Nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм 2 страница
„Kterйmu famfrpбlovйmu muћstvu fandнљ?“ zeptal se Ron.
„Ehm – jб totiћ ћбdnй neznбm,“ pшiznal Harry.
„Coћe?“ Rona to ohromilo. „To uvidнљ, je to ta nejlepљн hra na svмtм –“ Narбz nebyl k zastavenн a vysvмtloval Harrymu vљecko o иtyшech mнинch a postavenн sedmi hrбищ, lниil mu slavnй zбpasy, kterэch se zъиastnil se svэmi bratry, a jakй koљtм by si rбd poшнdil, kdyby mмl penнze. Zrovna kdyћ se dostal uћ k jemnмjљнm finesбm hry, dveшe do kupй se znovu otevшely; tentokrбt to vљak nebyl ani Neville, kterйmu utekl ћabбk, ani Hermiona Grangerovб.
Do kupй veљli tшi chlapci a prostшednнho z nich Harry okamћitм poznal: byl to ten bledolнcн chlapec z odмvnнho obchodu madame Malkinovй. Prohlнћel si teп Harryho s mnohem vмtљнm zбjmem neћ pшedtнm na Pшниnй ulici.
„Je to pravda?“ zeptal se. „Celэ vlak si vyklбdб, ћe v tomhle kupй sedн Harry Potter. Takћe to jsi ty?“
„Ano,“ pшisvмdиil Harry a dнval se na chlapce, kteшн pшiљli s nнm. Oba dva byli ramenatн a oba vyhlнћeli velice zбkeшnм. Jak stбli vedle bledolнcнho chlapce, vypadali jako jeho tмlesnб strбћ.
„Tohle je Crabbe a tohle Goyle,“ utrousil bledolнcн chlapec nedbale, kdyћ si vљiml, kam se Harry dнvб. „A mnм шнkajн Malfoy, Draco Malfoy.“
Ron si zlehka odkaљlal; moћnб tнm chtмl zakrэt, ћe se zahihтal. Draco Malfoy se teп podнval na nмj.
„Nejspнљ si myslнљ, ћe moje jmйno je k smнchu, co? Tebe se nemusнm ptбt, kdo jsi. Mщj otec mi шнkal, ћe vљichni Weasleyovi majн rudй vlasy, pihy a vнc dмtн, neћ si mohou dovolit.“
Obrбtil se zpбtky k Harrymu.
„Brzo zjistнљ, ћe nмkterй kouzelnickй rodiny jsou daleko lepљн neћ jinй, Pottere. Pшece by ses nechtмl pшбtelit s takovэmi, co za to nestojн. V tom ti mohu bэt nбpomocnэ.“
Natбhl ruku a podбval mu ji, Harry ji vљak nestiskl.
„Dнky, ale myslнm, ћe sбm dokбћu posoudit, zaи kdo stojн,“ шekl chladnм.
Draco Malfoy nezrudl, jeho bledй tvбшe vљak dostaly rщћovэ nбdech.
„Na tvйm mнstм bych si dбval pozor, Pottere,“ pronesl pomalu. „Pokud nebudeљ zdvoшilejљн, dopadneљ jako tvoji rodiиe. Ti takй nevмdмli, co je pro nм dobrй. Kdyћ budeљ drћet s takovou holotou, jako jsou Weasleyovi a ten tvщj Hagrid, padne to i na tebe.“
To uћ Harry i Ron byli na nohou. Ron mмl tvбш stejnм rudou jako vlasy.
„Шekni to jeљtм jednou!“ vyzval Malfoye.
„Snad byste se do nбs nechtмli pustit?“ uљklнbl se Draco.
„Jestli okamћitм nevypadnete, tak ano,“ шekl Harry s vмtљн odvahou, neћ jakou doopravdy cнtil, ponмvadћ Crabbe i Goyle byli o dost vмtљн neћ on a Ron.
„Ale nбm se jeљtм odtud nechce, co шнkбte, hoљi? My jsme uћ vљecko snмdli, a jak vidнm, vбm jeљtм nмco zbylo.“
Goyle vztбhl ruku po иokolбdovэch ћabkбch vedle Rona – Ron se na nмj vrhl, ale jeљtм neћ se ho vщbec staиil dotknout, Goyle straљlivм zaшval.
Na prstu mu visela krysa Praљivka, malй ostrй zoubky mu zaboшila hluboko do jednoho иlбnku – Crabbe a Malfoy spмљnм couvali, zatнmco Goyle vшнskal a mбval Praљivkou sem tam, a kdyћ krysa koneиnм odletмla a narazila do okna, vљichni tшi okamћitм zmizeli. Moћnб si mysleli, ћe mezi cukrovнm инhajн jeљtм dalљн krysy, nebo snad zaslechli kroky, ponмvadћ vzбpмtн se ve dveшнch objevila Hermiona Grangerovб.
„Co se to tu dмje?“ zeptala se pшi pohledu na cukrovн rozhбzenй po zemi a na Rona, kterэ prбvм zvedal Praљivku za ocas.
„Myslнm, ћe jн vyrazil dech,“ шekl Ron Harrymu, ale pak si prohlйdl Praљivku dщkladnмji. „Ne – to by jeden nevмшil! Ona uћ zase usnula.“
Praљivka opravdu spala.
„Ty jsi uћ nмkdy Malfoye vidмl?“
Harry mu vysvмtlil, jak se spolu setkali na Pшниnй ulici.
„O jejich rodinм jsem uћ slyљel,“ шekl Ron ponuшe. „Byli mezi prvnнmi, kdo pшeљli zpбtky na naљi stranu, kdyћ Ty–vнљ–kdo zmizel. Tvrdili, ћe je oиaroval, ale mщj taќka tomu nevмшн. Шнkб, ћe Malfoyщv otec nepotшeboval ћбdnou vэmluvu, aby se pшidal na stranu Zla.“ Obrбtil se k Hermionм. „Co pro tebe mщћeme udмlat?“
„Mмli byste si pospнљit a pшevlйknout se. Teп jsem byla vepшedu zeptat se strojvedoucнho; шнkal, ћe uћ jsme skoro na mнstм. Poslyљte, neprali vy jste se tady? Pшijdete do malйru, jeљtм neћ vщbec pшijedeme do Bradavic!“
„To se prala Praљivka, my ne,“ zaљkaredil se na ni Ron. „Byla bys tak hodnб a љla ven, neћ se pшevlйkneme?“
„No ovљem – pшiљla jsem k vбm jen proto, ћe ti venku se chovajн jako malй dмti, bмhajн po chodbiиkбch sem a tam,“ nafoukla se Hermiona. „A mimochodem, mбљ љpinavэ nos, jestli o tom nevнљ.“
Ron se na ni nasupenм dнval, dokud neodeљla. Harry vyhlйdl z okna. Smrбkalo se a on spatшil hory a lesy pod nachovou oblohou. Vypadalo to, ћe vlak opravdu zpomaluje.
Oba chlapci si sundali bundy a oblйkli si dlouhй иernй hбbity. Ron ho mмl tak krбtkэ, ћe mu pod nнm byly vidмt trenэrky.
Pak uћ se celэm vlakem rozlehl hlas: „Za pмt minut budeme v Bradavicнch. Svб zavazadla nechte prosнm ve vlaku, dopravнme je do љkoly zvlбљќ.“
Harry cнtil, jak se mu nejistotou svнrб ћaludek, a vidмl, ћe Ron pod svэmi pihami zbledl. Nacpali si do kapes poslednн cukrovн a pшipojili se k zбstupu, kterэ se tlaиil v chodbiиce.
Vlak opravdu zpomaloval, aћ nakonec zastavil. Vљichni se tlaиili ke dveшнm a ven na maliиkй, zeљeшelй nбstupiљtм. Harry ucнtil studenэ veиernн vzduch a zatшбsl se. Potom se nad hlavami studentщ zakymбcela lampa, a Harry uslyљel povмdomэ hlas: „Prvбci! Vљichni prvбci sem! Jseљ v poшбdku, Harry?“
Nad moшem hlav zбшil radostн Hagridщv obrovskэ zarostlэ obliиej.
„No tak, vљechny za mnou – eљtм je tu nмjakej prvбk? Dбvejte pozor na cestu! Vљechny prvбci za mnou!“
Klouzali a љkobrtali za Hagridem dolщ po nмjakй pшнkrй, ъzkй pмљinм. Po obou stranбch byla takovб tma, aћ si Harry шнkal, ћe tam musн bэt hustэ les. Nikomu nebylo do шeиi. Neville – ten chlapec, kterйmu se poшбd ztrбcela ћбba – jednou иi dvakrбt zafтukal.
„Za chvilku prvnм uvidнte Bradavice,“ zavolal na nм Hagrid pшes rameno, „jen co projdeme toudle zatбиkou.“
Hned nato zaznмlo hlasitй „Уууууу!“
Ъzkб pмљina nбhle vyъstila na bшeh velkйho иernйho jezera. Na vrcholu vysokй hory na protмjљнm bшehu se tyиil obrovskэ hrad s mnoћstvнm vмћн a hlбsek a jeho okna zбшila do nebe plnйho hvмzd.
„Do kaћdэho иlunu jen иtyry!“ kшikl Hagrid a ukazoval na dlouhou шadu lodмk, kterй na nм иekaly u bшehu. K Harrymu a Ronovi si do loпky pшisedli Neville a Hermiona.
„Nastoupili uћ vљichni?“ houkl Hagrid, kterэ mмl loпku sбm pro sebe. „Takћe – JEDEM!“
A celб flotila lodмk narбz vyrazila vpшed a klouzala po jezeшe, kterй bylo hladkй jako sklo. Vљichni mlиeli a upнrali oиi na obrovskэ hrad na obzoru. Tyиil se nad nimi vэљ a vэљ, jak pшiplouvali blнћ a blнћ k ъtesu, na kterйm stбl.
„Sehnout hlavy!“ zaшval Hagrid, jakmile prvnн иluny dorazily k ъtesu; vљichni se shэbli a loпky s nimi propluly clonou z bшeиtanu, za nнћ zel na pшednн stranм ъtesu љirokэ otvor. Proud je unбљel temnэm tunelem, jako by mншili pшнmo pod hrad, aћ dorazili do jakйhosi podzemnнho pшнstavu, kde se s nбmahou vyљkrбbali na bшeh plnэ kamenн a oblбzkщ.
„Poslechni, ty tam! To je tvщj ћabбk?“ zeptal se Hagrid, jak si jeљtм prohlнћel loпky, ze kterэch vystupovali.
„Trevore!“ vykшikl Neville љќastnм a vztбhl k nмmu ruce. Potom uћ ve svмtle Hagridovy lampy љplhali strmou pмљinou ve skalбch, aћ koneиnм stanuli na hladkйm, vlhkйm trбvnнku pшнmo pod hradem.
Pak jeљtм vystoupili po kamennйm schodiљti a shlukli se pшed mohutnou vstupnн branou z dubovйho dшeva.
„Jste vљichni? Ty tam, mбљ toho svэho ћabбka?“
Hagrid zvedl svou obrovskou pмst a tшikrбt zabuљil na hradnн brбnu.
Kapitola sedmб
Moudrэ klobouk
Brбna se okamћitм otevшela. Uprostшed nн stбla vysokб иernovlasб иarodмjka ve smaragdovм zelenйm hбbitu. Vypadala velice pшнsnм a Harrymu v tu chvнli napadlo, ћe by nebylo dobrй dostat se s nн do sporu.
„Tak to jsou ty prvбci, panн profesorko McGonagallovб,“ шekl Hagrid.
„Dмkuji, Hagride. Teп uћ si je vezmu na starost jб.“
Otevшela brбnu dokoшбn. Vstupnн sнт byla tak velikб, ћe by se do nн veљel celэ dщm Dursleyovэch. Kamennй stмny ozaшovaly planoucн pochodnм stejnм jako u Gringottovэch, strop byl tak vysoko, ћe na nмj ani nedohlйdli, a do hoшejљнch pater vedlo velkolepй mramorovй schodiљtм.
Љli za profesorkou McGonagallovou po podlaze z kamennэch dlaћdic. Ze dveшн vpravo slyљel Harry љum stovek hlasщ – vљichni ostatnн studenti uћ tam zшejmм byli – profesorka McGonagallovб vљak ћбky prvnнho roиnнku odvedla do malй prбzdnй mнstnosti vedle vstupnн sнnм. Smмstnali se dovnitш, stбli jeden vedle druhйho o dost blнћ, neћ by se postavili jindy, a neklidnм se rozhlнћeli.
„Vнtejte v Bradavicнch,“ шekla profesorka McGonagallovб. „Za chvнli zaиne slavnostnн hostina na zahбjenн љkolnнho roku, ale jeљtм neћ zaujmete svб mнsta ve Velkй sнni, kaћdйho z vбs zaшadнme do nмkterй koleje. Jednб se o velice dщleћitэ obшad, ponмvadћ po celou dobu, kterou tu strбvнte, vaљe kolej v Bradavicнch bude nмco jako vaљe rodina. Budete chodit na vyuиovбnн spolu s ostatnнmi ze svй koleje, spбt v kolejnн loћnici a trбvit volnэ иas ve spoleиenskй mнstnosti svй koleje.
Иtyшi koleje naљн љkoly se jmenujн Nebelvнr, Mrzimor, Havraspбr a Zmijozel. Kaћdб z nich mб vlastnн slavnou historii a ze vљech vyљli vynikajнcн kouzelnнci a иarodмjky. Dokud budete v Bradavicнch, zнskбte kaћdэm svэm ъspмchem pro svoji kolej body, ale kdyћ poruљнte љkolnн шбd, vaљe kolej o body pшijde. Kolej, kterб dosбhne nejvyљљн poиet bodщ, zнskб na konci roku љkolnн pohбr, coћ je velikб pocta. Doufбm, ћe kaћdэ budete dмlat svй koleji иest, aќ uћ se dostanete do kterйkoliv z nich.
Ke slavnostnнmu Zaшazovбnн dojde uћ za nмkolik minut, pшed zraky vљech ostatnнch studentщ a profesorщ. Doporuиuji vбm, abyste se do tй doby pokud moћno upravili.“
Na okamћik utkvмla pohledem na Nevillovм plбљti, kterэ mмl zapnutэ pod levэm uchem, a na Ronovм uљpinмnйm nosu. Harry se nejistм pokusil urovnat si vlasy.
„Vrбtнm se, aћ na vбs budeme pшipraveni,“ шekla profesorka McGonagallovб. „Poиkejte prosнm, a chovejte se tiљe.“
Vyљla ven. Harry naprбzdno polkl.
„A jak nбs do tмch kolejн vlastnм zaшadн?“ zeptal se Rona.
„Myslнm, ћe na to je nмjakб zkouљka. Fred шнkal, ћe to dost bolн, ale dмlal si nejspнљ legraci.“
Harrymu se sevшelo srdce. Takћe zkouљka, a pшed celou љkolou? Ale on jeљtм ћбdnб kouzla neumмl – co si pro vљechno na svмtм poиne? Opravdu nepoинtal s nминm takovэm, hned jak dorazн na mнsto. Ъzkostnм se rozhlйdl a zjistil, ћe vљichni ostatnн se takй tvбшн zdмљenм. Nikomu nebylo do шeиi s vэjimkou Hermiony Grangerovй, kterб svйmu okolн љeptem vyjmenovбvala vљechna zaklнnadla, jimћ se uћ nauиila, a uvaћovala, kterй z nich teп bude potшebovat. Harry dмlal, co mohl, aby ji neslyљel. Jeљtм nikdy v ћivotм nebyl tak nervуznн, dokonce ani tenkrбt, kdyћ Dursleyovэm musel ukбzat poznбmku ze љkoly, ћe jeho vinou jednomu uиiteli zniиehonic ъplnм zmodraly vlasy. Teп uћ se profesorka McGonagallovб musela kaћdou vteшinou vrбtit a vйst ho vstшнc straљlivйmu osudu.
Hned nato se stalo nмco, ћe Harry vyskoиil snad stopu do vzduchu, a nмkolik studentщ za nнm vykшiklo.
„Co mб zas tohle –“
Harry vyjekl, a ostatnн kolem takй. Zadnн stмnou v tu chvнli vplulo do sнnм moћnб dvacet duchщ. Zaplavili ji perleќovou barvou a byli jakoby prщsvitnн; klouzavм se pohybovali po mнstnosti, dohadovali se mezi sebou a novэch ћбkщ si tйmмш nevљimli. Zdбlo se, ћe se o nмco pшou. Ten, kterэ vypadal jako malэ tlustэ frбter, se prбvм nechal slyљet: „Jak se шнkб, prominout a zapomenout; mмli bychom mu dбt jeљtм jednu pшнleћitost –“
„Milэ Mnichu, coћpak jsme Protivovi uћ nedali tolik pшнleћitostн, kolik jen zaslouћн? Dмlб nбm vљem љpatnй jmйno, a pшitom vlastnм nenн ani duch – poslyљte, co vy tu vљichni dмlбte?“
To si novэch ћбkщ najednou povљiml jakэsi duch s okruћнm kolem krku a v pшilйhavэch kalhotбch. Nikdo mu neodpovмdмl.
„Novн ћбci!“ шekl Tlustэ mnich a usmбl se na nм. „Urиitм иekбte, kam vбs zaшadн?“
Nмkolik ћбkщ mlиky pшikэvlo.
„Doufбm, ћe vбs uvidнm v Mrzimoru,“ шekl Mnich. „To bэvala moje kolej, abyste vмdмli.“
„Vљichni sem!“ zavelel ostrэ hlas. „Zaшazovбnн zaиne za okamћik.“
To se vrбtila profesorka McGonagallovб a duchovй jeden po druhйm proљli protмjљн zdн.
„Seшaпte se,“ vyzvala profesorka ћбky prvnнho roиnнku, „a pojпte za mnou.“
Harry mмl podivnэ pocit, jako by mмl zniиehonic nohy z olova; postavil se za jakйhosi chlapce s pнskovм ћlutэmi vlasy a Ron si stoupl za nмj. Vyљli z komory, vrбtili se do vstupnн haly a dvojitэmi dveшmi veљli do Velkй sнnм.
Harry si nikdy neumмl ani pшedstavit tak podivnou a nбdhernou mнstnost. Velkou sнт ozaшovaly tisнce svнcн, jeћ se vznбљely ve vzduchu nad иtyшmi dlouhэmi stoly, u kterэch sedмli vљichni ostatnн studenti. Stoly byly plnй blyљtivэch zlatэch talншщ a инљн. V иele byl dalљн dlouhэ stщl, za kterэm sedмli uиitelй, a tam teп profesorka McGonagallovб odvedla ћбky prvnнho roиnнku, takћe zщstali stбt v шadм tvбшн v tvбш ostatnнm studentщm, a uиitele mмli za sebou. Stovky tvбшн, kterй na nм zнraly, v mrkavй zбшi svнcн vypadaly jako bledй lucerny. Duchovй, roztrouљenн mezi studenty, vyzaшovali nejasnй stшнbrnй svмtlo. Harry vzhlйdl vzhщru, pшedevљнm proto, aby unikl vљem tмm oинm, kterй se na nм upнraly, a uvidмl sametovм иernэ strop posetэ hvмzdami. Slyљel Hermionu, jak mumlб: „Je zaиarovanэ, aby vypadal jako skuteиnй nebe. Иetla jsem o tom v Dмjinбch bradavickй љkoly.“
Bylo k neuvмшenн, ћe tam nмjakэ strop vщbec je a nad Velkou sнnн ћe se prostм neklene obloha. Potom se Harry zase spмљnм podнval dolщ, kdyћ profesorka McGonagallovб pшed ћбky prvnнho roиnнku mlиky postavila иtyшnohou stoliиku. Na jejн desku poloћila љpiиatэ kouzelnickэ klobouk, celэ odшenэ a zбplatovanэ a tak љpinavэ, ћe by ho teta Petunie rozhodnм v domм nestrpмla.
Moћnб jim teп uloћн, aby z nмj zkusili vytбhnout krбlнka, pomyslel si Harry rozruљenм, nebo to tak aspoт vypadalo – a kdyћ si vљiml, ћe vљichni se teп na klobouk upшenм dнvajн, zahledмl se na nмj takй. Na nмkolik vteшin zavlбdlo ve Velkй sнni naprostй ticho. Pak sebou klobouk nмkolikrбt љkubl. Vedle krempy se otevшela trhlina podobnб ъstщm – a klobouk zaиal zpнvat:
Zdб se vбm, ћe jsem oљklivэ –
myslete si, co chcete,
chytшejљн klobouk neћ jsem jб
na svмtм nenajdete.
Nechte si svoje buшinky
i svй klobouky z plsti
jsem moudrэ klobouk z Bradavic,
jenћ vбm nic neodpustн.
Kaћdйmu vidнm do duљe,
vнm, z jakйho je tмsta
nasaп si mм a шeknu ti,
kam povede tvб cesta.
Moћnб tм иekб Nebelvнr,
kde majн chrabrй srdce;
odvaha, klid a rytншskost
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tм иekб Mrzimor:
mбљ jejich mravnн sнlu,
jsou иestnн a vћdy ochotnн
pшiloћit ruku k dнlu;
иi moudrэ starэ Havraspбr,
pokud mбљ bystrou hlavu,
tam dщvtipnн a chбpavн
vћdy najdou иest a slбvu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvб chvнle
ti niиeho se neљtнtн,
by svйho doљli cнle.
Nasaп si mnм a neboj se
(jen vlastnн strach tм lekб)!
Jб, moudrэ klobouk z Bradavic,
ti шeknu, co tм иekб!
Ve chvнli, kdy dozpнval, vљichni v sнni zaиali tleskat. Klobouk se jeљtм uklonil vљem иtyшem stolщm a pak uћ zase nehybnм leћel na stoliиce.
„Takћe staин, kdyћ si nasadнme ten klobouk!“ zaљeptal Harrymu Ron. „Jб toho Freda zabiju; poшбd mi tvrdil, ћe budeme zбpasit s obrovskэm skшetem.“
Harry se chabм usmбl. Ano, nasadit si klobouk bylo mnohem lepљн, neћ kdyby mмl udмlat nмjakй kouzlo, bэval by si ovљem pшбl, aby si ho mohli nasadit nмkde, kde by se na nм vљichni nedнvali. Zdбlo se, ћe klobouk poћaduje opravdu hodnм; Harry si v tu chvнli nepшipadal chrabrэ ani dщvtipnэ, ani nic takovйho. Kdyby se klobouk zmнnil o koleji pro ty, kterэm v tu chvнli je trochu љpatnм od ћaludku, bylo by to nмco pro nмj.
Teп pшed nм pшedstoupila profesorka McGonagallovб s dlouhэm svitkem pergamenu v ruce.
„Aћ pшeиtu vaљe jmйno, nasadнte si klobouk a sednete si na stoliиku, aby vбs zaшadil,“ vysvмtlila. „Abbottovб, Hannah!“
Z шady vyklopэtala rщћolнcн dнvka s blonпatэmi copy, nasadila si klobouk, kterэ jн okamћitм spadl pшes oиi, a posadila se. Trvalo to jen okamћik
„MRZIMOR!“ vykшikl klobouk.
Od stolu vpravo se ozval potlesk a jбsot, kdyћ si Hannah љla pшisednout ke studentщm z Mrzimoru. Harry uvidмl ducha Tlustйho mnicha, jak na ni vesele mбvб.
„Bonesovб, Susan!“
„MRZIMOR!“ kшikl klobouk znovu, a Susan odcupitala za Hannah a posadila se vedle nн.
„Boot, Terry!“
„HAVRASPБR!“
Tentokrбt tleskali u druhйho stolu zleva; nмkolik studentщ z Havraspбru vstalo a potшбslo Terrymu rukou, kdyћ si k nim pшisedl.
„Brocklehurstovб, Mandy“ se dostala takй do Havraspбru, ale „Brown, Lavender“ se stal prvnнm novэm ћбkem Nebelvнru a od krajnнho stolu vlevo se ozval nadљenэ pokшik; Harry vidмl, jak Weasleyova dvojиata vшнskajн.
„Bullstrodeovou, Millicent“ zaшadil klobouk do Zmijozelu. Moћnб to Harrymu jen tak pшipadalo, ale po tom vљem, co o Zmijozelu slyљel, si vбћnм шнkal, ћe je to dost nevбbnэ spolek.
Zaинnalo mu bэt opravdu љpatnм od ћaludku. Pшipomnмl si, jak se v jeho bэvalй љkole pшi tмlocviku vybнralo do sportovnнch muћstev. Jeho zavolali vћdycky aћ poslednнho; ne proto, ћe by byl tak nemoћnэ, ale aby si Dudley nemyslel, ћe o nмj nмkdo stojн.
„Finch–Fletchley, Justin!“
„MRZIMOR!“
Harry si vљiml, ћe nмkdy klobouk vykшikl jmйno koleje okamћitм, jindy mu vљak chvilku trvalo, neћ se rozhodl. „Finnigan, Seamus“, chlapec s pнskovм ћlutэmi vlasy, kterэ stбl v шadм vedle nмj, sedмl na stoliиce mбlem celou minutu, neћ klobouk rozhodl, ћe patшн do Nebelvнru.
„Grangerovб, Hermiona!“
Hermiona ke stoliиce mбlem utнkala a dychtivм si narazila klobouk na hlavu.
„NEBELVНR!“ vykшikl klobouk, a Ron hlasitм vzdychl.
V tu chvнli pшepadla Harryho dмsivб myљlenka, jak to dмsivй myљlenky dмlбvajн vћdycky, kdyћ jste opravdu nervуznн. Co kdyћ ho nezaшadн vщbec nikam? Co kdyћ bude sedмt na stoliиce s kloboukem na oинch bщhvнjak dlouho, aћ mu ho profesorka McGonagallovб nakonec strhne z hlavy a шekne, ћe se zшejmм stal nмjakэ omyl, a Harry by mмl nasednout do zpбteиnнho vlaku?
Kdyћ profesorka McGonagallovб vyvolala Nevilla Longbottoma, toho neљќastnнka, kterйmu se poшбd ztrбcel jeho ћabбk, chlapec cestou ke stoliиce љkobrtl a upadl. Klobouku trvalo dlouho, neћ o nмm dokбzal rozhodnout. Kdyћ koneиnм vykшikl „NEBELVНR“, Neville vyrazil pryи, i kdyћ mмl klobouk poшбd jeљtм na hlavм, a musel v bouшi smнchu utнkat zpбtky, aby ho pшedal „MacDougalovi, Moragovi“.
Kdyћ vyvolali Malfoye, Draco nafoukanм zamншil ke stoliиce a jeho pшбnн se mu okamћitм splnilo; sotva se klobouk dotkl jeho hlavy, hned zajeиel „ZMIJOZEL!“
Malfoy si pшisedl ke svэm pшбtelщm Crabbemu a Goylovi a vypadal spokojenэ sбm se sebou.
To uћ novэch ћбkщ mnoho nezbэvalo.
„Moon…“, „Nottovб…“, „Parkinson…“ a potom dvojиata, „Patilovб…“ a „Patilovб…“, po nich „Perksovб, Sally–Anne“ a potom koneиnм –
„Potter, Harry!“
Jakmile Harry vykroиil ke stoliиce, ze vљech stran narбz se љншilo љuљkбnн, jako by po celй sнni vzplбly malй syиivй ohnниky.
„Opravdu шнkala Potter?“
„To jako ten Harry Potter?“
Poslednн, co Harry jeљtм uvidмl, neћ mu klobouk spadl pшes oиi, byla sнт plnб lidн, kteшн natahovali krky, aby si ho mohli poшбdnм prohlйdnout. Pak uћ se dнval jen na иernэ vnitшek klobouku a иekal.
„Hmm,“ ozval se tichэ hlбsek v jeho uchu. „Tohle je tмћkй, velice tмћkй. Mбљ velkou odvahu, to ano. A nemбљ љpatnou hlavu. Nadбnн ti takй nechybн, pшisбmbщh, to tedy ne – a mбљ opravdovou chuќ pшedvйst, co vљecko dokбћeљ, ano, to je zajнmavй… Takћe kam tм mбm poslat?“
Harry se pшidrћel hran stoliиky a шнkal si v duchu: „Jenom ne do Zmijozelu, tam ne.“
„Шнkбљ, ћe do Zmijozelu ne?“ pronesl tichэ hlбsek. „Vнљ to urиitм? Mohl by z tebe bэt velikэ kouzelnнk, tady v hlavм to vљecko mбљ, a Zmijozel by ti pomohl na cestм k velikostн, o tom nepochybuj – takћe ne? Jestli to vнљ urиitм, aќ je to tedy – NEBELVНR!“
Harry slyљel, jak klobouk to poslednн slovo vykшikl na celou sнт. Sundal si ho z hlavy a vratkэm krokem se vydal ke stolu svй novй koleje. Nesmнrnм se mu ulevilo, ћe ho vybrali do Nebelvнru a neoctl se ve Zmijozelu, takћe si mбlem ani nevљiml, ћe mu tleskajн ze vљech nejhlasitмji. Prefekt Percy vstal a rбznм mu potшбsl rukou, a Weasleyova dvojиata vшeљtмla: „Mбme Pottera! My mбme Pottera!“ Harry se posadil proti duchovi v okruћн, kterйho uћ pшedtнm vidмl. Duch mu poklepal na ruku a Harry mмl nenadбle dмsivэ pocit, jako by ji prбvм strиil do kbelнku s ledovou vodou.
Teп uћ si mohl prohlйdnout i Иestnэ stщl. Na konci nejblнћ k nмmu sedмl Hagrid, kterэ zachytil jeho pohled a ukбzal mu zvednutэ palec. Harry se na nмj zaљklebil. A dбl, uprostшed иestnйho stolu, sedмl na velkй zlatй ћidli Albus Brumbбl. Harry ho okamћitм poznal podle karty, kterou naљel u иokolбdovй ћabky cestou ve vlaku. Brumbбlovy stшнbrnй vlasy jako jedinй v celй sнni zбшily stejnм jasnм jako duchovй. Harry si vљiml i profesora Quirrella, onoho nervуznнho mladнka z Dмravйho kotle. S velkэm nachovэm turbanem na hlavм vypadal opravdu svйrбznм.
To uћ zbэvali jen tшi ћбci, kterй jeљtм mмli zaшadit. „Turpinovб, Lisa“ pшipadla do Havraspбru, a pшiљla шada na Rona. Byl teп v obliиeji ъplnм zelenэ. Harry mu pod stolem drћel palce, a vteшinu nato klobouk opravdu vykшikl „NEBELVНR!“
Harry hlasitм tleskal spolu s ostatnнmi, kdyћ se Ron sesul na ћidli vedle nмj.
„Vэbornм, Rone, to jsi tedy zvlбdl,“ шekl Percy Weasley pшes Harryho dщleћitм, mezitнmco „Zabini, Blaise“ byl pшidмlen do Zmijozelu. Profesorka McGonagallovб svinula svitek pergamenu a odnesla Moudrэ klobouk pryи.
Harry se podнval na svщj prбzdnэ zlatэ talнш. Teprve teп si uvмdomil, jakэ mб hlad. Zdбlo se mu, ћe je to hotovб vмиnost, co jedli ty dэтovй paљtiиky.
Albus Brumbбl povstal. Zбшivм se na studenty usmнval a rozepjal paћe, jako by mu nic nemohlo zpщsobit vмtљн radost neћ to, ћe je tu vљechny vidн.
„Vнtejte!“ prohlбsil. „Vнtejte v novйm љkolnнm roce v Bradavicнch! A neћ zaиneme s hostinou, rбd bych vбm jeљtм шekl nмkolik slov, a sice: Vrtбk! Brekot! Veteљ! Cuk!
Dмkuji vбm!“
A posadil se. Vљichni tleskali a nadљenм kшiиeli. Harry nevмdмl, jestli se mб smбt nebo ne.
„On je – tak trochu blбzen, nenн?“ zeptal se nejistм Percyho.
„Blбzen?“ шekl Percy povznesenм. „Je to gйnius! Nejlepљн kouzelnнk na svмtм! Ale tak trochu blбzen je, to mбљ pravdu. Dбљ si brambory, Harry?“
Harry teп zнral s otevшenou pusou. Na mнsбch pшed nнm byly najednou hromady jнdla. Jeљtм nikdy nevidмl pohromadм na stole tolik vмcн, kterй mмl rбd: hovмzн peиeni, peиenй kuшe, vepшovй a jehnмин kotlety, pбrky, slaninu a bifteky, vaшenй brambory, peиenй brambory, hranolky, vajeиnэ svнtek, hrбљek, mrkev, omбиku, keиup a z nмjakйho nevysvмtlitelnйho dщvodu i vмtrovй bonbony.
Nedб se tvrdit, ћe by u Dursleyovэch vyslovenм trpмl hladem, nikdy mu vљak nedovolili snнst tolik, kolik by bэval chtмl. Dudley si vћdycky vzal vљecko, naи mмl Harry doopravdy chuќ, i kdyby mu z toho mмlo bэt љpatnм. A tak si teп naloћil na talнш trochu ode vљeho, s vэjimkou vмtrovэch bonbonщ, a pustil se do jнdla. Vљecko bylo vynikajнcн.
„Tohle opravdu vypadб dobшe,“ prohlбsil smutnм duch v okruћн, kdyћ vidмl, jak si Harry krбjн biftek.
„Copak vy nemщћete –“
„Nevzal jsem do ъst uћ mбlem иtyшi sta let,“ zahuhlal duch. „Samozшejmм to nemбm zapotшebн, ale stejnм mi to schбzн. Myslнm, ћe jsem se jeљtм nepшedstavil, ћe? Rytнш Nicholas de Mimsy –Porpington, k vaљim sluћbбm. Duch sнdlem v nebelvнrskй vмћi.“
„Jб vнm, kdo jste!“ ozval se Ron narбz. „Moji bratшi mi o vбs vypravovali – vy jste Skoro bezhlavэ Nick!“
„Byl bych radмji, kdybyste mi шнkal rytнш Nicholas de Mimsy –“ zaиal duch љkrobenм, vtom se vљak do rozhovoru vmнsil i Seamus Finnigan s pнskovм ћlutэmi vlasy.
„Skoro bezhlavэ? Jak mщћete bэt skoro bezhlavэ?“
Rytнш Nicholas se zatvбшil velice dotиenм, jako by se jejich rozhovor vщbec neubнral takovэm smмrem, jak si pшбl.
„Asi takhle,“ pronesl podrбћdмnм. Uchopil svй levй ucho a zatбhl. Celб hlava se mu odklopila z krku a spadla mu na rameno, jako kdyby ji mмl na kloubech. Nмkdo se ho zшejmм kdysi pokouљel stнt, ale neudмlal to poшбdnм. Skoro bezhlavэ Nick si potмљenм prohlйdl jejich ohromenй tvбшe, nasadil si hlavu zpбtky na krk, odkaљlal si a шekl: „Takћe – novн ћбci Nebelvнru! Doufбm, ћe nбm letos pomщћete vyhrбt љkolnн pшebor? Jeљtм nikdy se nestalo, ћe by Nebelvнr tak dlouho nevyhrбl! Zmijozel drћн pohбr uћ љest let za sebou, a s Krvavэm baronem uћ skoro nenн k vydrћenн – to je totiћ duch Zmijozelu.“
Harry se podнval ke zmijozelskйmu stolu a uvidмl tam straљlivйho ducha s prбzdnэma vytшeљtмnэma oиima, vpadlэmi tvбшemi a v odмvu potшнsnмnйm stшнbrnou krvн. Sedмl hned vedle Malfoye a Harry si s potмљenнm vљiml, ћe bledolнcнmu chlapci se takovй sousedstvн zrovna nezamlouvб.
„Odkud mб na sobм vљechnu tu krev?“ zeptal se Seamus s velkэm zбjmem.
„Na to jsem se ho nikdy neptal,“ odpovмdмl Skoro bezhlavэ Nick taktnм.
Kdyћ uћ kaћdэ snмdl vљecko, co mohl, zbytky jнdel z mнs nбhle zmizely a ty zas byly zбшivм иistй jako pшedtнm. Okamћik nato se objevily zбkusky. Velikй kostky smetanovй zmrzliny se vљemi pшнchutмmi, na kterй by si kdo vzpomnмl, jablkovй kolбиe, sirupovй koљниky, vмtrnнky s иokolбdovou polevou a koblihy se zavaшeninou, piљkoty s ovocem a se љlehaиkou, jahody, ovocnй ћelй, rэћovэ nбkyp…
Harry si vzal sirupovэ koљниek, a rozhovor se stoиil k jejich rodinбm.
„U mм je to pщl na pщl,“ vysvмtloval Seamus. „Tбta je mudla. To, ћe je иarodмjka, mu mбma шekla aћ po svatbм. Dost oљklivм ho to vzalo.“
Ostatnн se dali do smнchu.
„A co ty, Neville?“ zeptal se Ron.
„Totiћ, mм vychovala babiиka, a ta je иarodмjka,“ шekl Neville, „ale vљichni v rodinм si hroznм dlouho mysleli, ћe jsem ъplnэ mudla. Mщj prastrэc Algie se mм snaћil pшistihnout, aћ si jednou nedбm dost pozor, a dostat ze mм nмjakй ибry – jednou v Blackpoolu mм strиil z mola dolщ a jб se mбlem utopil – ale poшбd se nic nedмlo, dokud mi nebylo osm. To pшiљel prastrэc Algie na иaj a zrovna mм drћel za kotnнky ven z okna v poschodн, kdyћ mu prateta Enid nabнdla snмhovou pusinku a on mм nedopatшenнm pustil. Ale jб jsem se dole odrazil a skбkal jsem pшes celou zahradu a ven na silnici. Vљichni z toho mмli opravdovou radost; babiиka aћ plakala, jak byla љќastnб. A mмli jste vidмt, jak se tvбшili, kdyћ jsem dostal ten dopis – poшбd si mysleli, ћe nejsem dost иarodмj, abych se sem dostal, rozumнte. Prastrэci Algiemu to udмlalo takovou radost, ћe mi koupil toho ћabбka.“
Na opaиnй stranм od Harryho se Percy Weasley a Hermiona bavili o љkolnнch pшedmмtech („Jб doufбm, ћe zaиneme hned, musнme se toho tolik nauиit, a obzvlбљќ mм zajнmб pшemмтovбnн, rozumнљ, udмlat z nмиeho nмco ъplnм jinйho, i kdyћ se шнkб, ћe je to velice tмћkй –“
„Budete zaинnat od maliиkostн, nejdшнv budete jen dмlat ze zбpalek jehly a takovй vмci –“).
Harrymu bylo teplo a zaинnal bэt ospalэ; znovu se podнval k иestnйmu stolu. Hagrid dщkladnм upнjel ze svй инљe. Profesorka McGonagallovб mluvila s profesorem Brumbбlem. Profesor Quirrell ve svйm ztшeљtмnйm turbanu hovoшil s nмjakэm uиitelem s mastnэmi иernэmi vlasy, hбkovitэm nosem a naћloutlou pletн.
Doљlo k tomu zcela neиekanм. Uиitel s hбkovitэm nosem pohlйdl zpoza Quirrellova turbanu Harrymu pшнmo do oин – a chlapci projela jizvou na иele ostrб, palиivб bolest.
„Au!“ Harry se pleskl dlanн po hlavм.
„Co je ti?“ zeptal se Percy.
„N–nic.“ Bolest zmizela stejnм rychle, jako se pшedtнm dostavila. O dost tмћљн bylo setшбst ze sebe pocit, jejћ Harry z uиitelova pohledu nabyl – dojem, ћe se tomu иlovмku ani trochu nezamlouvб.
„Kdo je ten uиitel, co se bavн s profesorem Quirrellem?“ zeptal se Percyho.
„Tak ty uћ znбљ profesora Quirrella? Nenн divu, ћe se tvбшн tak nervуznм, ten druhэ je totiћ profesor Snape. Uин tu lektvary, ale nedмlб to rбd – vљichni vмdн, ћe usiluje o Quirrellovo mнsto. O иernй magii toho ovљem vн spoustu, to Snape zase ano.“
Harry profesora Snapea jeљtм chvнli pozoroval, ten vљak se na nмj uћ znovu nepodнval.
Nakonec zmizely i zбkusky a profesor Brumbбl znovu vstal. V sнni se rozhostilo ticho.
„Ehm – teп, kdyћ uћ jsme se vљichni najedli a napili, jeљtм nмkolik slov. Pшi zahбjenн љkolnнho roku bych vбs chtмl upozornit na nмkolik vмcн.
Ћбci prvnнho roиnнku aќ si pamatujн, ћe do lesa na љkolnнch pozemcнch je vљem studentщm vstup zakбzбn. A nмkteшн z naљich starљнch ћбkщ udмlajн dobшe, kdyћ si to pшipomenou takй.“
A Brumbбl blэskl svэma jiskrnэma oиima smмrem k dvojиatщm Weasleyovэm.
„Dбle mм poћбdal љkolnнk pan Filch, abych vбm pшipomnмl, ћe v pшestбvkбch mezi vyuиovбnнm nenн dovoleno provozovat ћбdnб kouzla.
Zkouљky ve famfrpбlu probмhnou v druhйm zбшijovйm tэdnu. Kaћdэ, kdo mб zбjem hrбt za muћstvo svй koleje, aќ se pшihlбsн u madame Hoochovй.