Právní vztahy
Vztahy mezi lidmi jsou vztahy společenské. Právními vztahy se stávají, jestliže jsou upraveny právní normou. Aby mohl existovat právní vztah, musí existovat právní norma a právní skutečnost, která jí uvádí v život. Tyto právní skutečnosti spočívají buď v právním jednání
tj. v aktivním jednání účastníků nebo jsou právními událostmi.( např. narození a smrt člověka, přírodní katastrofy, plynutá času apod. )
U každého právního vztahu rozlišujeme jeho subjekty, obsah a objekt.
A. Subjekty právní vztahu - subjekty právního vztahu rozumíme jeho účastníky.
Jsou jimi buď fyzické osoby ( tj. lidé, vznikají narozením) nebo právnické osoby organizace a orgány, vznikají založením.
Právo přiznává těmto subjektům dvojí právní způsobilost a to podle NOZ právní osobnost( dříve způsobilost k právům a povinnostem) a svéprávnost( dříve způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům)
a) osoby fyzické
1. Právní osobnost – dříve způsobilost k právům a povinnostem - znamená způsobilost mít mezích právního řádu práva a povinnosti. U fyzické osoby vzniká tato subjektivita narozením ( má jí i nenarozené, ale počaté dítě, pokud se narodí živé – nasciturus ). Během života se tato způsobilost nemění a končí až smrtí.
Smrt člověka se prokazuje buď veřejnou listinou ( úmrtním listem) nebo nelze-li tělo mrtvého prohlédnout prohlásí člověka za mrtvého soud.
Při prohlášení za mrtvého se rozlišuje:
- domněnka smrti -člověka za mrtvého soud na návrh osoby, která má na tom právní zájem o němž lze mít důvodně za to, že zemřel. Současně určí den smrti.
- důkaz smrti –člověka může prohlásit soud za mrtvého i bez návrhu, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt jeví vzhledem k okolnostem jako jistá.
J
2. svéprávnost – dříve způsobilost k právním úkonům – je způsobilost nabývat pro sebe svým vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Svéprávnost vzniká v českém právu u různých právních odvětví různě. V oblasti soukromého práva (NOZ)
nabývá člověk svéprávnosti postupně, plné svépravnosti dosáhne člověk dosažením 18 roku věku. Má se za to, že svéprávná osoba má rozum průměrného člověka. A má i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. Před nabytím 18 roku věku lze nabýt plné svéprávnosti:
- přiznáním svéprávnosti ( emancipací)
soud může prohlásit člověka za plně svépravného najeho návrh,dosáhne-li 16 let věku pokud je osvědčena jeho schopnost se samostatně živit obstarávat si své záležitosti a pokud s tím souhlasí zákonný zástupce ( v ostatních případech vyhoví soud návrhu, je-li to v zájmu nezletilého)
- uzavřením manželství – je-li starší 16 let a uzavření manželství mu povolil soud. Takto nabytá svéprávnost se neztrácí ani rozvodem v případě rozvodu manželství před 18 rokem věku
Soud může svéprávnost člověka omezit a to z důvodu duševní poruchy, která není jen přechodná.. Soud současně vymezí rozsah, v jakém je člověk schopen samostatně jednat. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti neomezuje člověka jednat samostatně v běžných záležitostech každodenního života. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud tomuto člověku opatrovníka. Přihlédne soud k přání opatrovance a k jeho potřebám.
b) osoby právnické
jsou to uměle vytvořené subjekty, jejichž podstatu tvoří lidé nebo majetek.
Právnickými osobami dělíme na:
-
- korporace – tvoří jí společenství osob – především spolky, dále obchodní korporace
- fundace – tvoří jí společenství majetku, patří mezi ně nadace a nadační fondy
- ústavy
- veřejné společnosti – kraje, obce, stát a jeho orgány atd.
Právnické osoby mají právní osobnost a svéprávnost již od svého vzniku.
U právnických osob musíme rozeznávat okamžikzaložení – tj. provedení zakladatelského jednání – např. uzavření zakladatelské smlouvy, stanov a okamžik vzniku –tím je zpravidla okamžik zapsání do veřejného rejstříku ( např. do obchodního rejstříku) .
Za právnické osoby jednají v právních vztazích:
1 - statutární orgán- tj. nejvyšší orgán právnické osoby, je uveden v zakladatelském jednání, zastupuje ve všech záležitostech, když není dána příslušnost jiné orgánů
2 - orgán společnosti –jde o volený orgán, který vznikl volbou , jmenováním či jiným způsobem
3 - zaměstnanci právnické osoby –zastupují právnickou osobu v rozsahu obvyklém k jejich zařazení nebo funkci