Nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм 6 страница

Chladnэ vzduch naplnilo jбsбnн fanouљkщ Nebelvнru; spolu s nнm bylo slyљet skuиenн a nбшek zmijozelskэch.

„Uhnмte trochu, posuтte se kousek.“

„Hagride!“

Ron a Hermiona se pшimбиkli k sobм, aby Hagrid mмl dost mнsta a mohl si k nim pшisednout.

„Dнval jsem se vod sebe z hбjovny,“ шekl Hagrid a poklepal na velkэ dalekohled, kterэ mu visel na krku. „Ale to nenн takovэ, jako kdyћ je иlovмk tady ve vobecenstvu. Zlatonka se eљtм nevobjevila, co?“

„Ani nбpad,“ шekl Ron. „Harry zatнm nemмl nijak moc prбce.“

„Ale nepшiљel ani k ћбdnэmu malйru, a to se taky poинtб,“ mнnil Hagrid, zvedl dalekohled a zahledмl se nahoru na malou teиku, coћ byl Harry.

Vysoko nad nimi Harry klouzal nad ostatnнmi hrбиi a vyhlнћel, aћ se objevн Zlatonka. To byla souибst jeho a Woodova plбnu hry.

„Drћ se stranou, dokud Zlatou nezahlйdneљ,“ pшikбzal mu Wood. „Nechceme, aby na tebe ъtoиili dшнv, dokud to nebude nutnй.“

Potй, co Angelina vstшelila branku, udмlal Harry nмkolik pшemetщ, aby dal prщchod svэm pocitщm. Teп uћ zase lйtal nad hшiљtмm a bedlivм vyhlнћel Zlatonku. V jednu chvнli postшehl, jak se nмco zlatм zablesklo, byl to vљak jenom odlesk nбramkovэch hodinek jednoho z Weasleyovэch dvojиat, a jednou se proti nмmu zase vyшнtil jeden z Potloukщ, spнљ jako dмlovб koule neћ co jinйho, Harry se mu vљak vyhnul a pak se uћ za nнm pшihnal Fred Weasley.

„Vљecko v poшбdku, Harry?“ staиil jeљtм kшiknout, a zuшivou ranou odrazil Potlouk smмrem k Marcusovi Flintovi.

„Camrбl mб Zmijozel,“ hlбsil Lee Jordan. „Stшelec Pucey se uћ vyhnul dvмma Potloukщm, obмma Weasleyovэm a stшelkyni Bellovй a ћene se – okamћik, pшбtelй! – ћe by to byla Zlatб?“

Davem to zaљumмlo, kdyћ Adrian Pucey upustil Camrбl, jak se ohlнћel pшes rameno na nмco zlatйho, co se mu mihlo kolem levйho ucha.

Harry to postшehl. S krajnнm vzruљenнm se vrhl stшemhlav dolщ tam, kde zahlйdl zlatэ zбblesk, ovљem zmijozelskэ chytaи Terence Higgs ho uvidмl takй. Tмsnм vedle sebe se шнtili ke Zlatonce a zdбlo se, ћe vљichni stшelci najednou zapomnмli, co se od nich oиekбvб, jak tu viseli ve vzduchu a jen pшihlнћeli.

Harry byl rychlejљн neћ Higgs – teп uћ vidмl ten malэ kulatэ mниek s tшepotajнcнmi kшidйlky, letнcн vpшed jako stшela – nasadil ke strhujнcнmu zбvмru –

PRБSK! Po celйm hшiљti se rozlehl vzteklэ шev fanouљkщ Nebelvнru – to Marcus Flint ъmyslnм vletмl Harrymu do cesty, Harryho koљtм vyboиilo ze smмru a ten se ho drћel ze vљech sil, aby nespadl dolщ.

„Faul!“ kшiиeli fanouљci Nebelvнru.

Madame Hoochovб nмco hnмvivм шнkala Flintovi a pak naшнdila volnou rбnu na branky ve prospмch Nebelvнru. Ve vљem tom zmatku ovљem Zlatonka zase zmizela z dohledu.

Dole na tribunм Dean Thomas vykшikoval: „Poљlete ho ven, sudн! To bylo na иervenou kartu!“

„Tohle nenн fotbal, Deane,“ vysvмtloval mu Ron. „Pшi famfrpбlu se nevyluиuje – a co je ta иervenб karta?“

Hagrid vљak byl na Deanovм stranм.

„Tak by ty pravidla mмli zmмnit. Flint moh Harryho shodit dolщ.“

Leemu Jordanovi bylo zatмћko zщstat nestrannэ.

„Takћe – po tom zjevnйm a nechutnйm ъskoku“

„Jordane!“ zahшнmala profesorka McGonagallovб.

„Chci шнct, po tom ъmyslnйm a odpornйm faulu –“

Jordane, jб vбs varuji –“

„Ano, ano, v poшбdku. Flint mбlem zabil nebelvнrskйho chytaиe, ale to by se samozшejmм mohlo stбt kaћdйmu, takћe trestnй stшнlenн ve prospмch Nebelvнru, kterй zahrбvб Spinnetovб a bez potнћн ho promмтuje, a hraje se dбl, Camrбl mб i nadбle Nebelvнr!“

Stalo se to ve chvнli, kdy se Harry vyhnul jinйmu Potlouku, kterэ mu proletмl nebezpeиnм blнzko kolem hlavy. Jeho koљtм sebou nenadбle љkublo, aћ se vydмsil. Na zlomek vteшiny si myslel, ћe spadne. Uchopil pevnм nбsadu obмma rukama i koleny. Nмco takovйho jeљtм nikdy nepocнtil.

Pak se to stalo znovu. Jako by se ho koљtм pokouљelo shodit; jenћe koљtata Nimbus Dva tisнce se pшece nemohou zniиehonic rozhodnout, ћe shodн toho, kdo na nich sedн. Harry se snaћil zamншit zpбtky k nebelvнrskйmu brankoviљti; mмl sto chutн Wooda poћбdat, aby ohlбsil oddechovэ иas – a pak si uvмdomil, ћe ho koљtм vщbec neposlouchб. Nedokбzal ho otoиit. Nebyl schopen ho vщbec ovlбdat. Koљtм krouћilo vzduchem sem tam a kaћdou chvнli sebou prudce љkublo, aћ se na nмm mбlem neudrћel.

Lee dбl komentoval zбpas.

„U mниe je Zmijozel – Camrбl teп mб Flint – obeљel Spinnetovou – obeљel Bellovou – teп dostal poшбdnou do obliиeje Potloukem! Doufбm, ћe mu aspoт pшerazil nos – jenom jsem ћertoval, panн profesorko – a Zmijozel dбvб gуl – to snad ne…“

Fanouљci Zmijozelu jбsali. Nikdo jako by si nevљiml, co vyvбdн Harryho koљtм. Vynбљelo ho vэљ a vэљ, pryи od hшiљtм, a pшitom sebou trhalo a zmнtalo se.

„Nevнm, co si to Harry vymejљlн,“ zabruиel Hagrid a upшenм ho pozoroval dalekohledem. „Kdybych nevмdмl, ћe to nenн moћnэ, шek bych, ћe si s tнm koљtмtem neumн poradit… ale to by pшece Harry…“ Nбhle si divбci na vљech tribunбch zaиali na Harryho ukazovat. Jeho koљtм se toиilo a pшevracelo, a on se na nмm jen stмћн dokбzal udrћet. Pak celэ dav narбz vyjekl. Harryho koљtм sebou divoce љkublo a on se svezl dolщ. Teп uћ se koљtмte pшidrћoval jen jednou rukou a visel ve vzduchu.

„Ћe by se s tнm koљtмtem nмco stalo, kdyћ do nмj Flint vrazil?“ nadhodil љeptem Seamus.

„To nenн moћnэ,“ шekl Hagrid a hlas se mu tшбsl. „S koљќatama nemщћe nikdo nic provнst, leda nмjakej zlej иernoknмћnнk – s koљtмtem Nimbus Dva tisнce by todle ћбdnej љkolбk nedokбzal!“

Pшi tмch slovech Hermiona uchopila Hagridщv dalekohled, ale mнsto aby se dнvala nahoru na Harryho, zaиala si horeиnм prohlнћet dav pod nimi.

„Co dмlбљ?“ zabruиel Ron; tvбш mмl љedou jako popel.

„Jб to vмdмla,“ vydechla Hermiona. „Podнvej se – Snape!“

Ron popadl dalekohled: Snape stбl uprostшed protмjљн tribuny, upшenм se dнval na Harryho a bez pшestбnн nмco љeptem mumlal.

„Urиitм v tom mб prsty – nejspнљ chce Harryho koљtм uшknout,“ mнnila Hermiona.

„Co budeme dмlat?“

„Nechte to na mnм!“

Neћ Ron staиil шнct jedinй slovo, byla Hermiona pryи. Ron namншil dalekohled zpбtky na Harryho. Jeho koљtм se teп komнhalo ze strany na stranu tak prudce, ћe uћ se nemohl dlouho udrћet. Vљichni na tribunбch teп byli na nohou a zdмљenм se dнvali, jak oba Weasleyovi letн vzhщru a pokouљejн se stбhnout Harryho do bezpeин na jedno ze svэch koљќat, ale k niиemu to nevedlo – pokaћdй kdyћ se k nмmu pшiblнћili, koљtм poskoиilo jeљtм vэљ. Snesli se tedy nнћ a krouћili pod Harrym: zшejmм doufali, ћe ho chytн, kdyby padal. Marcus Flint se mezitнm zmocnil Camrбlu a dal pмt gуlщ, aniћ by si toho nмkdo vљiml.

„Hermiono, dмlej!“ zamumlal Ron celэ zoufalэ.

Hermiona se protlaиila aћ k tribunм, kde Snape stбl, a teп bмћela jako o zбvod шadou za jeho zбdy; dokonce se ani nezastavila a neomluvila se, kdyћ smetla profesora Quirrrella po hlavм o шadu nнћ. Kdyћ dorazila ke Snapeovi, pшidшepla si, vytбhla svou hщlku, zaљeptala nмkolik dobшe volenэch slov a z jejн hщlky vyљlehly jasnм modrй plameny pшнmo na lem Snapeova hбbitu.

Trvalo moћnб tшicet vteшin, neћ Snape pocнtil, ћe hoшн. Jeho nenadбlэ vэkшik Hermionм potvrdil, ћe dokбzala, co mмla v ъmyslu. Shrбbla oheт zpбtky do malй nбdobky, kterou mмla v kapse, a prodrala se hoшejљн шadou nazpбtek – aby Snape vщbec nepoznal, co se vlastnм sebмhlo.

Staиilo to. Vysoko nad hшiљtмm se Harry v tu rбnu dokбzal vyљkrбbat zpбtky na svй koљtм.

„Uћ se zas mщћeљ dнvat, Neville!“ шekl Ron. Poslednнch pмt minut totiћ Neville jen vzlykal do Hagridovy kazajky.

Harry teп spмљnм mншil k zemi, kdyћ vљichni uvidмli, jak si pшidrћel ruku u ъst, jako kdyby mмl zvracet – dopadl na vљechny иtyшi – zakaљlal – a pak mu do ruky vklouzlo nмco zlatйho.

„Mбm Zlatonku!“ vykшikl a mбval s nн nad hlavou, a zбpas skonиil v naprostйm zmatku.

„On ji nechytil, on ji mбlem spolkl,“ kniиel Flint jeљtм dvacet minut nato, ale nic nepoшнdil – Harry neporuљil ћбdnб pravidla a Lee Jordan nadљenм vyhlaљoval vэsledek zбpasu: Nebelvнr vyhrбl v pomмru sto sedmdesбti bodщ ku љedesбti. Harry vљak uћ jeho hlбљenн neslyљel. Sedмl v Hagridovм boudм s Ronem a s Hermionou a obr mu chystal љбlek silnйho иaje.

„Mohl za to Snape,“ vysvмtloval Ron. „Hermiona a jб jsme ho vidмli! Ani na chvнli z tebe nespustil oиi a љeptem pшitom zaklнnal tvoje koљtм.“

„Hlouposti,“ шekl Hagrid, kterэ aћ dosud neslyљel ani slovo o tom, co se odehrбlo na tribunм jen nмkolik krokщ od nмj. „Proи by Snape mмl nмco takovэho dмlat?“

Harry, Ron a Hermiona se podнvali jeden na druhйho a uvaћovali, co majн шнct. Harry se rozhodl, ћe mu povн pravdu.

„Na nмco jsem totiћ pшiљel,“ шekl Hagridovi. „V pшedveиer Vљech svatэch se Snape pokouљel obejнt toho tшнhlavйho psa, ale ten ho pokousal. Myslнme si, ћe chtмl ukrбst to, co ten pes hlнdб, aќ uћ je to co je.“

Hagrid upustil иajovou konvici.

„Jakpak jste se dozvмdмli vo Chloupkovi?“ zeptal se.

„O Chloupkovi?

„Jo – von je totiћ mщj – koupil jsem ho vod nмjakэho chlбpka z Шecka, s kterэm jsem se loni seznбmil v hospodм – a puиil jsem ho Brumbбlovi, aby mu hlнdal –“

„Co aby hlнdal?“ vyhrkl Harry dychtivм.

„Ale nic, uћ se mм na nic neptej,“ odmнtl Hagrid nevrle. „Ponмvaи to je pшнsnм tajnэ.“

„Jenћe Snape se to pokouљн ukrбst.“

„Hlouposti,“ шekl Hagrid znovu. „Snape je uиitel v Bradavicнch, ten by nic takovэho neudмlal.“

„A proи se tedy pokusil Harryho zabнt?“ vykшikla Hermiona.

To, co se udбlo toho odpoledne, zшejmм opravdu zmмnilo jejн nбzor na Snapea.

„Pшece poznбm, kdyћ se nмkdo pokouљн nмkoho uшknout, Hagride. Pшeиetla jsem o tom vљecko! Nesmнљ pшitom z toho druhйho ani na chvilku spustit oиi, a Snape ani jednou nezamrkal, jб jsem ho vidмla!“

„Шнkбm ti, ћe se mejlнљ!“ namнtl Hagrid ostшe. „Nevнm, proи Harryho koљtм vyvбdмlo takovэ vмci, ale Snape by se nepokusil zabнt nмjakэho љtudenta! Teп mм poslouchejte, vљecky tшi – pletete se do vмcн, do kterejch vбm nic nenн. Je to nebezpeиnэ! Zapomeтte na toho psa, zapomeтte na to, co hlнdб, do toho maj co mluvit jenom profesor Brumbбl a Nicolas Flamel –“

„Aha,“ шekl Harry. „Takћe do toho je zapletenэ nмkdo, kdo se jmenuje Nicolas Flamel?“

Hagrid teп vypadal, ћe mб vztek sбm na sebe.


Kapitola dvanбctб

Zrcadlo z Erisedu

 

Vбnoce se kvapem blнћily. V polovinм prosince se jednoho rбna v Bradavicнch probudili a zjistili, ћe venku leћн nмkolik stop snмhu. Jezero ъplnм zamrzlo a Weasleyova dvojиata si vyslouћila trest za to, ћe oиarovala nмkolik snмhovэch koulн, takћe pronбsledovaly profesora Quirrella, kudy chodil, a odrбћely se od jeho turbanu. Tмch nмkolik mбlo sov, kterй se prodraly bouшlivэm poиasнm, aby jim doruиily poљtu, musel Hagrid opatrovat, neћ se zotavily a mohly se vydat na zpбteиnн cestu.

Nikdo se uћ nemohl doиkat, aћ zaиnou prбzdniny. Zatнmco v nebelvнrskй spoleиenskй mнstnosti i ve Velkй sнni huиel oheт, na chodbбch to ledovм tбhlo a okny v uиebnбch lomcoval prudkэ vнtr. Ze vљeho nejhorљн byly hodiny profesora Snapea dole ve sklepenн, kde se jim kouшilo od ъst a vљichni se drћeli co moћnб nejblнћ u svэch sбlavэch kotlнkщ.

„Je mi jich opravdu lнto,“ prohlбsil Draco Malfoy pшi jednй hodinм lektvarщ, „vљech, kteшн pшes Vбnoce musн zщstat v Bradavicнch, ponмvadћ o nм doma nestojн.“

Dнval se pшi tмch slovech na Harryho. Crabbe a Goyle se uchechtli. Harry, kterэ prбvм odvaћoval rozdrcenou pбteш ropuљnice, si jich nevљнmal. Od utkбnн ve famfrpбlu byl Malfoy jeљtм protivnмjљн neћ dшнv. Vadilo mu, ћe Zmijozel prohrбl, a snaћil se vљecky rozesmбt tнm, ћe pшнљtм bude mнsto Harryho hrбt chytaиe nмjakб rosniиka, ponмvadћ dokбћe stejnм roztбhnout hubu. Pak zjistil, ћe to nikomu nepшipadб smмљnй, ponмvadћ vљichni Harryho obdivovali, ћe se na vzpurnйm koљtмti dokбzal udrћet. A tak Malfoy, rozzlobenэ a ћбrlivэ, zaиal Harrymu znovu pшedhazovat, ћe nemб opravdovou rodinu.

Harry skuteиnм do Zobн ulice na Vбnoce nejel. Profesorka McGonagallovб obeљla vљechny ћбky uћ pшed tэdnem a poшнdila si seznam tмch, kteшн zщstanou na Vбnoce ve љkole, a Harry se okamћitм zapsal. Nebylo mu to lнto ani trochu; nejspнљ ho иekaly ty nejlepљн Vбnoce, jakй kdy zaћil. Ron a jeho bratшi tu zщstбvali takй, ponмvadћ pan a panн Weasleyovi jeli do Rumunska navљtнvit Charlieho.

Kdyћ po hodinм lektvarщ vyљli ze sklepenн, zjistili, ћe chodbu pшed nimi zatarasila velikб jedle. Podle dvou obrovskэch nohou, kterй zpod nн vyиuhovaly, a podle hlasitйho funмnн pochopili, ћe za nн je Hagrid.

„Ahoj, Hagride, chceљ, abychom ti nмjak pomohli?“ zeptal se Ron a prostrиil hlavu mezi vмtvemi.

„Ne, Rone, todle zvlбdnu sбm, dмkuju.“

„Uhnuli byste laskavм z cesty?“ protбhl za nimi Malfoy studenэm hlasem. „Zkouљнљ si pшivydмlat, Weasleyi? Nejspнљ by ses taky rбd stal hajnэm, aћ jednou v Bradavicнch skonинљ, viп – ta Hagridova bouda ti musн pшipadat jako palбc proti tomu, naи jste u vбs doma zvyklн.“

Ron se na Malfoye vrhl prбvм ve chvнli, kdy po schodech vyљel nahoru Snape.

„WEASLEYI!“

Ron pustil nбprsenku Malfoyova hбbitu.

„Za to mщћe Malfoy, pane profesore,“ a Hagrid zpoza stromu vystrиil svщj velikэ zarostlэ obliиej. „Urбћel jeho rodinu.“

„To je sice moћnй, ale prбt se je v Bradavicнch proti љkolnнmu шбdu, Hagride,“ шekl Snape medovэm hlasem. „Nebelvнr pшichбzн o pмt bodщ, Weasleyi, a buпte rбd, ћe to nenн vнc. A teп uћ jdмte po svэch, vљichni, jak tu jste.“

Malfoy, Crabbe a Goyle se protlaиili kolem stromu, natrousili vљude spoustu jehliин a spokojenм se љklebili.

„S nнm si to vyшнdнm,“ шekl Ron a pшi pohledu na Malfoyova zбda zaskшнpal zuby, „jednoho krбsnйho dne si to s nнm vyшнdнm –“

„Nenбvidнm je oba,“ шekl Harry. „Malfoye i Snapea.“

„No tak, nechte toho, uћ jsou skoro Vбnoce,“ шekl Hagrid. „Vнte co, poпte se se mnou podнvat do Velkэ sнnм, vypadб to tam nбramnм.“

Vљichni tшi tedy zamншili za Hagridem a jeho jedlн do Velkй sнnм, kde profesorka McGonagallovб a profesor Kratiknot mмli plnй ruce prбce s vбnoиnн vэzdobou.

„Б, Hagride, poslednн strom – dejte ho tamhle dozadu, prosнm.“

Velkб sнт skэtala ъћasnou podнvanou. Vљude po stмnбch visely girlandy cesmнny a jmelн a po mнstnosti se tyиilo hned dvanбct vбnoиnнch stromщ; na nмkterэch se tшpytily maliиkй rampouchy a na dalљнch zбшily stovky svнcн.

„Kolik dnщ vбm zbejvб do prбzdnin?“ zeptal se Hagrid.

„Uћ jenom jeden,“ odpovмdмla Hermiona. „A to mi pшipomнnб – Harry, Rone, do obмda mбme jeљtм pщl hodiny иasu, mмli bychom jнt do knihovny.“

„Ano, to mбљ pravdu,“ pшipustil Ron a odtrhl oиi od profesora Kratiknota, kterйmu z hщlky vykvйtaly zlatй bublinky a on je vмљel na vмtve stromu, kterэ Hagrid prбvм pшinesl.

„Do knihovny?“ zeptal se Hagrid, kdyћ spolu s nimi vyљel z Velkй sнnм. „Den pшed prбzdninama? Nepшehбnнte to kapku?“

„Ale my nepracujeme,“ vysvмtlil mu Harry s ъsmмvem. „Od tй doby, co ses zmнnil o Nicolasovi Flamelovi, se snaћнme zjistit, kdo to je.“

Coћe dмlбte?“ Hagrid vypadal ohromenм. „Poslechnмte – шнkal jsem vбm pшeci, aќ to pustнte z hlavy. Do toho, co ten pes hlнdб, vбm vщbec nic nenн.“

„Chceme prostм jen vмdмt, kdo je Nicolas Flamel, to je vљecko,“ prohlбsila Hermiona.

„Pokud nбm to radљi neшekneљ sбm a neuљetшнљ nбm prбci,“ dodal Harry. „Proљli jsme uћ celй stovky knih a nemщћeme ho nikde najнt – staин, kdyћ nбm naznaинљ aspoт nмco – vнm, ћe jsem jeho jmйno uћ nмkde иetl.“

„Jб vбm nic nepovнm,“ odmнtl Hagrid rбznм.

„V tom pшнpadм si to musнme zjistit sami,“ шekl Ron, opustili nabruиenйho Hagrida a spмchali do knihovny.

Skuteиnм hledali v nejrщznмjљнch knihбch Flamelovo jmйno od chvнle, kdy Hagridovi uklouzlo; jak jinak by mohli zjistit, co se vlastnм pokouљн Snape ukrбst? Potнћ byla v tom, ћe vщbec nevмdмli, odkud zaинt, ponмvadћ nemмli tuљenн, инm si Flamel vlastnм zaslouћil, aby se o nмm v nмjakй knize psalo. Nebyl ve Velkэch kouzelnнcнch dvacбtйho stoletн ani ve Vэznaиnэch kouzelnнcнch a иarodмjkбch naљн doby; chybмl i v Zбsadnнch objevech magie v souиasnй dobм, i ve Studii o souиasnйm vэvoji kouzelnickйho umмnн. Pшedevљнm ale zбpolili se samotnэm rozsahem knihovny: mмla desetitisнce svazkщ, tisнce regбlщ a stovky ъzkэch шad.

Hermiona vytбhla seznam tйmat a titulщ, kterй se rozhodla prohledat, zatнmco Ron prostм zamншil k jednй шadм a zaиal knihy namбtkou vytahovat z regбlщ. Harry chvнli jen pшechбzel po knihovnм, aћ doљel k oddмlenн s omezenэm pшнstupem. Uћ nмjakэ иas uvaћoval o tom, jestli Flamel nenн prбvм tam. K tomu, abyste mohli nahlйdnout do nмkterй ze zakбzanэch knih, jste ovљem museli mнt zvlбљtnн povolenн podepsanй nмkterэm z uиitelщ, a on vмdмl, ћe ho nikdy nedostane. Knihy v oddмlenн s omezenэm pшнstupem obsahovaly mocnou иernou magii, kterб se v Bradavicнch nikdy nevyuиovala, a smмli je инst jen starљн studenti, kteшн se zabэvali obranou proti иernй magii pro pokroиilй.

„Co hledбљ, chlapиe?“

„Nic,“ odpovмdмl Harry.

Knihovnice, madame Pinceovб, vэhrщћnм zamбvala pйшovou prachovkou.

„Tak radљi zmiz. Slyљel jsi – koukej zmizet!“

Harry zalitoval, ћe si nestaиil rychleji vymyslet nмjakou vэmluvu, a vyљel ven. S Ronem a s Hermionou se uћ dшнv dohodli, ћe se madame Pinceovй radмji nebudou ptбt, kde by Flamela naљli. Byli si jistн, ћe by jim to mohla шнct, nemohli vљak riskovat, ћe by se Snapeovi doneslo, oи jim vlastnм jde.

Harry иekal venku na chodbм, aby se dozvмdмl, jestli ti dva nмco nezjistili, nedмlal si vљak pшehnanй nadмje. Ostatnм hledali uћ иtrnбct dnн, jelikoћ vљak na to mмli jen krбtkй pшestбvky mezi vyuиovбnнm, nemohli se divit, ћe nic nenaљli. Potшebovali by totiћ hledat v klidu a dщkladnм, aniћ by jim madame Pinceovб poшбd stбla za zбdy.

Pмt minut nato se k nмmu pшipojili i Ron a Hermiona, jen zavrtмli hlavami a vљichni spoleиnм љli na obмd.

„Budete hledat dбl, i kdyћ budu pryи, ћe ano?“ шekla Hermiona. „A poљlete mi sovu, kdybyste nмco zjistili.“

„A ty se mщћeљ zeptat doma rodiищ, jestli nevмdн, kdo to je Flamel,“ navrhl Ron. „Tмch se snad mщћeљ klidnм zeptat, ne?“

„Ъplnм klidnм, ponмvadћ oba dva jsou zubaшi,“ шekla Hermiona.

 

Jakmile zaиaly prбzdniny, Ron i Harry zaћнvali tak pшнjemnй иasy, ћe na Flamela nestaиili ani pomyslet. Loћnici mмli sami pro sebe a spoleиenskб mнstnost byla mnohem prбzdnмjљн neћ obvykle, takћe si mohli zabrat ta nejlepљн kшesla u krbu. Vysedбvali tam dlouhй hodiny a jedli vљecko, co se dalo nabodnout na opйkacн vidlici – chleba, kolбиky, ibiљkovй pokroutky – a vymэљleli si zpщsoby, jak dostat Malfoye ze љkoly; uћili spoustu legrace, kdyћ se o nich bavili, i kdyћ vмdмli, ћe jim k niиemu nebudou.

Ron takй zaиal Harryho uиit kouzelnickй љachy. Byly ъplnм stejnй jako ty mudlovskй aћ na to, ћe figury byly ћivй, takћe to opravdu bylo jako vйst jednotky v bitvм. Ronova souprava byla velice starб a otluиenб. Stejnм jako vљecko ostatnн, co mмl, patшila kdysi nмkomu jinйmu z rodiny – v tomto pшнpadм jeho dмdeиkovi. Starй figury ovљem nepшedstavovaly ћбdnou nevэhodu; Ron je znal tak dobшe, ћe je vћdycky bez obtнћн pшimмl, aby udмlaly prбvм to, co si pшбl.

Harry hrбl s figurami, kterй mu pщjиil Seamus Finnigan, a ty mu nevмшily ani trochu. Nebyl dosud nijak dobrэ љachista a figury na nмj neustбle pokшikovaly a radily mu, coћ ho jeљtм vнc mбtlo: „Tam mм neposнlej, copak nevidнљ jeho konм? Poљli tam jeho, toho mщћeme ztratit.“

Kdyћ se Harry na Љtмdrэ veиer uloћil k spбnku, tмљil se na dobrй jнdlo a na zбbavu, kterй pшinese zнtшek, s ћбdnэmi dбrky ale nepoинtal. Kdyћ se vљak pшнљtнho dne иasnм probudil, ze vљeho nejdшнv uvidмl v nohбch svй postele malou hromбdku balниkщ.

„Љќastnй Vбnoce,“ шekl Ron rozespale, kdyћ se Harry vyљkrбbal z postele a oblйkl si ћupan.

„Tobм taky,“ шekl Harry. „Vidнљ to taky, Rone? Dostal jsem nмjakй dбrky!“

„A co jsi иekal, tuшнn?“ шekl Ron a otoиil se ke svй vlastnн hromбdce, kterб byla o dost vмtљн.

Harry zvedl balниek, kterэ leћel nahoшe. Byl zabalenэ do tlustйho hnмdйho papнru, na kterйm љkrabopisem stбlo Harrymu k Vбnocщm od Hagrida. Uvnitш byla neumмlб dшevмnб flйtna, kterou Hagrid zшejmм sбm vyшezal. Harry na ni zapнskal – znмlo to trochu, jako kdyћ houkб sova.

V dalљнm, velice malйm balниku naљel lнstek:

Dostali jsme tvщj dopis a posнlбme ti dбrek k Vбnocщm. Strэc Vernon a teta Petunie. K lнstku byla lepicн pбskou pшipevnмnб mince: padesбt pencн.

„To je od nich hezkй,“ шekl Harry. Ron si minci zaujatм prohlнћel.

„Ta je ale divnб!“ шekl. „Jakэ mб tvar! To jsou penнze?“

„Mщћeљ si ji vzнt,“ шekl Harry a musel se smбt, kdyћ vidмl, jak to Rona potмљilo. „Takћe Hagrid a moje teta a strэc – ale od koho jsou ty ostatnн?“

„Myslнm, ћe vнm, od koho je tenhle,“ шekl Ron; maliиko se zaиervenal a ukazoval na velice objemnэ balнk. „Od naљн mamky.

Napsal jsem jн, ћe od nikoho neиekбљ ћбdnй dбrky a – ne, to ne,“ zastйnal, „upletla ti weasleyovskэ svetr.“

Harry balниek roztrhl a naљel v nмm silnэ, ruиnм pletenэ svetr ze smaragdovм zelenй vlny a velkou krabici domбcнho fondбnovйho cukrovн.

„Kaћdэ rok nбm vљem uplete svetr,“ vysvмtloval Ron a vybaloval svщj vlastnн, „a jб vћdycky dostanu hnмdэ.“

„To je od nн opravdu milй,“ шekl Harry a ochutnal fondбn, kterэ byl velice dobrэ.

V dalљнm balниku bylo takй cukrovн – velikб krabice иokolбdovэch ћabek od Hermiony.

Zbэval uћ jenom jeden balниek. Harry ho zvedla potмћkal. Byl lehkэ jako pнrko, a on ho rozbalil.

Z balниku vyklouzla jakбsi pohyblivб, stшнbшitм љedб lбtka, sjela na podlahu a tam se sloћila v tшpytivэch zбhybech. Ron zalapal po dechu.

„Tak o tomhle jsem uћ slyљel,“ шekl tlumenм a upustil krabici Lentilek tisнckrбt jinak, kterou dostal od Hermiony. „Jestli je to, co si myslнm, pak je to opravdu vzбcnй – a taky doopravdy cennй.“

„A co to je?“

Harry zvedl z podlahy lesklou, stшнbшitou lбtku. Uћ na dotek byla zvlбљtnн – jako kdyby ji utkali z vody.

„Je to neviditelnэ plбљќ,“ шekl Ron, a v jeho tvбшi se strach mнsil s ъctou. „Jsem si tнm jist – vyzkouљej si ho.“

Harry si pшehodil plбљќ pшes ramena a Ron vykшikl.

„Je to neviditelnэ plбљќ! Podнvej se dolщ!“

Harry se podнval na svoje nohy, ale nebyly tam. Spмљnм se vrhl k zrcadlu. Samozшejmм v nмm spatшil sбm sebe, ovљem jen hlavu, kterб jako by visela ve vzduchu, tмlo vљak nebylo vidмt. Pшetбhl si plбљќ i pшes hlavu a jeho obraz zmizel ъplnм.

„Je tam nмjakэ lнstek!“ шekl Ron nбhle. „Vypadl z nмj nмjakэ lнstek!“

Harry si plбљќ svlйkl a rychle uchopil dopis. Ъzkэm pнsmem plnэm kliиek, kterй jeљtм nikdy nevidмl, tam stбlo:

 

Tvщj otec si ho u mм uloћil, neћ zemшel.

Je naиase, abys ho dostal zpбtky.

Uћнvej ho dobшe

Pшeji ti veselй Vбnoce.

 

Podpis chybмl. Harry upшenм hledмl na lнstek, zatнmco Ron obdivoval plбљt.

„Za takovэ bych dal ъplnм vљecko,“ prohlбsil. „Vљecko na svмtм. Ale co je s tebou?“

„Nic,“ odtuљil Harry. Mмl velice podivnэ pocit. Kdo mu ten plбљќ poslal? A opravdu kdysi patшil jeho otci?

Jeљtм neћ si staиil pomyslet nebo шнci cokoli jinйho, dveшe loћnice se rozlйtly a dovnitш vtrhli Fred a George Weasleyovi. Harry plбљќ spмљnм schoval, aby ho nevidмli. V tuto chvнli se o nмj nehodlal s nikэm dмlit.

„Veselй Vбnoce!“

„Jй, podнvej se – Harry mб taky weasleyovskэ svetr!“

Fred i George na sobм mмli modrй svetry: na jednom bylo velkй ћlutй F, na druhйm G.

„Ovљem ten Harryho je lepљн neћ naљe,“ prohlбsil Fred a zvedl Harryho svetr. „Mamka se zшejmм vнc snaћн, kdyћ je to pro nмkoho, kdo nenн z rodiny.“

„Jak to, ћe nemбљ na sobм ten svщj, Rone?“ zeptal se pohorљenм George. „No tak, natбhni si ho, vнљ, jak jsou hezkй a teplй.“

„Kdyћ jб hnмdou barvu nesnбљнm,“ postмћoval si Ron rozpaиitм a pшetбhl si svetr pшes hlavu.

„Ty na nмm ale nemбљ pнsmeno,“ vљiml si George. „Nejspнљ si myslн, ћe nezapomнnбљ, jak se jmenujeљ. Jenћe my taky nejsme na hlavu – vнme, ћe se jmenujeme Gred a Forge.“

„Co je to tady za kravбl?“

Do dveшн strиil hlavu Percy Weasley a tvбшil se pohorљenм. S vybalovбnнm dбrkщ byl zшejmм nмkde v polovinм, ponмvadћ takй drћel pшes ruku tlustэ svetr, a Fred mu ho teп vytrhl.

„P jako prefekt! No tak, Percy, vezmi si ho taky, my uћ je vљichni mбme na sobм, dokonce i Harry jeden dostal.“

„Jб – ne-chci –“ zahuhтal jeљtм Percy, jak mu dvojиata nбsilнm natбhla svetr pшes hlavu, aћ mu brэle zщstaly viset nakшivo.

„A dneska taky nebudeљ sedмt s ostatnнmi prefekty,“ шekl George. „Vбnoce patшн rodinм.“

Vyvedli vzpouzejнcнho se Percyho z loћnice, s paћemi pшipoutanэmi k bokщm jeho vlastnнm svetrem.

 

Takovou vбnoиnн hostinu Harry za celэ ћivot jeљtм nezaћil. Stovka vykrmenэch peиenэch krocanщ, hory peиenэch a vaшenэch brambor, velikй talншe mastnэch bramborovэch lupнnkщ, mнsy hrбљku na mбsle, stшнbrnй omбиnнky s hustou, silnou љќбvou a s klikvovou omбиkou – a vљude po stole hromady kouzelnickэch ћabek, vzdбlenй jen nмkolik stop od sebe. Ty ъћasnй tшaskavй ћabky se vщbec nedaly srovnбvat s ubohэmi mudlovskэmi ћabiиkami, jakй Dursleyovi obvykle kupovali spolu s malэmi plastovэmi hraиkami a klobouиky z tenkйho papнru. Harry s Fredem za jednu kouzelnickou ћabku zatahali a ta ne ћe by prбskla, nэbrћ bouchla, jako kdyћ vystшelн z dмla, a vљechny je zahalila oblakem modrйho kouшe, zatнmco zevnitш jeљtм vyletмl kontradmirбlskэ klobouk a nмkolik ћivэch bнlэch myљek. Nahoшe u иestnйho stolu si Brumbбl mнsto svй љpiиatй kouzelnickй иapky nasadil na hlavu kvмtovanэ иepec a vesele se smбl vtipu, kterэ mu profesor Kratiknot prбvм pшeиetl.

Po krocanech pшiљly hoшнcн vбnoиnн pudinky. Percy si mбlem zlomil zub na stшнbrnйm srpci, zapeиenйm v jeho dнlu. Harry sledoval, jak Hagrid vнc a vнc brunбtnн v obliиeji, jak si objednбval dalљн a dalљн vнno, aћ nakonec polнbil na tvбш profesorku McGonagallovou, kterб se k Harryho ъћasu zachichotala a zardмla se; cylindr mмla nakшivo.

Kdyћ Harry koneиnм vstal od stolu, odnбљel si celou hromadu vмcн z kouzelnickэch ћabek; byla mezi nimi krabiиka nepraskavэch, zбшivэch balonkщ, souprava Vypмstujte si vlastnн bradavice a jeho vlastnн novй kouzelnickй љachy. Bнlй myљky zmizely a Harry mмl neblahэ pocit, ћe nejspнљ skonин jako vбnoиnн obмd panн Norrisovй.

Harry a vљichni Weasleyovi strбvili nбdhernй odpoledne zuшivou koulovaиkou venku pшed љkolou. Prostydlн, promбиenн a vyиerpanн se pak znovu vratili k ohni v nebelvнrskй spoleиenskй mнstnosti, a Harry zasvмtil svoje novй љachy tнm, ћe s Ronem prohrбl na celй ибшe. Mмl tuљenн, ћe by neprohrбl tak zoufale, kdyby se mu Percy nesnaћil tolik pomбhat.

Po svaиinм, ke kterй mмli chlebниky s krocanem, teplй chlebovй placiиky s mбslem, piљkot se smetanou a vбnoиku, byli vљichni pшнliљ najedenн a ospalн, neћ aby se pшed spanнm jeљtм do nмиeho pouљtмli; prostм jen sedмli a dнvali se, jak Percy honн Freda a George po celй nebelvнrskй vмћi, ponмvadћ mu sebrali jeho prefektskэ odznak.

Byly to nejlepљн Vбnoce, jakй Harry kdy zaћil; pшesto vљak mu po celэ den nмco poшбd neљlo z hlavy, i kdyћ to nedokбzal pojmenovat. Teprve kdyћ se uloћil do postele, mohl o tom neruљenм uvaћovat: neviditelnэ plбљќ, a kdo mu ho vlastnм poslal.

Ron mмl plnй bшicho krocana a vбnoиky a ћбdnб zбhada ho netrбpila, takћe usnul, jakmile u svй postele s nebesy zatбhl zбvмsy. Harry se naklonil pшes okraj lщћka a vytбhl zpod nмj plбљќ.

Patшil jeho otci… tenhleten plбљќ patшil jeho otci. Nechal si lбtku probнhat mezi rukama, hladљн neћ hedvбbн a lehkou jako vzduch. Uћнvej ho dobшe, stбlo na lнstku.

Musel plбљќ vyzkouљet, teп hned. Vyklouzl z postele a zahalil se do nмj, a kdyћ se podнval na svй vlastnн nohy, vidмl jen mмsниnн svмtlo a stнny. Byl to prapodivnэ pocit.

Uћнvej ho dobшe.

Narбz byl Harry naprosto vzhщru. Teп, kdyћ mмl na sobм plбљќ, mмl volnэ pшнstup do celэch Bradavic. Jak tam stбl ve tmм a v tichu, pociќoval stбle vмtљн vzruљenн. V plбљti se mohl vydat kamkoliv, vљude, kam ho napadne, a Filch se o tom nikdy nedozvн.

Ron ze spanн nмco zamruиel. Ћe by ho vzbudil? Nмco vљak Harryho zadrћelo – byl to plбљќ jeho otce mмl pocit, ћe tentokrбt – prбvм ћe to bylo poprvй si ho chce vyzkouљet sбm.

Vykradl se z loћnice, po schodech dolщ a pшes spoleиenskou mнstnost, a prolezl otvorem v podobiznм.

„Kdo je to?“ zabublala Buclatб dбma. Harry neodpovмdмl a spмљnм zamншil chodbou pryи.

Kam by vlastnм mмl jнt? S buљнcнm srdcem zщstal stбt a uvaћoval, a pak na to pшiљel. Oddмlenн s omezenэm pшнstupem v knihovnм.

Mщћe инst, jak dlouho bude chtнt, jak dlouho bude potшeba, aby zjistil, kdo je Flamel. Zamншil tam a neviditelnэ plбљќ si tмsnм pшitбhl k tмlu.

V knihovnм byla tma jako v hrobм a Harryho jнmala hrщza. Rozћehl si lampu, aby mezi шadami knih vidмl na cestu. Lampa jako by se sama vznбљela ve vzduchu, a i kdyћ Harry cнtil ruku, v kterй ji drћel, bмhal mu pшi tom pohledu mrбz po zбdech.

Oddмlenн s omezenэm pшнstupem bylo ъplnм vzadu. Harry opatrnм pшekroиil provaz, kterэ ony knihy oddмloval od ostatnн knihovny, zdvihl lampu a zaиal инst jejich nбzvy.

Pшнliљ mu toho neшekly. Vybledlэm zlatэm pнsmem, kterй se uћ odlupovalo, tam stбla slova v jazycнch, jimћ nerozumмl. Nмkterй knihy ani ћбdnэ nбzev nemмly, a na jednй z nich byla tmavб skvrna, kterб hrщznм pшipomнnala krev. Harrymu se zjeћily vlasy na hlavм. Moћnб za to mohla jen jeho fantazie, moћnб ne, zdбlo se mu vљak, ћe z knih vychбzн tichэ љepot, jako by vмdмly, ћe je tu nмkdo, kdo tady nemб co pohledбvat.