V. RONÍ DOBY.
Времена года
Poasi
Погода
Slovní zásoba: Словарный запас:
Zima зима, jaro весна, léto лето, podzim осень
Кdy? v zim, na jae, v lét, na podzim
Jarní весенний,podzimní осенний, létní летний, zimní зимний
Jak je venku? Как на улице?
Je hezky хорошо, patn плохо, prí идёт дождь, sní идёт снег
Je horko жарко. Je vedro душно. Stín тень. Je teplo тепло. Otepluje se теплеет. Ochlazuje se холодает. Táje тает. Obleva f. оттепель. Blato n. грязь. Kalue f. лужа. Sama voda сплошная вода. Fouká дует. Vítr m. ветер. Bouka f. гроза. Duha f. радуга. De m. дождь. Liják m. ливень. Mrholení n. моросит. Mlha f. туман. Zataeno пасмурно. Poprchavá накрапывает. Pehaky f. кратвовременные дожди (снег). Sráky f. осадки. Blesk m. молния. Hrom m. гром. Hmí гремит (гром). Mrzne морозит. Mráz m. мороз. Klouzat скользить. Led m. лёд. Snhulák m. снеговик. Snhová koule f. снежный ком. Lyovat кататься на лыжах. Lye лыжи. Bruslit кататься на коньках. Brusle коньки. Saky санки. Sakovat кататься на санках. Snhové vloky f. снежинки. Vánice f. метель, вьюга. Rampouch m. сосулька. Teplota klesne температура понижается. Teplota stoupá температура повышается. Stpe f. градус. Deset stpu pod nulou (nad nulou) десять градусов ниже нуля (выше нуля). Povode f. наводнение, паводок. Podnebí (klimá) n. климат. Prazdniny каникулы. Dovolená f. отпуск. Vikend m. выходные. Opalovat se загорать. Házet snky бросать снежки. Vyvádt дурачиться. Deový дождливый, snhový снежный, slunení солнечный.
Msíc m. луна, hvzda f. звезда, souhvzdí n. созвездие, Velký Vz m. Большая медведица, veernice f. вечерняя звезда, jítenka f. утренняя звезда,
Pedpov poasí f. проноз погоды, tlakomr m. барометр, tlak m. давление, studena fronta f. холодный фронт, vliv m. влияние
msíce: kdy? L odkdy? G = kolikátého je dnes?
Месяцы когда от – до какое сегодня число?
1. leden v lednu od ledna 1. ledna
2. únor v únoru od února 17. února
3. bezen v beznu od bezna 13. bezna
4. duben v dubnu od dubna 2. dubna
5. kvten v kvtnu od kvtna 9. kvtna
6. erven v ervnu od ervna 22. ervna
7. ervenec v ervenci od ervence 4. ervence
8. srpen v srpnu od srpna 11. srpna
9. záí v záí od záí 1. záí
10. íjen v íjnu od íjna 28. íjna
11. listopad v listopadu od listopadu 7. listopadu
12. prosinec v prosinci od prosince 24. prosince
1.1 - prvního první 11.10 - jedenáctého desátý
1.2 - prvního druhý 3. 4 - tetího tvrtý
Odpovzte na otázku: Ответьте на вопрос:
Kolikátého je dnes?
8.3., 10.10., 17.11., 21.2., 23.5., 12.1., 31.7., 28.6., 1.9., 16.12.
1. ROK V ESKÉ KRAJIN
L e d e n - msíc ledua snhu, nejchladnjí msíc roku. Piroda odpoívá. Po zasnených polích létají hejna hladových vran.
Ú n o r - nejkratí msíc roku. Dobe je, kdy v tomto msíci je hodn snhu. Na konci msíce asto jsou pedjarní oblevy.
B e z e n - msíc, kdy se piroda probouzí. Pichází jaro. V hajích raí bizy, rozkvtají první jarní kvtiny - snenky.
D u b e n - msíc promnlivého poasí, msíc jarních pehánk a sluneního svitu (aprilové poasí). Stromy se zelenají, puí duby.V sadech rozkvtají ovocné stromy. Sthovací ptáci se vracejí do svých hnízd.
K v t e n - msíc kvtu. Louky jsou zlaté pampelikami. V zahradach kvtou eiky a tulipany. Msíc básník - maj.
e r v e n - nejkrásnjí msíc v roce, msíc kvtoucích rí a lip, pichází léto. Na pasekach se ervenají jahody a v sadech ten.
e r v e n e c - nejteplejí msíc roku, první prazdninový msíc. V ervenci jsou nádherné létní dny s nejkrásnjími východy slunce.
S r p e n - mséc veder a bouí, druhý prazdninový msíc. Dozrává letní ovoce, nje plném proudu. V lesích rostou houby. Vlatovky se chystají k odletu.
Z á í - klidný, slunný msíc, msíc “babího léta”. Prichází podzim. Rolnici sklízejí brambory.
í j e n - msíc ranních mlh a ticha v pirod. Listí strom zlátne a rudne, vinai sklízejí hrozny (vinobraní).
L i s t o p a d - msíc mlh. Poslední listí padá se strom, nkdy i sní. Na polích se konají hony.
P r o s i n e c - první zimní msíc, msíc nejkrátích dní a slunovratu. Piroda zcela usíná, asto sní a mrzne.
Vysvtlivky: Пояснения:
hejno= skupina pták, obleva= tání, rait = dostávat pupeny, peháka= krátky de, vedro= velké horko, sthovavý pták = který na podzim odlétá do teplých krajin a na jae se vrací, v plném proudu= v nejvyím stupu, hon= lov zvee,
Slovníek: Словарик:
Hladová vrana f. голодная ворона , probouzet se просыпаться, haj m. роща, bíza f. берёза, rozkvtat расцветать, snenka f. подснежник , promnlivý переменчивый, strom m. дерево, puet набухать, vracet se возвращаться, louka f. луг, pampelika f. одуванчик, eik m. сирень, tulipan m. тюльпан, basník m. поэт, ervenat (se) краснеть, jahody f. клубника, ten f. черешня, n f. жатва , houba f. гриб, vlatovka f. ласточка, chystat se собираться, sklízet убирать (урожай), hrozny m. виноград, konat se прооисходить, hon m. охота, slunovrat m. солнцеворот, usínat засыпать
RONÍ DOBY
Jaro
Je krásné poasí, svítí slince. Není moc teplo - je 19°C stup. V beznu zaíná být teplejí a mý meme znovu chodít na procházky. V dubnu o vikendu jezdíme ven za msto. Jedeme vdy autem, venku parkujeme a jdeme s manelkou a dtmi do pirody. Nerád chodím hodn, protoe dti jsou jet málé. Chodíme cestikou pro turisty, hledame první kvty.
Léto
Je horko, 30 stup ve stínu. Nikdy nevíme, jestli v lét bude pret nebo bude hezky, proto radjí jezdíme k moi. Dovolenou si bereme v ervenci nebo v srpnu, kdy dti mají prazdniny. Rád bych jezdil k moi v záí, kdy je u moe mén lídi. Nerád se opaluju a nemám moc rád horko, proto hodn plavu a na plái leím ve stínu. Vtinou bydlíme v soukromí, ale nkdy také v hotelu, kdy máme dost penz.
Podzim
Prí, na nebi jsou erné mraky, fouká vítr. Podzim nemám rád. Pro?
Picházi u na konci záí a celý íjen prí a jsou bouky. Venku na ulici lidé pospíchají, kadý má detník a je jím zima. Na podzim máme patnou edivou náladu. Na podzim nemáme z nieho radost. Vzpomínáme na léto, tíme se na vánoce a na zimu, chodíme s manelkou do divadla nebo ve dne s dtmi do kina a hlavn hodn pracuju, protoe na podzim se dobe pracuje.
Zima
Je zima, 7 stup pod nulou. V noci snilo, proto venku je hodn snhu. Na vánoce vtinou jet není sníh, snit zaíná a v lednu. Nálada lídi je v zim lepí, protoe kupují dárky na vanoce a skoro kadý jezdí na hory. Nae rodina jezdí na hory a v únoru. Bhem týdne s rodinou lyujeme, a kdy je slunce, na snhu se opalujeme. V eské republice zimní dovolená je moc populární, V Krkonoích, Jesenikach a Orlických horach jsou dobrá rekreaní stediska.
Otázky: Вопросы:
Jaké poasi je vtinou na jae? Máte rád jaro? Pro? Chodíte do pirody? Chodíte rád na dlouhé púrocházky?Hledáte na výlet njakou hospodu? Víte urit, jaké bude v let poasi? Jezdite v let radjí do lesa nebo k moí?Máte rád horko a rád se opalujete?Jel byste k moi radjí v ervenci nebo v záí? Pro ?Kde u moe bydlíte?Jste dobrý sportovec? Kdy budou mít vae rodie dovolenou a kdy budete mít prazdniny ?Kam pojede letos vae rodina ?Máte rád podzim? Jakou máte náladu kdy prí? Jaké je na podzim vtinou poasí? Co udláte kdy venku zané pret a vy nemáte detník? Máte rád zimu a sníh? Umíte lyovat? A co vae rodina ?
Petete se slovníkem text: Прочитайте со словарём текст:
PODNEBÍ ECH.
eská republika leí v mírném pásu, kde se stídají tyi roní období: jaro, léto, podzim, zima. V západní ásti státu se projevuje psobení oceánu (Golfského proudu), který mírní mrazy v zimních msících. Vliv vtí vzdalenosti od oceánu na východ republiky se jeví hlavn zvýením letní teploty. Tepelné rozdíly jsou závislé také na výkové rznosti území.
Západní vtry pináejí det nebo sníh. V zimních msicích je sráek mén, ne v lét. Prudké letní det (lijáky) dají za kratkou dobu mnohem více vody ne dlouhotrvající slabé podzimní det nebo zimní sníh.
Teplotu vzuchu míme teplomrem nebo lihem. Prmrná teplota vzduchu v Praze v lednu je - 1,5°C, v ervenci pes 19°C. Tlak vzduchu míme obvykle tlakomrem. Zmny tlaku a teploty vzduchu mají za následek vítr.
Vítr je dleitým klimatickým initelem. Vtry, vanoucí z jihu a jiho-východu jsou teplé, ale velmi suché, take vysuují pdu. Stromy, vysázené v rovinách, zpomalují rychlost vtru.
Vysvtlivky: Пояснения:
podnebí= klima, mirný pas = ást zemského pobrchu, charakterizovaná tymi ronimí dobami, sráky= de a sníh, nadmoská výka= nad hladinou moe, pohybovat se = (zde) mnit se, tlakomr= barometr, vanout = foukat, vysuovat= zbavovat vody, rovina= rovná krajina
4. POASÍ
(rozhovor)
A.: Tak co, jaké jste mli vera na vylet poasí ?
B.: Nememe si stovat, vydailo se nám to. Ráno, kdy jsme vyjídli, byla síce hustá mlha a zima, ale pozdji se vyjasnilo. Ped obdem dokonce zaalo svítit slunce a trochu se oteplilo.
A.: Na horách je vdycky chladnji ne v Praze. Tady bylo spi vlhko a dopoledne prelo. Celý den bylo zataeno a taky foukal vítr.
B.: To my jsme mli opravdu hezky. Ve vyích polohách vak bylo chladno a místy leel na vrcholech hor sníh. Letos zane zima velmi brzo.
A.: Má pravdu, u te bývá obas v noci mráz a teplota klesne pod nulu.
B.: Neví náhodou jaká je pedpov na zítra ?
A.: Slyel jsem z rádia, e bude polojasno, bude foukat silný vítr a na horách budou snhové pehaky.
B.: To je dobe, hlavn, e nebude pret. Uili jsme det a dost.
5. PEDPOV POASÍ
I.
Pedpovd na dneek: Oblano, obas snhové peháky. Odpoledne od jihozápadu ubývání oblanosti. Nejnií noní teploty: nula a minus 3 stupn, denní nula a plus 4 stupn Celsia.
Úterý a steda: V útery oblano, postupn místy de, pozdji i na horách.
Rozptylové podmínky: Rozptylové podmínky pro zniující látky v ovzduí budou dobré.
Slunce: Erupní aktivita slabá, geomagnetické pole slab poruené.
II.
Dnes: bude polojasno a oblano, pehaky a bouky jen ojedinle. Nejvyí denní teloty 25 a 29 °C. Ranní mininalní teploty budou 15 a 11°C. Vát bude severní vítr 4 a 7 m/sec. Koncentrace ozónu v ozonové vrstv nad naím územím je 9,3 procenta nad dlouhodobým normálem.
Slovníek: Словарик:
Postupn постепенно, rozptylový рассеивательный, zniujicí загрязняющий, ovzduí n. вздушная среда, erupní aktivita f. активность выброса , poruený повреждённый, ojedinlý отдельный, vát дуть, vrstva f. слой, území n. территория, dlouhodobý долговременный
6. ROZHOVORY
1. - Ty jde ven? Oble se poádn: na teplomru je patnáct stupu pod nulou.
- Nedá se nic dlát, ped devátou hodinou musím být ve kole. Vezmu si koich. Letos je krutá zima.
- V úterý se má oteplit, bude asi zase padat snih.
2. - Kolikáteho je dnes ?
- Dnes je pátek devatenáctého bezna.
- Tak pití týden nastane podle kalendáe jaro, ale poasí na to nevypadá.
- Ano, pozití v nedli bude první jarní den.
Cviení: Упражнения:
1.Utvote adjektiva, vyjadující charakteristickou vlastnost: Образуйте прилагательные, отражающие характерное качество:
nap.: Poasí, pi kterém je mráz, je mrazivé.
Ráno, kdy je mlha, je..........................................................……………..
Noc, kdy fouká vítr, je........................................................……………..
Den, kdy svítí slunce, je .....................................................………………
Období, kdy je astý de, je..............................................……………..
Poasí, které se stále mní, je.............................................……………….
Ulice, na kterých je hodn bláta, jsou................................………………
2.Uvete antonyma: Подберите антонимы:
nap.: vysoká teplota - nízká teplota
Jasná obloha,hezký den, studený vítr, je vlhko, mokré ulice, oteplovat se, slunce vychází, teplota stoupá
3.Uvete slovesa: Образуйте глаголы: nap.: tma - smívat se
hrom, blesk, mráz, sníh, východ, západ, záplava
4.Vyberte si odpov: Выберите ответ:
Na výlet pjdeme, jen kdy -
bude ráno hezky, bude pret, zane svítít slunce, bude chladnji ne dneska
Nemám ráda, kdy -
v tom horku se potím, je tma a nic nevidím, celý den prí,
je mi moc horko
Zstanu doma, protoe -
nikam nechcí jít v tom horku, venku je hezky, venku hodn prí, venku je pkná zima
Mám ráda, kdy -
je mi zima, na jae zaíná být teplo, na obloze není vidt hvzdy, v zim nesní, v let kouou komái
6.Ve kterém roním období a msíci eknte:
Záse picházejí mraky, bude pret. Nala jsem snenku. Kadý den je poasí horí a horí. Letos byly vánoce záse bez snhu. Dokonce zaal kolní rok! V tom horku by byl pijemný vítr. Je moc horko, jdu do stínu.
7.Doplte vhodná slova:Добавьте подходящие слова:
Dnes prí a na silnici je ..................... . Vera .................... slunce a bylo .................... . etl jste ...................... poasí na zítra? Bude ....................... a od severu ................... . Ranní .......................8 a 10, bude slabý …………. .................... . Jaké je poasí podle .........................?
8.Slova v závorkách dejte do správného tvaru:Слова в скобках поставьте в нужную форму:
Ped (týden) jet byla zima, dnes je opravdu teplo. Koncem (erven) se vrátím zpatky. V (listopad) obyejn hodn prí. Jaro zaíná koncem (bezen). Dovolenou budu mít a v (prosinec). Na jihu zustanu a do
(íjen). Stalo se to zaátkem (únor) (tento rok).
Téma kompozice: Тема сочинения:
1. Vliv poasí na lovka.
2. Jak podnebí ovlivuje charakter a fyziognomii lovka.
3. Co by bylo, kdyby v Minsku bylo tropické poasí.
4. Má oblíbená roní doba.