Po píchodu dom li jsme si lehnout - Piede dom, li jsme si lehnout.

Zena sedla ve smutném pemýlení. - Dívka odbhla s veselým smíchem. - Po zpracování plánu pustili jsme se s chutí do práce. - Pi koupání na sebe chlapci pokikovali a cákali vodou. - Po vykou­pání odely dti do lesa. - Za úplného mlení jsme proli lesem. - Dívky pibhly s veselým smíchem. - Po napsání vech svých úloh pustil se Milan do tení. - Za neustálého smíchu a kiku jsme se vydali na cestu. - Pi pecházení ulice musíte být krajn opatrní. - Po podrobném projednání návrhu pistoupili poslanci k hlasování.

4. Urete, jakou vtu uvozuje:

а) e, aby:

Nikdo mu neekl, e tam má jít. - Napsali jsme jim, aby se teple oblékli. - Neustále ila ve strachu, aby se dtem nco cestou nepiho­dilo. - Ml neblahé tuení, e to vechno patn skoní. - Je takový mráz, e se nedá ani vyjít ven. - Byla tak dojata, e se a rozplakala. - Musíte to zaídit tak, aby byli vichni spokojeni. - Musíte pracovat tak, abyste splnili dodací lhtu. - Ani netuil, e u je pozd. - Je divné, e se o tom nikdo ani nezmínil. - Není nutné, abys tak kiel. - Jsem si jist, e jsem vechno udlal správn. - Bál se, e ho v té tm neuvidí. - Bál se, aby ho nepoznali.

б) jak:

Dlouho pracovali nad problémem, jak pekonat zemskou pitalivost. - Myslel pi tom na syna, jak tu zprávu pijme. - Slyeli jsme o vás, jak piln pracujete. - Jak se to dozví, hned mi podej zprávu. - Jak jí tu zprávu sdlili, zhroutila se. - To je ten chlapec, jak jsem ti o nm íkal.

в) со:

Poslal dopis, co vera napsal. - To je ten mu, co neustále deba­tuje. - Je to blízko, co by kamenem dohodil. - Nevedlo se mu dobe, co se odsthoval. - Jen co se ohejeme, hned zase pjdeme. - To, co se stalo, ji nikdo neodiní. - Piznej se, cos vyvedl!

5. Doplte spojky „jestli“, „kdy“ (nkdy je moné doplnit ob spojky):

... bude chtít, vecko hrav dokáe. - ... vás to zajímá, tak vám to povím. - ... mi nenapíe, budu se na tebe moc zlobit. - Piel, ... ji byla tma. - ... si nkdo myslí, e je ve hotovo, tak se velmi mýlí. - ... tu práci dokoníte vas, dostanete prémii. - Habilitoval se, ... mu bylo ticet let. - ... bude mlha, nikam nepojedeme. - ... bude chtít, pojedeme tam v nedli spolu.

6. Doplte vhodné spojovací nebo odkazovací výrazy:

Jestli se ti to bude jen trochu hodit, ... pij. - ím dív pijde, ... dív bude hotov. - S ím kdo zachází, ... také schází. - Kdo to jednou vidl, ... na to nezapomene. - Jak se do lesa volá, ... se z lesa ozývá. - Ml tam pijít jak on sám, ... také jeho spolupracovníci. - Ti, ... to jet neetli, a to petou do zítka. - Kdy se nad tím trochu zamyslí, ... na to také pijde. - On to ... slyel, ale i vidl. - Jaký pán, ... krám. - Kamkoli jsme pili, ... bylo plno shonu. - At’ byl kdekoli, ... byl spokojen. - A byl kdekoli, ... se mu ne­líbilo. - Tak tvrd spal, ... ho nemohli vbec probudit. - Kdo se toho bojí, ... a zstane radji doma. - ... tady pokejte, nebo pijte za dvacet minut.

7. Tun titné vtné leny nahrate vedlejí vtou.

Vzor: Po odjezdu vlaku bylo na nástupiti liduprázdno. - Jakmile vlak odjel, bylo na nástupiti liduprázdno.

Po naem píchodu se teprve rozproudila zábava. - Pi pistávání letadla nesmí nikdo nepovolaný na letitní plochu. - Udlal to z nerozvánosti a te toho lituje. - Mluvili s ním jako s malým chlapcem. - Hrái podali výkon k plné spokojenosti vech divák. - Po skonení zápasu se sejdeme u východní tribuny. - K naí velké lítosti jsme je ji ve mst nezastihli. - Po narození dítte matka tce one­mocnla. - Pes ná zákaz odeel veer z domu. - Vzdor vem potí­ím závod splnil plán na 100%. - Po dlouhém pemlouvání slíbil, e tu práci udlá ji zítra. - Pes dlouhé pesvdování tu funkci nepijal. - ekali jsme dlouho na odjezd vlaku. - Po dlouhém ekání pila konen odpov. - Vzhledem k nebezpené situaci nesmli horníci sfárat do dol. - Po dlouhé debat se konen piznal ke své chyb. - Ji v útlém vku je teba uit dti kázni. - Po Rudolfov narození sela se rodinná rada. - Zaal mluvit a v osmi letech.

8. Vedlejí vtu nahrate vtným lenem.

Vzor: Kdy vylo slunce, vydali jsme se na cestu. - Po východu slunce jsme se vydali na cestu.

Ne jet zaalo svítat, vypravili se houbai do lesa. - Urazil se a odeel, ani se s námi rozlouil. - Byla tak rozilená, e se jí tásly ruce. - Kdy skonila válka, nastaly lepí asy. - Vichni se divili, e je tak odváný. - Ne pjdu spát, petu si nkolik veselých anek­dot. - Promite mi, e jsem piel tak pozd. - Kdy kniha vyla, stala se pedmtem ostré kritiky. - Ne byl zákon vydán, probhla celonárodní diskuse. - Pokud jste si nepoádal o dovolenou vedení podniku, nemohu vám cestu povolit. - Akoliv piel pozd, stail vechno bezvadn pipravit. - Pesto e se mu lékai snaili okamit pomoci, ranný zemel.

9. Pelote do rutiny a uijte ve vtách:

honicí pes pes, honící koku...

icí stroj vadlena, ijící na stroji...

spací vz dít, spící v koárku...

bicí hodiny chlapec, bijící dve...

hlídací pes stráný, hlídající závod...

hrací karty chlapci, hrající achy...

koupací oblek dve, koupající se v ece...

holicí strojek mu, holící se iletkou...

ehlicí prkno ena, ehlící aty...

psací stl ák, píící domácí úkol...

prací látka ena, peroucí prádlo...

sthovací vz rodina, sthující se do nového bytu...

nakládací zaízení dlník, nakládající díví...

vaící (vroucí) voda maso, vaící se v polévce...

10. Zmte vty s pechodníkovými vazbami v lánku tak, aby v nich nebyly pechodníky.

11. Uijte pechodník v tch vtách, ve kterých je to moné. Pozor na slovosled! Upravené vty pelote do rutiny:

Cestovali jsme celý msíc po SSR a prohlíeli si historická msta, hrady a zámky a zajímavé památky. - Kdy uitel podrobn vysvtlil látku, zeptal se, zda tomu vichni rozumli. - Potom odvázali Lasiku a li s ní do lesa na jahody. - Slunce nemilosrdn pálilo, take chlapci si stále museli utírat pot s ela. - Kdy stráník chlapcm pohrozil, trochu se lekli. - Vra utírala nádobí a stále si prozpvovala. - Jan spadl do vody a celý se namoil. - Rozpait vrtl hlavou, protoe nevdl, co má na to odpovdt. - Kdy jsme si po obd trochu od­poinuli, vydali jsme se na dalí cestu. - Budu vám to vypravovat a dívat se pi tom na televizi. - A tu se Jan dal do vískání a naíkal a bdoval, a srdce usedalo. - Autobus stál ve stanici a cestující urych­len vystupovali, nebo mli obavy, e zmekají rychlík.

12. Tun titné výrazy nahrate vhodnými synonymy (podle poteby vtu upravte):

mít dojem; nejít; zlobit se; peruovat; rst; poádn; znechutit se; nevést se; nebýt sluné; pijet; vyhnout se; notn; rychle zmizet; nehodit se; být najednou pry; nepatit se

Nic se mi v poslední dob nedaí. - Nepotrpí si na ádné povídání kolem dokola. - Ta automobilová nehoda ho dlouho mrzela. - V horských oblastech se daí jen bramborám a ovsu. -Mám toho jeho povídání a po krk. - Písluníci VB se dostavili k nehod vas. - Nesluí se, aby dti skákaly dosplým do ei. - Byl jaksepatí naz­loben, a proto jsme mu radji li z cesty. - Chtl jsem mu jet nco pipomenout, ale kluk byl ji tentam. - Tytam byly klidné doby studia na vysoké kole. - Zdá se mi, e jsem ho dnes vidl ve mst.

13. Ke kadému substantivu zvolte vhodné adjektivum uvedené v závorce. (Výz­namy adjektiv nejdíve provte ve slovníku!)

vz, ptáci (sthovací, sthovavý); dít, mí, mláde (koupací, vy­koupaný, koupající se); letitní plocha, letadlo (pistávající, pistávací); ena, prostedek (prací, peroucí); kameny, dvee (padající, padací); nábytek, detník (skládací, skladný); zámek, most, prádlo (visící, visutý, visací); magnetofon, kot, karty (hrací, hrající, hravý); agregát, vánek (chladivý, chladicí); orgán, páka (ídicí, ídící)

14. Otázky k textu:

1) Jak popisuje autor kolu ped zvonním a po zvonní?

2) Na jaké skupiny se dlí koláci podle své povahy?

3) Popite pípad vencíe Kadleka, který chodil za kolu.

4) Jak se chovají obas rodie vi vychovatelm svých dtí?

15. Pelote do etiny:

а) Обучение в школе продолжается с девяти до двух часов. После обеда бывает пение, физкультура и разные игры. Во время перемен ученики отдыхают, гуляют в школьном саду, набираются новых сил. Однако неуспевающие ученики списывают упражнения, которые они
забыли сделать дома, пытаются повторить историю, выучить сти­хотворение, подготовить шпаргалку для сочинения. Тяжелый день школьника делают более приятным классные комики, среди которых есть и акробаты. У второгодников богатый опыт в пользовании шпар­галками. Классные «зубрилы», тихие и запуганные ученики, прихо­дят в школу первыми, одиноко бродят по коридорам, повторяя пра­вила, формулы, стихотворения и отдельные слова. «Зубрилы» бывают разными по характеру. Одни - добродушные. Их любит весь класс, так как они охотно подсказывают, помогают писать сочинения, дают списывать упражнения. Вторая группа «зубрил» отказывается оказывать какую бы то ни было помощь соученикам. Их в классе не любят. Родители, которые интересуются успеваемостью своих детей, нередко оказываются в затруднительном положении, так как узнают, что их дети прогульщики. Некоторые родители приходят не только в школу, но и на квартиру к учи-телям, чтобы убедить их в том, что их ребенок самый умный и способный и что не следует ему мешать добиваться счастья в жизни.

б) Читая, я не заметила, как доехала до своей остановки. - Уходя из дому, не забудь погасить свет. - Взяв книгу с полки, я долго искала нужное мне предложение. - Найдя нужную мне книгу, я начала работать. - Заплатив за обед, мы вышли из ресторана. - Рассказывая о своем путешествии, он показывал нам фотографии, сделанные в разных странах. - Играя на рояле, она всегда закрывала глаза. - Путешествуя по стране, мы знакомились с жизнью чехосло- вацкой молодежи. - Занимаясь спортом, мы укрепляем свое здо­ровье. - Увидев своего знакомого, я бросилась ему навстречу. - Потеряв где-то ключ, он не мог попасть домой. - Узнав о болезни нашего товарища, мы решили его навестить. - Взявшись за работу,
всегда доводи ее до конца. - Сдав последний экзамен, все студенты нашей группы уехали отдыхать. - Попрощавшись с провожающими, члены делегации направились к самолету. - Заняв свои места в самолете, мы привязали себя ремнями. - Назвав состав экипажа и сооб-щив прочие данные о полете, стюардесса пожелала нам счастли­вого пути. - Разговаривая с нами, она мило улыбалась. - Видя, что состояние больного ухудшается, врачи решили делать операцию. - Зная ее отношение к этому делу, я не хотел ничего ей говорить. - Беседуя, гости все время восторгались мастерством хозяйки. - От­ведя ребенка в детский сад, мать пошла на работу. - Несмотря на запрет врачей, он продолжал работать. - Собственно говоря, это ему придавало силы. - Мы можем встретиться в любой день, исклю­чая субботу. - Он мог спать даже сидя. - В последнее время он работает с утра до вечера.

в) Мальчики, купающиеся в реке, не заметили, как к ним подошел учитель. - Женщина, несущая тяжелую сумку, часто останавлива­лась, чтобы немного отдохнуть. - Мужчина, читающий газету, не заметил, как проехал свою остановку. - Делегация, посетившая завод, ознакомилась с производственным процессом. - Ведущие ра­ботники предприятий нашего района собрались на совещание в рай­онном центре. - Мальчик, догонявший своих товарищей, прихрамы­вал на одну ногу. - Мать, получившая от сына письмо, читала его с улыбкой. - Студенты, сдающие экзамен, всегда волнуются. - Я бы хотел купить новый письменный стол. - У тебя очень красивый купальный костюм. - Я очень люблю смотреть на гончих собак. - Вы едете в спальном вагоне?

 

Poslechová cviení

Známý dramatik Bernard Shaw nebyl práv oblíben v kruzích vysoké britské aristokracie, co mu bylo pi kadé píleitosti dáváno najevo.

Na jedné zahradní slavnosti pistoupil k nmu anglický lord a ptal se ho hlasit, aby to také druzí kolem slyeli: „Tak vy jste pan Bernard Shaw! Je to pravda, e vá otec byl obyejný krejí?“

„Je,“ odpovdl spisovatel.

Lord se pousmál a pokraoval: „Pro jste se tedy také nestal krej­ím?“

Shaw neztratil duchapítomnost a odpovdl: „Dovolte mi také otázku, my lorde! Byl vá otec dentlmen?“

„Oveme byl!“

„Pro jste se tedy také vy nestal dentlmenem?“

 

* * *

Hubený Shaw asto míval opané názory ne jeho anglický, blahobytn vyhlíející kolega Keith Chesterton. Ten byl tak tlustý jako Shaw hubený. Jednou jejich debata pela do prudké hádky, v ní opus­tili vcné argumenty a peli na osobní naráky.

„Kdy se na vás lovk dívá,“ roziloval se Chesterton, „tak by se domníval, e v Anglii je ta nejhorí bída.“

Shaw se usmál a zmil svého odprce zkoumavým pohledem: „Kdy vás tak pozoruji, jsem ochoten uvit, e jste ji zpsobil vy.“

 

Slovníek

být oblíben пользоваться популярно- стью dávat najevo давать понять, давать знать neztratit duchapítomnost не расте- ряться prudká hádka горячий спор osobní naráky личные оскорбления je nejhorí bída страшная нищета blahobytn состоятельно, зажиточно

 

* * *

 

Zapamatujte si:

NKOLIK PÍSLOVÍ

Tak dlouho se chodí se dbánem pro vodu, a se ucho utrhne.

Kdo chce psa bít, vdy si hl najde.

Kdo se smje naposled, ten se smje nejlépe.

Bez práce nejsou koláe.

Kdy se kácí les, lítají tísky.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Práce kvapná málo platná.

Komu není rady, tomu není pomoci.

V nouzi pozná pítele.

 

Úkol: Najdte podobná nebo odpovídající písloví v rutin (Vyuijte frazeolo­gických slovník).

 

 

LEKCE 33

 

Отличительные особенности чешского обиходно-разговор-ного языка. Междометия, вводные слова.

 

VEJKOVY NEHODY VE VLAKU

Jaroslav Haek

V jednom kupé II. tídy rychlíku Praha - eské Budjovice byli ti, nadporuík Luká, naproti kterému sedl starí pán, úpln holohlavý, a vejk, který stál skromn u dveí k chodb a chystal se práv vyslech­nout nový píval hromobití nadporuíka Lukáe, který, nedbaje pí­tomnosti holohlavého civilisty, hímal vejkovi do due po celé trati, kterou projeli, e je boí dobytek a podobn.

Nelo o nic jiného ne o malikost, o poet zavazadel, která vejk opatroval.

„Ukradli nám kufr,“ vytýkal nadporuík Svejkovi, „to se jen tak ekne, holomku!“1

„Poslun hlásím, pane obrlajtnant,“2 ozval se tie vejk, „doopravdy ho ukradli. Na nádraí se vdycky potlouká moc takových izuk a já si to pedstavuju tak, e jednomu z nich se nepochybn zamlouval vá kufr a ten lovk e nepochybn vyuitkoval toho, jak jsem vodeel vod zavazadel, abych vám vohlásil, e s naima zavazadlama je vechno v poádku. Von moh ten ná kufr ukradnout práv jen v takovej píznivej okamik. Po takovým okamiku voni pasou3. Ped dvma léty na severozápadním nádraí ukradli jedné panice koárek i s holikou v peinkách a byli tak lechetní, e holiku vodevzdali na policejním komisaství u nás v ulici, e pej jí nali pohozenou v prjezd. Potom udlaly noviny z tý ubohý paní krkaví matku.“

A vejk drazn prohlásil: „Na nádraí se kradlo vdycky a bude se krást dál. Jinak to nejde.“

„Já jsem pesvden vejku,“ ujal se slova nadporuík, „e to s vámi jednou prachpatn skoní. Poád jet nevím, dláte-li ze sebe vola, nebo jste se u volem narodil. Co bylo v tom kufru?“

„Dohromady nic, pane obrlajtnant,“ odpovdl vejk, nespoutje oí z lysé lebky civilisty, sedícího naproti nadporuíkovi, který, jak se zdálo, nejevil praádný zájem4 o celou záleitost a etl si noviny. „V celým tom kufru bylo jen zrcadlo z pokoje a eleznej vák z ped­sín, take jsme vlastn neutrpli ádný ztráty, ponvad zrcadlo i vák patily panu domácímu.“

Vida hrozný posunk nadporuíkv, pokraoval vejk laskavým hlasem: „Poslun hlásím, pane obrlajtnant, e jsem vo tom, e ten kufr bude ukradenej, naped nic nevdl, a co se týká toho zrcadla a váku, tak jsem to voznámil panu domácímu, e mu to vrátíme, a pijdem z vojny dom. V nepátelskejch zemích je hodn zrcadel i vák, take ani v tomto pípad nememe utrpt s panem domácím ádnou ztrátu. Jakmile dobudeme njaký msto...“

„Kute, vejku,“ stralivým hlasem vskoil do toho nadporuík5, „já vás jednou pedám k polnímu soudu6. Rozvate si dobe, jestli nejste nejprachpitomjím chlapem na svt. Nkterý lovk, kdyby il tisíc let, nevyvedl by tolik pitomostí, jako vy bhem tch nkolika nedl. Doufám, e jste to také pozoroval?“

„Poslun hlásím, e jsem to, pane obrlajtnant, pozoroval. Já mám jak se íká, vyvinutej pozorovací talent, kdy u je pozd a nco se stane nepíjemnýho. Já mám takovou smlu jako njakej Nechleba z Nekázanky, který tam chodil do hospody ,V ubím háji‘. Ten chtl vdycky dlat dobrotu a vod soboty vést novej ivot a vdycky na druhej den íkal: ,Tak jsem vám, kamarádi, k ránu pozoroval, e jsem na pryn.‘7 A vdycky ho to stihlo, kdy si umínil, e pjde v poádku dom, a nakonec se vysvtlilo, e porazil nkde njakou vohradu nebo vypáh kon drokáovi nebo si chtl proistit fajfku pérem z kohoutího chvostu njaký policejní patroly. Von byl z toho celej zoufalej a nejvíc mu bylo líto, e se ta smla táhne po celý generace8. Jeho ddeek el jednou na vandr...“9

„Dejte mn pokoj, vejku, s vaimi výklady.“10

„Poslun hlásím, pane obrlajtnant, e vechno, co zde povídám, je svatosvatá pravda. Jeho ddeek el na vandr...“

„vejku,“ rozílil se nadporuík, „jet jednou vám pikazuji, abyste mn nic nevykládal, nechci nic slyet. A pijedeme do Budjovic, pak si to s vámi vyídím. Víte, vejku, e vás dám zavít?“

„Poslun hlásím, pane obrlajtnant, e to nevím,“ mkce ekl vejk; „jet jste se vo tom nezmioval.“

Nadporuíkovi bezdn zacvakaly zuby, vzdychl si, vytáhl z plát „Bohemii“ a etl zprávy o velkých vítzstvích, o innosti nmecké ponorky „E“ ve Stedozemním moi, a kdy piel na zprávu o novém nmeckém vynálezu na vyhazování mst do povtí pomocí zvlátních bomb vrhaných z letadla, které vybuchují tikrát za sebou11, byl vyruen hlasem vejka, který promluvil na holohlavého pána:

„Dovolte, vanosti, neráíte být pan Purkrábek, zástupce banky Slávie?“

Kdy holohlavý neodpovídal, ekl vejk nadporuíkovi:

„Poslun hlásím, pane obrlajtnant, e jsem jednou etl v novinách, e normální lovk má mít na hlav prmrn edesát a sedmdesát tisíc vlas a e erný vlasy bývají idí, jak je vidt z mnohých pí­pad.“

A pokraoval neúprosn dál: „Potom íkal jeden medik v kavárn ,U Spírk‘, e padání vlas zaviuje duevní pohnutí v estinedlí.“

A nyní se stalo nco hrozného. Holohlavý pán vyskoil, zaval na nho: „Marsch heraus, Sie Schweinkerl,“ vykopl ho do chodby a vrátiv se do kupé, uchystal malé pekvapení nadporuíkovi tím, e se mu ped­stavil.

Byl to nepatrný omyl. Holohlavé individuum nebylo panem Purkrábkem, zástupcem banky Slávie, ale pouze generálmajorem von Schwarzburg. Generálmajor konal práv v civilu inspekní cestu12 po posádkách a jel pekvapit Budjovice. Byl to nejstranjí inspekní generál, který se kdy narodil.

 

Slovníek

bezdn непроизвольно, невольно civilista, -у m штатский dobrota, -у f доброта; dlat dobrotu зд. быть хорошим dobytek, -tka m скот, скотина; boí d. скотина domácí, -ího m домовладелец doopravdy действительно, на самом деле droká, -e m извозчик drazn подчеркнуто, решительно duevní pohnutí, -í n психическое рас­- стройство fajfka, -у f трубка holika, -у f девочка holohlavý лысый holomek, -a m мерзавец, негодяй hromobití, -í n ругань hímat греметь; h. do due ругать на чем свет стоит krkaví matka бессердечная мать ku! (груб.) цыц! молчать! nadporuík, -a m старший лейтенант nedbat не обращать внимания nehoda, -у f несчастье, несчастный случай nepatrný незаметный, незначительный nepochybn несомненно, без сомнения neúprosn неумолимо ohlásit сообщить opatrovat (nco, nkoho) смотреть (за кем-л., чем-л.) péro z kohoutího chvostu «султан» (жандармский) peinka, -у f пуховое одеяльце; пе­ринка pitomost, -i f глупость, тупоумие pitomý глупый, безмозглый pohozený брошенный, покинутый policejní komisaství, -í n полицей­ский участок ponorka, -у f подводная лодка porazit разгромить posádka, -у f гарнизон posunk, -ku m жест potloukat se (экспр.) слоняться, тол­- каться povtí, -í n воздух; vyhazovat do p. взрывать prachpatn очень плохо prjezd, -u m проезд pekvapení: uchystat malé р. пригото­- вить сюрприз píval, -u m зд. поток píznivý благоприятный
ráit изволить rozilit se рассердиться vát орать stihnout успеть svatosvatý пресвятой estinedlí, -í n шестинедельный пос­леродовой период izuk, -a m (прост.) жулик lechetný благородный trat’, -i/- f железнодорожное полотно ubohý бедный, жалкий ujat se slova взять слово umínit si сказать себе vanosti! вашество! vák, -u m вешалка vl, vola m вол; зд. идиот, дурак vybuchovat взрываться vykopnout вытолкнуть ногой, дать пинка vynález, -u m изобретение vyruit побеспокоить, потревожить vyídit si s nkým (экспр.) разделать­ся (с кем-л.) vyslechnout выслушать vytýkat (nco nkomu) упрекать (ко­го-л. в чем-л.) vyuitkovat (nco) воспользоваться (чем-л.) vyvést (разг.) натворить zacvakat сов. защелкать зубами zamlouvat se нравиться zavinovat несов. (nco) быть причиной (чего-л.) zavít: dát z. велеть арестовать zmiovat se упоминать, касаться ztráta, -у f потеря: utrpt ztráty по­- нести потери

 

Lexikáln-gramatické poznámky

1. To se jen tak ekne, holomku! Тебе легко говорить, мерзавец!

 

2. Poslun hlásím, pane obrlajtnant. Осмелюсь доложить, господин обер-

лейтенант.

 

3. Po takovým okamiku voni pasou. Они выискивают такие моменты.

Глагол pást (po nkom) имеет также значение сторожить (кого-л.), следить (за кем-л.), преследовать (кого-л.). Например:

Pase po nm ji delí dobu. Он следит за ним довольно долго.

Глагол pást se (na nem) в переносном смысле обозначает:

а) любоваться (чем-л.), например:

Pásli se na její skoro dtské radosti. Они радовались, видя, что она веселится, как

ребенок.

б) злорадствовать:

Pásl se na jejich rozpacích. Он злорадствовал, видя их замешательство.

 

4. jevit zájem (o nco) = mít zájem (o nco) интересоваться (чем-л.)

Jevil o to podezelý zájem. Он проявлял к этому подозрительный

интерес.

Nejevila o nic zájem. Она ничем не интересовалась.

 

5. ...vskoil do toho nadporuík. ...перебил его старший лейтенант.

skákat (vskoit) nkomu do ei вмешиваться (вмешаться) в разговор,

перебивать (кого-л.)

Neskákejte mi do ei. Не перебивайте меня.

 

6. Já vás jednou pedám k polnímu soudu. Я вас когда-нибудь предам полевому суду.

pedat k soudu отдать под суд

 

7. ...e jsem na pryn. ...что я снова в полиции (букв. лежу на

нарах).

 

8. Та smla se táhne po celý generace. Это невезение переходит от поколения к

поколению.

 

9. Jeho ddeek el jednou na vandr. Пошел однажды его дедушка на отхожий

промысел.

Jít na vandr имеет также значение идти скитаться по белу свету.

 

10. Dejte mn pokoj s vaimi výklady. Избавьте меня от ваших рассказов.

dát (nkomu) pokoj оставить (кого-л.) в покое

Dti nedaly matce ani chvilku pokoje. Дети не давали матери ни минуты покоя.

 

11. tikrát za sebou три раза подряд

Ср.: ptkrát po sob пять раз подряд

 

12. konat inspekní cestu совершать инспекционную поездку

 

Gramatické výklady

Отличительные особенности чешского

обиходно-разговорного языка (Zvlátnosti obecné etiny)

Обиходно-разговорный чешский язык отличается от литературного чешского языка рядом особенностей - фонетических, морфологи­ческих, синтаксических и лексических. Эти особенности характери­зуют не только устную разговорную речь, но нередко (в разной сте­пени) проникают и в язык художественных произведений, главным образом, в язык персонажей из народа.

Основные его особенности следующие:

Фонетические особенности

1. В соответствии с о в начале слов литературного языка в разго­ворной речи мы находим протетическое v (эта особенность представле­на непоследовательно). Ср.:

 

Литературный язык Разговорный язык Литературный язык Разговорный язык
okno oves oblek obyejn vokno voves voblek vobyejn odpoledne on odeel od matky vodpoledne von vodeel vod matky

 

2. В соответствии с ý[] после твердых согласных литературного языка в разговорном языке нередко употребляется дифтонг ej. Ср. примеры:

Литературный язы Разговорный язык  
týden být, bývat brýle pemýlet dobrý dobrých pt minut z njakých dvod píznivý tejden bejt, bejvat brejle pemejlet dobrej dobejch pt minut z njakejch dvod píznivej Bylo to minulej tejden. Neme to bejt. Kde má brejle? Dlouho nad tím pemejlel. Byl to dobrej lovk. ekali jsme na nho dobrejch pt minut. Z njakejch dvodu vo tom mlel. Von moh ten ná kufr ukradnout práv jen v takovej píznivej okam­ik.

Примечание. ej в соответствии с [] (орф. ý) чаще всего представлено в конечном открытом слоге: dobrej.

Иногда ej появляется на месте í [] после с, z, s, . Ср.:

ryzí - ryzej cizí - cizej

cítit - cejtit zítra — zejtra

vozík - vozejk nosíek - nosejek

3. В соответствии с é [] литературного чешского языка в раз­говорной речи нередко употребляется [] (орф. ý или í). Особенно последовательно это явление представлено в абсолютном конце слова, а также в окончаниях косвенных падежей прилагательных, местои­мений и порядковых числительных. Ср.:

Литературный язык Разговорный язык

a) То je jasné. То je jasný.

То není zdravé. To není zdravý.

Bylo to hezké povídání. To bylo hezký povídání.

Jak je to rozházené. Jak je to rozházený.

velké okno velký vokno

hezké dít hezký dít

dobré jitro dobrý pivo

b) V dobré nálad. V dobrý nálad.

Od mého tatínka. Vod mýho tatínka.

U mé postele. U rný postele.

Na jedné stran. Na jedný stran.

Od samého zaátku. Vod samýho zaátku.

V téhle chvíli. V týhle chvíli.

Cím mén, tím lépe. ím mí, tím líp.

nejdéle nejdýl

obléknout se voblíknout se

mléko mlíko

4. Для разговорной речи характерно упрощение групп согласных. Ср.:

Литературный язык Разговорный язык

a) vdycky dycky

kdepak depak

vdy dy

kdyby dyby

který kerej

б) непроизношение j после гласных в середине и в начале некото­рых слов прежде всего в настоящем времени глаголов být, jít:

jsem, jsou sem, sou

jste, jsi ste, si

pjím puím

pjdu pudu

pijde pide

jdu, jdou du, dou

в) стяжение гласных в отдельных словах:

njakého ákýho

njak ák

г) группа согласных t нередко произносится как t:

tvrt tvrt

tyi tyry

tyka tyrka

trnáct trnáct

Не все вышеуказанные явления обиходно-разговорной речи пред­ставлены последо-вательно у различных носителей языка. Их употреб­ление колеблется в зависимости от предмета разговора, адресата, социального положения, образования говорящего и др.

 

Морфологические отличия

1. В им. падеже мн. числа прилагательных и некоторых местоиме­ний в соответствии с тремя окончаниями литературного языка в раз­говорной речи для всех трех родов употребляется одно окончание:

-é ý[]

Литературный язык Разговорный язык

dobí lidé dobrý lidi

mé dti mý dti

velká okna velký vokna

Примечание. Перед окончанием отсутствует чередование согласных k/c, ch/, h/z, r/. Ср.:

Литературный язык Разговорный язык

dobí kluci dobrý kluci

2. В твор. падеже мн. числа у существительных и относящихся к ним прилагательных и местоимений в соответствии с разнообразными окончаниями литературного языка в разго-ворной речи употребляется окончание -mа.

Литературный язык Разговорный язык

-у -ama Mluvili (j)smes tma studentama.

-i -ema Za tma polema je les.

-mi -mа Chodili (j)sme s tma ábama.

3. Вместо звательной формы нередко употребляется форма им. падежа:

Литературный язык Разговорный язык

pane Nováku! pane Novák!

pane Procházko! pane Procházka!

pane Trojane! pane Trojan!

Ср. также:

pane inenýre! pane inenýr!

pane staviteli! pane stavitel!

4. В 3-м лице мн. числа настоящего времени глаголов в соответст­вии с окончаниями литера-турного языка , -(aj)í, -(ej)í разговорном языке употребляются следующие окончания:

а) у глаголов типа pracovat на месте появляется окончание -оu (по аналогии с 3-м лицом настоящего времени глаголов типа: nést - nesou, tisknout - tisknou):

Литературный язык Разговорный язык

pracují pracujou

milují milujou

kupují kupujou

pijí pijou

hrají hrajou

б) У глаголов типа dlat нередко употребляется усеченное окон­чание -aj. Ср.:

Voni dlaj voklivou práci. (=лит. Dlají oklivou práci).

Lidi neekaj (=лит. Lidé neekají).

Rodie t hledáj (=лит. Rodie t hledají).

Dávaj mu ticet korun msín (=лит. Dávají mu...).

в) Употребляется усеченное окончание -ej / -j в форме 3-го лица мн. числа от глаголов типа umt - umj (=лит. umjí), sázet - sázej (=лит. sázejí) и аналогического окончания -ej в той же форме от гла­голов типа prosit - prosej (=лит. prosí), mlátit - mlátj (=лит. mlátí), nutit - nutj (=лит. nutí).

Форма 3-го лица мн. числа на -ej употребляется также у глаголов на -et / -t, которые в литературном языке имеют окончание . Ср.: dret - drej (=лит. drí), sedt - sedj (=лит. sedí).

г) Вместо окончания 3-го лица мн. числа в разговорном языке употребляется -ej:

Voni mluvj vo nás (=лит. Oni mluví o nás).

Mn se ty aty líbj (=лит. líbí).

Vichni u sedj (=лит. sedí).

Dti u spj (=лит. spí).

Moc tam ustj (=лит. ustí).

5. 1-е лицо ед. числа глаголов, оканчивающихся в литературном языке на -i (povauji, kupuji, piji), в разговорном языке всегда окан­чивается на -u:

Nepovauju ho za schopnýho lovka.

Promi, e t peruuju.

Moc ti peju, abys byl zdravej.

Piju tenhle hnusnej nápoj.

6. Форме сослагательного наклонения вспомогательного глагола bychom в разговорном языке часто соответствует bysme:

Jako bysme to nevdli.

Nechci, abysme vo tom et mluvili.

Dybysme byli zdravý!

7. У причастий прошедшего времени на -l в мужск. роде суффикс -l после согласных нередко отпадает:

Von to ukrad (=лит. ukradl).

Já sem to u ek (=лит. ekl).

Dy za to nemoh (=лит. vdy za to nemohl).

Von mu to nepines (=лит. nepinesl).

Zaslech sem, jak na n zavolali z okna (=лит. zaslechl).

Примечание. У глаголов на -nout причастие прошедшего времени встре­чается либо вообще без суффикса, либо может иметь суффикс -nu.

rozhodnout se: rozhod sem se / rozhozhodnul sem se

vimnout si: toho si nevim / toho si nevimnul

8. Литературной форме настоящего времени от глагола být - jsi [si] в разговорной речи часто соответствует форма se:

Mn se líbí taková, jaká se.

Se stran sympatická holka!

Se u aparátu?

Примечание. У форм с отрицанием j произносится: nejsem, nejse.

9. У инфинитивов на -ci (péci, moci, íci, utéci) в разговорной речи часто появляется суффикс инфинитива -ct: pomoct, utéct / utýct, upéct / upíct, íct; иногда ct проникает в глаголы jet, vyjet, zajet:

Vy si musíte vyject za msto.

Nemu vám pomoct.

To je vecko, cos mi chtla íct?

Vona pospíchala, ale mn peci nemohla utýct.

 

Синтаксические особенности

1. Частое употребление личных местоимений при глаголах в формах настоящего и прошед-шего времени:

vím, со vy si myslíte, to vím.

No, dy sem (u) vopravdu na vodchodu.

nejsem na tení.

2. Возможен пропуск вспомогательного глагола в 1-м лице ед. и мн. числа в форме прошед-шего времени при обязательном употреб­лении личных местоимений.

Já to tuil!

Páni, já udlal volovinu!

My nic nevidli.

My tam byli.

Примечание. Во 2-м лице ед. числа настоящего времени употребляется связка s, которая присоединяется к разным словам в предложении:

Tys to nevidl, kdys piel? Piels vas?

3. Употребление полных форм прилагательных и страдательных причастий в функции имен-ной части сказуемого.

Já nejsem itej na pitomosti.

Tehda (j)sem byl s tím vyrovnanej.

(J)ste hodnocenej na vzornýho stelce.

Mj spoluák byl nauenej na samý jedniky.

Kamarád byl ochotnej si popovídat.

Byl (j)sem pepadenej.

Von je namazanej.

Pro se natvanej?

4. Употребление указательных местоимений ten, ta, to в непрямой (экспрессивной) функции.

Та nae babika ta je ale hodná.

To je ten vá asopis.

Nae maminka, ta by mla ze mn radost.

Kruci, ten ale vylít z silnice.

В разговорном языке встречается много вводных и эмоционально-окрашенных слов, междометий, частиц и др.: vi, jo, coe, e jo?, bodej, ale, no, tak, teda, prost, toti, moná.

No tak, dve, co je s tebou?

To teda sedí, vi e?

Ty ovem nemá ani jednu cigaretu, vi?

No tak my (j)sme tady.

No, to mi ekli.

Jene my (j)sme mu do toho nalili vodku, chápe to. Jo?

Ale di! Ty taky hned kadýmu naletí Перестань! Ты тоже мо­ментально попадешься на удочку.

Значение некоторых слов и выражений:

1) выражение противоположного мнения:

ba jó! ну да; конечно; а как же!

- Neekne mu to, vi e ne?

- Ba jó, eknu.

ba ne да нет; нет, нет

- Pjde tam se mnou, vi e jó?

- Ba ne! nepjdu.

co by ne! как бы не так; а как же!

- Neekne mu to, vi e ne?

- Co by ne! (=eknu, me to pece vdt).

ale (j)di, ale (j)dte! (иронический отказ) иди ты; перестань, отстань!

- Musíte tam urit jít, je to nutné.

- Ale dte, (v)ak to neutee.

jó ne! как нет! а как же!

- Tebe se to pece netýká, e?

- Jó ne! M v první ad.

to ví! (иронический отказ от чего-л.) ну да; что ты!

- Nechtl bys jet s náma v nedli na výlet autem?

- To ví! S tou mou starou herkou!

to teprv(e) ne! (категорический отказ) ни за что! ни в коем случае!

- A nechtl bys to napsat radji sám?

- To teprve ne!

2) выражение разных оттенков согласия:

bode(j)! еще бы! ну да! конечно!

- Ví, e jsme tam radji nejeli?

- Bode (bodej)! (=Co byste tam taky jezdili?)

no bode(j)! а почему бы нет? ну конечно!

- Pamatuje se jet na ten nmý film?

- No bodej! (=Pravda e se pamatuju).

jak by ne еще бы, с удовольствием

- Chtli byste jet s námi na dovolenou k moi?

- Jak by ne! Teba zítra.

to ví e jó конечно да; ясно, что да

- Táti, e mi koupí na vánoce kolo?

- To ví e jó, kdy se tak pracovitá.

no jéje! а как же! еще бы!

- Má hlad?

- No jéje! A jakej!

no jó а) выражает согласие (данное с неохотой): ну конечно; конечно же

- U jsi jí napsal?

- No jó.

б) собеседник вспомнил, когда это было, о чем шла речь: да-да

- Vdy jsme tam tenkrát byli spolu!

- No jó, má pravdu! Ta moje prázdná makovice! Это все моя пустая башка!

e jó / ano? не правда ли? не так ли? так ведь?

- Zítra je seminá, e jó?

3) выражение удивления:

ale! ой; ах; боже мой!

- Ale! То jsou k nám hosti!

ale ale ай-ай-ай

- Ale ale, pro jste tu tak sami?

no ne/né! неужели; не может быть!

- No né, i ty se tady?

no tohle! вот это да; вот это новость!

- Ví, e se Václav oenil?

- No tohle! A koho si vzal?

 

Междометия, частицы, вводные слова (Citoslovce, ástice, vsuvky)

Это неизменяемые слова, которые выражают различную реакцию говорящего на ситуацию (настроение, отношение и пр.): Nue, со se stalo? Ach, to je krása! Br, to je zima! Tak poj! Hle, u jdou!

Некоторые междометия и частицы служат как бы для установления непосредственной связи со слушателем и заменяют целые предложения: Jak maminka o tom nic neví? (íkáte, e maminka o tom nic neví.) Vak jsem mu o tom íkal. (Vimnte si, íkal jsem mu o tom.)

Эмоциональное отношение говорящего можно выразить и неко­торыми другими сло-вами и выражениями (существительными, глаго­лами, местоимениями, частицами, союзами), которые нередко употреб­ляются не в собственно-прямой функции. На русский язык они часто не переводятся или передаются посредством междометий, частиц, а также при помощи интонации, порядка слов и пр. Например:

Ké by pilo jaro! Ax, если бы пришла весна!

Jen abys nezapomnl! Только бы тебе не забыть!

Kdopak to ekl? Кто же это сказал?

On tam tatínek nerad chodí. Отец не любит туда ходить.

Ona toti ta historie s Archimedem... Собственно, эта история с Архимедом...

Takhle jsme s ním mli co dlat dv léta. Представь себе, мы возились с ним два года.

My Syrakusané jsme náhodou ekové. Мы, сиракузцы, как-никак греки.

Má ty ale tstí! Ну и везет же тебе!

Ту jsi ale chytrák! Ну и хитер же ты!

Lidiky, to vám byla hrza! Ну и ужас же был, скажу я вам!

Nu, copak to znamená? Ну и что, что это значит?

Holenku, na nás si nepijde! Ну нет, братец, нас ты не возьмешь!

То byla, paneku, koup! Ну и повезло же тебе с покупкой!

Hrome, to jsem se lekl! Чёрт возьми, ну и испугался же я!

Jen s chutí do toho. Давай смелее!

Kdy ona je dnes taková divná... Раз уж она сегодня такая стран­ная...

Jak se to jen mohlo stát! И как это только могло случиться !

Jen kdy se nic horího nestalo! Только бы хуже не было!

Uil jsem se celý veer, tak со? Что ты хочешь, я занимался весь вечер.

Jestli to nesvede on, pak tedy u nevím Если он это не сделает, то на кого можно

o nikom. положиться!

No prosím, tos tomu dal! Ну и натворил / наделал же ты дел!

Vdy tam tehdy nebyl? Ведь он тогда там не был.

No práv. Вот именно!

Co o to, ten by to mohl udlat! Дело в том, что он мог бы это сделать.

Таk u ani muk! Итак, больше ни слова!

То teda jste úpln vedle. Вы попали пальцем в небо.

Hybaj odtud, a vás tady nevidím! Валяйте отсюда, чтоб я вас здесь больше не

видел!

Tak vida, te je jako vymnný. Ну вот, его как будто подме­нили.

Krucinál, nejde mi to a nejde. Чёрт побери, у меня никак не получается.

Hergot, to byla oemetná situace. Чёрт возьми, попали же мы в историю!

Bylo to, tuím, ped temi roky. Кажется, это было три года тому назад.

 

CVIENÍ

1. Pevete do spisovné etiny:

Kup mi prosím t vosum vobyejnejch vobálek. - V takovým votrhaným vobleku nemu jít na ulici. - Minulej tejden sme mli dobrej vejdlek. - Pemejlels u vo tom zejtrejím vejlet? - To je jasný, e takový jednání není správný. - Vo niem jiným sme nemluvili, ne vo tý nový metod. - Podle mýho názoru Novákovi mají moc hezký a posluný dti. - Vopravdu se mn moc líbjí. - Nemusí si to ku­povat, dy ti to dycky mu puit, dy to bude potebovat. - Byl tady ákej lovk, kerej íkal, es ho pozval. - Mluvil sem vera s tma tema novejma tudentama. - Sou to vopravdu hodný lidi a dobrý kamarádi. - V naem novým byt máme veliký trojdílný vokna. - Dybys chtl, tak bysme mohli jet zejtra s Novákovejma na vejlet. - Dy u sem ti ek, e sem tam nemoh jít. - Nemu si pomoct, ale s tma výsledkama nemu bejt spokojenej. - Se hrozn hodnej, es mn to piel íct.

2. Urete, které vty jsou spisovné a které nespisovn hovorové a pro:

Zítra bysme tam mohli jít. - Se hodná, es mi pomohla. - Myslím, e to není správné. - Chodjí tam hlavn dti. - Chlapci si házejí míem. - Pod oknama rostou re. - Moc si peju, aby se to stalo. - Ml byste si s ním o tom promluvit. - Promluvím si o tom s rodiema. - Dáme si polívku? - Z jedny strany je to správný. - Mluvil jsem s dvma pionýrkami. - Ty aty ti hrozn sluejí. - U sem ti ek, e to není pravda. - Jak ste se rozhodnuli?

3. Reagujte vhodn na otázku pomocí výraz v závorkách a vtu doplte:

(ba jo; ba ne; jó ne!; co by ne; to teprve ne; to vís, to víte; ale jdi, ale jdte)

Neodjede jet zítra, vid e ne? ... odjedu, doma m ekají. - Ne­napíe jí to, vi e ne? ... napíu, musí se to pece dozvdt. - Ty si to nemusí kupovat! ... ! A kdo by mi to koupil! - Nechcete si trochu odpoinout? ... , nemohu, mám jet hodn práce. - Nechtl bys tu práci svit radji Jirkovi? ... , ten by si s tím vbec nevdl rady. - Prosím t, okamit ke mn pij, musím s tebou nutn mluvit. ... , to jsou nápady, te v noci! Snad to poká do rána. - Tys pece tehdy u toho nebyl! ... , byl. A te z toho mám nepíjemnosti. - Vás ten liják tehdy nechytil. ... , nás pedevím, nemli jsme se kam schovat. - Ty peníze mu pece nesví, vi? ... , je to spolehlivý lovk. - Nechce si koupit nový barevný televizor? ... , aby ke mn chodili vichni sousedi.

4. K odpovdi vyuijte vhodných výraz v závorkách:

(bodej; jak by ne; no bodej; to ví e jo; no jéje; ba jo (ano); no jó)

Mami, la bys se mnou v sobotu do kina? ... , kdy jsi se tak hezky celý týden uila. - Nemli bychom si zaskoit aspo do bufetu? ... , já osobn mám ukrutný hlad. - Chovali se k ní po celou dobu velmi pkn. ... , vdy je to hodná ena. - Vzpomíná si na ten ná tídní výlet? ... , to jsme tehdy uili legrace. - Nechtl bys mi trochu pomoci s tím prádlem? ... , jen co dotu ty noviny. - Na zítek nemáme ádné úkoly, ... ? Urit ádné. - Zdá se mi, e k nám jde strýc Jenda. ... , je to on.

5. Doplte místo teek vhodný výraz v závorkách:

(No tohle!; ale ale; ale; no né!)

Jet vera vyprávl, e nikam nepojede, a dnes odjel bez nás! ... ! To jsme od nho neekali! - ... ... , kde ses tady vzal chlapeku? - To je ... pekvapení! - ... ... , copak to dlá? - Ty jsi ... popleta! - ... ... , nikoho tady nevidím? - ... ... , i vy jste piel vas. - Chtl jsem ti práv volat a ty jsi ji tady, ... ! - Nepiel ani se neomluvil, ... ... ! Budete mu muset domluvit.

6. Nahrate tun titné výrazy jinými slovy:

Jirka je celý otec. - Ten film nestojí za nic. - Mar odtud, a vás tady nevidím. - Tak vida, ji se umoudil. - Dti, a te u ani muk. - Tys