Podstata a formy oligopolu, ochrana hospodářské soutěže

Podstata oligopolu

Ø Existuje několik firem v odvětví, z nichž některé mají významný podíl na trhu, a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce na trhu

Ø Firmy mohou vyrábět buď homogenní, nebo heterogenní, ale substituční produkty

Ø Nabízející firma ovlivňuje tržní poptávku a nabídku celého odvětví změnou nabízeného množství nebo změnou ceny

Ø Firmy v odvětví mohou činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů

Ø Existuje omezení (bariéry) vstupu nových firem do odvětví

Formy oligopolu

Ø Smluvní oligopol

o je oligopolní tržní model s několika firmami produkujícími stejné či podobné výrobky, vystupující na trhu jako monopol.

o Mezi těmito firmami s významným podílem na trhu často dochází k uzavírání dohod.

o Těmito dohodami o spolupráci a společném postupu pak vzniká tržní struktura nazývaná kartel. Kartelové dohody mohou být uzavírány:

· stejných cenách produkce

· velikosti produkce

· teritoriálním rozdělení trhu.

Ø oligopol s dominantní firmou

o Je to model oligopolního trhu, kde se nachází jedna dominantní firma, pro kterou je výhodné přenechat část svého trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním okraji

o Na větší části trhu, kterou si tato firma ponechá, se pak chová jako monopol

Ochrana hospodářské soutěže

Ø Na odhalování a sankcionování kartelových dohod se v ČR specializuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

o Zveřejňuje na svých webových stránkách veškeré významné odhalené kartelové dohody ze všech odvětví ekonomiky včetně pokut

 

 

37) Oligopol s dominantní firmou (podmínky na trhu, cena a optimální množství produkce)

Ø Odpovídá trhu, na kterém se nachází silná (dominantní) firma, pro niž je výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním lemu (okraji)

Ø Na větší části trhu, který si dominantní oligopolní firma ponechá, se potom tato firma chová jako monopol

Ø Dominantní firma je zpravidla obklopena mnoha menšími firmami

Ø Někdy se v odvětví kromě malých firem nachází i několik středních firem

Ø Tyto malé a střední firmy však nejsou na konkurenčním lemu schopné svými rozhodnutími o množství produkce či ceně zásadním způsobem ovlivnit trh

Ø Předpokládáme, že firmy nalézající se na konkurenčním lemu se chovají stejně jako dokonale konkurenční firmy

→za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem produkce

→poptávka po jejich výstupu je proto při dané ceně horizontální

Ø Firmy nacházející se v konkurenčním okraji respektují cenu, kterou stanovila dominantní firma

Ø V modelu oligopolu s dominantní firmou je cena produkce určena na nižší úrovni a objem výstupu je větší než u monopolu

Ø Cena výstupu je vyšší než průměrné náklady

→oligopol realizuje vyšší než normální zisk, tj. čistý ekonomický zisk

Ø Maximalizace zisku oligopolu s dominantní firmou

o Vycházíme opět se zlatého pravidla MR=MC

o Nutnou podmínkou maximalizace zisku firem na konkurenčním lemu je rovnost této přebírané ceny a mezních nákladů každé z nich P=MC

o Při této ceně nabízejí firmy na konkurenčním lemu výstup QKL, který spočítáme z celkového výstupu odvětví QT, který spočítáme dosažením rovnovážné ceny do funkce poptávky po produkci v celém odvětví

→celkový výstup odvětví je pak roven

 

 

38) Oligopol se zalomenou křivkou (podmínky na trhu, cena a optimální množství produkce)

= Sweezyho model

Ø Firmy vyrábějí diferencovaný produkt a každá z firem očekává, že konkurent nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny, ale bude reagovat na snížení její tržní ceny také snížením

Ø Př. pečivo

Ø Je-li existující tržní cena firma i rovna Pi,pak při Pi>Pi*, bude očekávaná poptávka odpovídat poptávce D0 (větší cenová pružnost poptávky, cena konkurenta Pj je konstantní)

Ø Je-li existující tržní cena firmy i rovna Pi,pak při Pi< Pi*, bude očekávaná poptávka odpovídat poptávce D1 (menší cenová pružnost poptávky, cena konkurenta Pj se též zmenšuje)

→výsledkem tohoto chování konkurenčních firem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí:

o Jedna její část (méně elastická) vyjadřuje reakci konkurenta na snížení ceny první firmou

o Druhá část (elastičtější) absenci reakce konkurence na zvýšení ceny první firmou

Ø Vzhledem k tvaru poptávkové křivky mezní příjem není spojitou funkcí

Ø Za optimální množství produkce lze považovat produkci, při které dochází ke zlomu poptávkové křivky

 

 

39) Nabídka a poptávka po produkci firmy v nedokonalé konkurenci (včetně grafu)

 

Jednání nabízející firmy je ovlivněno nejen tím, jak jednají konkurenti ale také tím co od nich žádají poptávající. Firmy oligopolu navzájem reagují na změny ceny produkce, ale i na změnu množství produkce, kvality, reklamy aj. u každé z konkurenčních firem. Firmy musí při volbě své nabídky uvažovat též očekávanou reakci konkurentů a začlenit ji do své očekávané poptávky.

 

40) Výrobní faktory obecně

 

Ø V ekonomické teorii jsou nejčastěji uváděny 3 výrobní faktory – půda práce a kapitál.

Trh výrobních faktorů má tyto zvláštnosti:

Ø Trh výrobních faktorů je představován:

o Nabídkou výrobních faktorů (domácnosti)

o Poptávkou po výrobních faktorech (jejímiž subjekty jsou firmy)

Odlišnosti trhu výrobních faktorů od trhu zboží a služeb

Ø Na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy sem vstupují jako poptávající

Ø Rozsah spotřeby výrobních faktorů, tj. rozsah poptávky

→cílem výroby, tedy ani cílem trhu výrobních faktorů není jejich maximální spotřeba

Ø Na rozdíl od spotřebních statků a služeb nemají výrobní faktory pro spotřebitele přímý užitek

→jejich užitečnost je nepřímá tím, že slouží k výrobě statků a služeb

Ø Poptávka po daném vstupu je odvozenou poptávkou→je odvozena z poptávky statku, který je pomocí daného vstupu vyráběn

Ø Poptávka po výrobních faktorech vzniká v závislosti na vývoji poptávky po zboží a službách, při jejichž výrobě jsou výrobní faktory používány

Ø Poptávka firmy po faktorech je určena kombinací množství výrobních faktorů, při které jsou maximalizovány celkové náklady na výrobu a maximalizován zisk

Ø Maximalizování zisku firma dosahuje při dodržení zlatého pravidla

Ø Základním předpokladem je zapojit do výroby takové množství práce a kapitálu, které firmě umožní realizovat její cíl

Ø Firma maximalizující zisk by měla kupovat dodatečné jednotky daného výrobního faktoru (vstupu) tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese

 

Ceny výrobních faktorů

Ø Tvorba cen výrobních faktorů je spojena se službou-pronájem určitého faktoru

o Za pronájem půdy se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty

o Za práci se platí mzda a cenou práce je mzdová sazba

o Za kapitál se platí úrok a cenou je úroková míra

Ø Ceny výrobních faktorů se tvoří na základě poptávky a nabídky na trhu výrobních faktorů, obdobně jako se tvoří na trhu ostatního zboží ceny zboží

o Ceny, a které vlastníci své výrobní faktory pronajímají, představují pro ně důchod, který jim přináší užitek →tento užitek se snaží maximalizovat

o Ceny, za které firmy najímají výrobní faktory, představují pro ně náklad

§ Cílem firmy je zpravidla maximalizace zisku →dosažení co největšího rozdílu mezi příjmy firmy a jejími náklady

§ Proto firma není ochotna za výrobní faktor, který používá, zaplatit více, než je výnos tohoto faktoru k hodnotě výstupu (produkce)

 

41) Poptávka po výrobních faktorech v podmínkách dokonalé konkurence (včetně grafu)

 

Ø Poptávka po výrobním faktoru je závislá na vztahu výnosu z výrobního faktoru a nákladech na výrobní faktor

Ø V podmínkách dokonalé konkurence není firma schopná ovlivňovat ani cenu statku ani cenu výrobního faktoru

Ø Firma rozhoduje pouze o množství vyráběné produkce a tedy i o velikosti nákupu výrobního faktoru

Ø Každá dodatečná jednotka nakoupeného výrobního faktoru přináší firmě dodatečný příjem

Ø Přírůstek produkce vyvolaný změnou množství výrobního faktoru o jednotku se nazývá mezní produkt faktoru MPi

Ø Cena výrobního faktoru v podmínkách dokonalé konkurence nezávisí na chování jediné firmy, mění se však v závislosti na podmínkách trhu, tedy na změnách v poptávce či nabídce

 

Ø Klesající část křivky přijmu z mezního produktu, která je omezena hodnotou max. ARi, je zároveň křivkou poptávky po výrobním faktoru

 

42) Poptávka po VF v podmínkách nedokonalé konkurence (včetně grafu)

Ø V podmínkách nedokonalé konkurence, právě tak jako v konkurenci dokonalé, poptávka firmy po výrobním faktoru je určena příjmem z mezního produktu.

Ø Firma v podmínkách nedokonalé konkurence je na trhu výrobních faktorů v pozici cenového tvůrce.

Ø Konstrukce křivky poptávky firmy po faktoru v podmínkách nedokonalé konkurence není možno zkonstruovat vzhledem k tomu, že neexistuje fixní cena faktoru, kterou by firma musela akceptovat