Tři specifické rysy trockismu
Trockismus nebo leninismus
Harpal Brar
Předmluva
Jedním z mýtů spáchaných trockisty s nezanedbatelnou pomocí imperialistické buržoazie je tvrzení, že leninismus a trockismus jsou synonyma; že Trockij byl po Leninovi nejoslnivější a největší bolševik (někteří dokonce naznačují, že Lenin byl velký trockista); že Trockij byl skutečným dědicem leninismu, důstojným Leninovým nástupcem, ale bohužel byl zbaven své právoplatné pozice mazanými manévry čtvrté cenové skupiny, prostředností orientálního despoty Josefa Stalina, jenž zavedl systém útlaku. Tento antikomunistický mýtus goebbelsosky opakovaný do omrzení celá desetiletí nejen v trockistických publikacích, ale také ve školách maloburžoazními profesory, učiteli historie a sociologie, nemluvě o imperialistickém tisku a elektronických médiích, získal sílu povšechného předsudku. Tento předsudek je na jedné straně výsledkem záměrných zkreslení a falzifikací marxismu-leninismu prováděných trockismem a jeho buržoazními spojenci, prokoumaných smyšlenek, klamů, podvodných triků, bezdůvodných nařčení, očerňování a tendenčních výkladů dějin Velké říjnové socialistické revoluce i revoluční praxe a role SSSR a na druhé straně neznalostí těch, na nichž jsou tyto podvody, překrucování a otevřená padělání vykonávána. Každý, kdo na dané téma provedl nějakou studii, natož pak hlubší bádání, si nemůže nebýt vědom totální nepravdivosti tohoto mýtu. Cílem této knihy je odhalit tento mýtus, obnažit ho a poukázat na faktickou reakční, kontrarevoluční a maloburžoazní podstatu ideologie trockismu, který je marxismu-leninismu nesmiřitelně nepřátelský jako je buržoazie nepřátelská proletariátu.A to bez ohledu na jeho pseudomarxismus, ultralevicovou a ultra-„revolučionářskou“ terminologii.
Úkol této knihy jsem si vytyčil sám a je jím ukázat, že leninismus a trockismus se vzájemně vylučují, že trockismus stojí proti leninismu v nesmiřitelném protikladu; že ti, kteří se prohlašují za marxisty –leninovce jsou v zájmu proletariátu povinni vést nemilosrdný a nekompromisní boj proti trockismu a že musí trockismus, jako ideologický trend v dělnickém hnutí, pohřbít. Dále se snažím ukázat, že po Leninově smrti v lednu 1924 byl leninismus bolševickou stranou již pod vedením Stalina prosazen, zatímco trockismus pokračoval v neustálém útočení na leninismus, byť s některými taktickými úpravami pokud šlo o formu jeho ofenzivy. Nyní však zaútočil na leninismus a leninskou politiku strany pod záminkou výpadu na „stalinismus“ ve jménu leninismu. Všem bylo zřejmé, že trockismus pokračoval v kontrarevolučním boji proti revolučnímu leninismu, byť bez otevřeného, konkrétního a přímého pojmenování Lenina jako jeho cíle. Tak to bylo řečeno na počest bolševické strany a jejího vůdce Stalina, zatímco trockismu byly ústředním výborem uštědřovány zdrcující rány podobné těm, jež byl nucen strpět během Leninova života, což způsobilo, že se dočkal potupné porážky. Především se snažím zdůraznit tři specifické rysy trockismu - vlastnosti, které ho staví do nesmiřitelného rozporu s leninismem.
Tři specifické rysy trockismu
1. „Permanentní revoluce“
Trockismus představuje teorii „permanentní revoluce“, jež nebere v úvahu obrovské množství chudých rolníků jakožto revoluční síly a spolehlivého spojence proletariátu. Lenin správně poukázal na to, že Trockého „permanentní“ revoluce se rovná „přeskočení“ rolnického hnutí a „hru na uchopení moci.“ Jakýkoli pokus o takovou revoluci, jak ji obhajoval Trockij, by skončil jistým selháním, protože Lev Davidovič[1] odpíral ruskému proletariátu podporu jeho nejspolehlivějšího spojence – chudého rolnictva. Už jenom toto vysvětluje zarytý, houževnatý a neústupný boj leninismu proti trockismu od roku 1905.
Ze svého pohledu trockismus považuje leninismus za teorii ovládanou „protirevolučními prvky“ a to z toho důvodu, že leninismus v pravé chvíli správně obhajoval a podpořil myšlenku diktatury proletariátu a rolnictva. Jdouce daleko za tento pobuřující názor trockismus tvrdí:
Celá budova leninismu v současné době je postavena na lžích a falzifikacích a nese v sobě jedovaté prvky vlastního úpadku.“ (Trockij, dopis Čchedzemu, 1913).
Na druhé straně Leninismus tvrdí:
„Trockij ještě nikdy neměl pevný a zásadový názor pokud šlo jakoukoli důležitou otázku marxismu. Vždy věci zinscenoval tak, aby se mohl prohlodat trhlinami daných názorových rozdílů, zběhnout a poštvat jednu stranu proti druhé. V současné době je ve společnosti banditů a likvidátorů. A tito pánové nestojí o ceremonie týkající se strany“ (Lenin, Collected Works, Vol. 20 p. 448, 1914); (Lenin, Sebrané spisy, sv. 20 p. 448, 1914).