 K na 6% úrok

výpoet:

S₁₀ = 1000 . = 1000 .

Stádání II – výpoet roního vkladu (anuity)

- roní úloka se rovná uspoené ástce krát fondovatel

píklad:

Kolik musím ukládat ron, abych na konci 15. roku ml pi 5% úrokování uspoeno 21 578,55 K

výpoet:

= 21578,55 . (0,05 / (2,0789274 – 1)) = 21 578,55 . 0,0463423 = 1 000 K

Umoování dluhu

- roní splátka se rovná vypjené ástce krát umoovatel

píklad:

Uri, kolik K musíme splácet ron, vypjíme-li si 100 000 K na 5% úrok na dobu 15 let

výpoet:

Z = 100 000 . {(1,05¹⁵ . 0,05)/(1,05¹⁵ – 1)} =100 000. 0,0963422 = 9634,22 K

Zaloení renty

- celková ástka, kterou musíme vloit, chceme-li zaloit poadovanou rentu, se rovná poadované rent krát zásobitel

píklad:

Potebujeme roní rentu ve výi 9634,22 K. Kolik musíme dnes vloit do banky, abychom pi 5% úroení mohli tuto ástku vybírat po 15 let?

výpoet:

Z = 9634,22 . ((1,05¹⁵– 1)/(1,05¹⁵ . 0,05)) = 9634,22 . 10,379667 = 100 000 K

Typy úrokových sazeb

a) roní (p.a) – per annum

b) pololetní (p.s) - per semestre

c) tvrtletní (p.q) – per quartale

d) msíní (p.m) – per mensum

e) denní (p.d) – per diem

Nominální a reálná úroková sazba

- nominální úroková sazba na rozdíl od sazby reálné abstrahuje od vlivu inflace. Reálná sazba se vypote podle vzorce:

…míra inflace

i_R …reálná úroková sazba

i …nominální úroková sazba

T … míra zdanní úrokové výnosnosti

- v pípad jednociferné inflace se pouívá pouze itatel výe uvedeného Fisherova vzorce

istá úroková sazba

- úrokové sazb, je zdauje daový dopad, íkáme istá úroková sazba

i_N= i . (1 – T)

i_N… istá úroková sazba

i … nominální úroková sazba

T … sazba dan z úrokových plateb

Efektivní úroková míra

- k porovnání výhodnosti jednotlivých variant tzv. skládání úrok (roní, pololetní atd.), slouí efektivní úroková sazba. Vypote se podle vzorce:

i_E … efektivní úroková sazba

m … etnost skládání úrok

Efektivnost

Kolobh obného majetku v obchodním podniku

Kolobh obného majetku ve výrobním podniku

Pojetí ekonomické efektivnosti

- obecn lze efektivnost definovat jako úinnost v nejirím slova smyslu, jako pomr mezi vstupy do uritého systému (v naem pípad podniku) a výstupy z tohoto systému

Mení ekonomické efektivnosti

• hodnota vstupu je nejastji vyjadována pomocí náklad (tj. hodnotou výrobních faktor spotebovaných na daný výstup) nebo pomocí kapitálu vloeného do podniku

• hodnota výstupu je pak agregovan vyjadována pomocí výnos(souhrn hodnot vech statk vyrobených za urité období) nebo pomocí zisku

• místo ukazatele výnosy/náklady se v praxi pouívá jeho pevrácená hodnota, tzv. ukazatel nákladovosti ve tvaru:

náklady/výnosy

• pokud pouijeme jako hodnotu vstupu kapitál, pak dostaneme ukazatel vyuití kapitálu: výnosy/kapitál

• pokud pouijeme jako ukazatel výstupu zisk, dostaneme tzv. ukazatele rentability – nap. ve tvaru zisk/náklady nebo zisk/kapitál

Mítko ekonomické efektivnosti

- mítko efektivnosti = hodnota výstupu / hodnota vstupu

E ….. ekonomická efektivnost

x ….. vynaloené náklady (penní vyjádení spoteby výrobních faktor) nebo do podniku

vloený kapitál

y_i ….. jednotlivé úinky - souásti výstupu

Klasifikace výrobních faktor

- z hlediska podnikové ekonomiky (nap. Wöhe) lze lenit podnikové výrobní faktory takto:

• dispozitivní (ídící) práce, tj. podnikové ízení

• výkonná práce

• dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje, zaízení atd.)

• materiály (suroviny, pomocné a provozní latky atd.)

- rozhodující význam má dispozitivní faktor (management resp. ídící práce), který zajiuje optimální kombinaci vech ostatních výrobních faktor)

Kombinace výrobních faktor

- jednotlivé výrobní faktory vstupující do výrobního procesu musí mít uritou kvalitu a kvantitu (do výrobního procesu vstupují v uritých proporcích)

- podle pevaujícího výrobního faktoru podniky leníme na:

• kapitálov (investin) nároné, v jejich nákladech mají

• znaný podíl odpisy) - tební prmysl, elektrárenství atd.

• pracovn nároné, v jejich nákladech mají významný podíl

• mzdy – prmysl skla, podniky obchodu, podniky slueb atd.

• materiálov nároné, s vysokým podílem materiálových

• náklad – potravináský prmysl, chemický prmysl atd.

Náklady podniku

• rozeznáváme úetní a ekonomické pojetí náklad

• z hlediska úetního jsou náklady definovány jako penn vyjádená spoteba (pop. opotebení) výrobních faktor úeln vynaloených na tvorbu podnikových výnos

• ekonomické pojetí náklad zahrnuje nejen to, co bylo v penzích zaplaceno, ale i ve, co bylo tzv. „obtováno“ (tzv. oportunitní náklady – úroky z vlastního kapitálu, ulou mzdu podnikatele atd.)

• náklady podniku vdy souvisí s výnosy podniku v daném období, co zabezpeuje tzv. asové rozliování náklad a výnos

• od náklad je teba odliit penní výdaje, tj. úbytek penních fond (hotovosti, stavu bankovních út)

Tídní náklad podle rzných hledisek

1. druhové lenní náklad - vychází z výrobních faktor

2. úelové lenní náklad – jednak podle útvar a dále podle výkon (kalkulaní tídní náklad)

4. lenní náklad podle závislosti na zmnách objemu výroby (pop. podle výe obratu) –> náklady fixní a variabilní

6. lenní náklad podle podnikových funkcí –> náklady na poízení, skladování, výrobu, odbyt a správu

7. náklady oportunitní (alternativní, pop. tzv. náklady ulých píleitostí)

8. náklady pírstkové – zejména pak tzv. náklady marginální

Druhové lenní náklad (pouívané ve finanním úetnictví)

• spotebované nákupy (materiálu, surovin atd.)

• sluby, tj. externí výkony (spoteba energií, opravy, cestovné atd.)

• dan a poplatky (da z píjm, silniní da apod.)

• odpisy dlouhodobého majetku

• osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální a zdravotní pojitní atd.)

• jiné provozní náklady

• finanní náklady

• mimoádné náklady

lenní výnos

• trby za vlastní výkony a zboí

• zmna stavu vnitropodnikových zásob

• aktivace (materiálu, zboí atd.)

• jiné provozní výnosy (trby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, pijaté penále apod.)

• finanní výnosy (z prodeje cenných papír, pijaté úroky)

• mimoádné výnosy

Zisk podniku

- rozdíl mezi výnosy podniku a jeho náklady za urité období tvoí hospodáský výsledek podniku

- jsou-li výnosy vtí ne náklady, pak hovoíme o zisku, v opaném pípad jde o ztrátu

- zisk je: - základním motivem podnikání

- hlavním kriteriem pro rozhodování

- hlavním zdrojem samofinancování

- rozliujeme zisk: úetní, daový, ekonomický

- ekonomický zisk vypoteme odetením vekerých náklad (vetn náklad oportunitních) od výnos

Modelování hospodáského výsledku I

Hospodáský výsledek vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady:

• v pípad, e výnosy jsou vtí ne náklady tak vzniká zisk

• pokud se výnosy rovnají nákladm, tak hospodáský výsledek je nulový

• pokud výnosy jsou mení ne náklady, tak vzniká ztráta

-výnosy i náklady lze závisí na realizovaném obratu a meme si je vyjádit nap. jako lineární funkce obratu

Modelování hospodáského výsledku II

• Lineární model pro výrobní podnik:

V = p.x

N = a + bx

HV = V – N = px – ( a+ bx) = x (p – b) –a

• Lineární model pro obchodní podnik:

V = k.x

N = a + bx

HV = kx – (a+bx) = x (k – b) - a

Bod zvratu obecn

- analýza bodu zvratu obecn vychází z toho, v jakém rozsahu se musí zvolená promnná mnit, ne je dosaeno nulové hodnoty stanoveného kriteria (zisku, CF, SH)

- bod zvratu tedy nemá jediné pojetí, je vyuíván pro rzné úely, nejastji je pak definován jako:

• Úetní bod zvratu, kdy se výnosy (trby) rovnají nákladm

• Hotovostní bod zvratu, pi nm se píjmy rovnají výdajm

• Finanní bod zvratu, kdy souasná hodnota píjm se rovná souasné hodnot výdaj (istá souasná hodnota je rovna nule). Je vyuíván v investiních podnikatelských projektech – nap. pi výpotu VVP

Bod zvratu (pro výrobní podnik)

kde: x … vyrobené (a prodané mnoství)

p … cena v K

a … fixní náklady v K

b … koeficient variabilních náklad

bx .. variabilní náklady v K

Bod zvratu (pro obchodní podnik)

kde: x … obrat v K

k ….obchodní mare (rozptí) v %

a … fixní náklady v K

b … koeficient variabilních náklad (v %)

bx .. variabilní náklady v K