Rozdílné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence
Uacute;VOD DO NEDOKONALÉ KONKURENCE
CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE A PŘÍČINY JEJÍ EXISTENCE
- nedokonalá konkurence = reálný trh, ve kterém existuje jeden subjekt, který může ovlivňovat
cenu produkce
- nedokonalá konkurence má tři formy:
monopol – jediný prodávající
oligopol– více prodávajících
monopolistická konkurence -struktura trhu, která se nejvíc blíží k dokonalé konkurenci
- proč je nedokonalé konkurence? – protože existují bariéry dokonalé konkurence
- jaké faktory způsobují, že existuje nedokonalá konkurence (bariéry):
a) nákladové podmínky neboli úspory z velkovýroby – firma je schopna pokrýt poptávku při stále klesajících nákladech
© monopol
- 1 velká firma
- realizuje úspory z rozsahu firmy
- vytlačuje ostatní firmy z trhu, tak že se tam žádná další firma nevejde
- výroba ve velkém množství = menší náklady z rozsahu (vyplácí se jim to)
- při výrobě ve velkém dochází k velkému obratu; realizují tzv. výnosy z velkovýroby
- např. elektrická energie, plyn
© oligopol – malé množství firem
© dokonalá konkurence (DK) – velký prostor pro více firem
b) právní restrikce – např. má skvělý nápad na nový a originální výrobek a tak si ho nechám patentovat (patenty, licence, copyrighty...), tzn. že nikdo jiný to nemůže bez mého svolení vyrábět
c) vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou – př.: v ČR firma Džbánková, vlastní kaolín a vyrábí porcelán, nikdo jiný jej tak kvalitní nemá – tj. je výhradním výrobcem a to je vznik přírodního monopolu
d) asymetrické informace - nedostatečné informace - nezvládnu to s konkurencí
e) politická situace- světový výrobce nějakého produktu, zhorší se politická situace, nebude již moci vyrábět a vyvážet
f) zásahy státu – stanovení cenového stropu nebo cenového prahu (maximální a minimální cenu)
g) diferenciace produktu – diferencovaný produkt = ten produkt, který se už něčím liší od ostatních produktů nebo výrobců – poznám od koho ten produkt je (liší se kvalitou, místem)
SROVNÁNÍ DOKONALÉ A NEDOKONALÉ KONKURENCE
Shodné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence
- firma, která chce maximalizovat zisk, vyvodí vždycky objem produkce ze zlatého pravidla
maximalizace zisku: MR = MC
- zisk se vypočítá stejně: ∏ = TR - TC
- náklady se rozlišují podle délky období (v krátkém – fixní a variabilní )
- křivka poptávky po produkci firmy … d … je totožná s křivkou AR … d = ARtvar té přímky
průměrných příjmů bude jiný v dokonalé konkurenci a nedokonalé konkurenci
- P = AR = d – všechno se prodá
- příjmy se budou lišit podle konkurence; shodné nákladové funkce; TR = Q * P
Rozdílné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence
· tvar individuální poptávky po produkci firmy d = AR
- v dokonalé konkurenci firmy přebírají cenu a poptávka po produkci firmy je perfektně elastická – firma může prodat různý objem produkce za stejnou tržní cenu – příjemce ceny
P = AR = MR
| dokonalá konkurence |
- v nedokonalé konkurenci - chce firma chce prodat větší množství produkce – bude zlevňovat produkci – nižší cena – křivka má klesající tvar – jedná se o individuální poptávku - - tvůrce ceny AR = P > MR
| nedokonalá konkurence |
· příjmy v dokonalé a nedokonalé konkurenci:
DK: závislé na ceně … viz graf nahoře plus povídání k tomu
NDK: chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu → d = AR – lineární klesající a MR budou
klesat 2x tak rychle. Vztah mezi TR a jeho směrnicí:
· MR>0, TR roste; vyplatí se cenu snižovat; rostoucímu celkovému příjmu odpovídá elastická poptávka.
· MR = 0 a TR = konstantní – jednotková elasticita
· MR<0, TR klesá – poptávka je neelastická
P = A – B * Q - B = záporná směrnice křivky poptávky
P = AR
TR = P * Q
TR = A * Q – B * Q2
TR‘ = MR = A – 2BQ
· celkový příjem
TR v DK TR v NDK
záleží na objemu prodaného množství
· 
vztah celkového příjmu, mezního příjmu a poptávkové elasticity
Chce-li firma v podmínkách nedokonalé konkurence rozšířit
výrobu a prodat další jednotku produkce, musí snížit cenu; za tuto
nižší cenu se prodává dodatečně vyrobená, ale i všechny ostatní
dříve vyrobené jednotky produkce; MR příjem můžeme tedy
chápat jako rozdíl mezi dodatečným příjmem, získaným prodejem
poslední jednotky a ztrátou v důsledku prodeje předcházející
jednotky za nižší cenu
MR je kladný, když je poptávka elastická, TR roste
MR je nulový, když je poptávka jednotkově elastická, TR = max.
MR je záporný, když je poptávka neelastická, TR klesá
Shrnutí: v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem klesá s růstem výroby a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka (MR < P)
· vztah mezi cenou a mezními náklady
- vyrobí se přesně tolik, kolik chce trh – S = D
- ničím se neplýtvá, všechny zdroje se dokonale alokují
- optimum firmy, pokud P = MC; P = MU, tak jsou splněny
Dd1d podmínky alokační efektivnosti
- spotřebitelé a firmy jsou v rovnováze
- veškeré výhody ze směny jsou realizovány v DK v podobě
přebytku výrobce a přebytku spotřebitele
| dokonalá konkurence |
přebytek spotřebitele (DK) - je rovnováha na dokonale konkurenčního trhu, vyjdeme
z kardinalistické verze / je to rozdíl mezi TU zboží a objemem výdajů na jeho nákup ……….přebytek spotřebitele = TU – zaplatil jsem
přebytek výrobce (DK) - nabídka je totožná s MC od bodu uzavření firmy v DK, je to rozdíl mezi cenou a mezními náklady
| nedokonalá konkurence |
křivka poptávky je klesající; na trhu je monopol AR = d = D;
MR klesá 2x tak rychleji; MC jsou rostoucí; optimum dle zlatého pravidla; monopol má velkou sílu, vyžene cenu, co nejvýše, jak to jde a P > MC → firma má tzv. monopolní sílu a velikost se měří pomocí Lernerova indexu
Lernerův index může mít hodnotu v intervalu od 0 do 1 v nedokonalé konkurenci. V Dokonalé konkurenci, kdy se P = MC, se L = 0. V nedokonalé konkurenci je cena vyšší než MC (P > MC) a Lernerův index dosahuje kladných hodnot. Čím více se L blíží k jedné, tím větší stupeň monopolní síly dané firmy.
spotřebitelé by chtěli určité množství produkce, ale firmy vyrobí méně za daleko větší cenu,
plýtvá se zdroji.
- přebytek spotřebitele: rozdíl mezi užitkem a cenou (zmenšil se; schramstla ho firma)
- přebytek firmy
- cosi navíc vzniklo – je projevem toho, že P > MC, firma je alokačně neefektivní = NÁKLADY MRTVÉ VÁHY (čistá společenská ztráta) - na trhu mají firmy monopolní sílu, která dokáže vytlačit cenu výš než mezní náklady; čím víc jí vytlačí, tím jsou náklady mrtvé váhy vět; vyrobí se méně, než by se mohlo vyrobit = náklady mrtvé váhy a je to projev alokační neefektivnosti
– přebytek výrobce je větší než v podmínkách v DK
· křivka nabídky firmy v krátkém období
Křivka nabídky v DK je totožná s křivkou MC od bodu uzavření firmy
dokonalá konkurence
Křivka nabídky v NDK nelze sestrojit, nedochází k jednoznačnému vztahu mezi cenou a MC;
může nastat několik situací: stejné množství se kupuje za různou cenu
různá množství se nabízí za stejnou cenu
· výrobní efektivnost (různé tržní situace)
Pokud firma dosahuje normálního zisku v dokonalé konkurenci, platí že QE = min AC
Pokud firma dosahuje normálního zisku v nedokonalé konkurenci, pak QE je před minimem AC
(kritériem výrobní efektivnosti je, že chceme vyrábět maximum s minimálními výrobními náklady v krátkém období)
| nedokonalá konkurence |