Nбstupiљtм devмt a tшi иtvrtм 7 страница

Musel odnмkud zaинt. Postavil lampu opatrnм na podlahu a hledal na spodnн poliиce nмjakou knihu, kterб by vypadala zajнmavм. Jeho pozornost upoutal velikэ иernostшнbrnэ svazek. Jen s nбmahou ho vytбhl, ponмvadћ byl velice tмћkэ, poloћil si ho na kolena a nechal knihu, aby se sama otevшela.

V tu chvнli ticho protrhlo pronikavй zajeиenн, pшi kterйm Harrymu stydla krev v ћilбch – ta kniha kшiиela! Spмљnм ji zaklapl, ale jekot pokraиoval, jedinэ vysokэ, nepшetrћitэ tуn, drбsajнcн uљi. Nejistм ucouvl a pшevrhl pшitom lampu, kterб okamћitм zhasla. Ke svйmu zdмљenн zaslechl z chodby venku kroky – vecpal tedy jeинcн knihu zpбtky do regбlu a dal se na ъtмk. Minul Filche mбlem ve dveшнch; jeho bledй, rozиilenй oиi hledмly pшнmo skrz Harryho a ten proklouzl pod jeho napшaћenou paћн a hnal se chodbou pryи. Jeиenн knihy mu jeљtм poшбd znмlo v uљнch. Pak narбz zщstal stбt pшed vysokэm brnмnнm. Natolik se soustшedil na to, aby se dostal co nejdбl od knihovny, ћe si vщbec nevљнmal, kudy bмћн. Moћnб za to mohla tma, Harry vљak vщbec netuљil, kde je. U kuchynн sice jedno brnмnн stбlo, to vмdмl; teп vљak musel bэt o dobrэch pмt poschodн vэљ.

„Шнkal jste, aќ pшijdu rovnou za vбmi, pane profesore, kdyby se tu nмkdo v noci toulal, a nмkdo opravdu byl v knihovnм – v oddмlenн s omezenэm pшнstupem.“

Harry cнtil, jak se mu krev vytrбcн z tvбшн. Aќ uћ byl kdekoliv, Filch musel znбt nмjakou zkratku, neboќ jeho tlumenэ, podlйzavэ hlas bylo slyљet blнћ a blнћ, a k Harryho zdмљenн mu neodpovмdмl nikdo jinэ neћ Snape.

„V oddмlenн s omezenэm pшнstupem? Hm, vљak je chytнme, nemohou bэt daleko.“

Harry tam stбl jako pшibitэ, a Snape s Filchem obeљli roh pшed nнm. Samozшejmм ho nemohli vidмt, chodba vљak byla ъzkб, a kdyby pшiљli blнћ, vrazili by pшнmo do nмj – a proti tomu by ho plбљќ neochrбnil.

Couval pryи tak tiљe, jak jen dokбzal. Po jeho levici byly pootevшenй dveшe. To byla jeho jedinб nadмje. Zadrћel dech a soukal se do mнstnosti, tak aby pшitom vщbec nepohnul dveшmi, a kбmen mu spadl ze srdce, kdyћ se octl uvnitш, aniћ ti dva nмco postшehli. Proљli blнzko nмj a Harry se opшel o stмnu, zhluboka dэchal a poslouchal, jak se jejich kroky vzdalujн. Unikl jenom o vlas, opravdu jenom o vlбsek. Trvalo nмkolik vteшin, neћ se vщbec podнval na mнstnost, ve kterй se schoval.

Vypadala jako nepouћнvanб љkolnн uиebna. Podйl stмn vystupovaly temnй obrysy stolkщ a ћidlн, vyrovnanэch na hromady, a tamhle leћel pшevrбcenэ odpadkovэ koљ – pшнmo proti nмmu se vљak opнralo o zeп nмco, co nevypadalo, ћe sem patшн; cosi, co vyhlнћelo, jako by to sem nмkdo uloћil proto, aby to jinde nepшekбћelo.

Bylo to skvostnй zrcadlo, vysokй aћ do stropu, ve zdobnйm zlatйm rбmu; stбlo na dvou nohбch s velkэmi drбpy. Nahoшe byl do oblouku vyrytэ nбpis: Erised stra ehru oyt ube cafru oyt on wohsi.

Filche ani Snapea uћ neslyљel a zmatenэ strach ho postupnм opouљtмl; pшistoupil blнћ a chtмl se na sebe podнvat, i kdyћ vмdмl, ћe nic neuvidн. Postavil se pшed zrcadlo – a musel si obмma rukama zacpat ъsta, aby pшestal kшiиet. Prudce se otoиil. Srdce mu buљilo jeљtм zbмsileji neћ pшedtнm, kdyћ zaиala kшiиet ta kniha ponмvadћ v zrcadle spatшil nejen sebe, ale jeљtм celэ houf lidн, kteшн stбli za nнm.

Mнstnost vљak byla prбzdnб. Dэchal jako o zбvod a pomalu se otoиil zpбtky k zrcadlu.

Uvidмl v nмm sбm sebe, bledйho a vylekanйho, a za svэmi zбdy aspoт deset dalљнch lidн. Ohlйdl se pшes rameno, ale nikdo tam nebyl, stejnм jako pшedtнm. Nebo byli vљichni takй neviditelnн? Byl snad v mнstnosti plnй neviditelnэch lidн a zrcadlo mмlo tu schopnost, ћe ukazovalo jejich obraz, aќ byli neviditelnн nebo ne?

Znovu se do nмj podнval. Jakбsi ћena, kterб v zrcadle stбla hned za nнm, se na nмj usmнvala a mбvala mu. Vztбhl k nн ruku a nahmбtl za sebou jen vzduch. Kdyby tam opravdu byla, musel by se jн dotknout, tak blнzko sebe je zrcadlo zobrazovalo, cнtil vљak jenom vzduch – ona i vљichni ostatnн existovali jen v zrcadle.

Byla to velice hezkб ћena. Mмla temnм rudй vlasy a jejн oиi – mб oиi ъplnм stejnй jako jб, uvмdomil si Harry a pшistoupil o kousek blнћ. Jasnм zelenй a ъplnм stejnм tvarovanй – pak si ale povљiml, ћe ta ћena plбиe; usmнvala se, a zбroveт plakala. Vysokэ, hubenэ иernovlasэ muћ, kterэ stбl vedle nн, ji objal kolem pasu. Na oинch mмl brэle a vlasy mмl nesmнrnм rozcuchanй; vzadu se mu jeћily ъplnм stejnм jako jemu.

Harry teп stбl tak blнzko zrcadla, ћe se mбlem dotэkal nosem svйho vlastnнho odrazu.

„Mami?“ oslovil je љeptem. „Tati?“

Jenom se na nмj dнvali a usmнvali se. Harry si postupnм prohlйdl i obliиeje vљech ostatnнch v zrcadle a uvidмl dalљн zelenй oиi, stejnй jako mмl on sбm, dalљн nosy jako jeho vlastnн, a dokonce i drobnйho staшнka, kterэ jako by mмl stejnм vyиnмlб kolena jako on – toho veиera Harry poprvй v ћivotм spatшil svou rodinu.

Vљichni Potterovi se usmнvali a mбvali na nмj, a on na nм hledмl dychtivэm pohledem, s rukama pшitisknutэma na sklo zrcadla, jako by doufal, ћe se propadne na opaиnou stranu a bude se jich moci dotknout. Cнtil v sobм nмco nevэslovnм palиivйho, napщl radost a napщl hlubokэ smutek.

Nemмl tuљenн, jak dlouho tam stбl. Postavy v zrcadle nezmizely a Harry se na nм nepшestбval dнvat, aћ ho probral jakэsi vzdбlenэ zvuk. Nemohl tu zщstat, musel najнt cestu zpбtky do postele. Odtrhl oиi od tvбшe svй matky, zaљeptal „Jб zase pшijdu,“ a spмљnм vybмhl z mнstnosti.

 

„Taky jsi mм mohl vzbudit,“ vytkl mu Ron rozladмnм.

„Mщћeљ se mnou jнt dnes veиer. Pщjdu tam zas, chci ti to zrcadlo ukбzat.“

„Tvou maminku a tatнnka bych vidмl rбd,“ шekl Ron dychtivм.

„A jб bych zase chtмl vidмt celou vaљi rodinu, vљechny Weasleyovy; aspoт mi ukбћeљ svй dalљн bratry, i ty ostatnн.“

„Ty mщћeљ vidмt, kdy budeљ chtнt,“ namнtl Ron. „Staин, kdyћ v lйtм pшijedeљ k nбm. Moћnб ale, ћe to zrcadlo ukazuje jen ty, kdo uћ jsou po smrti. Љkoda jen, ћe jsi neobjevil Flamela. Vezmi si trochu љunky nebo nмco, jaktoћe vщbec nic nejнљ?“

Harry nedokбzal spolknout jedinй sousto. Vиera veиer spatшil svй rodiиe, a dnes je uvidн zas. Na Flamela mбlem zapomnмl; teп uћ mu to nepшipadalo dщleћitй. Co zбleћelo na tom, co ten tшнhlavэ pes hlнdб? A co vlastnм seљlo na tom, jestli to Snape ukradne nebo ne?

„Jsi v poшбdku?“ zeptal se Ron. „Vypadбљ nмjak divnм.“

 

Nejvмtљн strach mмl Harry z toho, ћe mнstnost se zrcadlem uћ nenajde. Tentokrбt pшikryl plбљtмm i Rona, takћe postupovali mnohem pomaleji. Snaћili se jнt stejnou cestou, kterou љel Harry vиera z knihovny, a skoro hodinu jen bloudili po temnэch chodbбch.

„Jб snad zmrznu,“ prohlбsil nakonec Ron. „Nechme to plavat a pojпme zpбtky.“

„Ne!“ zaprskal Harry. „Vнm, ћe to tu nмkde je.“ Minuli vyиouhlйho ducha jakйsi иarodмjky, kterэ se neslyљnм pohyboval opaиnэm smмrem, nikoho jinйho vљak nepotkali. Prбvм ve chvнli, kdy Ron zaиal naшнkat, ћe uћ samou zimou necнtн nohy, Harry koneиnм uvidмl to brnмnн.

„Tady je to – tadyhle – jasnм!“

Opшeli se do dveшн a spмљnм je otevшeli. Harry si shodil plбљt z ramen a rozbмhl se k zrcadlu.

Opravdu tam byli! Jeho matka i otec se љќastnм usmбli, kdyћ ho uvidмli.

„Vidнљ je?“ zaљeptal Harry.

„Jб tam nevidнm vщbec nic.“

„Podнvej se! Podнvej se na vљecky… je jich spousta…“

„Vidнm jenom tebe.“

„Podнvej se poшбdnм; pojп sem, postav se, kde teп stojнm jб.“

Harry odstoupil stranou, ale teп, kdyћ pшed zrcadlem stбl Ron, nevidмl uћ nikoho ze svй rodiny, jen Rona v pyћamu s esovitэm vzorem.

Zato Ron teп stбl, jako by zkamenмl, a upнral pohled na svщj obraz v zrcadle.

„Podнvej se na mм,“ vyzval Harryho.

„Vidнљ celou vaљi rodinu, jak stojн kolem tebe?“

„Ne – jsem sбm – ale vypadбm jinak – jsem starљн a jsem tu jako dщleћitэ ћбk!“

„Coћe?“

„Ano, jsem – mбm stejnэ odznak, jakэ nosil Bill a drћнm љkolnн pohбr a famfrpбlovэ pohбr – jsem i kapitбn famfrpбlovйho druћstva!“

Ron odtrhl oиi od tй ъћasnй podнvanй a rozruљenм se podнval na Harryho.

„Myslнљ, ћe to zrcadlo ukazuje budoucnost?“

„Jak by mohlo? Vљichni z mй rodiny jsou mrtvн – poиkej, jб se jeљtм jednou podнvбm –“

„Mмl jsi ho vиera pro sebe celэ veиer, nech mм jeљtм chvilku.“

„Vћdyќ jenom drћнљ famfrpбlovэ pohбr, co je na tom tak zajнmavйho? Jб chci vidмt svй rodiиe.“

„Nestrkej do mм –“

Nenadбlэ zvuk venku na chodbм jejich spor ukonиil. Vщbec si neuvмdomovali, jak hlasitм oba mluvн.

„Honem!“

Ron pшes oba dva jeљtм staиil pшehodit plбљќ, kdyћ se ve dveшнch objevily svнtнcн oиi panн Norrisovй. Ron a Harry se ani nepohnuli a oba si kladli stejnou otбzku: Pщsobн plбљќ i na koиky? Zdбlo se jim, ћe to trvб celou vмиnost, pak se vљak panн Norrisovб otoиila a vyљla ven.

„To je nebezpeиnй, mohla jнt pro Filche. Vsadнm se, ћe nбs slyљela. Pojп pryи!“

A Ron odtбhl Harryho z mнstnosti se zrcadlem.

 

Do rбna snнh jeљtм nestaиil roztбt.

„Nechceљ si zahrбt љachy, Harry?“ navrhl Ron.

„Ne.“

„A co kdybychom zaљli na nбvљtмvu k Hagridovi?“

„Ne… jdi tam sбm…“

„Jб vнm, naи myslнљ, Harry, na to zrcadlo. Dnes veиer uћ tam nechoп.“

„Proи ne?“

„Jб nevнm. Prostм mбm takovэ nepшнjemnэ pocit, a tak иi tak, uћ nмkolikrбt jsi sotva vyvбzl. Filch, Snape a panн Norrisovб tu poшбd brousн. Co je ti platnй, ћe tм nevidн? Co jestli do tebe vrazн? Co kdyћ nмco pшevrhneљ?“

„Mluvнљ jako Hermiona.“

„Myslнm to vбћnм, Harry, nechoп tam.“

Harry vљak nebyl s to myslet na nic jinйho, neћ jak se zase dostat pшed zrcadlo, a Ron ho od toho nedokбzal odradit.

 

Tшetнho veиera naљel mнstnost se zrcadlem rychleji neћ v pшedchozнch dnech. Pospнchal, jak jen mohl, a uvмdomoval si, ћe dмlб vмtљн hluk, neћ bylo rozumnй, nikoho vљak cestou nepotkal.

Pak uћ se na nмj znovu usmнvali matka i otec, a jeden z jeho prarodiищ љќastnм pшikyvoval. Harry si pшidшepl a pak se pшed zrcadlem usadil na podlahu. Nic mu nemohlo zabrбnit, aby tu se svou rodinou strбvil celou noc: nic na svмtм.

Jedinм –

„Takћe jsi tu zase, Harry?“

Vyvolalo to v nмm pocit, jako by mмl v bшiљe kus ledu. Ohlйdl se. Na jednom ze stolkщ u zdi nesedмl nikdo jinэ neћ Albus Brumbбl. Harry pшedtнm musel projнt pшнmo kolem nмj, natolik vљak dychtil dostat se k zrcadlu, ћe si ho vщbec nevљiml.

„Jб – jб jsem vбs nevidмl, pane profesore.“

„To je zvlбљtnн, jak nмkdo mщћe bэt krбtkozrakэ, jakmile je neviditelnэ,“ шekl Brumbбl a Harrymu se ulevilo, kdyћ zjistil, ћe se profesor usmнvб.

„Takћe,“ шekl Brumbбl, sklouzl ze stolku a posadil se na podlahu vedle Harryho. „Tak jako stovky jinэch pшed tebou jsi objevil blaho, kterй pшinбљн Zrcadlo z Erisedu.“

„Nevмdмl jsem, ћe se tak jmenuje, pane profesore.“

„Doufбm ale, ћe uћ jsi pochopil, co to zrcadlo dмlб?“

„Jak bych to шekl – vidнm v nмm svou rodinu –“

„A tvщj kamarбd Ron v nмm uvidмl sбm sebe jako dщleћitйho ћбka, s odznakem.“

„Jak to vнte…?“

„Jб nepotшebuji ћбdnэ plбљќ, abych byl neviditelnэ,“ vysvмtlil mu Brumbбl vlнdnм. „Takћe si uћ dokбћeљ domyslet, co nбm vљem Zrcadlo z Erisedu ukazuje?“

Harry zavrtмl hlavou.

„Vysvмtlнm ti to. Nejљќastnмjљнmu иlovмku na zemi by Zrcadlo z Erisedu mohlo slouћit jako docela obyиejnй zrcadlo; kdyby se do nмj podнval, uvidмl by sбm sebe prбvм takovйho, jakэ je. Teп uћ chбpeљ?“

Harry se zamyslel a pak pomalu шekl: „Ukazuje nбm to, co chceme, aќ je to co je.“

„Ano i ne,“ шekl Brumbбl tiљe. „Neukazuje nбm ani vнc ani mнт neћ nejhlubљн a nejusilovnмjљн tuћby naљeho srdce. Ty jsi nikdy nepoznal vlastnн rodinu, a tak ji vidнљ, jak stojн kolem tebe. Ronald Weasley ћije celэ ћivot ve stнnu svэch bratrщ, takћe vidн sбm sebe, jak stojн sбm a je ze vљech nejlepљн. Zrcadlo nбm ovљem neposkytuje ani vмdomosti ani pravdu. Byli uћ lidй, kteшн pшed nнm promarnili celэ ћivot, uchvбceni tнm, co v nмm vidмli, nebo zas zeљнleli, ponмvadћ nevмdмli, jestli to, co jim zrcadlo ukazuje, je skuteиnй nebo aspoт moћnй.

Zнtra se Zrcadlo pшestмhuje na novй mнsto, Harry, a ћбdбm tм, abys ho uћ nehledal. Pokud bys na nмj pшece jeљtм nмkdy narazil, budeљ uћ vмdмt, jak se vмci majн. Nestaин jenom prodlйvat v snбch a zapomenout ћнt, to si zapamatuj. A teп, kdyћ jsme uћ domluvili, proи si zas neoblйkneљ ten svщj ъћasnэ plбљќ a nejdeљ do postele?“

Harry vstal.

„Pane – pane profesore? Mohu se vбs na nмco zeptat?“

„Prбvм jsi to udмlal,“ usmбl se Brumbбl. „Pшesto mi mщћeљ poloћit jeљtм jednu otбzku.“

„Co vidнte vy, kdyћ se do toho zrcadla podнvбte?“

„Jб? Vidнm sбm sebe, jak drћнm v ruce tlustй vlnмnй ponoћky.“

Harry jen vytшeљtil oиi.

„Ponoћek иlovмk nikdy nemб dost,“ vysvмtlil mu Brumbбl. „Zas mбme za sebou dalљн Vбnoce a jб jsem nedostal ani jedny. Vљichni mi poшбd dбvajн jen samй knнћky.“

Teprve kdyћ uћ Harry leћel v posteli, napadlo mu, ћe Brumbбl moћnб nemluvil tak ъplnм pravdu. Ovљem, pomyslel si, kdyћ shazoval Praљivku ze svйho polљtбшe, ta otбzka byla vмru osobnн.

Kapitola tшinбctб

Nicolas Flamel

 

Brumbбl Harryho pшesvмdиil, aby uћ Zrcadlo z Erisedu nehledal, a tak po zbytek vбnoиnнch prбzdnin zщstal neviditelnэ plбљќ sloћenэ na dnм jeho kufru. Harry by bэval nejradмji, kdyby stejnм snadno mohl zapomenout i na to, co v zrcadle spatшil, ale nedokбzal to. Zaиal mнt tмћkй sny. Znovu a znovu se mu zdбlo, jak jeho rodiиe mizн ve vэbuchu zelenйho svмtla, zatнmco jakэsi vysokэ hlas se kdбkavм smмje.

„Aspoт vidнљ, ћe Brumbбl mмl pravdu; to zrcadlo by tм dokбzalo dohnat k љнlenstvн,“ шekl Ron, kdyћ mu Harry o svэch snech vypravoval.

Hermiona, kterб se vrбtila den pшed zaибtkem druhйho pololetн, se na to dнvala jinak. Napщl se hrozila pшi pomyљlenн, ћe Harry tшi noci za sebou nebyl v posteli a potmм chodil po љkole („Co kdyby tм Filch chytil!“), a napщl byla zklamanб, ћe pшitom aspoт nezjistil, kdo je Nicolas Flamel.

Mбlem se uћ vzdali nadмje, ћe by kdy Flamela v nмkterй knize v knihovnм naљli, i kdyћ Harry si nepшestбval bэt jistэ, ћe to jmйno uћ nмkde иetl. Jakmile se opмt zaиalo uиit, mohli do knih zase jen zbмћnм nahlнћet vћdycky deset minut o pшestбvce. Harry mмl jeљtм mнт иasu neћ Ron a Hermiona, ponмvadћ zaиaly i famfrpбlovй trйninky.

Wood je prohбnмl vнc neћ kdy dшнv. Ani sychravй deљtм, kterй teп vystшнdaly snнh, nezchladily jeho nadљenн. Weasleyova dvojиata si stмћovala, ћe Wood zaинnб bэt ъplnм posedlэ, Harry vљak stбl na jeho stranм. Pokud by vyhrбli pшнљtн zбpas proti Mrzimoru, poprvй za sedm let by ve љkolnнm pшeboru pшedstihli Zmijozel. A kromм toho, ћe touћil zvнtмzit, Harry takй zjistil, ћe nemнvб tolik tмћkэch snщ, kdyћ je po famfrpбlu unavenэ.

Po jednom trйninku, kdy byli obzvlбљќ zmбиenн a ublбcenн, vљak Wood sdмlil muћstvu љpatnou zprбvu. Chvнli pшedtнm se velice rozhorlil na Weasleyovy, kteшн se stшemhlav vrhali jeden na druhйho a pшedstнrali, ћe kaћdou chvнli spadnou z koљќat.

„Nechte uћ koneиnм tмch љaљkбren!“ osopil se na nм. „Prбvм kvщli takovэm nesmyslщm jeљtм prohrajeme! Rozhodинm tentokrбt bude Snape, a ten bude hledat kaћdou zбminku, aby Nebelvнru srбћel body!“

George Weasley pшi tй novince doopravdy spadl z koљtмte.

„Rozhodинm bude Snape?“ vyprskl s ъsty plnэmi blбta. „Copak uћ nмkdy soudcoval pшi famfrpбlu? Pokud bychom mмli љanci Zmijozel pшedstihnout, nebude pнskat spravedlivм.“

Ostatnн z muћstva se snesli na zem vedle George a zaиali brblat takй.

„Jб jsem si to nevymyslel,“ prohlбsil Wood. „Musнme prostм dbбt, abychom hrбli ъplnм иistм, a Snape aby nбs nemohl pшi niиem nachytat.“

To jistм znмlo velice dobшe, шнkal si Harry, on sбm vљak mмl jeљtм dalљн dщvod, proи nechtмl, aby Snape byl nablнzku, aћ zase bude hrбt famfrpбl…

Ostatnн иlenovй druћstva se po trйninku jako obvykle loudali k hradu a bavili se mezi sebou, Harry vљak zamншil pшнmo do nebelvнrskй spoleиenskй mнstnosti, kde naљel Rona a Hermionu, jak hrajн љachy. Љachy byly to jedinй, v иem Hermiona kdy prohrбvala, a Harry i Ron si шнkali, ћe jн to velice prospнvб.

„Jeљtм chvilku na mм nemluv,“ prohlбsil Ron, kdyћ se Harry posadil vedle nмj. „Potшebuji se soustшedit –“ V tu chvнli si vљiml vэrazu v Harryho tvбшi. „Co je s tebou? Vypadбљ hroznм.“

Harry mluvil tak tiљe, aby to nikdo jinэ neslyљel, a oba je zpravil o Snapeovм nenadбlйm a zlovмstnйm pшбnн soudcovat pшнљtн zбpas ve famfrpбlu.

„Nesmнљ hrбt,“ prohlбsila Hermiona okamћitм. „Шekni, ћe jsi nemocnэ,“ radil mu Ron.

„Шнkej, ћe sis zlomil nohu,“ navrhla Hermiona.

„Zlom si ji doopravdy,“ шekl Ron.

„Nemщћu,“ namнtl Harry. „Nбhradnнho chytaиe nemбme. Kdybych se z toho vymluvil, Nebelvнr nemщћe vщbec hrбt.“

V tu chvнli do spoleиenskй mнstnosti pшepadl Neville. Nikdo dost dobшe nechбpal, jak vщbec dokбzal prolйzt otvorem v podobiznм, ponмvadћ mмl obм nohy pevnм u sebe, a vљichni se dovtнpili, ћe za to mщћe Svмracн kouzlo. Neville zшejmм musel celou cestu do nebelvнrskй vмћe snoћmo doskбkat.

Vљichni se dali do smнchu aћ na Hermionu, kterб vyskoиila a udмlala protikouzlo. Nevillovy nohy vmћiku odskoиily jedna od druhй a chlapec roztшesenм vstal.

„Jak se ti to stalo?“ zeptala se Hermiona a vedla ho k Harrymu a Ronovi, aby se mohl posadit.

„To mi udмlal Malfoy,“ vysvмtlil Neville tшaslavэm hlasem. „Potkal jsem ho venku pшed knihovnou a on шнkal, ћe hledб nмkoho, na kom by si to vyzkouљel.“

„Bмћ za profesorkou McGonagallovou!“ vybнdla ho Hermiona. „Ohlas jн, co ti udмlal!“

Neville zavrtмl hlavou.

„Nechci, aby mi provedl jeљtм nмco,“ zamumlal.

„Ty se mu musнљ postavit, Neville!“ namнtl Ron. „Je zvyklэ na to, ћe mб nade vљemi vrch, ale to nenн dщvod, aby sis to dal lнbit a jeљtм mu to usnadтoval.“

„Nemusнte mi шнkat, ћe nejsem dost odvбћnэ, abych byl v Nebelvнru, to uћ udмlal Malfoy,“ zajнkl se Neville.

Harry sбhl do kapsy svйho hбbitu a vytбhl иokolбdovou ћabku, ъplnм poslednн z krabice, kterou dostal od Hermiony k Vбnocщm, a dal ji Nevillovi, kterэ vypadal, ћe se kaћdou chvнli rozplбиe.

„Stojнљ za tucet takovэch, jako je Malfoy,“ шekl mu. „Moudrэ klobouk tм pшece poslal do Nebelvнru, ћe? A kde je Malfoy? V praљivйm Zmijozelu.“

Nevillovi zacukal chabэ ъsmмv na rtech, kdyћ ћabku rozbaloval.

„Dмkuju ti, Harry. Myslнm, ћe si pщjdu lehnout. Chceљ tu kartu, ty je pшece sbнrбљ, ne?“

Zatнmco Neville љel do loћnice, Harry se podнval na jednu z karet se Slavnэmi kouzelnнky.

„Uћ zase Brumbбl,“ шekl. „To byla vщbec prvnн karta, kterou jsem –“

Vtom zalapal po dechu a upшenм se zahledмl na zadnн stranu. Pak vzhlйdl a podнval se na Rona a na Hermionu.

„Naљel jsem ho!“ zaљeptal. „Naљel jsem Flamela! Jб jsem vбm шнkal, ћe jsem to jmйno uћ nмkde иetl. Иetl jsem ho ve vlaku, kdyћ jsme sem jeli – poslechnмte si tohle: Profesor Brumbбl obzvlбљќ proslul svэm vнtмzstvнm nad zlэm иernoknмћnнkem Grindelwaldem v roce 1945, objevem dvanбcti zpщsobщ pouћitн draин krve a pracemi o alchymii, jeћ napsal spolu se svэm spoleиnнkem Nicolasem Flamelem!“

Hermiona byla skokem na nohou. Tak vzruљenм se netvбшila od chvнle, kdy dostali znбmky za svou ъplnм prvnн domбcн ъlohu.

„Zщstaтte tady!“ kшikla jenom, a tryskem se шнtila po schodech k dнvинm loћnicнm. Harry a Ron si sotva staиili vymмnit uћaslй pohledy, kdyћ se pшihnala zpбtky s obrovskou starou knihou v nбruин.

„Nikdy mi nenapadlo hledat ho tady!“ zaљeptala vzruљenм. „Pщjиila jsem si ji z knihovny uћ pшed kolika tэdny, abych mмla nмco lehинho na иtenн.“

„Lehинho?“ podivil se Ron, Hermiona mu vљak шekla, aќ je potichu, neћ nмco najde, zaиala v knize horeиnм listovat a pшitom si nмco mumlala pro sebe.

Koneиnм naљla to, co hledala.

„Tak uћ smнme mluvit?“ zeptal se Ron nevrle. Hermiona si toho nevљнmala.

„Nicolas Flamel,“ zaљeptala vzruљenм, „je jedinэ, kdo kdy vyrobil Kбmen mudrcщ!“

Jejн slova vљak nezapщsobila tak, jak oиekбvala.

„Coћe vyrobil?“ zeptali se Harry i Ron.

„Proboha, copak vy dva vщbec nic neиtete? Podнvejte – pшeиtмte si tohle.“

Postrиila knihu k nim, a Harry i Ron иetli:

 

Alchymistickй studie se uћ odpradбvna zabэvajн vytvoшenнm Kamene mudrcщ, bбjnй lбtky s ъћasnэmi schopnostmi. Kбmen mudrcщ promмnн kaћdэ kov v ryzн zlato. Kromм toho vytvбшн Elixнr ћivota, a kdo se ho napije, stane se nesmrtelnэm.

V prщbмhu staletн se o Kameni mudrcщ vyskytuje mnoho zprбv, ovљem jedinэ, jenћ v souиasnй dobм existuje, patшн panu Nicolasi Flamelovi, znбmйmu alchymistovi a milovnнkovi opery. Pan Flamel, jenћ loni oslavil љestistй љedesбtй pбtй narozeniny, ћije spokojenэm ћivotem v Devonu se svou manћelkou Perenellou, kterй je љest set padesбt osm let.

 

„Vidнte?“ шekla Hermiona, kdyћ Harry a Ron doиetli. „Ten pes urиitм hlнdб Flamelщv Kбmen mudrcщ! Vsadнm se, ћe poћбdal Brumbбla, aby mu ho opatroval, ponмvadћ vмdмl, ћe se ho nмkdo snaћн zmocnit, a proto chtмl, aby Kбmen zmizel z Gringottovy banky!“

„Kбmen, kterэ mмnн jinй kovy ve zlato a navћdy uchrбnн pшed smrtн?“ шekl Harry. „Teп uћ se nedivнm, ћe se ho Snape chce zmocnit! Ten by pшece chtмl kaћdэ.“

„A jб se zas nedivнm, ћe jsme Flamela nenaљli ve Studii o souиasnйm vэvoji kouzelnickйho umмnн,“ prohlбsil Ron. „Jestli mu je љest set љedesбt pмt let, nenн uћ zrovna nejsouиasnмjљн, ћe?“

Nazнtшн pшi hodinм obrany proti иernй magii, zatнmco si zapisovali rщznй zpщsoby, jak lйиit vlkodlaин kousnutн, Harry a Ron jeљtм poшбd pшetшбsali, co by si poиali s Kamenem mudrcщ, kdyby nмjakэ mмli. Teprve kdyћ Ron шekl, ћe by si poшнdil svй vlastnн famfrpбlovй muћstvo, rozpomnмl se Harry na Snapea a nastбvajнcн zбpas.

„Budu hrбt,“ oznбmil Ronovi a Hermionм. „Kdybych nehrбl, vљichni ze Zmijozelu by si mysleli, ћe mбm strach se Snapeovi postavit. Jб jim ukбћu…! Jestli vyhrajeme, zmizн jim ъsmмv z tvбшн, jako kdyћ ho seљkrбbne bшitvou.“

„Hlavnм abychom neseљkrabovali tebe ze hшiљtм,“ шekla Hermiona.

 

Jak se vљak utkбnн blнћilo, Harry byl инm dбl nervуznмjљн, aќ uћ Ronovi a Hermionм tvrdil cokoliv. Ostatnн v muћstvu nebyli takй prбvм klidnн. Pшedstava, ћe by v kolejnнm mistrovstvн pшedstihli Zmijozel, byla ъћasnб, vћdyќ se to nikomu nepovedlo bezmбla sedm let; pokud vљak zбpas bude pнskat tak pшedpojatэ rozhodин, pшipustн vщbec, aby vyhrбli?

Harry nevмdмl, jestli se mu to jen zdб nebo ne, jako by vљak na Snapea narбћel vљude, kam pшiљel. Obиas si dokonce шнkal, jestli ho Snape sбm nesleduje a nepokouљн se ho pшi nмиem pшistihnout. Hodina lektvarщ se postupnм mмnila v jakбsi tэdennн muka, tak hroznм se Snape k Harrymu choval. Mohl snad tuљit, ћe se dozvмdмli o Kameni mudrcщ? Harry nemмl zdбnн, jak by se to mohlo stбt – nмkdy ovљem mмl dмsivэ pocit, ћe Snape snad dokбћe инst myљlenky.

 

Kdyћ mu pшнљtнho odpoledne Ron a Hermiona pшed љatnou popшбli mnoho љtмstн, Harry si uvмdomoval, ћe pшemнtajн, zda ho jeљtм kdy uvidн ћivйho. Valnб ъleva to vмru nebyla. Jak si oblйkal famfrpбlovэ hбbit a zvedl svщj Nimbus Dva tisнce, z Woodovэch povzbudivэch prщpovнdek nevnнmal mбlem ani slovo.

Ron a Hermiona se zatнm usadili na tribunм vedle Nevilla, kterэ nechбpal, proи jsou tak zamraиenн a ustaranн a proи si oba pшinesli na zбpas hщlky. Ani Harry mбlem nemмl tuљenн, ћe si Ron a Hermiona v pшedchozнch dnech potajн nacviиovali Svмracн kouzlo. Na ten nбpad pшiљli, kdyћ ho Malfoy pouћil vщиi Nevillovi, a byli pшipraveni pouћнt ho vщиi Snapeovi, kdyby postшehli sebemenљн znбmku, ћe chce Harrymu ublнћit.

„Hlavnм nezapomeт, ћe formule znн Locomotor mortis,“ zamumlala Hermiona, kdyћ si Ron strkal hщlku do rukбvu.

„To vнm,“ odsekl Ron. „Nech si toho.“

V љatnм si Wood mezitнm vzal Harryho stranou. „Nechci na tebe nijak nalйhat, Pottere, ale pokud jsme kdy potшebovali chytit Zlatonku co nejdшнv, tak je to dneska. Musнme zбpas ukonиit dшнv, neћ ho Snape samэm nadrћovбnнm daruje Mrzimoru.“

„Je tam ъplnм celб љkola!“ ohlбsil Fred Weasley, jenћ vyhlйdl ze dveшн. „Dokonce – u vљech vљudy – pшiљel se podнvat i Brumbбl!“

Harrymu poskoиilo srdce.

„Brumbбl?“ шekl a vrhl se ke dveшнm, aby se sбm pшesvмdиil. Fred mмl pravdu. S tou stшнbrnou bradou to nemohl bэt nikdo jinэ.

Harry by se nejradмji hlasitм rozesmбl, tak se mu ulevilo. Vщbec nic mu nehrozilo. Neexistoval prostм zpщsob, jak by se mu Snape pokusil ublнћit, kdyћ se Brumbбl dнval.

Moћnб to byl dщvod, proи Snape vypadal tak rozzlobenм, kdyћ obм druћstva nastoupila na hшiљtм. Ron si toho vљiml takй.

„Jeљtм nikdy jsem nevidмl, ћe by se Snape tvбшil tak podle,“ шekl Hermionм. „Podнvej – uћ jsou ve vzduchu. Au!“

Nмkdo ho zezadu uhodil do hlavy. Byl to Malfoy.

„Promiт, Weasleyi, ale jб jsem tм nevidмl.“

Malfoy vycenil zuby na Crabbeho a na Goyla.

„Jsem zvмdavэ, jak dlouho se Potter tentokrбt udrћн na koљtмti. Chcete se nмkdo vsadit? Co tшeba ty, Weasleyi?“

Ron mu neodpovмdмl, ponмvadћ Snape v tu chvнli pшiznal Mrzimoru trestnй stшнlenн za to, ћe George Weasley na nмj odpбlil jeden Potlouk. Hermiona sedмla s rukama v klнnм, drћela Harrymu palce a s pшimhouшenэma oиima upшenм sledovala, jak krouћн nad hшiљtмm jako jestшбb a vyhlнћн Zlatonku.

„Vнљ, jak podle mйho nбzoru vybнrajн hrбиe do druћstva Nebelvнru?“ шekl Malfoy nahlas o nмkolik minut pozdмji, kdyћ Snape pшiznal Mrzimoru dalљн trestnй stшнlenн, tentokrбt bez jakйhokoliv dщvodu. „Vybнrajн ty, kterэch je jim lнto. To mбљ Pottera, kterэ nemб rodiиe, pak jsou tam Weasleyovi, kteшн nemajн penнze a ty bys mмl bэt v druћstvu taky, Longbottome, ponмvadћ nemбљ mozek.“

Neville zrudl jako krocan, obrбtil se vљak na sedaиce a podнval se Malfoyovi do tvбшe.

„Stojнm za tucet takovэch, jako jsi ty, Malfoyi,“ шekl zajнkavм.

Malfoy, Crabbe a Goyle ъplnм hэkali smнchy, ale Ron, kterэ se stбle neodvaћoval spustit oиi z hшiљtм, шekl: „Jen mu to dej, Neville.“

„Longbottome, kdyby lidskй mozky byly ze zlata, byl bys jeљtм vмtљн chudбk neћ tadyhle Weasley, a to uћ nмco znamenб.“

Ron uћ takhle mмl nervy napjatй k prasknutн samou ъzkostн o Harryho.

„Varuji tм, Malfoyi – jeљtм slovo –“

„Rone!“ vykшikla najednou Hermiona. „Harry –“

„Coћe? Kde?“

Harry se narбz vrhl stшemhlav dolщ, coћ vyvolalo uћaslй vэkшiky a jбsot obecenstva. Hermiona vstala a oba palce i s ukazovбиky si strиila do ъst, zatнmco se Harry шнtil k zemi jako kulka.

„Mбљ љtмstн, Weasleyi, Potter zшejmм zahlйdl na zemi nмjakй penнze!“ prohlбsil Malfoy.

Ron po nмm skoиil. Dшнv neћ Malfoy zjistil, co se vlastnм dмje, Ron uћ leћel na nмm a tiskl ho k zemi. Neville okamћik vбhal, potom vљak pшelezl pшes opмradlo sedaиky a vrhl se Ronovi na pomoc.

„Do toho, Harry!“ vykшikla Hermiona, vyskoиila na sedadlo a dнvala se, jak Harry letн jako blesk pшнmo na Snapea – vщbec si pшitom nevљimla, ћe Malfoy a Ron se vбlejн na zemi pod jejн sedaиkou, ani vшavy a skшekщ, jeћ doprovбzely smrљќ ran, jak spolu zбpasili Neville, Crabbe a Goyle.

Nahoшe ve vzduchu Snape otoиil svй koљtм prбvм vиas, aby zahlйdl nмco jasnм иervenйho, co se mihlo kolem nмj a minulo ho jen tak tak o nмkolik palcщ a v pшнљtн vteшinм uћ Harry stшemhlavэ let vyrovnal a vнtмzoslavnм zdvihl paћi; v ruce drћel Zlatonku.

Tribuny vybuchly nadљenнm: urиitм to byl rekord, nikdo se nepamatoval, ћe by nмjakй druћstvo chytilo Zlatou tak rychle.

„Rone! Rone? Kde jsi? Utkбnн skonиilo! Harry vyhrбl! Vyhrбli jsme, a Nebelvнr vede!“ jeиela Hermiona, tanиila na svйm sedadle a objнmala Parvati Patilovou v шadм pшed sebou.

Stopu nad zemн Harry seskoиil z koљtмte. Jeљtм poшбd tomu nemohl uvмшit. Dokбzal to – utkбnн skonиilo; trvalo sotva pмt minut. Jak fanouљci Nebelvнru vtrhli na hшiљtм, vidмl Snapea, jak pшistбl nedaleko bledэ v obliиeji, rty sevшenй – a potom ucнtil na rameni nмин ruku, a kdyћ zvedl hlavu, spatшil Brumbбla, kterэ se usmнval.

„To se ti povedlo,“ pronesl Brumbбl tiљe, takћe ho mohl slyљet jen Harry. „Jsem rбd, ћe uћ jsi nehloubal o tom zrcadle… ani jsi na to nemмl иas… byl jsi vэteиnэ…“

Snape si roztrpиenм odplivl na zem.

 

Nмjakou chvнli nato odeљel Harry sбm ze љatny, aby svщj Nimbus Dva tisнce odnesl zpбtky do skladiљtм koљќat. Nepamatoval se, ћe by si kdy v ћivotм pшipadal љќastnмjљн. Tentokrбt opravdu udмlal nмco, naи mohl bэt hrdэ – nikdo uћ nemohl tvrdit, ћe se jen honosн slavnэm jmйnem. Veиernн vzduch mu jeљtм nikdy nevonмl tak sladce. Љel po vlhkй trбvм a v duchu znovu proћнval poslednн hodinu, kterб mu splэvala dohromady v jedinй љtastnй vzpomнnce: fanouљci Nebelvнru, kteшн se k nмmu sebмhli a zvedli ho na ramena; Ron a Hermiona, kteшн na tribunм poskakovali radostн, a Ron, jenћ hlasitм jбsal, i kdyћ mu z nosu proudem crиela krev.

To uћ doљel k pшнstшeљku, kam se uklбdala koљtata. Opшel se o dшevмnй dveшe a podнval se k hradu, jehoћ okna teп v paprscнch zapadajнcнho slunce rudм zбшila. Takћe Nebelvнr je prvnн! Podaшilo se mu to, dokбzal Snapeovi…

A kdyћ uћ o nмm byla шeи…

Po pшednнm schodiљti hradu spмљnм schбzela jakбsi postava s kбpн na hlavм. Zcela viditelnм nestбla o to, aby ji nмkdo zahlйdl, a co nejrychleji se pustila k zapovмzenйmu lesu. Harry pшi pohledu na ni v tu rбnu pшestal myslet na svй vнtмzstvн. Tuhle plнћivou chщzi dobшe znal: to Snape se kradl do lesa, zatнmco vљichni ostatnн sedмli u veиeшe. Co to mмlo znamenat?