Nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм 1 страница

 

Harryho poslednн mмsнc u Dursleyovэch nebyl nijak pшнjemnэ. Jistм, Dudley teп z nмho mмl takovэ strach, ћe s nнm nikdy nezщstal v jednй mнstnosti, a teta Petunie ani strэc Vernon ho nezavнrali do pшнstмnku, nenutili ho do ћбdnй prбce ani na nмj nekшiиeli – po pravdм, nepromluvili na nмj jedinй slovo. Napщl zdмљenн a napщl rozzuшenн se k nмmu chovali tak, jako by ћidle, na nнћ zrovna sedмl, byla prбzdnб. V mnoha ohledech to bylo lepљн, za иas ho to vљak pшece jen zaиalo skliиovat.

Harry se zdrћoval u sebe v pokoji, ve spoleиnosti svй novй sovy. Rozhodl se, ћe jн bude шнkat Hedvika; naљel to jmйno v Dмjinбch иar a kouzel. Jeho љkolnн uиebnice byly velice zajнmavй. Lehбval na posteli a dlouho do noci иetl, a Hedvika lйtala otevшenэm oknem ven a zase dovnitш, jak se jн zachtмlo. Bylo љtмstн, ћe teta Petunie uћ k nмmu nechodila luxovat, ponмvadћ Hedvika nosila zvenин mrtvй myљi. Kaћdэ veиer, neћ љel spбt, si Harry odљkrtl dalљн den na иtvrtce papнru, kterou si pшipнchl na stмnu, aby vidмl, kolik mu jich jeљtм zbэvб do prvnнho zбшн.

Poslednн den v srpnu si шekl, ћe by si mмl s tetou a se strэcem promluvit, jak se zнtra dostane na nбdraћн King’s Cross, a vydal se dolщ do obэvacнho pokoje, kde se dнvali na nмjakou televiznн soutмћ s otбzkami a odpovмпmi. Zakaљlal, aby si vљimli, ћe tam je, a Dudley zajeиel a vybмhl z mнstnosti.

„Ehm – strэиku Vernone?“

Strэc Vernon zamruиel, jako ћe ho poslouchб. „Totiћ – jб se zнtra potшebuji dostat na nбdraћн King’s Cross – na vlak do Bradavic.“

Strэc Vernon znovu zamruиel.

„Byl bys tak laskav a zavezl mм tam?“

Dalљн zamruиenн. Harry doufal, ћe znamenб ano.

„Dмkuji ti.“

Uћ se otoиil, ћe se vrбtн nahoru, kdyћ strэc Vernon dokonce promluvil.

„Stejnм je to divnй, jet do kouzelnickй љkoly vlakem. Lйtajнcн koberce vљecky pнchly, co?“

Harry na to neшekl ani т.

„A kde ta љkola vщbec je?“

„Jб nevнm,“ шekl Harry, kterэ si to poprvй uvмdomil. Vytбhl z kapsy jнzdenku, kterou dostal od Hagrida. „Prostм mбm v jedenбct hodin nastoupit do vlaku, kterэ odjнћdн z nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм,“ иetl.

Teta i strэc vytшeљtili oиi.

„Z kterйho nбstupiљtм?“

„Инslo devмt a tшi иtvrtм.“

„Nemluv hlouposti,“ шekl strэc Vernon, „ћбdnй nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм nenн.“

„Na jнzdence to tak stojн.“

„Takovб љнlenost,“ шekl strэc Vernon. „Ti lidй jsou vљichni ъplnм na hlavu. Vљak uvidнљ, jen poиkej. Dobrб, odvezeme tм na nбdraћн. Stejnм zнtra musнme do Londэna, jinak bych nikam nejel.“

„A proи jedete do Londэna?“ zeptal se Harry co nejpшнvмtivмji.

„Jedeme s Dudleym do nemocnice,“ zabruиel strэc Vernon. „Musн si dбt uшнznout ten zatracenэ ocбsek, neћ nastoupн do Smeltings.“

 

Nazнtшн se Harry probudil v pмt hodin rбno a byl pшнliљ rozruљenэ a nervуznн, neћ aby znovu usnul. Vstal a natбhl si dћнnsy, ponмvadћ nechtмl chodit na nбdraћн v kouzelnickйm hбbitu – pшevlйkne se aћ ve vlaku. Jeљtм jednou si proљel svщj bradavickэ seznam, aby si ovмшil, ћe mб vљecko, co potшebuje, pшesvмdиil se, ћe Hedvika je bezpeиnм zavшenб v kleci, a pak uћ jen pшechбzel po mнstnosti a иekal, aћ Dursleyovi vstanou.

Dvм hodiny nato uћ Harryho velikэ, tмћkэ kufr naloћili do auta strэce Vernona, teta Petunie pшemluvila Dudleyho, aby se posadil vedle nмj, a vyjeli.

Na nбdraћн King’s Cross dorazili v pщl jedenбctй. Strэc Vernon sloћil jeho kufr na zavazadlovэ vozнk, a dokonce mu ho odvezl dovnitш. Harry si шнkal, ћe je k nмmu nмjak aћ podivnм laskavэ, pak se vљak strэc Vernon najednou zastavil a s nepмknэm ъљklebkem se zahledмl k nбstupiљtнm.

„Tak jsme tady, chlapиe. Nбstupiљtм инslo devмt – nбstupiљtм инslo deset. To tvoje by mмlo bэt nмkde uprostшed, ale zdб se, ћe ho jeљtм nepostavili, co?“

Mмl samozшejmм pravdu. Nad jednнm nбstupiљtмm byla velkб plastikovб инslice devмt a nad sousednнm velikб plastikovб desнtka; mezi nimi nebylo vщbec nic.

„Pшeji ti pмknэ љkolnн rok, Harry,“ шekl strэc Vernon, usmбl se jeљtм oљklivмji neћ pшedtнm, otoиil se a byl pryи. Harry se ohlйdl a vidмl, jak Dursleyovi odjнћdмjн; vљichni tшi se smбli. Harrymu vyschlo v ъstech. Pro vљechno na svмtм, co si teп poиne? Dнky Hedvice se na nмj uћ soustшedilo mnoћstvн uћaslэch pohledщ. Musн se nмkoho zeptat.

Zastavil prщvodинho, kterэ љel kolem, o nбstupiљti devмt a tшi иtvrtм se vљak radмji vщbec nezmнnil. Prщvodин o Bradavicнch nikdy neslyљel, a kdyћ mu Harry nedokбzal ani шнct, v kterй ибsti Anglie jsou, zatvбшil se rozzlobenм, jako by se Harry naschvбl tvбшil jako hlupбk. To uћ si mбlem zaинnal zoufat; zeptal se aspoт na vlak, kterэ odjнћdн v jedenбct hodin, prщvodин ale prohlбsil, ћe v tu dobu ћбdnэ nejede. Nakonec dlouhэmi kroky zamншil pryи a mumlal si pro sebe nмco o lidech, kteшн ho zbщhdarma pшipravujн o иas. Harry teп dмlal, co mohl, aby nepropadl panice. Podle velikэch hodin nad tabulн s pшнjezdy mu zbэvalo uћ jen deset minut, aby nastoupil do vlaku do Bradavic, a on nemмl tuљenн, jak to udмlб; trиel bezradnм uprostшed nбdraћн s kufrem, kterэ stмћн uzvedl, s kapsou plnou kouzelnickэch penмz a s velkou sovou.

Hagrid mu zшejmм zapomnмl шнct nмco, co mб udмlat, jako zaklepat na tшetн cihlu vlevo, aby se dostal do Pшниnй ulice. Pшemэљlel, jestli mб vytбhnout hщlku a zaинt klepat na turniket mezi nбstupiљti devмt a deset.

V tu chvнli tмsnм za nнm proљla skupinka lidн, a on zachytil nмkolik slov z toho, co шнkali.

„– samozшejmм tam bylo plno mudlщ –“

Harry se prudce otoиil. Pronesla to jakбsi baculatб ћena, kterб mluvila se иtyшmi chlapci. Vљichni mмli ohnivм rudй vlasy a vљichni pшed sebou tlaиili stejnэ kufr jako Harry – a kaћdэ z nich si vezl sovu.

Harry s buљнcнm srdcem vyrazil se svэm vozнkem za nimi. Zastavili se, a proto zщstal stбt takй, dost blнzko, aby slyљel vљecko, co шeknou.

„Jakй инslo ћe mб to nбstupiљtм?“ zeptala se matka chlapcщ.

„Devмt a tшi иtvrtм!“ zapiљtмlo malй dмvибtko se stejnм rudэmi vlasy, kterй se jн drћelo za ruku. „Mami, proи nemщћu –“

„Jeљtм nejsi dost velkб, Ginny, a teп buп zticha. Tak Percy, ty pщjdeљ prvnн.“

Chlapec, kterэ vypadal nejstarљн, zamншil k nбstupiљtнm инslo devмt a deset. Harry ho sledoval a dбval pozor, aby nezamrkal a nмco mu neuniklo, ale ve chvнli, kdy se chlapec octl pшesnм mezi obмma nбstupiљti, zakryl mu ho poиetnэ houf turistщ, kterэ se znenadбnн pшihrnul, a kdyћ zmizel poslednн batoh, byl Percy pryи.

„Teп ty, Frede,“ шekla baculatб ћena.

„Jб nejsem Fred, ale George,“ ohradil se chlapec. „Prosнm tм, to si шнkбљ naљe matka? Copak nevidнљ, ћe jsem George?“

„Promiт, Georgi, drahouљku.“

„Jen jsem si dмlal legraci; jб jsem Fred,“ шekl chlapec a vykroиil vpшed. Jeho dvojиe za nнm jeљtм kшiklo, aќ si pospнљн, a on to opravdu udмlal, ponмvadћ vteшinu nato byl uћ pryи – ale jak to dokбzal?

To uћ k turniketu spмљnм mншil i tшetн bratr – uћ byl skoro u nмj – a potom, zиistajasna, po nмm nebylo ani vidu ani slechu.

Harrymu uћ nic jinйho nezbэvalo.

„Promiтte,“ oslovil baculatou ћenu.

„Nazdar, drahouљku,“ шekla. „Copak, ty jedeљ do Bradavic poprvй? Nбљ Ron jde taky do prvnнho.“

Ukбzala na poslednнho a nejmladљнho ze svэch synщ. Byl hubenэ a vyиouhlэ, mмl pihovatэ obliиej, velkй ruce a nohy a dlouhэ nos.

„Ano,“ pшisvмdиil Harry. „Jenomћe nevнm – jб totiћ nevнm, jak –“

„Jak se dostat na nбstupiљtм?“ zeptala se ћena laskavм, a Harry pшikэvl.

„S tнm si nedмlej starosti,“ шekla. „Musнљ prostм jнt pшнmo k pшepбћce mezi nбstupiљti devмt a deset. Nezastavuj se a neboj se, ћe do nн narazнљ, to je velice dщleћitй. Jestli jsi nervуznн, radљi se na to rozbмhni. A jdi hned, jeљtм neћ pщjde Ron.“

„Ehm… tak dobшe,“ шekl Harry.

Otoиil vozнk se svэm kufrem a podнval se na pшepбћku. Vypadala velice dщkladnм.

Vykroиil smмrem k nн. Cestou do nмho vrбћeli lidй, kteшн mншili na nбstupiљtм инslo devмt a deset. Harry pшidal do kroku. V pшнљtнm okamћiku uћ musel narazit do turniketu a vykoledovat si poшбdnэ malйr – naklonil se nad vozнk a to uћ bмћel klusem – pшepбћka byla blнћ a blнћ – vмdмl, ћe nedokбћe zastavit – vozнk ho vщbec neposlouchal – k pшepбћce uћ zbэval jedinэ krok – zavшel oиi a pшipravil se na nбraz

Do niиeho vљak nenarazil… utнkal poшбd dбl… a potom otevшel oиi.

U nбstupiљtм plnйho lidн stбla zбшivм иervenб parnн lokomotiva. Zepшedu na nн bylo velikй oznaиenн Spмљnэ vlak do Bradavic, odjezd v 11 hodin. Harry se ohlйdl a tam, kde pшedtнm byl jнzdenkovэ turniket, uvidмl tepanou ћeleznou brбnu s nбpisem Nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм. Dokбzal to!

Kouш z lokomotivy se kroutil nad hlavami brebentнcнho davu a mezi nohama se vљem pletly koиky nejrщznмjљнch barev. Sovy rozladмnм houkaly jedna na druhou tak nahlas, ћe je bylo slyљet i pшes vљechnu tu vшavu a љoupбnн tмћkэch kufrщ.

Pшednн vozy byly uћ plnй studentщ; nмkteшн se vyklбnмli z oken a bavili se se svэmi rodinami, zatнmco dalљн se jeљtм prali o sedadla. Harry tlaиil svщj vozнk dбl po nбstupiљti a hledal volnй mнsto. Cestou minul chlapce s kulatэm obliиejem, kterэ prбvм шнkal: „Babнн, jб jsem toho ћabбka uћ zase ztratil.“

„Prosнm tм, Neville,“ vzdechla starб panн.

Hned vedle se kolem kuиeravйho chlapce shromбћdil menљн hlouиek.

„Ukaћ nбm ho, Lee, nenech se prosit!“

Chlapec zdvihl vнko krabice, kterou drћel v nбruин, a vљichni kolem vyjekli a zaиali vшнskat, kdyћ nмco zevnitш vystrиilo dlouhou, chlupatou nohu.

Harry se dбl tlaиil zбstupem, aћ na konci vlaku naљel volnй kupй. Napшed naloћil Hedviku a potom zaиal ke dveшнm vagonu zvedat a љoupat i svщj kufr. Snaћil se ho dostat po schщdcнch nahoru, stмћн vљak dokбzal zdvihnout jednu stranu a dvakrбt mu kufr spadl na nohu, aћ bolestн vyjekl.

„Mбme ti s nнm pomoct?“ To se ptalo jedno z rudovlasэch dvojиat, za nimiћ proљel turniketem.

„Kdyћ budete tak laskavн,“ zasupмl Harry.

„Ty, Frede! Pojп sem a pomoz nбm!“

S pшispмnнm dvojиat se Harryho kufr nakonec pшece octl v koutм kupй.

„Dнk,“ шekl Harry a odhrnul si zpocenй vlasy z oин.

„Co to mбљ?“ vyhrkl jeden z dvojиat a ukazoval na Harryho jizvu ve tvaru blesku.

„Propбna!“ шekl druhэ. „Takћe ty jsi –“

Je to on,“ шekl prvnн. „Viп, ћe ano?“ obrбtil se k Harrymu.

„Ale kdo mбm bэt?“ zeptal se Harry.

Harry Potter,“ pronesla obм dvojиata sborem.

„Ach tak,“ шekl Harry. „Chci шнct ano, to jsem jб.“ Oba chlapci na nмj vytшeљtili oиi a Harry cнtil, jak rudne. Potom k nim k jeho ъlevм dolehl otevшenэmi dveшmi nмjakэ hlas:

„Frede? Georgi? Jste tam?“

„Uћ jdeme, mami.“

Dvojиata se na Harryho jeљtм naposled podнvala a pak vyskoиila ven z vlaku.

Harry se posadil k oknu, odkud napщl potajн mohl pozorovat rudovlasou rodinu na nбstupiљti a slyљet, co si шнkajн. Matka prбvм vytбhla kapesnнk.

„Rone, mбљ nмco na nose.“

Nejmladљн chlapec se jн chtмl vytrhnout, matka ho vљak popadla a zaиala mu mnout љpiиku nosu. „Mamнн – nech toho.“ A vysmekl se jн.

„Copak, nбљ malэ Roneиek mб nмco na nosниku?“ шeklo jedno z dvojиat.

„Hele, nech si to,“ ohradil se Ron.

„A kde je Percy?“ zeptala se matka.

„Tamhle jde.“

To uћ dlouhэmi kroky pшichбzel i nejstarљн z chlapcщ. Staиil se dokonce pшevlйknout do rozevlбtйho иernйho hбbitu, jakй se nosily v Bradavicнch, a Harry si vљiml, ћe mб na prsou lesklэ stшнbrnэ odznak s pнsmenem P.

„Nemohu se zdrћet dlouho, mбti,“ шekl. „Sedнm vepшedu, pro prefekty* jsou vyhrazenб dvм kupй –“

„Takћe ty jsi prefekt, Percy?“ шekl jeden z dvojиat a tvбшil se, jako by ho to velice pшekvapilo. „Taky jsi mohl nмco шнct, nemмli jsme o tom vщbec tuљenн.“

„Poиkej, myslнm, ћe jsem slyљel, jak nмco takovйho шнkб,“ namнtl druhэ.

„Jednou –“

„Nebo dvakrбt –“

„Okamћik –“

„Celй lйto –“

„Vнte co, nechte toho,“ ohradil se љkolnн prefekt Percy.

„A jak to, ћe Percy mб novэ hбbit?“ ozval se jeden z dvojиat.

„Ponмvadћ je prefekt,“ vysvмtlila jim matka љќastnм. „Takћe, Percy, drahouљku, pшeji ti pмknэ љkolnн rok a poљli mi sovu, aћ pшijedeљ do Bradavic.“

Polнbila ho na tvбш a Percy odkrбиel. Pak se obrбtila k dvojиatщm.

„A vy dva – chovejte se letos sluљnм! Jestli pшiletн jedinб sova s tнm, ћe jste – ћe jste zas vyhodili do povмtшн zбchod nebo –“

„Coћe, zбchod? My jsme nikdy ћбdnэ zбchod do povмtшн nevyhodili!“

„Ale je to vynikajнcн nбpad, mami, dмkujeme ti.“

„To vщbec nenн legrace. A dбvejte pozor na Rona!“

„Nedмlej si starosti, mami, maliиkйmu Ronбnkovi se s nбmi nemщћe nic stбt.“

„Nechte si toho,“ шekl Ron znovu. Byl uћ mбlem stejnм velkэ jako dvojиata a tam, kde mu matka pшedtнm otнrala nos, ho mмl jeљtм poшбd rщћovэ.

„Ty, mami, vнљ, co je novйho? Hбdej, koho jsme prбvм vidмli ve vlaku?“

Harry se honem zaklonil, aby nepostшehli, ћe se na nм dнvб.

„Vљimla sis toho иernovlasйho kluka, co stбl na nбdraћн vedle nбs? Jestlipak vнљ, kdo to je?“

„Kdopak?“

„Harry Potter!“

Harry uslyљel hlбsek malйho dмvибtka.

„Mamнн, mщћu jнt nahoru a podнvat se na nмj? Mamнн, prosнm, prosнm!“

„Uћ jsi ho vidмla, Ginny, a ten chudбk chlapec nenн ћбdnй zvншбtko, na kterй bys poulila oиi nмkde v zoo. Je to opravdu on, Frede? Jak to vнљ?“

„Zeptali jsme se ho. A vidмli jsme tu jizvu. Opravdu ji mб – jako kdyћ udeшн blesk.“

Chudбиek malб – nenн divu, ћe byl sбm. Napшed mi to pшipadalo divnй. A byl tak zdvoшilэ, kdyћ se ptal, jak se dostane na tohle nбstupiљtм.“

„Na tom nesejde, myslнљ, ћe si pamatuje, jak Ty–vнљ–kdo vypadб?“

Matka se nбhle zatvбшila velice pшнsnм.

„Zakazuji ti, aby ses ho ptal, Frede. Opovaћ se! Jako by mu to nмkdo musel pшipomнnat hned prvnн den ve љkole.“

„Dobrб, dobrб, tak uћ se nezlob.“ Bylo slyљet zahvнzdбnн.

„Pospмљte si!“ vyzvala je matka a vљichni tшi chlapci nastoupili. Jeљtм se vyklonili z okйnka, aby je mohla polнbit na rozlouиenou, a jejich mladљн sestшiиka se rozplakala.

„Nebreи, Ginny, budeme ti posнlat jednu sovu za druhou.“

„Poљleme ti z Bradavic zбchodovэ prkэnko!“

„Georgi!“

„Jen jsem si dмlal legraci, mami.“

Vlak se dal do pohybu. Harry vidмl, jak matka jeљtм chlapcщm zamбvala, a jejich sestra, kterб napщl plakala, napщl se smбla, jeљtм bмћela vedle vlaku, dokud nenabral pшнliљ velkou rychlost; pak uћ zщstala stбt a mбvala takй.

Harry vidмl, jak dмvибtko s matkou zmizely, kdyћ vlak projel zatбиkou. Venku za oknem se mнhaly domy. Harry pocнtil nesmнrnй vzruљenн. Nevмdмl, co ho teп иekб – ale muselo to bэt lepљн neћ to, co nechбval za sebou.

Dveшe kupй se otevшely a veљel nejmladљн rudovlasэ chlapec.

„Sedн tu nмkdo?“ zeptal se a ukбzal na mнsto proti Harrymu. „Vљude jinde je plno.“

Harry zavrtмl hlavou a chlapec se posadil. Pohlйdl na Harryho a potom spмљnм vyhlйdl z okna, jako kdyby se na nмj vщbec nepodнval. Harry si vљiml, ћe jeљtм poшбd mб na nose иernou teиku.

„Ty, Rone.“

To uћ tu byla i dvojиata.

„Heleп, my jdem doprostшed vlaku – Lee Jordan tam mб obrovskou tarantuli.“

„Tak jo,“ zamumlal Ron.

„Harry,“ ozval se druhэ z dvojиat, „pшedstavili jsme se vщbec? My jsme Fred a George Weasleyovi. A tohle je nбљ bratr Ron. Takћe na shledanou.“

„Nashle,“ шekli Harry a Ron. Dvojиata za sebou zavшela dveшe kupй.

„Ty jsi opravdu Harry Potter?“ vyhrkl Ron. Harry pшikэvl.

„Totiћ – jб jsem si шнkal, jestli to nenн jeden z Fredovэch a Georgeovэch vtнpkщ,“ vysvмtlil Ron. „A opravdu mбљ – vнљ, co myslнm –“

Ukбzal Harrymu na иelo.

Harry si odhrnul иupшinu, aby mu ukбzal jizvu ve tvaru blesku, a Ron si ji bedlivм prohlнћel.

„Takћe tam tм Ty–vнљ–kdo –“

„Ano,“ pшisvмdиil Harry, „ale jб se na to nepamatuji.“

„Vщbec na nic?“ zeptal se Ron dychtivм.

„Hm – vzpomнnбm si na spoustu zelenйho svмtla, ale na nic jinйho.“

„Pбni!“ vydechl Ron. Sedмl a obdivnм zнral na Harryho; pak jako by si najednou uvмdomil, co dмlб, spмљnм znovu vyhlйdl z okna.

„U vбs v rodinм jsou vљichni kouzelnнci?“ zeptal se Harry, kterйmu Ron pшipadal prбvм tak zajнmavэ jako on jemu.

„Hm – nejspнљ ano,“ шekl Ron. „Myslнm, ћe maminka mб bratrance z druhйho kolena, kterэ je ъиetnн, ale o tom nikdy nemluvнme.“

„Tak to uћ urиitм znбљ spoustu kouzel.“ Weasleyovi zшejmм patшili k starэm kouzelnickэm rodinбm, o kterэch mluvil ten bledэ chlapec na Pшниnй ulici.

„Slyљel jsem, ћe jsi potom ћil u mudlщ,“ шekl Ron. „Jacн jsou?“

„Straљnн – i kdyћ, vљichni ne. Zato moje teta a strэc a mщj bratrбnek ano – jб bych tak rбd mмl tшi bratry kouzelnнky!“

„Pмt,“ шekl Ron, a bщhvнproи se zatvбшil rozmrzele. „Jб jsem u nбs љestэ, kdo bude chodit do Bradavic. Takћe budu mнt hodnм co dмlat, abych se jim vyrovnal. Bill a Charlie uћ skonиili – Bill patшil k premiantщm a Charlie zas byl kapitбnem famfrpбlovйho muћstva. Percy je teп prefektem. Fred a George kaћdou chvнli nмco vyvedou, ale stejnм majн samй dobrй znбmky a vљichni si myslн, ћe je s nimi opravdu legrace. Vљichni иekajн, ћe budu stejnм dobrэ jako ostatnн, ale i kdybych byl, vlastnм to nic nebude znamenat, ponмvadћ oni uћ to dokбzali dбvno pшede mnou. A taky nikdy nedostaneљ nic novйho, kdyћ mбљ pмt bratrщ. Mбm Billщv starэ hбbit, Charlieho starou hщlku, a krysu, kterб dшнv patшila Percymu.“

Ron sбhl do svй bundy a vytбhl tlustou љedou krysu, kterб tvrdм spala.

„Jmenuje se Praљivka a nic s nн nenн, skoro celэ den prospн. Percy teп od taќky dostal sovu za to, ћe se stal prefektem, ale uћ nemмli na to, aby – chci шнct, ћe mнsto toho jsem dostal Praљivku.“

Ronovi zrщћovмly uљi. Nejspнљ si myslel, ћe шekl pшнliљ mnoho, ponмvadћ se zase upшenм zahledмl ven z okna.

Harry si nemyslel, ћe na tom je nмco љpatnйho, kdyћ nмkdo nemб na to, aby si koupil sovu. Koneckoncщ, on sбm mмl poprvй v ћivotм penнze teprve pшed mмsнcem a takй to Ronovi шekl, a vypravoval mu, jak musel nosit obnoљenй љatstvo po Dudleym a nikdy nedostal opravdovэ dбrek k narozeninбm. Zdбlo se, ћe to Ronovi vrбtilo nбladu.

„…a dokud mi to Hagrid neшekl, vщbec jsem nevмdмl, ћe jsem kouzelnнk, ani o svэch rodiинch a o Voldemortovi…” Ron jenom vyjekl.

„Co je?“ zeptal se Harry.

Ty jsi vyslovil jmйno Ty–vнљ–koho!“ шekl Ron, vydмљenм a obdivnм zбroveт. „Myslel jsem, ћe prбvм ty…“

„Nesnaћнm se bэt stateиnэ nebo nмco takovйho, kdyћ ho vyslovнm,“ шekl Harry. „Prostм jsem nikdy nevмdмl, ћe se vyslovovat nemб. Chбpeљ, jak to myslнm? Spoustu vмcн se musнm teprve nauиit… Vsadнm se,“ dodal a poprvй tak vyslovil nahlas, co mu v poslednнch tэdnech leћelo v hlavм, „vsadнm se, ћe budu nejhorљн v celй tшнdм.“

„To urиitм nebudeљ. Je spousta lidн, kteшн pochбzejн z mudlovskэch rodin, a uин se velice rychle.“ Zatнmco si spolu povнdali, vlak vyjel z Londэna a teп projнћdмl mezi loukami, plnэmi krav a ovcн. Na chvнli oba zmlkli a jen se dнvali, jak za oknem ubнhajн pole a venkovskй cesty.

Asi tak o pщl jednй se z chodby ozvalo hlasitй drncбnн a potom dveшe do jejich kupй otevшela usmнvajнcн se ћena s dolниky ve tvбшнch a s velkэm vozнkem a zeptala se: „Dбte si nмco, milбиkovй?“

Harry, kterэ nemмl nic k snнdani, okamћitм vyskoиil, Ronovi vљak znovu zrщћovмly uљi a zamumlal, ћe s sebou mб obloћenй chleby. Harry vyљel na chodbu.

U Dursleyovэch nikdy nemмl penнze na mlsky a teп, kdyћ mu v kapsбch chшestilo zlato a stшнbro, by si nejradмji koupil tolik tyиinek Mars, kolik by unesl – jenћe prodavaиka tyиinky Mars nemмla. Zato mмla Bertнkovy lentilky tisнckrбt jinak, Drooblovu nejlepљн nafukovacн gumu, иokolбdovй ћabky, dэтovй paљtiиky, kotlovй kolбиky, lйkoшicovй hщlky a spoustu dalљнch podivnэch lahщdek, kterй Harry v ћivotм nevidмl. Aby o nic nepшiљel, koupil si trochu ode vљeho a zaplatil ћenм jedenбct stшнbrnэch srpcщ a sedm bronzovэch svrиkщ.

Ron jen valil oиi, kdyћ to Harry pшinesl do kupй a vysypal vљecko na prбzdnй sedadlo.

„Ty mбљ doopravdy hlad, co?“

„Mбlem hlady nevidнm,“ pшiznal Harry a ukousl si poшбdnэ kus dэтovй paљtiиky.

Ron vytбhl svщj objemnэ balниek a otevшel ho. Byly v nмm иtyшi obloћenй chleby. Rozdмlal jeden z nich a шekl: „Mamka vћdycky zapomene, ћe jб lanиmнt nerad.“

„Vymмnнm ho s tebou za tuhle paљtiиku,“ шekl Harry a podбval ji Ronovi. „Vezmi si –“

„To by sis dal, vћdyќ je ъplnм okoralэ,“ namнtl Ron a potom spмљnм dodal: „Mamka to nestнhб, kdyћ je nбs pмt, to vнљ.“

„Nevyklбdej a vezmi si,“ шekl Harry, kterэ jeљtм nikdy nemмl nic, oи by se s nмkэm rozdмlil, a vlastnм ani nikoho, s kэm by se dмlil. Mмl z toho pшнjemnэ pocit, jak tu s Ronem sedмli a projнdali se hromadou paљtiиek a kolбиkщ (na obloћenй chleby si ani nevzpomnмli).

„A co je tohle?“ zeptal se Harry a zvedl balниek иokolбdovэch ћabek. „To nejsou opravdovй ћбby, viп?“ Zaинnal mнt pocit, ћe uћ ho nic nepшekvapн.

„Ne,“ шekl Ron. „Ale podнvej se, jakб je tam karta. Chybн mi Agrippa.“

„Coћe?“

„No ovљem, to ty nemщћeљ vмdмt – v иokolбdovэch ћabkбch totiћ jsou pшibalenй karty, kterй mщћeљ sbнrat – slavnй иarodмjky a kouzelnнci. Mбm jich moћnб pмt set, ale nemбm Agrippu a Ptolemaia.“

Harry rozbalil svou иokolбdovou ћabku a zvedl kartu, na kterй byl muћskэ obliиej. Mмl pщlmмsнcovй brэle, dlouhэ kшivэ nos a volnм splэvajнcн stшнbrnй vlasy, plnovous a knнr. Pod obrбzkem stбlo: Albus Brumbбl.

„Tak takhle vypadб Brumbбl!“ zvolal Harry.

„Nepovнdej mi, ћe jsi jeљtм neslyљel o Brumbбlovi!“ шekl Ron. „Mщћu si taky jednu vzнt? Tшeba v nн najdu Agrippu – dнky –"

Harry kartu otoиil a иetl:

 

Albus Brumbбl, souиasnэ шeditel Љkoly иar a kouzel v Bradavicнch. Mnozн ho povaћujн za nejvмtљнho kouzelnнka modernн doby. Brumbбl obzvlбљќ proslul svэm vнtмzstvнm nad zlэm иernoknмћnнkem Grindelwaldem v roce 1945, objevem dvanбcti zpщsobщ pouћitн draин krve a svэmi pracemi o alchymii, jeћ napsal spolu se svэm pшнtelem Nicolasem Flamelem. Profesor Brumbбl mб rбd komornн hudbu a koulenн s deseti kuћelkami.

 

Otoиil kartu zpбtky a ke svйmu ъћasu shledal, ћe Brumbбlщv obliиej uћ tam nenн.

„Je pryи!“

„Nemщћeљ pшece chtнt, aby tu okounмl celэ den,“ namнtl Ron. „Zase se vrбtн. Takћe ne, znovu jsem naљel Morganu, a tмch uћ mбm snad љest… chceљ si jн vzнt? Mщћeљ je zaинt sbнrat.“

Ronovi sklouzly oиi na hromбdku иokolбdovэch ћabek, kterй иekaly, aћ je nмkdo rozbalн.

„Vezmi si jeљtм,“ vyzval ho Harry. „Ale rozumнљ, u mudlщ lidй prostм zщstбvajн na fotografiнch poшбd.“

„Vбћnм? A to se ani nepohnou?“ zdбlo se, ћe Rona to pшekvapilo. „To je opravdu divnй!“

Harry jen vytшeљtil oиi, kdyћ Brumbбl vklouzl zpбtky na obrбzek na kartм, kterou drћel v ruce, a usmбl se na nмj. Ron radмji pojнdal jednu ћabku za druhou, neћ aby si prohlнћel karty se slavnэmi иarodмjkami a kouzelnнky, zato Harry z nich nemohl spustit oиi. Zanedlouho uћ mмli nejen Brumbбla a Morganu, ale takй Hengista Zбlesбka, Alberika Grunniona, Kirkй, Paracelsa a Merlina. Nakonec odtrhl oиi od keltskй knмћky Cliodny, kterб se љkrбbala na nose, a otevшel sбиek s Bertнkovэmi lentilkami tisнckrбt jinak.

„Na ty si dбvej pozor,“ varoval ho Ron. „Kdyћ шнkajн, ћe kaћdб chutnб jinak, myslн to doopravdy – rozumнљ, majн vљechny obvyklй chuti jako иokolбdu a mбtu a marmelбdu, ale mщћeљ najнt i љpenбt a jбtra a drљќky. George tvrdн, ћe taky jedl jednu, kterб chutnala jako holubi z nosu.“

Ron zvedl zelenou lentilku, bedlivм si ji prohlйdl a pak se zakousl do okraje.

„Fujtajksl – neшнkal jsem ti to? Rщћiиkovб kapusta.“

Ochutnбvali Lentilky tisнckrбt jinak a vэbornм se pшitom bavili. Harry vyzkouљel topinky, kokos, peиenй boby, jahody, karн, trбvu, kбvu a sardinky, a dokonce naљel odvahu uћdibnout si i z jednй podivnм љedй, kterй se Ron nechtмl ani dotknout, a ukбzalo se, ћe chutnб jako pepш.

Krajina, kterб se teп mнhala za oknem, byla stбle divoиejљн. Upravenб pole se vytratila a mнsto nich vidмli lesy, klikatй шeky a temnм zelenй kopce.

Pak nмkdo zaklepal na dveшe jejich kupй a veљel chlapec s kulatэm obliиejem, kterйho Harry minul na nбstupiљti devмt a tшi иtvrtм. Vypadal uplakanм.

„Promiтte,“ zaиal, „ale nevidмli jste tu nбhodou nмjakйho ћabбka?“

A kdyћ zavrtмli hlavami, jen zanaшнkal: „Zas uћ se mi ztratil! Kdyћ on mi poшбd utнkб!“

„Urиitм se najde,“ utмљoval ho Harry.

„To ano,“ шekl chlapec neљќastnм. „Kdybyste ho snad vidмli…“

A љel dбl.

„Nechбpu, proи ho to tak trбpн,“ mнnil Ron. „Kdybych jб si vezl s sebou ћбbu, ztratil bych ji na to tata. Jenomћe jб si vezu Praљivku, takћe nemбm co mluvit.“ Krysa mu jeљtм poшбd dшнmala na klнnм.

„Mohla by pojнt, a иlovмk by to ani nepoznal,“ prohlбsil Ron znechucenм. „Vиera jsem zkouљel, jestli z nн udмlбm zlatou myљ, aby vypadala zajнmavмjљн, ale to zaklнnadlo nezabralo. Jestli chceљ, ukбћu ti to…“

Chvнli se pшehraboval v kufru a pak vytбhl hщlku, kterб vypadala velice opotшebovanм. Na nмkolika mнstech byla naљtнpnutб a na konci se lesklo nмco bнlйho.

„Ta ћнnм z jednoroћce mбlem иouhб ven. Ale stejnм –“

V okamћiku, kdy hщlku zvedl, se dveшe do kupй znovu otevшely. Chlapec, jenћ hledal svйho ћabбka, se vrбtil, ale teп s nнm byla jeљtм jakбsi dнvka, kterб se uћ staиila pшevlйknout do novйho bradavickйho hбbitu.

„Nevidмli jste tu nмjakou ћбbu? Tady Nevillovi se totiћ ztratila,“ шekla. Mмla panovaиnэ hlas, hustй stшapatй hnмdй vlasy a dost velikй pшednн zuby.

„Uћ jsme mu шнkali, ћe jsme ћбdnou nevidмli,“ prohlбsil Ron, ale dнvka ho neposlouchala; mнsto toho se dнvala na hщlku, kterou drћel v ruce.

„Ty dмlбљ nмjakб kouzla? Tak to se podнvбm.“ Posadila se. Ron se zatvбшil zaraћenм.

„Hm – proи ne.“

Odkaљlal si.

„Javor, buk, linda a platan – aќ je tahle krysa zlatб.“

Mбvl rukou, ale nestalo se vщbec nic. Praљivka byla poшбd љedб a tvrdм spala.

„Vнљ urиitм, ћe to je opravdovй zaklнnadlo?“ zeptala se dнvka. „Zшejmм ale za moc nestojн, viп? Zkouљela jsem pбr jednoduchэch zaklнnadel, jen tak, abych se pocviиila, a vћdycky se mi to povedlo. U nбs v rodinм nikdo nekouzlн, takћe mм hroznм pшekvapilo, kdyћ jsem ten dopis dostala, ale samozшejmм jsem z nмj mмla ъћasnou radost, ponмvadћ podle toho, co se шнkб, je to nejlepљн љkola иar a kouzel na svмtм – samozшejmм ћe jsem se nauиila vљechny ty pшedepsanй knihy nazpamмќ a doufбm, ћe to bude staиit – mimochodem, jmenuji se Hermiona Grangerovб, a kdo jste vy?“ To vљecko ze sebe doslova vychrlila.

Harry se podнval na Rona a ulevilo se mu, kdyћ z jeho ohromenйho vэrazu pochopil, ћe ani on se vљechny pшedepsanй knihy nazpamмќ nenauиil.

„Jб jsem Ron Weasley,“ zamumlal Ron.

„A jб Harry Potter,“ шekl Harry.

„Ty jsi opravdu Harry Potter?“ zeptala se Hermiona. „Samozшejmм o tobм vнm vљecko – sehnala jsem si pбr dalљнch knih, abych si o tom pшeиetla vнc, a o tobм se pнљe jak v Dмjinбch kouzel a иar modernн doby, tak i ve Vzestupu a pбdu иernй magie, a takй ve Velkэch иinech kouzelnнkщ ve dvacбtйm stoletн.“

„Opravdu tam o mnм pнљou?“ zeptal se Harry ohromenм.

„Mщj ty smutku, jak to, ћe to nevнљ? Kdyby se jednalo o mм, zjistila bych si ъplnм vљecko,“ шekla Hermiona. „Vн uћ nмkdo z vбs, v kterй koleji budete? Vyptбvala jsem se na to a doufбm, ћe se dostanu do Nebelvнru; ten je zшejmм ze vљech nejlepљн, шнkali mi, ћe tam chodil i sбm Brumbбl, ale Havraspбr by myslнm taky uљel. Buп jak buп, my teп pщjdeme a budeme hledat Nevillova ћabбka. A vy dva byste se nejspнљ mмli pшevlйknout, poинtбm, ћe uћ brzo budeme na mнstм.“

Zamншila dбl a chlapce, kterэ ztratil ћбbu, odvedla s sebou.

„Aќ uћ se dostane do kterй chce koleje, doufбm, ћe jб budu nмkde jinde,“ шekl Ron a hodil svou hщlku zpбtky do kufru. „To zaklнnadlo je pitomй – nauиil mм ho George, ale vмdмl jsem, ћe nebude k niиemu.“

„Ve kterй koleji jsou tvoji bratшi?“ zeptal se Harry.

„V Nebelvнru,“ шekl Ron. Zdбlo se, ћe se ho uћ zase zmocтuje zбdumиivost. „Mamka i taќka tam chodili taky. Nevнm, co шeknou, jestli se tam nedostanu. Myslнm, ћe Havraspбr by snad uљel, ale pшedstav si, kdyby mм poslali do Zmijozelu.“

„To je ta kolej, ve kterй studoval Vol… chci шнct Ty–vнљ–kdo?“

„Jo,“ шekl Ron. Zvrбtil se dozadu a tvбшil se sklesle.

„Abys vмdмl, myslнm, ћe Praљivka mб љpiиky vouskщ o trochu svмtlejљн,“ шekl Harry, aby odvedl Ronovy myљlenky jinam.

„A co teп vщbec dмlajн tvoji nejstarљн bratшi, kdyћ uћ skonиili?“

Harry totiћ pшemэљlel, co takovэ kouzelnнk dмlб, kdyћ vyjde љkolu.

„Charlie teп v Rumunsku studuje draky a Bill dмlб v Africe nмco pro Gringottovy,“ шekl Ron. „Vнљ ty vщbec, co se stalo u Gringottovэch? Vљecko to samozшejmм bylo v Dennнm vмљtci, poинtбm ale, ћe ten se u mudlщ nedostane – nмkdo se pokusil vyloupit jeden z jejich obzvlбљќ bezpeиnэch trezorщ.“

Harry vyvalil oиi.

„Opravdu? A jak to s nimi dopadlo?“

„Nijak, proto se o tom tolik mluvн. Nechytili je. Mщj taќka шнkб, ћe to musel bэt nмjakэ mocnэ иernoknмћnнk, kdyћ dokбzal oљбlit Gringottovy, nikdo ale nemyslн, ћe by nмco ukradli – a prбvм to je divnй. Kaћdэ se samozшejmм polekб, kdyћ se stane nмco takovйho – co kdyby za tнm byl Ty–vнљ–kdo?“

Harry tu zprбvu znovu a znovu pшevracel v hlavм. Zaинnala mu naskakovat husн kщћe pokaћdй, kdyћ se nмkdo zmнnil Ty–vнљ–o–kom. Nejspнљ to souviselo s tнm, ћe vstupoval do svмta kouzel, bэvalo by mu vљak daleko vнc vyhovovalo, kdyby prostм шнkali Voldemort.