C.obilnГЎЕ™skГЎВВ 300 aЕѕ 600 m

В· 40% u nГЎs – PlzeЕ€sko, ДЊeskobudД›jovickoВ

1. klimatickГЅ region: teplГЅ mГ­rnД› vlhkГЅ, mГ­rnД› teplГЅ suchГЅ, mГ­rnД› teplГЅ vlhkГЅ, mГ­rnД› chladnГЅ vlhkГЅ

2. plodiny

a. obil. – pšenice potrav. a krmná, slad. ječmen a krmný ječmen

b. okop. – brambory

c. olej. – řepka, mák, olejný len

d. lusk. – hrách

e. píc. – jetel, silážní kuku.

f. ostatní – brukvovtá zelenina, sady jabloní a peckovin

d. bramborГЎЕ™skГЎВВВ 400 – 650 m

В· PelhЕ™imovsko, Klatovsko, Svitavsko, HavlГ­ДЌkobrodsko

1. klimatickГЅ region: mГ­rnД› teplГЅ vlhkГЅ, mГ­rnД› teplГЅ znaДЌnД› vlhkГЅ, mГ­rnД› chladnГЅ vlhkГЅ

2. plodiny

a. obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves

b. okop. – brambory, krmná řepa

c. olej. – řepka, mák, olejný len

d. lusk. – hrách, peluška

e. píc. – jetel, sil. kuku, senážní oves

f. ostatní – kmín, trávy na semeno

e. pГ­cninГЎЕ™skГЎВВВ nad 600 m

В· podhraniДЌnГ­, podhorskГ© oblasti

1. klimatickГЅ region: mГ­rnД› chladnГЅ vlhkГЅ, chladnГЅ vlhkГЅ

2. plodiny

a. obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves

b. okop. – bram.

c. olej. – řepka, len

d. lusk. – hrách

e. píc. – jetel, senážní oves, jetelotravní směs

70) LPIS - co to je, a jake jsou v ДЊR.

Land-parcel identification system (LPIS)=SystГ©m evidence pЕЇdy.

Jednotka LPIS - pЕЇdnГ­ blok.

LPIS je zaloЕѕen na uЕѕivatelskГЅch vztazГ­ch.

LPIS je postaven na jedineДЌnГ© centrГЎlnГ­ databГЎzi.

ZГЎkladnГ­ evidenДЌnГ­ jednotkou LPIS je farmГЎЕ™skГЅ blok, kterГЅ pЕ™edstavuje souvislou plochu zemД›dД›lskГ© pЕЇdy s jednou kulturou uЕѕГ­vanou jednГ­m farmГЎЕ™em.

Aktualizace databГЎze probГ­hГЎ on-line reГЎlnГ©m ДЌase prostЕ™ednictvГ­m VPN z 63 reg. pracoviЕЎЕҐ MZe - za sprГЎvnost dat ruДЌГ­ Ministerstvo zemД›dД›lstvГ­.

V 1 ДЌasovГЅ okamЕѕik mЕЇЕѕe k 1 ГєzemГ­ existovat pouze 1 ГєДЌinnГЎ verze dat.

Klasifikace blokЕЇ vЕЇДЌi geografickГЅm datovГЅm vrstvГЎm musГ­ probГ­hat automaticky ihned po schvГЎlenГ­ novГ© verze bez ruДЌnГ­ch zГЎsahЕЇ.

Ke kaЕѕdГ©mu bloku je nutnГ© zaznamenГЎvat historii zmД›n - kdykoliv v budoucnosti je nutnГ© rychle vyvolat stav databГЎze v kterГЅkoliv den minulosti.

Bez vД›domГ­ farmГЎЕ™e nenГ­ moЕѕnГ© zmД›nit data o jГ­m uЕѕГ­vanГЅch blocГ­ch.

71) LFA – co to je, proč a oblasti, zemědělské oblasti, podle čeho jsou vyhrazeny, hlavní oblasti

- jsou to mГ©nД› pЕ™Г­znivГ© oblasti (less favoured areas).

- LegislativnГ­ podpora EU

- naЕ™Г­zenГ­ o podpoЕ™e pro rozvoj venkova

- snaha o zachovГЎnГ­ venkovskГ© krajiny, posГ­lenГ­ trvale udrЕѕitelnГЅch systГ©mЕЇ hospodГЎЕ™stvГ­ s poЕѕadavky na ЕѕivotnГ­ prostЕ™edГ­

VГЅznam LFA:

- VymezenГ­ oblastГ­ s mГ©nД› vГЅhodnГЅmi podmГ­nkami;

- Klasifikace ГєzemГ­ v souladu s evropskГЅmi pravidly;

- DotaДЌnГ­ podpora;

- NГЎhrada hospodГЎЕ™skГ© Гєjmy;

„protože jde o peníze, je vše striktně vymezené“; nařízení vlády č. 505/2000Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny,programy pomocí k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzován, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb.

- oblasti - ВВВВВВВ 1) mГ©nД› pЕ™Г­znivГ©

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ a) horskГЅ typ (H)

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - prum. vГЅЕЎka vetЕЎГ­ nebo rovna 600, sklon obce nad 7 stup.

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - rozdД›lenГ­ na Ha a Hb

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ b)ostatnГ­ mГ©nД› nepЕ™Г­znivГ© oblasti (O)

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - vГЅnosnost menЕЎГ­ neЕѕ 34 b, hustota obyvatel menЕЎГ­ neЕѕ 75/km2,

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - podГ­l v zemД›dД›lstvГ­ vД›tЕЎГ­ neЕѕ 8%

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - Oa a Ob

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ c) oblasti se specifickГЅmi omezenГ­mi (S)

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - vГЅnosnost menЕЎГ­ neЕѕ 34 b,zachovat zemД›dД›lstvГ­m ГєДЌelem udrЕѕenГ­ krajiny

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - turistickГЅ potencionГЎl krajiny

1.typu – poddolování;

В ВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ 2.typu – 22 dnЕЇ sucha ve vegetaДЌnГ­m obdobГ­;

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ 2) oblasti s environmentГЎlnГ­mi omezenГ­mi (E)

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ - oblasti chrГЎnД›nГЅch krajinnГЅch oblastГ­

E1 – E3 (zóny CHKO a NP);

nezaЕ™azenГ© oblasti (N);

Вpodle mapy jsou 2/3 ДЊR oznaДЌeny jako mГ©nД› pЕ™Г­znivГ© a horЕЎГ­ oblasti;

Вexistuje NГЎvrh LFA pro HRDP – rozvojovГЅ plГЎn pro venkov; vytvoЕ™enГ­ programu pro jejich osГ­dlenГ­

Oblasti – dotace: maximální sazba cca 3000 Kč/ha až po minimum 666 Kč/ha

• z toho se odráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) – od špatné (0,5 Kč/ha) až po nejlepší (13,50 Kč/ha) (oproti EU je naše cena nízká)

OceЕ€ovГЎnГ­ zemД›dД›lskГ© pЕЇdy:

ВBPEJ– bonitovanГ© pЕЇdnД›-ekologickГ© jednotky;

VyhlГЎЕЎka MZE ДЊR 327/1998 Sb.:

1.číslice (KR – klimatický region);

В2. a 3.ДЌГ­slice (HPJ – hlavnГ­ pЕЇdnГ­ jednotka);

В4.ДЌГ­slice (svaЕѕitost a expozice);

В5.ДЌГ­slice (skeletovitost a hloubka pЕЇdy);

Zmapování půd – jedni z lepších v Evropě.

72) Porovnat zemД›dД›lskou vГЅrobu v ДЊR s EU

- ČR – je zde zaměstnáno kolem 2,3 % obyvatelstva, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků;

- horЕЎГ­ ekonomickГЅ vГЅsledek na ha ve srovnГЎnГ­ s E15;

- v HPD na ha druzГ­ nejhorЕЎГ­;

В- pД›stovГЎnГ­ pЕЎenice je rentabilnГ­ ale vyspД›lГ© stГЎty pЕ™ekraДЌujГ­ CR od 3t/ha;

В- podpora na zemД›dД›lstvГ­ ДЌinГ­ 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepomД›r;

- po vstupu do EU se situace lepЕЎГ­, ale poЕ™ГЎd jsou podmГ­nky hor

73) Ekologie a ekosystГ©m

EKOLOGIE

- je vД›da o vztazГ­ch mezi ЕѕivГЅmi organismy a jejich prostЕ™edГ­m

- objektivnГ­ realita nebo obraz objektivnГ­ reality

- na kaЕѕdГЅ organismus pЕЇsobГ­ okolnГ­ prostЕ™edГ­ svГЅmi ekologickГЅmi ДЌiniteli ДЌili ekologickГЅmi faktory

- tyto ДЌinitele dД›lГ­me na:

В· jednoduchГ©

- napЕ™. vzduЕЎnГЎ vlhkost, vГ­tr, intenzita globГЎlnГ­ho zГЎЕ™enГ­, teplota vzduchu, teplota pЕЇdy

В· komplexnГ­

- napЕ™. pЕЇdnГ­ Гєrodnost, poДЌasГ­, vliv stanoviЕЎtД› apod.

- intenzita působení každého faktoru na jednotlivý organismus (nebo celé společenstvo organismů) se odráží v jejich vitalitě – životnosti

- maximální vitalita – pro organismy životní podmínky optimální

- životnost organismů je blízká nulovým hodnotám, pro růst a vývoj organismů málo vhodné až nevhodné podmínky – podmínky pesimální

- ekologiДЌtГ­ ДЌinitelГ© pЕЇsobГ­cГ­ na rostliny: svД›tlo, teplo, voda, vzduch, Еѕiviny

EKOSYSTÉM:

- zГЎkladnГ­ pojem v ekologii

- systГ©m, v nД›mЕѕ jsou ve vzГЎjemnГЅch vztazГ­ch vЕЎechna spoleДЌenstva organizmЕЇ spolu s komplexem vЕЎech fyzikГЎlnГ­ch a chemickГЅch faktorЕЇ, kterГ© vytvГЎЕ™ejГ­ prostЕ™edГ­ tД›chto organizmЕЇ

- spoleДЌenstvo organismЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch v urДЌitГ©m prostoru spolu s jejich abiotickГЅm prostЕ™edГ­m

- nachГЎzejГ­ se v nД›m tyto sloЕѕky:

1) lГЎtky anorganickГ©

2) lГЎtky organickГ© existujГ­cГ­ vnД› ЕѕivГЅch organismЕЇ

3) fyzikГЎlnГ­ a chemickГ© faktory prostЕ™edГ­

4) producenti ДЌili autotrofnГ­ organismy

5) konzumenti, makrokonzumenti, fagotrofovГ©

6) reducenti, mikrokonzumenti, saprofyti, dekompozitory, rozkladaДЌi

- patЕ™Г­ sem ekosystГ©my: suchozemskГ©, sladkovodnГ­ a moЕ™skГ©

- také jsou to zemědělsky využívané plochy – pole, louky apod.

PЕ™irozenГЅ ekosystГ©m:

- systГ©m neovlivnД›nГЅ ДЌinnostГ­ ДЌlovД›ka

UmД›lГЅ ekosystГ©m:

- systГ©m vytvoЕ™enГЅ ДЌlovД›kem

Dva typy potravnГ­ch Е™etД›zcЕЇ:

a) pastevní – začíná zelenými rostlinami a vede přes býložravce k masožravcům, popřípadě všežravcům

b) detritový – začíná mrtvou ústrojnou hmotou, opadem, postupně se z něj stává detritus (= soubor všech částeček ústrojné hmoty tvořící součást rozkladu mrtvých těl nebo jejich částí)

74) EkologickГ© faktory

nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ vegetaДЌnГ­ faktory:

o svД›tlo

o teplo

o voda

o vzduch

o Еѕiviny

- ovlivňují stanoviště – biotop – rostlin i celou krajinu

- patЕ™Г­ do ekologie a krajinnГ© ekologie

- ovlivЕ€ujГ­ ЕѕivotnГ­ procesy samotnГЅch rostlin

SvД›tlo:

- je zГЎЕ™enГ­ elektromagnetickГ© povahy, kterГ© vyvolГЎvГЎ v oku ДЌlovД›ka vjem vidД›nГ­

- rostliny nevidí – tudíž je lepší pojem – fotosynteticky aktivní radiance (FAR)

SluneДЌnГ­ zГЎЕ™enГ­:

- povahy:

В§ vlnovГ© (undulГЎrnГ­)

В§ ДЌГЎsticovГ© (korpuskulГЎrnГ­)

- pro fotosyntézu má význam jeho vlnová složka – z fyzikálního hlediska je vlněním elektromagnetickým

- globální záření – množství dopadajícího slunečního záření na porosty rostlin je možno ovlivňovat hustotou porostu; úhrn energie dopadajícího globální záření na plodiny pěstované v řádcích lze rovněž ovlivnit směrem řádků vůči světovým stranám

BotanickГ© druhy rostlin je moЕѕno podle fotoperiodickГЅch poЕѕadavkЕЇ dД›lit na druhy:

В· fotoperiodicky citlivГ©

- rostliny dlouhodenní – kvetou za dlouhého dne; za kratšího dne kvetou méně nebo rostou trvale jen vegetativně; obilniny, řepa, brambory, jetel, vojtěška, bob, mák, mrkev, cibule, špenát, květák …

- krátkodenní – kvetou při krátkém dni; v dlouhém dni zůstávají trvale ve vegetativním stavu; konopí, rýže, třtina, bavlník, soja, jiřina, chryzanténa …

- intermediární – vyžadují zvláštní fotoperiodu, např. osmihodinový den; jsou vzácné; např. madie

В· fotoperiodicky necitlivГ© (neutrГЎlnГ­)

- zaДЌГ­najГ­ kvГ©st, aЕѕ se u nich vytvoЕ™il urДЌitГЅ poДЌet listЕЇ

- rajče, okurka, pohanka tatarská, fazol obecný, bob obecný, starček obecný, růže, tabák, slunečnice rolní …

Teplo:

- je energie neuspoЕ™ГЎdanГ©ho pohybu molekul

- rozhodujГ­cГ­m zdrojem tepla pro vЕЎechny organismy je Slunce

- teplo spolu s vodou jsou nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ vegetaДЌnГ­ faktory

- ЕЎГ­Е™Г­ se v prostЕ™edГ­ vedenГ­m, proudД›nГ­m, zГЎЕ™enГ­m a fГЎzovГЅmi zmД›nami

- vhodná teplota půdy i vzduchu – podmínka vývoje rostlin; na teplotě závisí i ostatní pochody rostlin (fotosyntéza, dýchání, příjem vody a živin, vývoj …); teplotu půdy je možné regulovat prostřednictvím půdního vodního režimu

- teplotnГ­ pЕЇdnГ­ pomД›ry mЕЇЕѕeme ovlivЕ€ovat animГЎlnГ­m hnojenГ­m (hnojem), aplikacГ­ kompost, mulДЌovГЎnГ­m

- podle nГЎrokЕЇ na prЕЇmД›rnou roДЌnГ­ teplotu vzduchu jsou rostliny tЕ™Г­dД›ny do skupin:

b) megatermy– průměrná roční teplota vzduchu je vyšší než 20 °C; tropické rostliny, rostliny termálních pramenů

c) mesotermy – průměrná roční teplota vzduchu je 15 °C až 20 °C; subtropické rostliny

d) mikrotermy – průměrná roční teplota vzduchu je 0 °C až 15 °C; rostliny mírného pásu

e) hekistotermy – průměrná roční teplota vzduchu je nižší než 0 °C; rostliny subarktické, subantarktické a vysokohorské

- určitou charakteristikou potřeby teplot pro jednotlivé druhy rostlin je tzv. vegetační teplotní konstanta – její hodnota je od zasetí do uzrání (sklizně) rostliny

- skleníky, pařeniště, folníky – teplota je snadněji regulovatelná; problém – rentabilita produkce zeleniny, květin, ovoce ® ceny energie rostou

Voda:

- je jednГ­m z nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ch vegetaДЌnГ­ch faktorЕЇ

- v pЕЇdД›, ЕѕivГЅch organismech, atmosfГ©Е™e

- funkce v rostlinД›:

Гј stavebnГ­ hmota rostlinnГ©ho tД›la (70-80 % vody)

Гј souДЌГЎst slouДЌenin tvoЕ™Г­cГ­ch nД›kterГ© stavebnГ­ sloЕѕky rostlinnГ©ho tД›la

ü zjišťuje určitý stupeň nasycení pletiv – vyztužuje tělo a propůjčuje mu pevnost

Гј poskytuje vodГ­k k redukДЌnГ­m dД›jЕЇm pro fotosyntГ©zu

Гј termoregulaДЌnГ­ vГЅznam

Гј transport roztokЕЇ v rostlinnГ©m tД›le

Гј univerzГЎlnГ­ rozpouЕЎtД›dlo

- výdej vody rostlinami: vypařováním – transpirací, gutací (ve formě kapek)

- vodní potenciál – projev všech sil, které se podílejí na příjmu a výdeji vody z prostředí

Vzduch:

- je smД›s plynЕЇ zemskГ©ho ovzduЕЎГ­, atmosfГ©ry

- jeho stГЎlou sloЕѕkou je N₂, O₂, CO₂, vzГЎcnГ© plyny argon, helium, neon, krypton, xenon, radon a vodГ­k

- je i v půdě – je důležitý pro rozvoj aerobních mikroorganismů a pro dýchání živých kořenů

- dЕЇleЕѕitГЅ pro dГЅchГЎnГ­ klГ­ДЌГ­cГ­ch semen

- pЕ™i nedostatku vzduchu v pЕЇdД› rostlina aЕѕ hyne

- oxid uhliДЌitГЅ v pЕЇdД› spolu s vodou vytvГЎЕ™Г­ slabou kyselinu uhliДЌitou, kterГЎ se podГ­lГ­ na zvД›trГЎvГЎnГ­ hornin a na tvorbД› pЕЇdnГ­ho pH

- je nutné zajistit pro pěstované rostliny dostatečné provzdušnění půd různými agrotechnickými opatřeními – orbou, podmítkou, hloubkovým kypřením, vláčením, plečkováním, podrýváním, …

- kypЕ™enГ­m se zvД›tЕЎuje objem pЕЇdnГ­ch pГіrЕЇ (tzv. pГіrovitost) a souДЌasnД› klesГЎ objemovГЎ hmotnost pЕЇdy; v pЕЇdnГ­ch pГіrech je buДЏ voda nebo vzduch

- biologická drenáž – soustava kanálků v půdě, která po odumření kořenů a jejich následném mikrobiálním rozkladu zbyde; těmito kanálky se do hloubek snadno dostává voda a vzduch ® oživení vrstev

75) Energie ekosystemu a agroekosystemu – dodatková energie

ekosystém – pro metabolismus, růst a vnější aktivity – pouze proteče – „tok energie“

- ze sluneДЌnГ­ho zГЎЕ™enГ­, pЕ™emД›na energie sluneДЌnГ­ na dalЕЎГ­ formy energie,

- forma energetického dodatku (z jiného ekosystému) – příliv, proudy, záplavy

agroekosystém– využití sluneční energie, živin, velký podíl skliditelných částí, volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání

Hmota – pro stavbu těla a růst, obíhá ekosystémy v cyklech => „biogeochemické cykly“.

Energie – pro metabolismus, růst a vnější aktivity

Dodatková energie – energie vložená „navíc“ – lidská práce, stroje, práce zvířat, hnojení.

- Forma energie, kterou udrЕѕuje ekosystГ©my=dodatkovГЎ energie.

- napЕ™. lidskГЎ prГЎce, prГЎce hospodГЎЕ™skГЅch zvГ­Е™at, prЕЇmyslovГЎ hnojiva, pesticidy, stroje, pohonnГ© hmoty, ЕЎlechtitelstvГ­ a zemД›dД›lskГЅ vГЅzkum.

- energické vstupy biologického charakteru – zvířecí a lidská práce, meziplodiny,rostlinné zbytky

ВВВВВВВВВВВ - paliva a dalЕЎГ­ energie – nafta,mazadla, el. energie , alternativnГ­ zdroje energie,

ВВВВВВВВВВВ - nepЕ™Г­mГ© energickГ© vstupy – energie vynaloЕѕenГЎ na vГЅrobu tech. prostЕ™edkЕЇ , minerГЎlnГ­ch a stГЎjovГЅch hnojiv, osiva, pesticidy, zГЎvlahy,stavby, skladovacГ­ prostory

В

76) ЕlechtД›nГ­ - co to je selekce, druhy, zpЕЇsoby a rozdД›lenГ­ selekce. Co to je plemenitba, rozdД›lenГ­, druhy, vГЅznam.

- ЕlechtД›nГ­ je metoda zvyЕЎovГЎnГ­ kvality potomstva dlouhodobГЅm cГ­levД›domГЅm vГЅbД›rem rodiДЌЕЇ s poЕѕadovanГЅmi znaky.

- ЕlechtД›nГ­ se vyuЕѕГ­vГЎ u ЕѕivoДЌichЕЇ, rostlin i dalЕЎГ­ch skupin organismЕЇ.

- ЕlechtГ­ se organismy uЕѕitkovГ©, pЕ™edevЕЎГ­m zemД›dД›lskГ© plodiny a zvГ­Е™ata, tak i organismy pД›stovanГ© ДЌi chovanГ© pro -potД›ЕЎenГ­, napЕ™Г­klad nД›kterГ© okrasnГ© kvД›tiny ДЌi domГЎcГ­ mazlГ­ДЌci.

- VГЅsledkem ЕЎlechtД›nГ­ mЕЇЕѕe bГЅt zlepЕЎenГ­ vlastnostГ­ stГЎvajГ­cГ­ odrЕЇdy ДЌi plemene nebo vytvoЕ™enГ­ odrЕЇdy ДЌi plemene novГ©ho.

Selekce:

PЕ™irozenГЅ vГЅbД›r (selekce)=proces, kterГЅ dle nД›jakГЅch kritГ©riГ­ vybГ­rГЎ z rЕЇznorodГ© skupiny jedincЕЇ ty, kterГ© potlaДЌuje, nebo naopak zvГЅhodЕ€uje. V biologickГЅch systГ©mech je spolu s promД›nlivostГ­ organismЕЇ hnacГ­m motorem evoluce.

- TvrdГЎ(pracuje s absolutnГ­mi poЕѕadavky. MГЎ vymezenГЅ urДЌitГЅ interval vyЕѕadovanГ© vlastnosti a slepД› likviduje vЕЎechny jedince, kteЕ™Г­ se do nД›j nevejdou) a mД›kkГЎ(MД›kkГЎ selekce nemГЎ ЕѕГЎdnГ© absolutnГ­ poЕѕadavky na jedince a provГЎdГ­ selekci jeho srovnГЎnГ­m s konkurenty, kteЕ™Г­ jsou k dispozici);

- PЕ™irozenГЎ(je slepГЅ pЕ™Г­rodnГ­ proces (nezamГЅЕЎlenГЅ a bez cГ­le)) a umД›lГЎ(je vyvolГЎvГЎna ДЌlovД›kem s urДЌitГЅm zГЎmД›rem);

- EkologickГЎ(selektuje jedince na zГЎkladД› jeho Еѕivotaschopnosti) a pohlavnГ­(selektuje na zГЎkladД› jeho schopnosti se rozmnoЕѕovat)

- StabilizujГ­cГ­(odstraЕ€uje extrГ©my), smД›rovanГЎ(odbourГЎvГЎ jedince pouze na jednom konci ЕЎkГЎly (buДЏto jenom pЕ™Г­liЕЎ malГ©, nebo jenom pЕ™Г­liЕЎ velkГ©)) a disruptivnГ­(zvГЅhodЕ€uje extrГ©my a potlaДЌuje prЕЇmД›rnГ© typy);

- ZvlГЎЕЎtnГ­ pЕ™Г­pady selekce > Selekce proti hybridЕЇm(znevГЅhodЕ€uje a potlaДЌuje nevГЅhodnГ© kЕ™Г­Еѕence mezi druhy ДЌi poddruhy)

77) Druh a plenemo zvГ­Е™at.

В· Druh:

- nejvyЕЎЕЎГ­ taxonomickГЎ jednotka zootechniky

- skupina zvГ­Е™at, kterГЎ mГЎ

- shodnГ© znaky a vlastnosti

- normГЎlnГ­ plodnost

В- fyziologickou izolaci – nekЕ™iЕѕitelnost s jinГЅmi druhy (nebo neplodnost)

(kЕ™Г­Еѕenci jako mezek a nebo mula jsou vД›tЕЎinou neplodnГ­)

В· Plemeno:

- zГЎkladnГ­ taxonomickГЎ jednotka zootechniky

- umД›le vytvoЕ™enГ© ДЌlovД›kem

- skupina zvГ­Е™at stejnГ©ho druhu a pЕЇvodu, kterГЎ se od jinГЅch zvГ­Е™at tГ©hoЕѕ druhu liЕЎГ­ znaky a vlastnosti, kterГ© pЕ™enГЎЕЎГ­ na svГ© potomstvo

В· Vznik plemen:

- pЕ™Г­rodnГ­ podmГ­nky, ale zejmГ©na ДЌlovД›k

- činitelé přírodní – primitivní a krajový plemena

- činitelé společenští a ekonomičtí – plemena kulturní

- 17—18. St.: známa 2-4 plemena

- 19.st.: jen v EvropД› vyЕЎlechtД›no: 30 plemen ovcГ­, 21 plemen skotu, 14 prasat,6 konГ­

- 20.st.: tvorba plemen bД›hem 15-20 let na objednГЎvku

78) Domestikace

- Domestikace (tГ©Еѕ zdomГЎcnД›nГ­, ochoДЌenГ­) je postupnГ© cГ­levД›domГ© pЕ™etvГЎЕ™enГ­ divoce ЕѕijГ­cГ­ch druhЕЇ organismЕЇ v druhy vhodnГ© k chovu;

- proces osvojovГЎnГ­ zvГ­Е™at ДЌlovД›kem;

- Domestikace probГ­hГЎ procesem, kterГЅ v podstatД› kopГ­ruje pЕ™irozenГЅ vГЅbД›r.

- Za domestikovanГЅ se povaЕѕuje takovГЅ druh,kterГЅ je za uvedenГЅch podmГ­nek chovГЎn po dobu 30 let nebo po dobu 30 generacГ­.

- ZnГЎmГ­ domestikovanГ­ ЕѕivoДЌichovГ©: koДЌka domГЎcГ­, kЕЇЕ€, pes, prase domГЎcГ­, skot, osel domГЎcГ­, krГЎlГ­k divokГЅ.

- začátek v období mezolitu (15 000 – 5 000 let BC);

- spojena se vznikem zemД›dД›lstvГ­ (mladЕЎГ­ doba kamennГЎ);

- nezávislá domestikace – jeden druh vícekrát na různých místech;

- jen asi 50 druhЕЇ;

- nevratnГЅ proces;

- rozdГ­l mezi domestikovanГЅm a ochoДЌenГЅm zvГ­Е™etem - ochoДЌenГ­ je vratnГЅ proces, jeden ze stupЕ€ЕЇ domestikace;

- obdobГ­ koДЌovnГ© (ovce, pes), zemД›dД›lskГ© (tur, prase), novodobГЎ (krГЎlГ­k, koДЌka, slon);

- zdroj: potravy, surovin energie (taЕѕnГЎ zvД›Е™);

- ostatnГ­ vyuЕѕitГ­: kulturnГ­ zvГ­Е™e, spoleДЌnГ­k, sport;

- domestikační centra: Asie (pes, ovce, kůň, skot), Evropa (pes, ovce, koza, kachna…), Afrika (osel, perlička, včela),

Ametika (lama, krocan, morДЌe);

PЕ™edpoklady domestikace:

- sociální vztahy – mezi zvířaty a lidmy, (solitérská zvířata – jsou těžko domestikovat);

(silnГЅ stГЎdovГЅ ДЌi smeДЌkovГЅ pud);

- široké potravní spektrum (potravní specialista – koala – eukalyptus);

- „klidné“ chování;

- povolnost, ochota podЕ™Г­dit se;

- absence vГЅraznГ© teritoriality;

- snadnГ© rozmnoЕѕovГЎnГ­;

- rychlГЅ rЕЇst;

- odolnost;

- schopnost ЕѕГ­t v zajetГ­ a uzavЕ™enГ©m prostoru;

DomestikaДЌnГ­ zmД›ny:

a) morfologickГ©

- zmД›na velikosti tД›la (nanismus, gigantismus);

- zmД›na velikosti orgГЎnЕЇ ( zmenЕЎenГ­ srdce u prasete 0,29% proti 0,63% u divoДЌГЎka);

- zmД›na stavby tД›la (lebka, krГЎcenГ­ konДЌetin);

- zvГЅЕЎenГ­ podГ­lu a kvality vyuЕѕitelnГЅch ДЌГЎstГ­;

- změna zbarvení – nové typy;

- změna pokryvu těla – aforismus, sexismus;

- změny kůže – řasy, laloky, uši;

b) fyziologickГ©

- rozmnoЕѕovГЎnГ­;

c) behaviorГЎlnГ­ a etologickГ©

- hypersexualita;

- zhorЕЎenГ­ smyslovГЅch vlastnostГ­;

- ztrГЎta migraДЌnГ­ho pudu;

- zmД›na prostЕ™edГ­ a sociГЎlnГ­ struktury;

- redukce stresovГ© odpovД›di na ДЌlovД›ka;

Fylogeneze (z Е™ec. fylГ© = kmen a genesis = zrozenГ­, pЕЇvod) nebo takГ© fylogenetickГЅ vГЅvoj znamenГЎ vГЅvoj druhЕЇ organismЕЇ. Fylogeneze je historickГЅ proces, kterГЅ vД›tЕЎinou nelze pЕ™Г­mo pozorovat, ale musГ­ se rekonstruovat na zГЎkladД› evoluДЌnГ­ teorie. ProtД›jЕЎkem fylogeneze je ontogeneze (morfogeneze), pravidelnГЅ vГЅvoj jedince k dospД›losti. VД›da zkoumajГ­cГ­ fylogenezi se nazГЅvГЎ fylogenetika. GrafickГЅm znГЎzornД›nГ­m vzГЎjemnГЅch vztahЕЇ mezi skupinami organismЕЇ jsou fylogenetickГ© stromy.

79) GenovГ© zdroje zvГ­Е™at a jak se zachovГЎvajГ­.

- Rezerva genЕЇ pro budoucГ­ vyuЕѕitГ­, kulturnГ­ pamГЎtka.

ВnapЕ™. ДЌeskГЎ ДЌervinka, ДЌeskГЅ strakatГЅ skot, ЕЎumavka, valaЕЎka, starokladrubskГЅ kЕЇЕ€,

- UchovГЎnГ­: ЕѕivГЎ zvГ­Е™ata nebo ve formД› vajГ­ДЌek a embriГ­.

- jsou nutnГ© dotace, NГЎrodnГ­ komise pro genovГ­ rezervy zvГ­Е™at

80) Etologie, welfare.

Etologie= nauka o chovГЎnГ­ zvГ­Е™at v danГ©m prostЕ™edГ­.

ChovГЎnГ­ ЕѕivoДЌichЕЇ:

ZГЎkladnГ­ rozdД›lenГ­:

- vrozené – existuje hned po narození a je řízeno instinktem (stěhování ptáků, reflexy)

В- zГ­skanГ© – Е™Г­zeno uДЌenГ­m a zkuЕЎenostmi zГ­skanГЅmi bД›hem Еѕivota jedince (zlepЕЎenГ­ techniky lovu)

JinГ© dД›lenГ­:

- chovГЎnГ­ obrannГ©: ГєtД›k, obrana;

-В chovГЎnГ­ rozmnoЕѕovacГ­: nГЎmluvy, zГЎsnubnГ­ lety;

- chování komfortní: souvisí s péčí – hygiena, koupání;

Welfare= ЕѕivotnГ­ pohoda (kvalita Еѕivota) zvГ­Е™at.

- 5 svobod:

ВSvoboda od hladu a ЕѕГ­znД›:

neruЕЎenГЅm pЕ™Г­stupem k ДЌerstvГ© vodД› a krmivu zaruДЌujГ­cГ­mu plnГ© zdravГ­ a tД›lesnou zdatnost;

ВSvoboda od nepohodlГ­:

poskytnutГ­m odpovГ­dajГ­cГ­ho prostЕ™edГ­ vДЌetnД› Гєkrytu a pohodlnГ©ho mГ­sta k odpoДЌinku;

ВSvoboda od bolesti, zranД›nГ­ a onemocnД›nГ­:

prevencГ­ anebo rychlou diagnГіzou a lГ©ДЌenГ­m;

ВSvoboda od strachu a stresu:

zajiЕЎtД›nГ­m takovГ©ho prostЕ™edГ­ a zachГЎzenГ­, kterГ© vyluДЌujГ­ psychickГ© strГЎdГЎnГ­;

ВSvoboda projevit pЕ™irozenГ© chovГЎnГ­:

poskytnutГ­m dostateДЌnГ©ho prostoru, vhodnГ©ho prostЕ™edГ­ a spoleДЌnosti zvГ­Е™at tГ©hoЕѕ druhu;

Vztah lidí ke zvířatům – handling.

Etologie ZvГ­Е™at:

В· Etologie = nauka o chovГЎnГ­ zvГ­Е™at v danГ©m prostЕ™edГ­

В· ChovГЎnГ­ = ДЌasovГЅ sled procesЕЇ, kterГ© organismu umoЕѕnГ­ vytvoЕ™it vzta k prostЕ™edГ­ (pЕ™Г­jem informacГ­, odpoДЌinek a spГЎnek, ochrana a obrana, pГ©ДЌe o tД›lo..)

В· CГ­losmД›rnost = zГЎkladnГ­ charakteristika chovГЎnГ­ = dosГЎhnout cГ­le

· Chování – může být dobrým ukazatelem vhodnosti či nevhodnosti technologického systému

Je jednoduЕЎЕЎГ­ pЕ™izpЕЇsobit technologii zvГ­Е™eti, neЕѕ se snaЕѕit pЕ™izpЕЇsobit zvГ­Е™e technologii

ChovГЎnГ­ zvГ­Е™ete = souhra vnitЕ™nГ­ho stavu zvГ­Е™ete a vnД›jЕЎГ­ch podnД›tЕЇ

Chovatel by mД›l vД›dД›t, jak jeho zvГ­Е™e svД›t vnГ­mГЎ

· Vidění koně – monokulární vidění (neostré), binokulární (ostré, odhad)

· Sluch – zvířata slyší jinak než člověk, lépe vnímají ultrazvuk, ptáci slyší hůře

· Zrak – panoramatické vidění širší než člověk, rozlišovací schopnost je u zvířat dobrá u pohybujících se předmětů, horší u nehybných

· Čich – čich je velmi důležitý komunikační prostředek s časovou účinností dny – týdny

В· DalЕЎГ­: hmat, teplota, magnetickГ© pole, vibrace

В· PouЕѕГ­vajГ­ kombinaci vГ­ce smyslovГЅch podnД›tЕЇ

В· ZГЎkladnГ­ ЕѕivotnГ­ projevy:

Pohyb, pЕ™Г­jem a vГЅdej lГЎtek, komunikace, sexuГЎlnГ­ chovГЎnГ­, sociГЎlnГ­ chovГЎnГ­

VrozenГ© chovГЎnГ­ = urДЌeno plnД› geny a hormony

NauДЌenГ­ chovГЎnГ­ = odpozorovanГ©, ovlivnД›nГ© vnД›jЕЎГ­mi podmГ­nkami

В· UДЌenГ­: zmД›na chovГЎnГ­ na zГЎkladД› zkuЕЎenosti

Formy: habitace, senzitizace, klasickГ© podmiЕ€ovГЎnГ­, napodobovГЎnГ­, hra..

81) Plemeno + plemena krav, ovcГ­, prasat, koz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a koz.

Plemena rozdД›lenГ­:

В· velkГЅ poДЌet plemen u jednotlivГЅch druhЕЇ hospodГЎЕ™skГЅch zvГ­Е™at lze tЕ™Г­dit dle rЕЇznГЅch hledisek, nejДЌastД›ji vЕЎak:

1. Plemena podle stupně prošlechtění – primitivní, přehodná (krájová), kulturní

2. Podle směru užitkovosti – specializovaná, kombinovaná

3. Podle pЕЇvodu (kraniologie)

GenovГ© rezervy, genovГ© zdroje:

В· Rezerva genЕЇ pro budoucГ­ vyuЕѕitГ­

В· kulturnГ­ pamГЎtka

Plemena skotu:

В· mlГ©ДЌnГЎ

В· masnГЎ

· kombinovaná (masomléčná – více mléka, mléčnomasá – více masa)

MlГ©ДЌnГЎ plemena: holЕЎtГЅnsko-frГ­skГЅ, red holЕЎtГЅn, ayrshirskГЅ, jerseyskГЅ skot

MasnГЎ plemena: galloway, salers, skotskГЅ nГЎhornГ­ skot (highland), red Angus, limousine, belgickГ© moudro-bГ­lГ©, gasconne, charolais, hereford, masnГЅ siemental

KombinovanГЎ plemena: ДЌeskГЅ strakatГЅ skot, ДЌeskГЎ ДЌervinka

Plemena ovcГ­:

В· DojnГЎ

В· MasnГЎ

В· VlnaЕ™skГЎ

В· KombinovanГЎ

В· plodnГЎ

Plemena koz:

В· DojnГЎ

В· MasnГЎ

В· SrstnatГЎ

В· kombinovanГЎ

Plemena prasat:

В· MasnГЎ

В· SГЎdelnГЎ

· kombinovaná (masosádelná – více sádla, sádelnomasná – více masa)

Plemena konГ­:

В· StepnГ­

В· vГЅchodnГ­В (irГЎnЕЎtГ­, arabЕЎtГ­, angliДЌtГ­)

В· zГЎpadnГ­

В· severnГ­

Plemena kur a kachen:

В· NosnГЎ

В· ВMasnГЎ

В· KombinovanГЎ

В· okrasnГЎ

Druh: kur domГЎcГ­, kachna domГЎcГ­, husa domГЎcГ­

· Plemenné znaky – soubor typických znaků charakterizující dané plemeno

· Plemenný typ – zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene

· Užitkový typ – zvíře s dokonale vyjádřenými znaky, které charakterizují užitkové zaměření zvířete

· Plemenný standard – souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění

· Chovný cíl – souhrn požadavků na vlastnosti plemene vytyčené pro zušlechťovací proces

ДЊlenД›nГ­ plemene:

Linie – skupina zvířat v rámci plemene, geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, jemuž je příbuzensky blízká

Rodina – skupina samičích zvířat pocházející z matky zakladatelky

Chov – stádo určité kvality, nejvyšší úrovně má šlechtitelský chov

Čistokrevné zvíře – potomek rodičů, příslušníků jednoho plemene

Kříženec – zvíře bez plemenné příslušnosti

Brojler = produkt rychlovГЅkrmu mlГЎДЏat drЕЇbeЕѕe, krГЎlГ­kЕЇ, ovcГ­

82) Exteriér – zevnějšek, zbarvení, označování

В· ExteriГ©r = souhrn vnД›jЕЎГ­ch znakЕЇ zvГ­Е™ete vДЌetnД› pokryvu tД›la a zbarvenГ­

· Tělesná stavba a její vztah k užitkovosti – u hospodářských zvířat je sekundárním znakem, u zvířat zájmových je hlavním znakem

В· Dle exteriГ©ru posuzujeme: pohlavnГ­ pЕ™Г­sluЕЎnost (dЕЇvod k vyЕ™azenГ­ je asexualita a intersexualia)

ВВВВВВВВ PlemennГЎ pЕ™Г­sluЕЎnost, uЕѕitkovГЅ typ, zdravotnГ­ a konstituДЌnГ­ typ, tД›lesnГЎ stavba a souladnost tvarЕЇ

В· Metody posuzovГЎnГ­ exteriГ©ru:

Subjektivní – slovní popis zevnějšku, bodový systém, lineární popis

Objektivní – měření tělesných rozměrů

Účel – charakteristika změn tělesné stavby, sledování růstu, informace pro tvorbu životního prostředí zvířat

ВВВВВВВВВВВ ZjiЕЎЕҐovГЎnГ­ tД›lesnГ© hmotnosti – vГЎЕѕenГ­, odhad mД›Е™enГ­m

В· ZbarvenГ­ zvГ­Е™at:

VГЅznamnГЅ znak zevnД›jЕЎku zvГ­Е™at pod genetickou kontrolou

ZГЎkladnГ­ mechanismy tvorby pigmentu jsou stejnГ©

VГЅznam pigmentace zvГ­Е™atВ - estetickГЅ, identifikace zvГ­Е™ete, uЕѕitkovost koЕѕeЕЎinovГЅch zvГ­Е™at

ZbarvenГ­ konГ­: hnД›dГЎk, ryzГЎk

В· OznaДЌovГЎnГ­ zvГ­Е™at:

UmoЕѕnГ­ identifikaci jedince a jeho nezamД›nitelnost

Realizace: u hosp.zvГ­Е™at dle plemenГЎЕ™skГ©ho zГЎkona, u zГЎjmovГЅch chovЕЇ dle Е™ГЎdu chovatelskГ© organizace

Požadavek – čitelnost, trvanlivost, jednoduchost provedení, nepoškození kůže, estetické hledisko

Označení dočasné – označení na omezenou dobu, je odstranitelné (barva, visačky)

Označení trvalé – na celý život, je neodstranitelné (tetování, mikročip, výžeh)

В· Snaha EU zajistit spolehlivГ© a trvalГ© oznaДЌenГ­ zvГ­Е™at (mГ­sto narozenГ­, pohyb zvГ­Е™ete po celГЅ Еѕivot)

Povinnost chovatele: oznaДЌit urДЌenГЅm zpЕЇsobem konД›, skot, prasata, ovce, kozy

DГЎvat informace o narozenГ­ zvГ­Е™at, zГЎznamy o poДЌtech a pЕ™emisЕҐovГЎnГ­ zvГ­Е™at, vГ©st registr svГЅch zvГ­Е™at, hlГЎsit veЕЎkerГ© zmД›ny ve stГЎdech do ГєstЕ™ednГ­ evidence

83) Zootechnika

- nauka o chovu zvГ­Е™at a vГЅrobД› ЕѕivoДЌiЕЎnГЅch produktЕЇ

•ВВВВВВВВВ ZvГ­Е™e z hlediska produkДЌnГ­ho: 1. Aspekt biologickГЅ, 2. aspekt technickГЅ, 3. Aspekt ekonomickГЅ

•ВВВВВВВВВ Chov zvГ­Е™at mГЎ rozmД›r produkДЌnГ­ a rozmД›r morГЎlnД›-etickГЅ

•ВВВВВВВВВ HospodГЎЕ™skГ© zvГ­Е™e = chovanГ© pro hospodГЎЕ™skГЅ uЕѕitek

•ВВВВВВВВВ DomГЎcГ­ zvГ­Е™e = ЕѕijГ­cГ­ s ДЌlovД›kem pod jednou stЕ™echou, zГЎjmovГЅ chov („oblГ­benГЎ zvГ­Е™ata“)

•ВВВВВВВВВ FeralizaceВ - pЕ™Г­klady, dЕЇsledky

84) Konstituce

- Eneticky podmГ­nД›nГЎ schopnost organismu reagovat na vlivy vnД›jЕЎГ­ho prostЕ™edГ­, zejmГ©na ЕЎkodlivГ©

· Klasické složky konstituce – habitus, komplexe, temperament

В· NovГ© pЕ™Г­stupy = hodnocenГ­ adaptibility, odolnosti vЕЇДЌi zГЎtД›Еѕi

ВВВВВВВВВВВ ВВВВВВВВВВВ Stresory – transportnГ­ stres, psychosociГЎlnГ­, z pracovnГ­ho zatГ­ЕѕenГ­

· Praktické znaky dobré konstituce – přiměřená užitkovost, zdraví, dlouhověkost

· Péče o konstituci – optimalizovat životní prostředí, trénink, selekce zvířat

В· Kondice = aktuГЎlnГ­ stav tД›la zvГ­Е™ete danГЅ vГЅЕѕivou, oЕЎetЕ™ovГЎnГ­m a zdravotnГ­m stavem

Typy kondice – chovná, pracovní, výstavní, výkrmová, hladová

Degenerace = zhroucení organismu – snížení životaschopnosti následkem chybného šlechtění

В· EkologickГ© aspekty chovu zvГ­Е™at:

Vliv faktorů prostředí na zvíře – zvíře se musí adaptovat na prostředí

ВВВВВВВВВВВ Faktory: klima, pЕЇda, vztah ke zvГ­Е™atЕЇm a lidem, vliv vГЅЕѕivy

ВВВВВВВВВВВ Vztah zvГ­Е™ete a prostЕ™edГ­ - akce prostЕ™edГ­ (svit slunce), reakce tД›la zvГ­Е™ete (hledГЎnГ­ stГ­nu)

vliv zvířat na prostředí – cílem je minimalizovat nepříznivé vlivy chovu zvířat na prostředí

ВВВВВВВВВВВ umГ­stД›nГ­ chovnГЅch zaЕ™Г­zenГ­ mimo intravilГЎn obce

85) Plodnost zvГ­Е™at:

VГЅznam: ekonomickГЅ a chovatelskГЅ

Plodnost samců – schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice

Plodnost samic – schopnost pravidelné reprodukce, pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte

Pohlavní a chovatelská dospělost – puberta

Věk pohlavní dospělosti ovlivňuje – druh, plemeno, genotyp, pohlavní vliv výživy

Chovatelskádospělost – věk, hmotnost využití zvířete k chovu

Plodnost samcЕЇ:

Spermiogeneze = podmГ­nka plodnosti samce

Páření = připouštění (volné, skupinové, z ruky) – podmínka: licence plemeníka

Inseminace = úspěšná biotechnická metoda – získání a hodnocení spermatu, zpracování a uchování, inseminace (zajišťují specializované organizace)

Vlivy působící na plodnost samců – genetické (anomálie), negenetické (věk, výživa, ošetřování)

Hodnocení plodnosti samců – potencionální (kvalita ejakulátu), skutečná (počet mláďat)

Plodnost samic:

Podmínka – zrání a uvolnění vajíčka (ovulace)

PohlavnГ­ cyklusВ - Е™Г­je jako vnД›jЕЎГ­ projev hormonГЎlnГ­ch zmД›n

Říje – říjové chování – koza prská…

Pouze pГЎЕ™enГ­, inseminace v obdobГ­ Е™Г­je dГЎvГЎ moЕѕnost zabЕ™eznutГ­

Březost – období vývoje nového jedince, končí porodem

• ⇐ Предыдущая
• -3
• -2
• -1
• 0
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 101112
• Следующая ⇒