ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ 5)omezenГ rЕЇstu plevelЕЇ
В - tyto hnojiva uvolЕ€ujГ Еѕiviny podle podmГnek prostЕ™edГ
ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ
17) Humus
- exkrety koЕ™enЕЇ, posklizЕ€ovГ© a koЕ™enovГ© zbytky rostlin smГЕЎenГ© s hlГnou
- je velice stabilnГ hmota organickГ©ho pЕЇvodu s neocenitelnГЅmi vlastnostmi
- humus si lze pЕ™edstavit jako houbovitou hmotu, kterГЎ dГky svГ© sloЕѕitГ© pГіrovitГ© struktuЕ™e mГЎ schopnost zadrЕѕet vodu, absorbovat na sebe toxickГ© lГЎtky a vyrovnГЎvat pH
- humus a ostatnГ pЕЇdnГ organickГЎ hmota zvyЕЎujГ kyprost, soudrЕѕnost a optimalizujГ mikrobnГ osГdlenГ pЕЇdy, ДЌГmЕѕ znaДЌnД› sniЕѕujГ riziko pЕЇdnГ eroze
- humus vznikГЎ pomalГЅm a dlouhodobГЅm procesem zvanГЅm humifikace za pomoci pЕЇdnГch organismЕЇ jako jsou bakterie, ДЌervi, ЕѕГЕѕaly apod.
- humus je tvoЕ™en z takzvanГ© primГЎrnГ organickГ© hmoty, tedy ze zbytkЕЇ rostlin, koЕ™enЕЇ i mrtvГЅch ЕѕivoДЌichЕЇ postupnou pЕ™emД›nou pЕ™es mnoЕѕstvГ rЕЇznГЅch lГЎtek
- zГЎkladnГ typy:В
В· StatkovГЅ kompost: organickГЅ podГl: slГЎma, znehodnocenГ© krmivo, zbytky z posklizЕ€ovГЅch Гєprav
minerГЎlnГ podГl: skrГЅvkovГЎ zemina, rybniДЌnГ bahno, vyhnilГ© kaly
В· PrЕЇmyslovГЅ kompost: organickГЅ podГl: vytЕ™ГdД›nГЅ bioodpad, raЕЎelina, ДЌistГrenskГЅ kal, odpady potravin. prЕЇm.
minerГЎlnГ podГl: sedimenty, skrГЅvkovГЎ zemina
В· MikrobiГЎlnГ substrГЎt: kejda, moДЌЕЇvka, ДЌistГrenskГЅ kal
В· SubstrГЎty:organickГЅ podГl: raЕЎelina, kЕЇra, ЕЎtД›pka, hrabanka
minerГЎlnГ podГl: zemina, pГsek
18) ВKomposty
- smД›s organ. lГЎtek a miner. lГЎtek oЕѕivenГЎ uЕѕiteДЌnou pЕЇdnГ mikroflГіrou, v nГЕѕ probГhajГ nebo jiЕѕ probД›hly humusotvornГ© procesy
- bД›hem zrГЎnГ se musГ oЕЎetЕ™ovat, zavlaЕѕovat a pЕ™ehazovat, aby se prЕЇbД›h humifikace urychlil
- bД›hem zrГЎnГ kompost zalГ©vГЎme
- pouЕѕitГ kompostЕЇ: mЕЇЕѕeme pouЕѕГt rЕЇznГ© zpЕЇsoby zapravenГ a termГnu aplikace, mЕЇЕѕeme ho zaorat, zapravit kombinГЎtorem ДЌi talГЕ™ovГЅmi branami nebo rozmetat na povrch bez zapravenГ do pЕЇdy
- rozdД›lenГ kompostЕЇ
В· podle mГsta, kde jsou vyrobeny – statkovГ©, prЕЇmyslovГ©
· podle doby – krátkodobé, dlouhodobé
· podle tvarovánà – krechtové, na přeorávku
- zГЎkladnГ typy- statkovГЅ kompost, prЕЇmyslovГЅ kompost, speciГЎlnГ + substrГЎty
- komponenty statkovГЅch kompostЕЇ
o organickГЅ podГl (slГЎma, znehodnocenГ© krmivo, zbytky z posklizЕ€ovГЅch Гєprav, nadrcenГ© vД›tviДЌky dalЕЎГ organ. minerГЎly
o minerГЎlnГ podГl – skrГЅvkovГЎ zemina, rybniДЌnГ bahno, vyhnilГ© kaly, minerГЎlnГ podГl posklizЕ€ovГЅch Гєplav
o vГЎpnД›nГ (Гєprava pH)
- komponenty prЕЇmyslovГЅch kompostЕЇ
o organ podГl – vytЕ™ГdД›nГ bioodpadЕЇ, raЕЎelina, ДЌistГrenskГЅ kal, odpady z potravin. prЕЇm.
o minerГЎlnГ podГl – sedimenty, skrГЅvkovГЎ zemina
o mikrobiГЎlnГ substrГЎt – kejda, moДЌЕЇvka, ДЌistГrenskГЅ kal
o vГЎpnД›nГ +Еѕiviny
19) Kejda – zaЕ™azenГ, sloЕѕenГ, co ovlivЕ€uje kvalitu, co hnojГme, kdy a jak aplikujeme, vГЅznam
- patЕ™Г do organickГЅch hnojiv stГЎjovГЅch
- smД›s tuhГЅch vГЅkalЕЇ moДЌe s podГlem vody a zbytkЕЇ krmiva (neobsahuje stelivo)
- ustГЎjenГ zvГЕ™at bez podestГЅlky (volnГ© roЕЎtovГ©)
- Еѕiviny v kejdД› jsou pro rostliny snadno pЕ™ГstupnГ©, dГЎvka kejdy je limitovГЎna mnoЕѕstvГm dusГku
- minimГЎlnГ skladovacГ doba je 4-6 mД›sГcЕЇ, pЕ™i skladovГЎnГ dochГЎzГ ke ztrГЎtГЎm organickГ© hmoty N,K,P
- nadmД›rnГЎ aplikace (nekvalitnГ) negativnД› ovlivЕ€uje struktury pЕЇdy
- aplikace – plodiny – okopaniny, kukuřice, řepka, obiloviny (pšenice), travnà porosty, meziplodiny
В§ pЕ™ednostnГ vyuЕѕГvГЎnГ k pЕ™ГmГ©mu hnojenГ, samostatnД›, se zaorГЎvkou slГЎmy nebo zelenГ©ho hnojenГ
В§ mezi jednotlivГЅmi dГЎvkami dД›lat min. 2 mД›sГДЌnГ intervaly
В§ moЕѕnost kaЕѕdoroДЌnГho hnojenГ
В§ dГЎvka 20-60-80t/ha
В§ termГn
В· na podzim ( i samostatnД› i se zaorГЎvkou)
В· na jaЕ™e – pЕ™ihnojovГЎni ozimЕЇ pЕ™ed zaloЕѕenГm porostu
В§ podmГnky – zapracovГЎnГ do pЕЇdy
§ aplikace – na široko, aplikátory
20) HnЕЇj – sloЕѕenГ, co ovlivЕ€uje jeho kvalitu, co se hnojГ hnojem, termГn a zpЕЇsob aplikace HnЕЇj – sloЕѕenГ, co ovlivЕ€uje jeho kvalitu, co se hnojГ hnojem, termГn a zpЕЇsob aplikace
- vznikГЎ z chlГ©vskГ© mrvy „zrГЎnГm“ na hnojiЕЎti
- minimГЎlnГ skladovacГ doba hnoje je 6 mД›s. a dochГЎzГ ke kvantitativnГm i kvalitativnГm zmД›nГЎm
- zrГЎnГ hnoje
В§ chem.-biol. proces (kvaЕЎenГ, hnitГ), pЕ™emД›na lГЎtek (rozklad, syntГ©za)
В§ zrГЎnГ ovlivЕ€uje – sloЕѕenГ chlГ©vskГ© mrvy, zpЕЇsob uskladnД›nГ
- dobЕ™e vyzrГЎlГЅ hnЕЇj je tmavГЎ, snadno rГЅpatelnГЎ hmota se zbytky steliva, kterГ© lzeВ mechanicky oddД›lit
- zpevnД›nГ© polnГ hnojiЕЎtД›
В§ vrstvenГ mrvy 3 m. izolovanГЎ jГmka (ztrГЎty 30-40%, coЕѕ je dobrГ©)
- nezpevnД›nГ© polnГ hnojiЕЎtД›
В§ ztrГЎty na ЕѕivinГЎch, ohroЕѕenГ Еѕiv. prostЕ™edГ50-60% ztrГЎty – hodnД›)
- zrГЎnГ hnoje
В§ produkce hnoje za studena - pomalejЕЎГ rozklad niЕѕЕЎГ ztrГЎty
В§ produkce hnoje za horka
В§ nГЎslednГЅm stlaДЌenГm pokraДЌuje proces za studena, rychlejЕЎГ rozklad, vyЕЎЕЎГ ztrГЎty
- chlГ©vskГЅ hnЕЇj – hlubokГЎ podestГЅlka – produkce hnoje pЕ™Гmo ve stГЎji, zuЕЎlechЕҐovГЎnГ za studena, nejniЕѕЕЎГ ztrГЎty (20%)
- ztrГЎty pЕ™i uloЕѕenГ mrvy - ztrГЎty na organ. hoj 25-60%, na ЕѕivinГЎch N 20-40%, P 5-10%, K 10-20%
- vГЅznam zrГЎnГ hnoje: zlepЕЎenГ fyz. chem. vlastnostГ hnoje, lepЕЎГ aplikace hnoje, pozdnГ uvolЕ€ovГЎnГ Еѕivin
- aplikace hnoje – plodiny – okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka. oz., pšenice oz. zelenina (košťáloviny)
В§ dГЎvka 20-50t/ha (zГЎleЕѕГ na plodinД› a na druhu pЕЇd – lehkГ© =mГЕ€)
В§ termГn – podzim, podmГnky aplikace – nГЎslednГ© zaorГЎnГ
§ aplikačnà technika – rozmetadla
В§ pole hnojГme 1 za 3-5 let
ZpЕЇsoby uloЕѕenГ hnoje:
- hnojiЕЎtД› v areГЎlu - ztrГЎty 25%
- zpevněné polnà hnojiště – ztráty 30 – 45 %
- nezpevněné polnà hnojiště – ztráty 50 – 60 %
PЕ™:
podnik – 100 dojnic = 100 DJ á 13 t mrvy = 1300 t mrvy
a) ztrГЎty 30 % = 910 t hnoje
b) ztrГЎty 50 % = 650 t hnoje
= rozdГl 260 t hnoje
Cena hnoje 200 – 250 KДЌ/t = rozdГl 60 000 KДЌ
21) MoДЌЕЇvka
ВВВВВ -В zkvaЕЎenГЎ moДЌ hospodГЎЕ™skГЅch zvГЕ™at,
- moДЌ nezachycenГЎ ve stelivu + ДЌГЎst rozpuЕЎtД›nГЅch vГЅkalЕЇ + voda
- plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, pšenice, zelenina (košťáloviny), travnà porosty, meziplodiny, zálivka kompostů, dávka: 20 – 60 t/ha
- termГn aplikace: na podzim se zaorГЎvkou slГЎmy, zelenГ©ho hnojenГ, na jaЕ™e pЕ™ihnojenГ ozimЕЇ, jaЕ™in; pЕ™ed zaloЕѕenГm porostu jaЕ™in
- podmГnky aplikace: zapravenГ do pЕЇdy, neaplikovat na zmrzlou pЕЇdu a snГh, aplikace: na ЕЎiroko, aplikГЎtory
22) DusГk – jeho funkce v rostlinГЎch, jak se vyznaДЌuje nadbytek, nedostatek, v kterГЅch hnojivech
- dusГk je podstatnou souДЌГЎstГ aminokyselin, bГlkovin, enzymЕЇ a je v chlorofylu
- vstupy: hnojiva (minerГЎlnГ, organickГЎ), fixace N, spady (mokrГЅ, suchГЅ), zbytky rostlin, mineralizace organickГ© hmoty
- vГЅstupy: rostlinnГЎ produkce, ЕѕivoДЌiЕЎnГЎ produkce, imobilizace N
- ztrГЎty: do povrchovГЅch a spodnГch vod (vyplavovГЎnГm, smyvem, erozГ), do atmosfГ©ry (tД›kГЎnГm amoniaku, uvolЕ€ovГЎnГm oxidЕЇ N)
- N v pЕЇdД›: se musГ stГЎle doplЕ€ovat, hnojenГ kaЕѕdoroДЌnД›
- N v rostlinД›: ho z pЕЇdy pЕ™ijГmajГ ve formД› NO3 a NH4
- kolobД›h
В· amonizaceВВВВВВ nitrifikace ВВВВВ denitrifikace
ВВВВ NH4ВВВВВВВВВВВ ВВВВ NO3ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВ N2
- dusГk v rostlinД›
a. podporuje pЕ™edevЕЎГm rЕЇst vГЅhonЕЇ a tvorbu zelenГ© listovГ© hmoty
b. souДЌГЎstГ chlorofylu(70%) v listech (fotosyntГ©za), rostlinnГЅch pletiv (souДЌГЎst rЕЇstovГЅch regulГЎtorЕЇ), zГЎkladnГ sloЕѕkou:
В· bГlkovin (aminokyselin, bГlkoviny – staveb.prvky ЕѕivГ© hmoty, bГlkoviny jsou uloЕѕeny v generativnГch orgГЎnech
В· koЕ™eny – pЕ™Гjem Еѕivin a vody N v bГlkovinГЎch a enzymech (zlepЕЎujГ pЕ™Гjem Еѕivin a vody)
Nedostatek dusГku
В· omezenГ rЕЇstu a tvorby orgГЎnЕЇ (listy, stГ©bla, lodyhy), snГЕѕenГ fotosyntГ©zy aВ tvorby staveb. funkДЌnГch bГlkovin
В· snГЕѕenГ pЕ™Гjmu ostatnГch Еѕivin
В· kratЕЎГ doba vegetace, rychlejЕЎГ dozrГЎvГЎnГ, snГЕѕenГ vГЅnosu a kvality
В· svД›tlejЕЎГ zabarvenГ porostu, ЕѕloutnutГ aЕѕ opad starЕЎГch rostlin.
Nadbytek dusГku
В· horЕЎГ vzchГЎzenГ (zeleniny, Е™epa, jeteloviny)
· přerůstánà porostu – mikroklima pro napadenà chorobami
В· vД›tЕЎГ nГЎchylnost k vymrzГЎnГ (ozimy, dЕ™eviny)
В· vyЕЎЕЎГ obsah nitrГЎtЕЇ v rostlinnГ© produkci
DusГkatГЎ hnojiva – prЕЇmyslovД› vyrГЎbД›nГЎ
В· sГran amonnГЅ 21% (dnes nejlevnД›jЕЎГ)
В· moДЌovina 46%
В· ledek vГЎpenatГЅ 15%
В· ledek amonnГЅ s vГЎpencem 27% DAM 390 30%
- aplikace dusГkatГЅch hnojiv
В· dГЎvka na zГЎkladД› potЕ™eb rostlin - sprГЎvnГ© stanovenГ dГЎvky (vliv pЕ™edplodin) – korekce dГЎvky N), volba vhodnГ© formy dusГku, stanovenГ sprГЎvnГ©ho termГnu aplikace (zГЎkladnГ hnojenГ, pЕ™ihnojenГ), Гєprava dГЎvky na zГЎkladД› rozboru pЕЇd(pЕ™ed aplikacГ hnojiv), upЕ™esnД›nГ dГЎvky na zГЎkladД› stavu porostu a prЕЇbД›hu poДЌasГ
23) Principy stanovenГ dГЎvek dusГku
- stanovenГ celkovГ© dГЎvky dusГku v podstatД› vychГЎzГ z odbД›ru dusГku rostlinou, vlastnГ odbД›r pЕ™edstavuje mnoЕѕstvГ dusГku, kterГ© je obsaЕѕeno ve sklizenГЅch produktech
- pro zjednoduЕЎenГ vГЅpoДЌtu byly stanoveny normativy odbД›ru, kterГ© uvГЎdД›jГ odbД›r N na 1 t hlavnГho produktu a odpovГdajГcГ mnoЕѕstvГ vedlejЕЎГho produktu
- je zapotЕ™ebГ bilancovat dusГk z tД›chto zdrojЕЇ:
a. organickГЅch hnojiv – odeДЌГtГЎ se podle dГЎvky a kvality organickГЅch hnojiv
b. bobovitГЅch pЕ™edplodin
c. pЕЇdnГho dusГku
- je velmi dЕЇleЕѕitГ© je i sprГЎvnГ© rozdД›lenГ celkovГ© dГЎvky dusГku a rДЌenГ doby aplikace hnojiv
- vychГЎzet z podmГnek: stanoviЕЎtД›, agrotechniky, nГЎrokЕЇ plodiny a pouЕѕitГ©ho hnojiva
- Вtendence omezovat hnojenГ dusГkem v podzimnГm obdobГ
В - faktory rozhodujГcГ o dД›lenГ dГЎvky dusГku:ВВВВВ - celkovГЎ stanovenГЎ dГЎvka dusГku
ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - druh pЕЇdy
ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - pouЕѕitГЅ druh hnojiva a forma obsaЕѕenГЅch Еѕivin
ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - dynamika nГЎrЕЇstu biomasy a pЕ™ijmu N v prЕЇbД›hu antogenze
ВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВВ - hledisko ГєДЌinnosti, vГЅnosy a kvalita produkce
24) MinerГЎlnГ hnojiva – druhy, pЕ™Гklady, vГЅznam, stanovenГ dГЎvky, termГn aplikace
- doplnД›nГ Еѕivin exportovanГЅch z pole, vyrovnГЎnГ ztrГЎt Еѕivin, dodГЎnГ Еѕivin podle potЕ™eb rostliny