Chlapec, kterэ zщstal naћivu 4 страница

„NEBUDU PLATIT ZA TO, ABY HO NМJAKЭ POTRHLЭ STARЭ BLБZEN UИIL TY SVOJE ИБRY MБRY!“ vшeљtмl strэc Vernon.

To uћ ale opravdu zaљel pшнliљ daleko. Hagrid uchopil svщj deљtnнk a zatoиil jнm nad hlavou. „NIKDY –“ zahшmмl, „NIKDY PШEDE MNOU NEURБЋEJ ALBUSE BRUMBБLA!“

Deљtnнk v jeho ruce zasviљtмl vzduchem a zamншil na Dudleyho – nбsledoval zбblesk fialovйho svмtla, zvuk, jako kdyћ praskne ћabka, a pronikavй vykviknutн; pak uћ Dudley poskakoval na mнstм, obмma rukama si tiskl tuиnэ zadek a skuиel bolestн. Kdyћ se k nim obrбtil zбdy, Harry uvidмl, ћe bratrбnkovi dнrou v kalhotбch иouhб zakroucenэ praseин ocбsek.

Strэc Vernon zaшval jako tur. Odtбhl tetu Petunii a Dudleyho do druhй mнstnosti, vrhl na Hagrida jeљtм poslednн zdмљenэ pohled a pak za sebou honem pшibouchl dveшe.

Hagrid se podнval na svщj deљtnнk a poљkrбbal se na bradм.

„Proи jб se jenom rozинlil,“ шekl smutnм, „stejnм se mnм to nepovedlo. Chtмl sem ho promмnit v prase, jenћe myslнm, ћe uћ byl praseti tolik podobnej, ћe tak jako tak mnoho nezbejvalo.“

Ъkosem pohlйdl na Harryho zpod svйho hustйho oboин.

„Byl bych rбd, kdybys vo tomdle v Bradavicнch nemluvil,“ шekl. „Vono pшнsnм vzato, ehm – jб totiћ ћбdnэ kouzla dмlat nesmнm. Moh jsem jich pбr udмlat, abych se k tobм dostal a dal ti ty dopisy a to vostatnн – to byl jeden z dщvodщ, proи jsem vo tudle cestu stбl –“

„Proи nesmнte dмlat kouzla?“ zeptal se Harry.

„Totiћ – jб do bradavickэ љkoly chodil taky, ale ehm – abych шek pravdu, vylouиili mм. Zlomili mnм hщku vejpщl a to vљecko. Ale Brumbбl mм tam stejnм nechal jako hajnэho. Je to ъћasnej иlovмk, Harry.“

„Ale proи vбs vylouиili?“

„Uћ je moc hodin a zejtra nбs иekб spousta prбce,“ шekl Hagrid nahlas. „Musнme do mмsta, sehnat ti ty knнћky a vљechno vostatnн.“

Svlйkl si svщj tмћkэ иernэ kabбt a hodil ho Harrymu.

„Mщћeљ se s nнm pшikrejt,“ шekl. „A kdyby se snad trochu hejbal, nevљнmej si toho – myslнm, ћe v jednэ kapse mбm eљtм pбrek plchщ.“

 

Kapitola pбtб

Pшниnб ulice

 

Pшнљtнho dne rбno se Harry probudil иasnм. I kdyћ vмdмl, ћe venku uћ je svмtlo, zщstal jeљtм leћet se zavшenэma oиima.

„Byl to jen sen,“ ujiљtoval sбm sebe. „Zdбlo se mi, ћe z nebe spadl obr Hagrid a oznбmil mi, ћe pщjdu do иarodмjnй љkoly. Aћ otevшu oиi, budu zas u sebe v pшнstмnku.“

Vtom uslyљel hlasitй zaklepбnн.

„Б, to uћ teta Petunie bouchб na dveшe,“ napadlo Harryho a srdce mu pokleslo. Oиi vљak jeљtм poшбd neotevшel; byl to tak krбsnэ sen!

Ќuk, ќuk.

„Dobrб, dobrб,“ zamumlal Harry. „Vћdyќ uћ vstбvбm.“

Posadil se a spadl z nмj Hagridщv tмћkэ kabбt. Chatrи zaplavovalo sluneиnн svмtlo; bouшe uћ skonиila, Hagrid sбm spal na zborcenй pohovce a na okno ќukala paшбtkem sova. V zobбku drћela noviny.

Harry s nбmahou vstal; cнtil se tak љќastnэ, jako by se v nмm nadouval obrovskэ balon. Љel pшнmo k oknu a trhnutнm ho otevшel. Sova vlйtla dovnitш a upustila noviny na Hagrida, ale obr se neprobudil. Nato se sova snesla na podlahu a zaиala ъtoиit na Hagridщv kabбt.

„Tohle nedмlej.“

Harry se pokusil sovu odehnat, ale ta se po nмm prudce ohnala zobбkem a nepшestбvala trhat kabбt. „Hagride!“ hlasitм zavolal Harry. „Je tu nмjakб sova –“

„No tak jн zaplaќ,“ zamruиel Hagrid do pohovky.

„Coћe?“

„Chce zaplatit, ћe pшinesla noviny. Podнvej se mi do kapes.“

Hagridщv kabбt jakoby sestбval jen ze samэch kapes, ve kterэch byly svazky klнищ, broky do vzduchovky, klubka provбzku, vмtrovй bonbony, sбиky s иajem… Koneиnм Harry vytбhl hrst podivnм vyhlнћejнcнch mincн.

„Dej jн pмt svrиkщ,“ шekl Hagrid rozespale.

„Svrиkщ?“

„To jsou ty malэ bronzovэ.“

Harry odpoинtal pмt malэch bronzovэch mincн a sova natбhla paшбtek, aby jн penнze vloћil do malйho koћenйho vбиku, kterэ na nмm mмla pшivбzanэ. Pak vyletмla otevшenэm oknem ven.

Hagrid hlasitм zнvl, posadil se a zaиal se protahovat.

„Nejlнp, kdyћ vyrazнme, Harry, mбme toho dneska spoustu; musнme zajet do Londэna a koupit ti vљecky ty vмci do љkoly.“

Harry pшevracel kouzelnickй mince na dlani a prohlнћel si je. Najednou mu napadlo nмco, pшi иem mмl pocit, jako by ten balon љtмstн v jeho nitru nмkdo propнchl.

„Ehm – Hagride?“

„Copak?“ zeptal se Hagrid a natahoval si obrovskй vysokй boty.

„Kdyћ jб nemбm ћбdnй penнze – a slyљel jsi vиera veиer strэce Vernona – abych se nмkam љel uиit kouzla, to on mi platit nebude.“

„Tak s tнm se netrap,“ шekl Hagrid, vstal a poљkrбbal se na hlavм. „To si myslнљ, ћe ti rodiиe nic nenechali?“

„Ale kdyћ jejich dщm vyhoшel –“

„Pшeci si nenechбvali svoje zlato doma, Harry! Nejdшнv ze vљeho musнme ke Gringottovejm – to je kouzelnickб banka. Vezmi si pбrek, nejsou љpatnэ ani za studena – a docela bych si dal i kousek toho tvэho narozeninovэho dortu.“

„Copak kouzelnнci majн banky?“

„Jenom tu jednu. U Gringottovejch. Vedou ji skшetovй.“

Harrymu upadl kousek uzenky, kterou drћel v ruce.

„Skшetovй?“

„Jo – takћe bys musel bejt na hlavu, kdyby ses ji pokouљel vykrбst, to ti шнkбm. Se skшetama si nikdy nezaинnej, Harry. Gringottovic banka je to nejbezpeиnмjљн mнsto na svмtм, kdyћ si chceљ nмco spolehlivм uloћit – kromм snad Bradavic. A jб tam stejnм musнm; posнlб mм tam Brumbбl, zaшнdit nмco pro Bradavice,“ a Hagrid se hrdм napшнmil. „Vobvykle mм posнlб zaшizovat dщleћitэ vмci. Doject pro tebe – vyzvednout nмco u Gringottovejch – ponмvaи vн, ћe se na mм mщћe spolehnout.

Vzal sis vљecko? Tak deme.“

Harry vyљel za Hagridem ven na ъtes. Obloha teп byla ъplnм jasnб a moшe se lesklo ve sluneиnн zбшi. Veslice pronajatб strэcem Vernonem se tam jeљtм pohupovala; po bouшce mмla na dnм spoustu vody.

„Jak ses sem dostal?“ zeptal se Harry a rozhlнћel se, kde je jeљtм jeden иlun.

„Pшiletмl jsem,“ vysvмtlil Hagrid.

„Pшiletмl?“

„Jo – ale nazpбtek pojedem tнmdletнm. Teп, kdyћ seљ se mnou, uћ ћбdnэ kouzla dмlat nesmнm.“ Usadili se v loпce, Harry vљak jeљtм upшenм hledмl na Hagrida a pokouљel se pшedstavit si ho, jak letн. „To bude votrava, veslovat takovou dбlku,“ шekl Hagrid a zas jednou se na Harryho podнval ъkosem. „Kdybych – ehm – kdybych tu kocбbku malinko popohnal, myslнљ, ћe bys to v Bradavicнch nemusel nikomu vyklбdat?“

„Samozшejmм,“ ujistil ho Harry, nadљenэ pшi pomyљlenн, ћe uvidн dalљн kouzlo. Hagrid znovu vytбhl rщћovэ deљtnнk, dvakrбt jнm zaklepal na bok veslice – a v tu rбnu se uћ шнtili k pobшeћн.

„Proи by nмkdo musel bэt padlэ na hlavu aby se pokouљel vyloupit Gringottovy?“ zeptal se Harry.

„Ponмvaи je to tam zaиarovanэ,“ vysvмtlil Hagrid a pшi tмch slovech si roztбhl noviny. „Ty obzvlбљќ bezpeиnэ trezory prej hlнdaj draci. A potom by ses eљtм musel dostat ven – jejich sklepenн totiћ jsou stovky mil pod Londэnem. Hluboko pod podzemkou. I kdybys dokбzal nмco ukrбst, hledal bys cestu tak dlouho, aћ bys vod hladu umшel.“

Harry sedмl a pшemэљlel o tom, zatнmco Hagrid si иetl noviny, Dennнho vмљtce. Od strэce Vernona Harry vмdмl, ћe lidй nemajн rбdi, kdyћ je pшi иtenн nмkdo vyruљuje, stбlo ho vљak velkou nбmahu mlиet, ponмvadћ v ћivotм ho jeљtм nepбlilo tolik otбzek.

„Ministerstvo kouzel uћ zas nмco zbabralo,“ zamumlal Hagrid a obrбtil strбnku.

„Copak ono je nмjakй ministerstvo kouzel?“ vyhrkl Harry, uћ se nestaиil zarazit.

„No jistм,“ шekl Hagrid. „Samosebou chtмli, aby ministrem byl Brumbбl, jenomћe ten by z Bradavic neљel, tak to dostal starej Kornelius Popletal. Vмtљнho packala bys nenaљel. Takћe kaћdэ rбno posнlб k Brumbбlovi celэ hejno sov a chce po nмm rady.“

„A co to ministerstvo kouzel dмlб?“

„Hlavnм musн pшed mudly udrћet v tajnosti, ћe po celэ Anglii eљtм jsou иarodмjky a kouzelnнci.“

„Ale proи?“

„Proи? Mordyjй, Harry, ponмvaи jinak by kaћdej chtмl, aby mu nмjakэm kouzlem pomohli z jeho starostн. To teda ne, lнp, kdyћ nбs nechaj na pokoji.“

V tu chvнli loпka lehce narazila do pшнstavnн zdi. Hagrid sloћil noviny a vystoupili po kamennэch schodech na ulici.

Jak љli mмsteиkem k nбdraћн, mnoho chodcщ se po Hagridovi ohlнћelo. Harry se tomu ani nedivil. Nejenћe Hagrid byl dvakrбt tak vysokэ jako kdokoliv jinэ; jeљtм k tomu ukazoval na ъplnм obyиejnй vмci, jako tшeba parkovacн hodiny, a hlasitм prohlaљoval: „Vidнљ todle, Harry? Co si ty mudlovй vљecko nevymyslej, viп?“

„Hagride,“ ozval se Harry a trochu supмl, jak musel utнkat, aby mu staиil, „шнkal jsi, ћe u Gringottovэch jsou draci?“

„No, aspoт se to tvrdн,“ odpovмdмl Hagrid. „Jйmine, jб bych takovэho draka chtмl mнt!“

„Ty bys ho chtмl?“

„Pшбl sem si ho vod samэho dмtstvн – uћ jsme tu.“

Dorazili na nбdraћн. Vlak do Londэna jel za pмt minut. Hagrid, kterэ nerozumмl „mudlovskejm penмzщm“, jak jim шнkal, dal bankovky Harrymu, aby koupil lнstky.

Lidй ve vlaku na nм tшeљtili oиi jeљtм vнc. Hagrid si zabral dvм sedadla, sedмl a pletl cosi, co vypadalo jako kanбrkovм ћlutэ cirkusovэ stan.

„Mбљ eљtм ten dopis, Harry?“ zeptal se, jak poинtal oka.

Harry vytбhl z kapsy pergamenovou obбlku.

„Vэbornм,“ шekl Hagrid. „je tam seznam vљeho, co potшebujeљ.“

Harry rozloћil druhэ list papнru, kterйho si vиera veиer nevљiml, a иetl:

 

ЉKOLA ИAR A KOUZEL V BRADAVICНCH

 

Stejnokroj

Ћбci prvnнho roиnнku budou potшebovat:

tшi jednobarevnй pracovnн hбbity (иernй)

jednu jednobarevnou љpiиatou иapku (иernou na kaћdodennн noљenн)

jeden pбr ochrannэch rukavic (z draин kщћe nebo podobnй)

jeden zimnн plбљќ (иernэ, se stшнbrnэmi sponami)