Všechny rasy jsou si rovné, všichni lidé patří do biologického druhu Homo Sapiens Sapiens

Geografie obyvatelstva a sídel

Slovní zásoba

administrativa, F –

aglomerace, F –

biologický, á, é, (adj.) –

budhismus, M –

dívka, F –

doprava, F –

ekonomický, á, é (adj.) –

exhalace, F –

farma, F –

fáze, F –

hinduismus, M –

chlapec, M –

islám, M –

judaismus, M –

katolicismus, M –

konurbace, F –

kriminalita, F –

kultura, F –

kulturní, (adj.) –

megalopolis, F –

město, N –

migrace, F –

muslim, M –

muž, M –

náboženství, N –

národnost, F –

narození, N –

obchod, M –

obyvatel, M –

obyvatelstvo, N –

penze, F –

plodnost, F –

pohlaví, N –

pohyb, M –

porodnost, F –

pravoslaví, N –

protestantismus, M –

přírůstek, M –

rasa, F –

reprodukce, F –

reprodukční, adj. –

rodný jazyk, M –

rozvoj, M –

různorodý, á, é, adj. –

sídlo, N –

služba, F –

smrt, F –

sounáležitost, F –

stagnace, F –

stěhování, N –

stupeň, M –

úbytek, M –

úmrtnost, F –

urbanizace, F –

vědomí, N –

věk, M –

velkoměsto, N –

vesnice, F –

vývoj, M –

žena, F –

Obyvatelstvo

Počet obyvatel ve světě překročil v listopadu 2011 7 miliard.

Obyvatelstvo na světě je velmi různorodé. Rozdělujeme ho podle biologických, kulturních a ekonomických znaků.

Biologické znaky

Biologické znaky jsou:

a) pohlaví;

b) věk;

c) rasa.

a) dělení podle pohlaví - podle pohlaví dělíme populaci na muže a ženy. Celkově je v populaci více žen. Rodí se více chlapců (52 % chlapci, 48 % dívky), ale v populaci je více žen. Je to proto, že ženy žijí průměrně déle (o 7 – 10 let).

b) dělení podle věku - dělení je různé, podle různých teorií. Uvádím dělení populace podle ekonomické aktivity. Podle ekonomické aktivity rozdělujeme populaci do tří skupin:

1. předproduktivní věk – od 0 do 15 let (děti v předškolním a školním věku);

2. produktivní věk – od 15 do 65 let (studenti, kteří zvyšují svou kvalifikaci a pracující lidé);

3. postproduktivní věk – lidé nad 65 let (již nepracují, stále více lidí je v této kategorii, proto se posunuje věk, kdy lidé odcházejí do penze – stárnutí populace);

fertilní věk – speciální kategorie, která se udává pouze u žen Je to věk, kdy žena může mít děti (15 – 45 let).

Statisticky nám věkové rozložení obyvatelstva ukazuje graf, tzv. věková pyramida.

Věková pyramida je graf věkového rozložení populace. Věková pyramida nám ukazuje rozdělení populace podle pohlaví a podle věku. Rozdělujeme 3 základní typy pyramid: progresivní, stacionární a regresivní.

Rozvojové země mají mladou populaci a počet jejich obyvatel rychle roste. V rozvinutých zemích Evropy a Severní Ameriky populace stárne a porodnost klesá.

c) dělení podle rasy – podle morfologických a fyziologických znaků dělíme populaci na 3 základní rasy a potom jsou rasy smíšené.

3 základní rasy jsou:

- europoidní (bílá) rasa -je rozšířena především v Evropě, západní a jižní Asii, severní Africe a dále se rozšířila do Severní a Jižní Ameriky a do Austrálie a Oceánie;

- mongoloidní (žlutá) rasa - je rozšířena především ve střední a východní Asii, ale patří sem také původní obyvatelstvo Ameriky – Indiáni a obyvatelé žijící v okolí severního polárního kruhu – Eskymáci (Inuité);

- ekvatoriální (černá) rasa - tuto rasu můžeme ještě dále rozdělit na negroidní skupinu a na australoidní skupinu. Negroidní skupina je zastoupena především v Africe a Severní Americe. Australoidní skupinu představuje původní obyvatelstvo Austrálie a Oceánie.

Smíšené rasy tvoří podle různých odhadů 4 – 30 % populace:

- mulat– smíšení bílé a černé rasy;

- mestic– smíšení bílé a žluté rasy;

- zambo– smíšení žluté a černé rasy.

Všechny rasy jsou si rovné, všichni lidé patří do biologického druhu Homo Sapiens Sapiens.

Kulturní znaky

Kulturní znaky jsou:

a) národnost;

b) rodný jazyk;

c) náboženství.

a) dělení podle národnosti:

Národ je společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem, stejným stupněm rozvoje, společnou kulturou, jazykem a vědomým sounáležitosti.

Nejpočetnější národy světa (rok 2007)
Pořadí	Národnost	počet lidí (mil.)
1.	Číňané	1 350
2.	Hindustánci (obyvatelé Indie)
3.	Američané
4.	Bengálci (obyvatelé Indie a Bangladéše)
5.	Brazilci

Na naší planetě je více než 2 000 národů.

b) dělení podle mateřského jazyka:

Nejpoužívanější mateřské jazyky (rok 2007)
Pořadí	Jazyk	počet lidí (mil.)
1.	čínština	1 350
2.	angličtina
3.	španělština
4.	hindština
5.	ruština

c) dělení podle náboženství – hlavních světových náboženských proudů je pět:

1. Křesťanská náboženství soustřeďují asi 2,5 miliardy lidí. Jedná se o monotheistické náboženství. Rozdělujeme je na 3 hlavní proudy:

a/ katolicismus– hlavou církve je papež. Katolíků je asi 1,2 miliardy lidí. Žijí hlavně v jižní a jihozápadní Evropě, zemích Latinské Ameriky, ale i v dalších oblastech jako jsou Filipíny, Polsko, atd.

b/ protestantismus – je několik různých náboženství (luteránství, kalvinismus, anglikánská církev, atd.). Vyznává ho asi 600 milionů lidí převážně v severní Evropě, Severní Americe a Austrálii.

c/ pravoslaví (ortodoxní církev) – vyznává asi 400 milionů lidí převážně ve východní a jihovýchodní Evropě.

2. Islám je také monotheistické náboženství, které uznává jednoho boha Alláha a jeho proroka Mohameda. Islám vyznává asi 1,2 miliardy lidí. Rozdělujeme ho na dva hlavní proudy:

a/Sunnité– asi 1 miliarda lidí převážně v západní Asii a Africe.

b/ Šiíté– asi 100 milionů lidí převážně v Íránu a Iráku.

3. Hinduismus je polytheistické náboženství. Vyznává ho asi 800 milionů lidí převážně v Jižní Asii. Společnost je rozdělena do skupin – kasty. Nejvyššími bohy jsou Brahma, Višnu a Šiva.

4. Buddhismus je neteistické náboženství. Budha není bůh, ale učitel. Buddhismus vyznává asi 400 milionů lidí převážně v jihovýchodní Asii.

5. Judaismus je nejstarší monotheistické náboženství na světě. Vyznává ho asi 20 milionů lidí, převážně v USA a Izraeli.

Ekonomické znaky

Ekonomické znaky populace představují, kde člověk pracuje. Zaměstnanost podle ekonomických sektorů. Záleží, v kterém sektoru člověk pracuje.

1. Primární sektor – získávání základních surovin. Patří sem lov, rybolov, zemědělství, těžba surovin a lesnictví.

2. Sekundární sektor – přemísťování (transport) a zpracování surovin. Patří sem těžký a lehký průmysl, stavebnictví a nákladní doprava.

3. Terciální sektor– služby. Patří sem bankovnictví, obchod, cestovní ruch (turistika), hotely, restaurace, státní sektor.

4. Kvartérní sektor–zabývá se informacemi. Patří sem školství, věda, výzkum, vývoj a přenos informací.

Přirozený pohyb obyvatelstva (populace)

Přirozený pohyb populace ovlivňují narození a smrt.

Porodnost (natalitan) je počet narozených dětí na 1000 obyvatel, udává se v ‰ (promile).

Vysoká natalita (hodně dětí, mladá populace) je typická pro země Latinské Ameriky, střední a severozápadní Afriky a pro asijské státy v okolí Indického oceánu.

Někdy se ve statistikách můžeme setkat s ukazatelem úhrnná plodnost. Říká nám, kolik dětí se narodí jedné ženě při zachování stávajících podmínek. Úhrnná plodnost je zjednodušeně počet dětí na jednu ženu. Nejvyšší úhrnnou plodnost mají státy Jemen (7,6 dětí na jednu ženu), Uganda (7,1) a Afghánistán (6,9).

Naopak nízká porodnost (málo dětí, stárnoucí populace) je typická pro Evropu, Severní Ameriku, Japonsko a Austrálii. Nejnižší úhrnnou plodnost – počet dětí na jednu ženu mají státy Ukrajina (1,08) Španělsko (1,16) a Itálie (1,20).

Úmrtnost (mortalitam) je počet zemřelých lidí na 1 000 obyvatel, udává se v ‰ (promile). S rozvojem lékařské péče se snižuje dětská mortalita, věk lidí roste, populace světa roste také.

Přirozený přírůstek (Pp) je rozdíl porodnosti (n) a úmrtnosti (m) větší než 0. Populace roste.

n - m = Pp; Pp > 0

Přirozený úbytek (Pú) je rozdíl porodnosti (n) a úmrtnosti (m) menší než 0. Populace klesá.

n - m = Pú; Pú < 0

Pokud je natalita (n) a mortalita (m) stejná, je přirozený přírůstek rovný nule, populace stagnuje.

n = m = 0

Státy Latinské Ameriky, Afriky a Asie mají přirozený přírůstek kolem 30 ‰.

Státy Evropy a Severní Ameriky mají přirozený přírůstek 5 – 10 ‰. Nejhorší demografická situace je dnes na Ukrajině, kde již několik let trvá přirozený úbytek, mortalita je větší než natalita. V 90. letech 20. století byl přirozený úbytek i v České republice, Spolkové republice Německo nebo v Rusku.

Přirozený přírůstek na naší planetě byl vyjádřen statisticky: každou sekundu se zvýší počet obyvatel o 2,6 lidí. 1,7 lidí každou sekundu zemře, 4,3 lidí se za jednu sekundu narodí.

Za 1 den přibude na naší planetě 230 596 lidí; to je za týden 1 618 612 lidí; to je za měsíc 7 013 980 lidí a to je za rok 84 167 762 lidí.